Rým krále Williama - The Rime of King William
"Rým krále Williama" je Stará angličtina báseň, která vypráví o smrti Vilém Dobyvatel. The Rime byl součástí jediného záznamu pro rok 1087 (i když nesprávně datovaného 1086) v „Peterborough Chronicle / Laud Manuscript. „V tomto příspěvku je uvedena důkladná historie a popis života krále Williama. Celý záznam je považován za„ obsahující nejlepší současný odhad Williamových úspěchů a charakteru, jak jej vidí přiměřeně objektivní Angličan “( Bartlett, 89). Jako zdroj z toho čerpali dřívější autoři v doslovnějším smyslu, zatímco pozdější historici na něj odkazovali liberálněji. Text v původním jazyce lze nalézt v Peterborough Chronicle 1070–1154, editoval Cecily Clark. Moderní překlad najdete v Anglosaské kroniky přeložil G.N. Garmonsway. Seth Lerer publikoval novější moderní překlad „The Rime of King William“ ve svém článku „Old English and Its Afterlife“ v Cambridge historie středověké anglické literatury.
Text a překlad
Castelas nechal wyrceana, | Dal postavit hrady |
souhrn
Samotný Rime je krátký a je spíše kritikou krále Williama než chválou jeho vlády. Funguje také jako souhrn vstupu do daného roku. Zdá se, že si autor vybral několik bodů, které mu připadají obzvláště zajímavé, a proměnil je v báseň v příspěvku pro tento rok. V závislosti na tom, jak si editor zvolí uspořádání řádků, je báseň někde mezi 17 a 32 řádky, podle toho, zda editor uspořádává podle staroanglického aliteračního metru nebo jako rýmované dvojverší.
Autorství
Autor tohoto Rime, stejně jako u mnoha staroanglických textů, není znám, ale autor ve svém příspěvku nabízí důležitý detail. „Jedinou jednoznačnou informací, kterou poskytuje, je, že byl členem Williamovy domácnosti.“ (Whiting, 91–92).
- Þonne wille budeme ním awritan swa swa healujeme ageaton, hime ho na locodonu a rudu na jeho najatém weredonovi.
- [Pak o něm napíše, jak jsme ho znali, kteří jsme ho viděli a přebývali v jeho dvoře.] (Garmonsway, 219)
Autor byl tedy v jednom okamžiku členem královské domácnosti. Kdy a jak dlouho není jisté. Kromě toho neexistují žádná další fakta, je však možné předpokládat, že autorem byl mnich nebo člen náboženského domu.
Umělecká kritika
Tato báseň byla kritizována za nezralost a „zkomolený pokus o rýmování poezie: báseň bez pravidelného metru, formálního lineace nebo uceleného obrazu“ (Lerer, 7). Mnoho dalších vědců tuto kritiku podporuje. Profesoři George Philip Krapp a Elliott Van Kirk Dobbie nezačlenili Rime do svého šestidílného svazku Anglosaské poetické záznamy. Jeho hodnota jako reprezentace Stará angličtina literatura i kvalita básně, jednoduše jako básně, jsou zpochybňovány. Konec rýmování je na rozdíl od aliterační Staroanglická poezie, která je základem většiny vědecké kritiky. Bartlett Whiting uvádí, že Rime má „nedostatek technických zásluh“, přičemž odkazuje na náhlý skok od prózy formálního vstupu k „drsnému a připravenému verši“ (89). S jeho koncovými rýmy je často brána jako příklad přechodu na Střední angličtina.
Význam
Bez ohledu na kvalitu rýmových rýmů byl pravopis tohoto rýmu použit ke stárnutí samotného textu i morfologie grafů ve staroanglických textech. Whiting označuje konkrétní pád konečného n, což svědčí o ztrátě inflexních zakončení ze staré do střední angličtiny (Whiting, 89).
Báseň slouží jako „elegie na věk stejně jako na krále, tento záznam jako celek představuje mocně literární a gramotnou reakci na dědictví anglického psaní před dobytím“ (Lerer, 12). Text nabízí jak politickou časovou linii (dvacátý první rok, kdy vládl William I.), tak náboženskou časovou linii (tisíc osmdesát sedm let po narození Ježíše Krista). Ve formě nářek pro krále Williama vyjadřuje rozhořčení Angličanů při zavedení normanských lesních zákonů. Stefan Jurasinski ukázal, že je to pravděpodobně sám kompilátor Peterborough Chronicle a že stojí v čele rozvíjející se tradice literární polemiky proti nespravedlnosti lesní zákon („Rým krále Williama a jeho analogie“).
Poznámky
Reference
- Bartlett J. Whiting, „Rým krále Williama“, Philologica: Malone Anniversary Studies, Eds. T. A. Kirby a H. B. Woolf (Baltimore: Johns Hopkins) 1949.
- Clark, Cecily. Peterborough Chronicles. První. London: Oxford University Press, 1958.
- Garmonsway, G.N. Anglosaská kronika. První. London: J.M.Dent & Sons LTD., 1953.
- Lerer, Sethe. Cambridge historie středověké anglické literatury. "Stará angličtina a její posmrtný život." Cambridge: Cambridge University Press, 1999.
- Jurankski, Stefan. "Rým krále Williama a jeho analogie", Neophilologus, 88.1, (leden 2004), s. 131–144.
- Wallace, David, 2002 (ed.) Cambridge History of Medieval English Literature, Cambridge University Press, The Rime of King William str. 15–16.