Waldere - Waldere

Tento článek je o básni. Pro další použití viz Waldhere.

"Waldere„nebo“Waldhere"je obvyklý název pro dva Stará angličtina fragmenty, přibližně 32 a 31 řádků, ze ztraceného epická báseň, objevený v roce 1860 E. C. Werlauffem, knihovníkem, v Dánská královská knihovna na Kodaň, kde je stále zachována. Stránky pergamenu byly znovu použity jako ztuhlé ve vazbě alžbětince modlitební kniha, který pravděpodobně přišel do Evropy po Rozpuštění klášterů v Anglii v 16. století.

Přehled

Část, která byla nalezena, byla součástí mnohem většího díla. To, co zbylo z básně, přichází ve dvou částech, napsaných na dvou samostatných samostatných listech, obvykle nazývaných „fragment I“ a „fragment II“, a datováno obvykle kolem roku 1000.[1] Datum složení básně není známo.

Fragmenty mohou být umístěny v eposu, jehož jsou součástí, protože předmět, dobrodružství obklopující hrdinu Walter z Akvitánie, je známý v jiných textech: latinská epická báseň Waltharius Ekkehard z Opatství St. Gall, pocházející z první poloviny 10. století; fragmenty bavorské básně z první poloviny 13. století; a dvě epizody v norštině Þiðreks sága. Náhodné odkazy na Waldere se vyskytují v několika středoněmeckých básních a existuje také polská verze příběhu, jejíž nejranější podoba je v Chronicon Boguphali Episcopi, pocházející ze 13. nebo 14. století.

Báseň je jediným známým důkazem, že Anglosaský lidé věděli o legendě o Walterovi z Akvitánie. Ve středověku to byl velmi populární příběh. Je to příběh Waldere (Walter) a Hildegyth kteří se zamilují a ukradnou poklad ze dvora Attila, kde byli drženi jako rukojmí. Waldere a Hildegyth jsou vyhledáváni dvěma muži, Guthhere, který je králem Burgundianů, a Hagena. Tito dva muži jsou po pokladu, který mají Waldere a Hildegyth. Báseň je o konfliktu, který se má odehrát mezi oběma stranami.

V jednom fragmentu někdo povzbudí Waldereho, aby pokračoval v boji. V druhé je chvála meče, následovaná Waldereovou chválou jeho vlastního brnění[2] a jeho vzdor Guthhere. Řeči zastoupené ve fragmentech nemají nic, co by jim odpovídalo v Ekkehardově textu, což naznačuje, že se jedná o nezávislá vykreslení stejného známého zdrojového materiálu. Předávající odkaz - “Vyhrajte slávu udatnými skutky a Bůh vás může po celou dobu střežit “- ukazuje, že, jako Beowulf, báseň dostala pokřesťanštěný kontext.

První částí je projev Hildegytha, který se snaží motivovat Waldereho pro jeho nadcházející boj. V této řeči, kterou zjistil Paul Cavill, se Hildegyth pokouší inspirovat Waldere čtyřmi hlavními způsoby: Napodobování, velký meč Waldere, který vyrobil proslulý kovář Weland, je chválen; Waldere připomíná, že válečníkovi jsou k dispozici pouze dva výsledky - sláva nebo smrt; nacvičují se všechny dobré skutky Waldereho i vznešenost jeho reputace; všechny pochybnosti jsou vyjasněny, že je to skutečně Guthhere na vině za zapojení Waldere.

Druhý fragment se skládá hlavně z toho, že Waldere vyzval a vysmíval se Guthhere a odvážil se Guthhere sundat Waldereho brnění z ramen. Na konci fragmentu zjistil, že Waldere dává výsledek boje do Božích rukou (Cavill).

V příběhu o Walterovi má tento boj za následek újmu všem, kteří se zúčastnili. Nakonec však obě strany dospějí k mírovému řešení a nakonec Waldere a Hildegyth odejdou a vezmou se. Tento konec se neobjevuje ve zbývajících fragmentech Waldere.

Edice a překlady

Waldere byl poprvé upraven uživatelem George Stephens (Kodaň, 1860), poté R. Wulker v Bibliothek der angel-sächsischen Poesie (sv. 1, Cassel, 1881); pak Peter Holthausen v Göteborgs högskolas årsskrift (sv. 5, 1899), s autotypovými reprodukcemi dvou listů, které se zachovaly. První velký překlad Waldere byl Frederickem Normanem v roce 1933 a druhým Arne Zettersten v roce 1979. K oběma je přiložen komentář. Kritické vydání Jonathana B. Himesa vyšlo v roce 2009.

  • Zettersten, Arne, Waldere: Upraveno z Královské knihovny v Kodani Ny Kgl. S. MS. 167 b (Manchester: Manchester University Press, 1979)
  • Dobbie, Elliott Van Kirk, ed. (1942), Anglosaské menší básně Anglosaské poetické záznamy: kolektivní vydání, New York: Columbia University Press, ISBN  9780231087704, OCLC  351982, archivovány z originál dne 06.12.2018. 5-6.

Zdroje

  • Robinson, William Clarke (1885), "2. Waldere nebo Walter a Hildegunde", Úvod do naší rané anglické literatury„London: Simpkin, Marshall & Co., s. 16–18 [Text a překlad]
  • Waldere vyd. F. Norman. London: Methuen, 1933. [Text.]
  • Bradley, S. A. J., tr .. Anglosaská poezie: antologie staroanglických básní London: Dent, 1982. Překlad.
  • Cambridge historie anglické a americké literatury sv. I, iii.5 „The Waldhere Fragments“ (on-line text ).
  • R. K. Gordon, Anglosaská poezie. (London: Dent) 1954: 65. Částečný text fragmentů v moderní angličtině.
  • Cavill, Paul, University of Nottingham. „Waldere.“ Literární encyklopedie. 30. října 2002. Společnost literárního slovníku.
  • Himes, Jonathan B. Staroanglický epos o Waldere. (Newcastle: Cambridge Scholars Publishing, 2009)
  • Strayer, Joseph R., ed. „Waldere.“ Slovník středověku. New York: Scribner, 1982.
  • Wissolik, Richard David. „Germánská epická a staroanglická hrdinská poezie: Widsith, Waldere a boj ve Finnsburgu.“ Stará a střední anglická literatura. Detroit: Gale Research, 1994. 90-91.

Reference

  1. ^ Podle Förstera v Englisher Studien 29 str. 107f, ruka nemůže být dříve než ve druhé polovině 10. století; Wolfgang Keller, Angelsächsischen Palaeographie, 1906, jej datuje „po 1000“ (poznamenal Elliott Van Kirk Dobbie, Anglosaské menší básně, 1942, „Úvod“ s. xx.
  2. ^ Viz 'Létání '.