Dva bratři - The Two Brothers - Wikipedia

Tento článek je o německé pohádce. Pro staroegyptský příběh viz Příběh dvou bratrů. Pro další použití viz Dva bratři (disambiguation).

Dva bratři je Němec pohádka shromážděny Bratři Grimmové, příběh číslo 60. Je Aarne-Thompson typ 567A, „Srdce magického ptáka a odloučení bratři“, a typ 303, „Pokrevní bratři“. Podobný příběh sicilského původu shromáždil také autor a folklorista Andrew Lang v Kniha Růžová víla.[1]

Synopse

Ilustrace od Elenore Abbott.

Bohatý zlatník a chudý košťák byli bratři. Koštěm měl dva stejná dvojčata. Jednoho dne uviděl výrobce košťat v lese zlatého ptáka, srazil pírko a za velkou částku ho prodal svému bratrovi. Znovu pronásledoval ptáka a našel zlatou lampu. Potřetí přivedl zpět samotného ptáka a jeho bratra, který znal jeho síly - že každý, kdo jí jeho srdce a játra, najde každou noc pod jeho polštářem zlatou minci -, aby ho vařila jeho žena. Jeho synovci však přišli do kuchyně žebrat, a když z ptáka spadly dva kousky, snědly je a pod jejich polštáři se objevily zlaté mince.

Zlatník řekl svému bratrovi, že jeho synové pracují s ďáblem, a přesvědčil ho, aby je opustil. Přijal je lovec a naučil je jejich řemeslu. Jakmile dospěli, prosili ho o povolení hledat své jmění. Byl potěšen, protože si povídali jako odvážní lovci, a pustil je. Poté jim dal nůž s pokyny, že pokud se někdy rozejdou, měli by ten nůž zastrčit do stromu, a když se kterýkoli z nich vrátil, viděl, jak se jeho bratrovi daří, protože bok čepele by rezavěl, kdyby se mu situace zhoršovala .

Na cestě málem zastřelili zajíce na hlad, ale ten prosil o život a nabídl jim místo toho dva mladé zajíce, takže ho nechali jít. Totéž se stalo s liškou, vlkem, medvědem a levem. Mladá zvířata jim ukázala vesnici, kde si mohli koupit jídlo. Rozešli se, každý si vzal polovinu zvířat, a vrazili nožem do stromu, kde se rozešli.

Mladší přišel do města, které bylo celé černé, kde drak snědl každou mladou dívku kromě princezna, kterému měl být dán následující den. Lovec vylezl na dračí kopec a našel tři šálky a meč. Nemohl třímat meč, dokud se neopil z kalíšků.

Rytíř v divokém boji proti Sedmihlavému hadovi. Ilustrace od Andrewa Langa Kniha Růžová víla.

Následujícího rána byla princezna přivedena na kopec a královský maršál to sledoval. Sedmhlavý drak přišel a vydechl oheň, zapálil veškerou trávu, ale zvířata vyšlapala plameny. Lovec odřízl šest jeho hlav a ocasu a nechal zvířata roztrhat ho na kousky. Princezna rozložila svůj náhrdelník mezi zvířata a dala lovci nůž, kterým drakovi uřízl jazyky. Byl vyčerpaný a řekl lvi, aby hlídal, zatímco spal, ale lev byl také vyčerpaný a řekl medvědovi, aby hlídal, a tak dále až po zajíce, který neměl komu říct, aby hlídal. The maršál usekl lovci hlavu a přinutil princeznu slíbit, že řekne, že ji zachránil.

Zvířata se probudila a zajíce by zabila, ale říkala, že ví o kořeni, který by lovce obnovil, a tak ho nechali načíst. Lovec si myslel, že ho princezna musela zabít, aby se ho zbavila, a toulala se světem. O rok později se vrátil do města a zjistil, že visí červeně na svatbě princezny s maršálem. Lovec se s hostinským vsadil, že by mohl získat chléb z královského stolu, a poslal zajíce. Princezna to poznala podle části náhrdelníku a poslala s sebou bochník. Hostinský se už nesadil, ale poslal lišku, vlka, medvěda a lva na maso, zeleninu, cukrovinky a víno.

Král divil se zvířatům a princezna mu řekla, aby poslal pro svého pána. Když dorazil na hrad, byly vystaveny hlavy sedmi draků a lovec otevřel ústa a zeptal se, kde jsou jejich jazyky. Vyrobil jazyky a princezna potvrdila jeho příběh. Maršál byl popraven a lovec a princezna se vzali.

Jednoho dne mladý král ulovil bílého jelena a skončil sám v lese. Stará žena prosila, aby se přiblížila k ohni, a požádala ho, aby udeřil jeho zvířata hůlkou, aby jí neublížili. To je proměnilo v kámen, a tak ho dokázala proměnit v kámen. Starší dvojče našlo nůž zrezivělý na jedné straně a vydal se hledat svého bratra. Byl vítán jako mladý král ve městě, ale do postele mezi sebe a princeznu vložil meč. Když uslyšel, co jeho mladší bratr dělal, vydal se do stejných lesů a našel stejnou čarodějnici, ale odmítl udeřit na jeho zvířata. Když na ni vystřelil pistolí, byla nezranitelná, aby vedla, ale on odtrhl tři stříbrné knoflíky a znovu ji zastřelil. Přinutil ji obnovit svého bratra, zvířata jeho bratra a mnoho dalších.

Bratři šli domů a vyprávěli své příběhy. Když mladý král uslyšel, že jeho starší bratr byl přijat jako on a spal ve své posteli, usekl mu hlavu, ale činil pokání. Zajíc znovu přinesl kořen a bratr byl obnoven. Vrátili se do města a princezna poznala svého manžela podle náhrdelníku na jeho zvířatech a zeptala se ho, proč tu noc vložil meč do postele a odhalil mu, že jeho bratr byl pravdivý.

Analýza

Sběratelé Folktale poznamenali, že příběh je fragmentárního původu, který se dal dohromady a vytvořil jeho současnou podobu.[2]

Adaptace

Verze příběhu byla dána francouzským autorem Alexandre Dumas se jménem Les Deux Frères, velmi připomínající Grimmův příběh. V této verzi se bratři jmenují Gottlieb a Wilfrid a každý z nich rekrutuje lva, medvěda, zajíce, vlka a lišku.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ Lang, Andrew. Kniha Růžová víla. New York: Longmans, Green. 1897. str. 209-219.
  2. ^ Murray, J., Grimm, W., Grimm, J., Taylor, J. Edward., Grimm, W. (1846). Pohádkový prsten: Nová kolekce populárních příběhů. Londýn: J. Murray. 365-367.
  3. ^ Dumas, Alexandre. Contes pour les grands et les petits enfants, par Alexandre Dumas. Sv. I: Les Deux frères - Le Vaillant petit tailleur - L'Homme sans larmes - Les Mains géantes - Le Sifflet enchanté. Sbírka Hetzel. Lipsko: Alphonse Dürr, Libraire. [nedatováno] str. 5-80. [1]

externí odkazy