Za zpožděné narození - For Delayed Birth

Takzvaný "Za zpožděné narození" je Stará angličtina poetický lékařský text nalezený v rukopisu London, British Library, Harley 585 a násl. 185r-v, ve sbírce lékařských textů známých od devatenáctého století jako Lacnunga („Opravné prostředky“). Rukopis byl pravděpodobně zkopírován na počátku jedenáctého století, i když jeho zdroje mohly být starší.

Text je ve skutečnosti souborem prozaických pokynů, které obsahují řadu krátkých básní, které by měly být předneseny jako součást jednoho nebo více rituálů. Text je významným svědkem neortodoxních anglosaských křesťanských náboženských praktik a dějin žen:[1] mezi anglosaskými lékařskými texty je jedinečný tím, že je výslovně používán a recitován ženou.[2] Avšak „toto kouzlo je možná nesprávně pojmenováno, protože se nezabývá opožděným porodem jako takovým, ale neschopností manžel [žena], pro kterou je psáno vůbec otěhotnět nebo porodit dítě bez potratu. “[3]

Text

Jak upravil Elliott Van Kirk Dobbie ale s dlouhými samohláskami označenými akutními akcenty text běží:[4]

Podívejte se, najměte si cild áfédan ne mæg, gange tó gewitenes mannes birgenne a stæppe þonne þríwa ofer þá byrgenne a cweþe þonne þríwa þás slovo:
 þis mé tó bóte þǽre láþan lætbyrde,
 þis mé tó bóte þǽre swǽran swǽrbyrde,
 þis mé tó bóte þǽre láðan lambyrde.

Nechte tu ženu, která nemůže vyživovat své dítě, jít k hrobu zesnulé osoby a poté třikrát překročit pohřeb a poté třikrát vyslovit tato slova:
 to je můj lék na nenávistné pozdní narození,
 to jako můj lék na despotický těžký porod,
 to je můj lék na nenávistné chromé zrození.

A þonne þæt wíf séo mid bearne a héo tó hyre hláforde on reste gá, þonne cweþe héo:
 Up ic gonge, ofer þé stæppe
 mid cwican cilde, nalæs mid cwellendum,
 střední fulborenum, nalæs mid fǽgan.

A když je ta žena s dítětem a jde spát vedle svého manžela, měla by říci:
 Vykročím a překročím vás
 se živým dítětem, v žádném případě se zabíjením,
 s plně narozeným, v žádném případě s odsouzeným.

A þonne séo módor geféle þæt þæt bearn sí cwic, gá þonne tó cyrican, a þonne héo tóforan þán wéofode cume, cweþe þonne:
 Críste, ic sǽde, þis gecýþed!

A když tato matka vnímá, že dítě je naživu, musí jít do kostela a když přijde před oltář, měla by říci:
 Kristu, řekl jsem, bylo to oznámeno!

Se wífmon, se hyre bearn áfédan ne mæge, genime héo sylf hyre ágenes cildes gebyrgenne dǽl, wrý æfter þonne on blace wulle and bebicge tó cépemannum and cweþe þonne:
 Ic hit bebicge, gé hit bebicgan,
 þás sweartan wulle a þysse sorge kukuřice.

Nechť ta žena, která nemůže vyživovat své dítě, osobně vzít část hrobu jejího vlastního dítěte, zabalit jej do černé vlny a prodat jej obchodníkům a poté říct:
 Mohu to vyměnit, můžete to vyměnit,
 tato černá vlna a toto semeno smutku.

Se wífman, se ne mæge bearn áfédan, nime þonne ánes bléos cú meoluc on hyre handæ a gesúpe þonne mid hyre múþe and gange þonne tó yrnendum wætere and spíwe þǽr in þá meolc and hlade þonne mid þǽre ylcan hand þ Cweþe þonne þás slovo:
 Gehwér férde ic mé þone mǽran magaþihtan,
 mid þysse mǽran meteþihtan;
 þonne ic mé wille habban a hám gán.
Þonne héo tó þán bróce gá, þonne ne beséo héo, nó ne eft þonne héo þanan gá a þonne gá héo v óþer hús óþer héo út oféode a þǽr gebyrge métes.

Nechť ta žena, která nemůže vyživovat své dítě, pak vezme mléko krávy jedné barvy do svých rukou a pak ho vypije ústy, a pak chodí k tekoucí vodě a pije do ní mléko a pak toho nabere plným hrdlem vodu stejnou rukou a polkněte to všechno. Pak by měla říci tato slova:
 Kamkoli jsem přepravil vznešený břicho se silným břichem
 s tímto ušlechtilým jídlem se silným břichem;
 pak bych si přál mít sebe a jít domů.
Potom musí jít k potoku, když ji nikdo nevidí, ani [vidět ji], když se odtamtud vrátí, a pak musí jít do jiného domu, než do kterého odešla, a zakopat tam jídlo.

Reference

  1. ^ L. M. C. Weston, 'Women's Medicine, Women's Magic: The Old English Metrical Childbirth Charms', Moderní filologie, 92 (1995), 279-93, https://www.jstor.org/stable/438781.
  2. ^ Marie Nelson, „Ženské kouzlo“, Studia Neophilologica57 (1985), 3 - 8 (na str. 3); https://dx.doi.org/10.1080/00393278508587899.
  3. ^ Keefer, Sarah Larratt (1990), 'Klášterní ozvěna ve staroanglickém kouzlu '. Leeds Studies in English, n.s. 21. 71-80.
  4. ^ Anglosaské menší básně, ed. Elliott Van Kirk Dobbie, The Anglo-Saxon Poetic Records: A Collective Edition, 6 (New York: Columbia University Press, 1942), s. 123-24

Externí odkazy

  • Toto kouzlo je upraveno, anotováno a propojeno s digitálními obrázky jeho rukopisných stránek s překladem v Stará anglická poezie ve faxovém projektu: https://uw.digitalmappa.org/58