Jazyk Havasupai – Hualapai - Havasupai–Hualapai language

Havasupai – Hualapai
Havasupai-Walapai
Upland Yuman
KrajArizona, Spojené státy
Etnický původ570 Havasupai, 1,870 Walapai (2007)[1]
Rodilí mluvčí
Hualapai: asi 1000, všechny věkové kategorie[2] (2015 sčítání lidu)[1]
Více než 500 Havasupai, všech věkových skupin (2007)[3]
Yuman – Cochimí
  • Core Yuman
    • Pai
      • Havasupai – Hualapai
Dialekty
  • Havasupai
  • Hualapai
latinský
Kódy jazyků
ISO 639-3jo Havasupai ‑ Walapai ‑ Yavapai
Glottologhava1248  Havasupai ‑ Walapai ‑ Yavapai[4]
hava1249  Havasupai[5]
wala1270  Walapai[6]
Hualapai havasupai res.png
Rezervace Hualapai a Havasupai jsou na této mapě zakroužkována fialově, kde žije většina mluvčích tohoto jazyka.
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Havasupai – Hualapai (Havasupai – Walapai) je indiánský jazyk, kterým mluví Hualapai (také hláskováno Walapai) a Havasupai národy severozápadní Arizony. Havasupai – Hualapai patří do větve Pai v Jazyková rodina Yuman – Cochimí, spolu s jeho blízkým příbuzným Yavapai a s Paipai, jazyk používaný v severní Baja California. Existují dva hlavní dialekty tohoto jazyka: v dolní části dialektu Havasupai se mluví Grand Canyon, zatímco Hualapai dialekt je mluvený podél jižního okraje. Od roku 2010 bylo přibližně 1500 mluvčích Havasupai-Hualapai. UNESCO klasifikuje dialekt Havasupai jako ohrožený a dialekt Hualapai jako zranitelný.[7] Existuje úsilí o zachování obou dialektů prostřednictvím dvojjazyčných vzdělávacích programů.[8]

Regionální variace a vzájemná srozumitelnost

Moderní Hualapai a Havasupai mají samostatnou sociopolitickou identitu, ale mezi lingvisty panuje shoda v tom, že rozdíly v řeči mezi nimi spočívají pouze na dialektové úrovni, a nikoli v samostatných jazycích (Campbell 1997: 127; Goddard 1996: 7; Kendall 1983: 5 -7; Mithun 1999: 577-578) a rozdíly mezi těmito dvěma dialekty byly označeny jako „zanedbatelné“ (Kozlowski 1976: 140).

Jazyk se dokonce podobá Yavapai, a někdy jsou seskupeny pro prostředky jazykové klasifikace (viz Ethnologue[8]). Pokud jde o vztah Havasupai a Hualapai k Yavapai, Warren Gazzam, a Tolkapaya Yavapai řečník uvedl, že „oni (Hualapais) mluví stejným jazykem jako my, některá slova nebo akcenty se trochu liší“.[9]

Fonologie

Souhlásky

Pro ilustraci je v následujícím grafu souhláskový soupis Hualapaiského dialektu jazyka, který se od Havasupaiského dialektu mírně liší. Protože tyto dva dialekty mají různé pravopisy, používají se zde symboly IPA. Další informace o tom, jak jsou tyto zvuky psány, najdete v části Ortografie na této stránce.

Souhlásky znějí v jazyce Havasupai – Hualapai[10]
BilabiálníLabiálníZubníAlveolárníPalatalVelárníUvularGlottal
prostýlaboratoř.prostýlaboratoř.prostýlaboratoř.
Plosiveprostýstrt̪tkkʷqqʷʔ
sánípʰt̪ʰtʰkʰ
FrikativníβF vθsh
Složitýprostýt͡ʃ
sánít͡ʃʰ
Nosnímnɲŋ
Postranníl
Klapkaɾ
Přibližněwj

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, aspirace je kontrastní funkce na mnoha zastávkách a afrikátách v Hualapai-Havasupai. Souhlásky se často realizují různými způsoby v různých fonetických prostředích. Například pokud dojde k rázu na začátku slova, může být někdy nahrazen samohláskou, například / a /.[10]

Fonemický rozdíl mezi / β / a / v / je v literatuře široce diskutován. Watahomigie a kol. představuje, že použití / β / je přičítáno starším generacím mluvčích dialektu Hualapai,[10] a Edwin Kozlowski poznamenává, že v dialektu Hualapai je [v] ve slabikách se slabým stresem oslabeno na [β]. Tedy podkladová forma / v-ul / „jezdit“ povrchy jako [əʔəʔul].[11]

Dlouhé a krátké samohlásky jsou v jazyce kontrastní. Následuje minimální pár ilustrující fonematický kontrast délky samohlásky Havasupai-Hualapai: „pa: ʔ“ (ve smyslu osoby) vs. „paʔ“ (ve smyslu šipky).[12]

Fonémy samohlásek[10]
PředníCentrálníZadní
Zavřítjá iːU u
Středníe eːo oː
Otevřenoæ æː
a aː

Krátké samohlásky mohou být někdy redukovány na [ə] nebo zcela vypuštěny, když se vyskytují v nepřízvučné slabice, primárně v kontextu původního slova. Kromě tohoto grafu existují čtyři atestované dvojhlásky, které jsou společné pro tento jazyk: / aʊ / jako v „krávě“, / aɪ / jako v „lži“, / eɪ / jako v „oni“ a / ui / jako v „bóji“.[10]

Stres

Prozodický systém Havasupai-Hualapai je stresovaný, který řídí mnoho částí fonologické struktury jazyka, včetně toho, kde se vyskytují dlouhé samohlásky, jaké shluky souhlásek se mohou vyskytovat a kde a jak jsou hranice slabik rozděleny. Existují tři typy stres: primární, sekundární a slabý. Všechny samohlásky mohou mít některý z těchto tří typů stresu, ale slabičné souhlásky může mít jen slabý stres. Primární napětí se vyskytují v pravidelně načasovaných intervalech v promluvě. Sekundární napětí se vyskytují podle systému střídavého napětí, který nejčastěji určuje, že dvě sekundární napětí následují primární zdůrazněnou (foneticky dlouhou) samohlásku.[13]

Slabičná struktura

Nejběžnější slabikové struktury, které se vyskytují v Havasupai-Hualapai, jsou CV, CVC a VC; shluky souhlásek dvou nebo tří souhlásek se však mohou a vyskytují zpočátku, mediálně a nakonec.[14]

Na hranicích slov slabikování co nejvíce rozděluje shluky souhlásek na CVC nebo strukturu CV. Klastry CCC a CCCC se vyskytují, ale jsou vždy rozděleny podle hranice slabiky (tj. C-CC / CC-C nebo CC-CC). Klastry CC s počáteční slabikou se skládají buď z (1) / θ /, / s / nebo / h /, za nimiž následuje jakákoli souhláska nebo (2) libovolná souhláska následovaná / w /.[13]

Morfologie

Morfologicky je Hualapai-Havasupai klasifikován WALS jako slabě přípona.[15] V Hualapai-Havasupai existují různá přípony pro podstatná jména, slovesa a částice a existují přípony, které mohou změnit podstatná jména na slovesa a naopak. Přípony, které existují - kromě kořenů slov - mají obecně krátkou phonemic délku, jsou omezeny na C, CV, VC nebo V ve složení.[16]

Slovesa

Slovesa jsou označena pro osobu (první, druhá a třetí) prostřednictvím předpon / a- /, / ma- / a / ø- /. Mnoho dalších přípon se připojuje ke slovesu, aby odhalilo informace jako čas, aspekt, modalita, počet, příslovkové vlastnosti a spojivka. Přípona slovesa / -wi / a / -yu / rozdělují slovesa a jsou slabě zdůrazněna vedlejšími formami / wí /, což znamená dělat, a / yú /, což znamená být. Vyskytují se u všech sloves. Tři čísla, která lze označit slovesy, jsou singulární, paucal množné a množné číslo. Existuje šest typů aspektů a jakékoli sloveso může mít až tři a méně než nulové značky aspektu. Šest typů je distribučně-iterativních, pokračujících, přerušovaných, dokonalých, nedokonalých a obvyklých.[16]

Podstatná jména

Podstatná jména jsou označena číslem, písmem, jednoznačnost, a demonstrativnost, jak je patrné z níže uvedených seznamů jmenných přípon a předpon:

  • Předpony podstatných jmen
    • Podřízený: / -ɲi / 'podřízený, příbuzný'
    • Intenzivní: / vi- / „velmi, jen“
  • Přípona podstatných jmen
    • Číslo: / -t͡ʃ / paucal množné číslo, / -uv / více množné číslo, bez přípony pro jednotné číslo
    • Demonstrační: / -ɲ / that, / -v / this
    • Definitivita: / -a / the (jistý), / -i / the (this other), / -u / the (that other), / -o /, the former (that)
    • Případ: / -t͡ʃ / nominativ, / -ø / akuzativ, / -k / allative-adessive, / -l / illative-inessive, / -m / ablative-abessive
    • Appellative: / -é / vokativní[16]

Částice

Částice existují jako citoslovce, příslovce, přivlastňovací zájmena a články. V jazyce existuje relativně málo částic. Mohou být označeny předponami pro podřízenost a intenzitu stejným způsobem jako podstatná jména a příponou / -é /, která označuje příslovečné místo.[16]

Syntax

Slovosled

Havasupai-Hualapai má základní slovosled S-O-V. U podstatných frází článků, jako demonstrace, vyskytují se jako přípony.

Značení případu

Havasupai-Hualapai má jmenovaný / akuzativ systém značení případů, jak je uvedeno v části morfologie.

Začlenění podstatného jména

Říká se, že začlenění podstatného jména se vyskytuje v jazyce.[17] Toto je pozoruhodné u sloves sounáležitosti, například u podstatného jména „nyigwáy (ya)“, což znamená „košile“. Chcete-li říci „nosit košili“, je do slovesa začleněno podstatné jméno „nyigwáy“, které má předponu pro osobu a příponu pro reflexivitu a pomocné prostředky. Podstatné jméno se obligatorně vyskytuje také před začleněným slovesným tvarem:

(1)nyigwáy'-nyiggwa: y (-v) -wi
košile3/1-košile (-REFL)-AUX
„Mám na sobě košili.“

Podobné procesy se vyskytují s příbuznými termíny a slovesy příslušnosti, jako například s následujícím podstatným jménem „bi:“, což znamená „dítě / synovec / neteř bratra ženy“:[10]

(2)ee'-bi: -v-wi
Ano3/1-synovec-REFL-AUX
„Ano, mám synovce / neteř.“

To lze považovat za ikoničtější formu začlenění podstatného jména, protože podstatné jméno se nevyskytuje také mimo tvar slovesa začlenit.

Přepínač reference

Havasupai-Hualapai, stejně jako ostatní jazyky Yuman, je známý pro své přepínač-reference. Toto je mechanismus, který ilustruje, zda jsou předměty stejné pro více sloves ve větě. Značka „-k“ uvádí, že odkazy na předměty jsou identické, a značka „-m“ se používá, když se první a druhý předmět liší pro dvě slovesa. Následující věty jsou příklady každého z nich, přičemž značky jsou pro ilustraci vyznačeny tučně:[10]

Identický předmětný odkaz „-k“
(3)Rhiannon-chhe-htuy-kdathgwi: l-k-vínový
Rhiannon-SUBJšaty-DEM3/3. Sundat-SS3/3 praní-SS-AUX-PAST
„Rhiannon si šaty vzala a vyprala je.

Všimněte si, že v následující větě jsou použity oba značky předmětu:

Jiný předmětový odkaz „-m“
(4)John (a) -chMarybaeq-mmi: -k-i-ny
John-SUBJMary3 / 3.hit-DS3. pláčSS-AUX-PAST
„John uhodil Mary a ona (Mary) plakala.“

Pravopis

Havasupai a Hualapai vyvinuli samostatné pravopisy, aby odlišili tyto dva kmeny společensky a kulturně. Hualapaiho pravopis byl vyvinut v 70. letech částečně jako snaha uchovat jazyk pro pedagogické a historické účely.[10] Oba pravopisy jsou převzaty z Latinský skript.[8]

Havasupai dialekt

Jazyková třída Havasupai.

Tímto dialektem mluví přibližně 639 lidí na Indická rezervace Havasupai ve spodní části Grand Canyon. Podle 2015 New York Times článek, byl považován za jediný Indiánský jazyk v Spojené státy mluví 100% jejích kmenových členů.[18] Také od roku 2005, Havasupai zůstal prvním jazykem obyvatel Vesnice Supai, kmenové vládní sídlo.[19]

Otčenáš, Jan 3:16, a hymny byly vytištěny v Havasupai v roce 1934.

Jak 2004, „projekt Wycliffe Bible Translators ... probíhá překlad Starého a Nového zákona do jazyka Havasupai“ postupoval pomalu.[20]

Viz také

  • Havasu 'Baaja lidé obecně volali Havasupai anglicky mluvícími.

Bibliografie

  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford University Press.
  • Goddard, Ives. (1996). "Úvod". v Jazyky, editoval Ives Goddard, str. 1–16. Příručka severoamerických indiánů, William C. Sturtevant, hlavní redaktor, sv. 17. Smithsonian Institution, Washington, D.C.
  • Kendall, Martha B. (1983). "Yumanské jazyky". v Jihozápadní, editoval Alfonso Ortiz, s. 4–12. Příručka severoamerických indiánů, William C. Sturtevant, hlavní redaktor, sv. 10. Smithsonian Institution, Washington, D.C.
  • Langdon, Margaret. (1996). "Bibliografie Yumanských jazyků". Průzkum Kalifornie a dalších indických jazyků 9:135-159.
  • Mithun, Marianne. (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Kozlowski, Edwin. (1976). "Poznámky k fonologii Havasupai". v International Journal of American Linguistics, s. 140–149. Sv. 42, č. 2.
  • Watahomigie, Lucille J., Jorigine Bender, Philbert Watahomigie st. A Akira Y. Yamamoto s Elnorem Mapatisem, Malindou Powskeyovou a Josie Steeleem. (2001). Referenční gramatika Hualapai. (Publikace ELPR A2-003). Kjóto, Japonsko: Ohrožené jazyky projektu Pacific Rim.
  • Watahomigie, Lucille J., Jorigine Bender, Malinda Powskey, Josie Steele, Philbert Watahomigie st. A Akira Y. Yamamoto. (2003). Slovník jazyka Hualapai. (Publikace ELPR A2-041). Kjóto, Japonsko: Ohrožené jazyky projektu Pacific Rim.

Reference

  1. ^ A b Havasupai ‑ Walapai ‑ Yavapai na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ „Atlas světových jazyků UNESCO v ohrožení“. www.unesco.org. Citováno 2018-01-23.
  3. ^ „Atlas světových jazyků UNESCO v ohrožení“. www.unesco.org. Citováno 2018-01-23.
  4. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Havasupai-Walapai-Yavapai“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  5. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Havasupai". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  6. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Walapai". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  7. ^ „Atlas světových jazyků UNESCO v ohrožení“. www.unesco.org. Citováno 2018-01-23.
  8. ^ A b C „Havasupai-Walapai-Yavapai“. Etnolog. Citováno 2018-01-23.
  9. ^ http://cla.berkeley.edu/item/16506
  10. ^ A b C d E F G h J., Watahomigie, Lucille (1982). Hualapai referenční gramatika. Bender, Jorigine., Yamamoto, Akira Y., University of California, Los Angeles. Centrum indiánských studií. Los Angeles: Centrum indiánských studií, UCLA. ISBN  0935626077. OCLC  9684147.
  11. ^ Kozlowski, Edwin (1976). "Poznámky k fonologii Havasupai". International Journal of American Linguistics. 42 (2): 140–149. doi:10.1086/465402. JSTOR  1264876.
  12. ^ Campbell., Wares, Alan (1968). Srovnávací studie Yumanského konsonantismu. Haag: Mouton. ISBN  9783111274690. OCLC  647259333.
  13. ^ A b Redden, James E. (1966). „Walapai I: Fonologie“. International Journal of American Linguistics. 32 (1): 1–16. doi:10.1086/464875. JSTOR  1263444.
  14. ^ Redden, James E. (1965). Walapai fonologie a morfologie. Indiana University.
  15. ^ „WALS Online - Language Hualapai“. wals.info. Citováno 2018-02-14.
  16. ^ A b C d Redden, James E. (1966). „Walapai II: Morfologie“. International Journal of American Linguistics. 32 (2): 141–163. doi:10.1086/464892. JSTOR  1263689.
  17. ^ Mizející jazyky tichomořského okraje. Miyaoka, Osahito, 1936-, Sakiyama, Osamu, 1937-, Krauss, Michael E., 1934-. Oxford: Oxford University Press. 2007. ISBN  978-0199266623. OCLC  252684427.CS1 maint: ostatní (odkaz)
  18. ^ Cepeda, Raquel (04.09.2015). „V Grand Canyonu láká Havasu Falls“. The New York Times. ISSN  0362-4331. Citováno 2018-01-23.
  19. ^ „Domorodé hlasy Colorado Plateau - přehled Havasupai“. Knihovna Cline. 2005. Citováno 2012-12-02.
  20. ^ Lynn Arave (2004-04-17). „Nejvzdálenější kostel“. Deseret News. Citováno 2012-12-02.

Další čtení

  • "Slovník jazyka Havasupai". Hinton, Leanne. Supai, Arizona 1984.
  • „Gwe gnaavja“. Kmen Havasu Baaja / Havasupai, dvojjazyčný vzdělávací program. Supai, Arizona 1985.
  • „Havsuw gwaawj tñudg siitja“. Dvojjazyčný vzdělávací program Havasupai. Supai, Arizona 70. léta (?).
  • „Baahj muhm hatm hwag gyu“. Hinton, Leanne et al., Připravený programem bilingvního vzdělávání Havasupai. Supai, Arizona 1978.
  • „Tim: Tñuda Hobaja“. Hinton, Leanne et al., Připravený v rámci dvojjazyčného vzdělávacího programu Havasupai (autoři připočítáni jako „Viya Tñudv Leanne Hinton-j, Rena Crook-m, Edith Putesoy-m hmug-g yoovjgwi. Clark Jack-j“). Supai, Arizona 1978-1984.