Alvíssmál - Alvíssmál

Thor hovoří s Alvíssem a chrání svou dceru. Ilustrace od W. G. Collingwood

„Slunce svítí v hale“ (1908) W. G. Collingwooda

Alvíssmál (Stará norština: „Píseň všech moudrých“ nebo „Slova všech moudrých“)^[1]^[2] je báseň shromážděná v Poetická Edda, pravděpodobně se datuje do 12. století, který popisuje, jak bůh Thor outwits a trpaslík volala Alvíss („All-Wise“), který se snaží oženit se svou dcerou.

Spiknutí

Alvíss přijde za Thorem, aby si nárokoval Thorovu dceru jako jeho nevěstu s tím, že mu byla slíbena dříve. Thor odmítá, protože v té době nebyl doma, a pak řekne Alvíssovi, že si může vzít mladou ženu, pokud dokáže správně odpovědět na všechny Thorovy otázky. Odpovědi trpaslíka fungují jako vyčerpávající seznam vnímajících mytologických entit mezi muži, Æsir, Vanir, jötnar trpaslíci a elfové. Například nebesa mají podle Alvíssa následující jména:

Himinn heitir með mönnum,
en hlýrnir með goðum,
kalla vindófni vanir,
uppheim jötnar,
alfar fagraræfr,
dvergar drjúpansal.

‚Nebe 'muži tomu říkají,
‚Výška 'bohů,
Wanes 'The Weaver of Winds';
Obři „Up-World“,
Elfové „Fair-Roof“,
Trpaslíci „Kapající síň“.

—Normalizovaný text Guðni Jónssona

—Překlad Henry Adam Bellows

Chodit s někým

Není známo, kdy byl Alvíssmál vytvořen; analýza jeho obsahu může ukazovat na několik období v závislosti na tom, na které prvky se zaměřuje. Jedna teorie je, že použití Thor a lze předpokládat, že odkazy na mýtické bytosti odrážejí náboženské přesvědčení dané kultury,^{[Citace je zapotřebí ]} takže by byl vytvořen nejpozději v 10. století dříve Island byl pokřesťanštěn. Další poukazuje na přítomnost slov, která se nacházejí pouze v pozdně skaldické poezii, což by naznačovalo, že vycházela z obnovy skaldické poezie z 12. století.^[3]^[4]

Reference

^ Orchard 1997, str. 6.
^ Lindow 2002, str. 56.
^ Jan de Vries, Altnordische Literaturgeschichte svazek 2 Die Literatur von etwa 1150 bis 1300, die Spätzeit nach 1300, Grundriß der germanischen Philologie 16, 2. vyd. Berlín: de Gruyter, 1967, OCLC 715891742, str. 110–13 (v němčině)
^ "Alvíssmál", Rudolf Šimek a Hermann Pálsson, Lexikon der altnordischen LiteraturKröners Taschenausgabe 490, Stuttgart: Kröner, 1987, ISBN 9783520490018, str. 9 (v němčině)

Bibliografie

Lindow, Johne (2002). Severská mytologie: Průvodce k bohům, hrdinům, rituálům a vírám. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-983969-8.
Orchard, Andy (1997). Slovník severských mýtů a legend. Cassell. ISBN 978-0-304-34520-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

anglický překlad

Alvissmol Překlad a komentář od Henry Adams Bellows

Anglický překlad se starou norštinou

Alvissmal Báseň ve 12. básnické eddě v Codex Regius, rozdělená do 5 segmentů sloky, aby se stará norština vyrovnala anglickým překladům

Stará norština vydání

Alvíssmál Sophus Bugge vydání rukopisného textu
Alvíssmál Guðni Jónsson vydání s normalizovaným pravopisem

[FOOTNOTEOrchard19976-1] Orchard 1997, str. 6.

[FOOTNOTELindow200256-2] Lindow 2002, str. 56.

[3] Jan de Vries, Altnordische Literaturgeschichte svazek 2 Die Literatur von etwa 1150 bis 1300, die Spätzeit nach 1300, Grundriß der germanischen Philologie 16, 2. vyd. Berlín: de Gruyter, 1967, OCLC 715891742, str. 110–13 (v němčině)

[4] "Alvíssmál", Rudolf Šimek a Hermann Pálsson, Lexikon der altnordischen LiteraturKröners Taschenausgabe 490, Stuttgart: Kröner, 1987, ISBN 9783520490018, str. 9 (v němčině)

[1]

[2]

[3]

[4]