Plášť (pohádka) - The Shroud (fairy tale)

„Podívej, matko, můj plášť je téměř suchý“ - ilustrace Otto Ubbelohde (c1893)

Plášť, (Das Totenhemdchen): KHM 109, také známý jako Pohřební košile a Malé plátno, je Němec pohádka shromážděny Bratři Grimmové a publikováno v prvním vydání Kinder- und Hausmärchen (Grimmovy pohádky) v roce 1815. Obsahuje prvky Aarne – Thompson typ 769: Smrt dítěte.[1]

Příběh

Příběh přeložil Margaret Raine Hunt v roce 1884:

Kdysi tam byla matka, která měla malého sedmiletého chlapce, který byl tak pohledný a roztomilý, že se na něj nikdo nemohl dívat, aniž by ho měl rád, a sama ho uctívala nad všechno ostatní na světě.

Najednou onemocněl a Bůh si ho vzal k sobě. Matku nebylo možné uklidnit a plakala ve dne i v noci. Brzy poté, poté, co bylo dítě pohřbeno, se v noci objevilo na místech, kde během svého života sedělo a hrálo, a pokud matka plakala, plakala také. Když přišlo ráno, zmizelo.

Když matka nepřestala plakat, přišel jednou v noci do malého bílého pláště, ve kterém byl uložen ve své rakvi, a s květinovým věncem kolem hlavy. Postavil se na postel k jejím nohám a řekl: „Ach, matko, přestaň plakat, jinak nikdy nezaspím ve své rakvi, protože moje rouška nevyschne kvůli všem tvým slzám, které na ni dopadnou.“ Matka se toho bála, když to uslyšela, a už neplakala. Příští noc dítě znovu přišlo, drželo v ruce malé světlo a řeklo: „Podívej, matko, můj plášť je téměř suchý a můžu odpočívat v hrobě.“ Potom matka dala svůj zármutek do Boží péče a nesla to tiše a trpělivě a dítě už nepřišlo, ale spalo ve své malé posteli pod zemí.[2]

Analýza

Plášť byl původně č. 23 ve svazku 2 1. vydání (1815). Mezi rokem 1815 a konečným vydáním (1857) došlo pouze k několika drobným změnám. Je to číslo 109 v pořadí od druhého vydání z roku 1819.[1]

V době vysoké úmrtnosti dětí se prostřednictvím příběhu učíme, že stejně jako se rozrušená matka naučí důvěřovat Bohu a ovládat svůj smutek, musíme také my, když zemřeme, jinak duch ducha odpočinku nemůže odpočívat . Nakonec obě postavy najdou mír.

Reference

  1. ^ A b „Pohřební košile“ - projekt Grimm - University of Pittsburgh
  2. ^ Jacob a Wilhelm Grimm, Domácnost Tales, přeloženo Margaret Raine Hunt, Londýn: George Bell (1884)