Okres Tamsui - Tamsui District
Tamsui 淡水 區 Tansui, Danshuei, Tanshui, Danshui | |
|---|---|
| Okres Tamsui | |
 Nábřeží při západu slunce | |
 Okres Tamsui v Nové město Tchaj-pej | |
| Souřadnice: 25 ° 10'19 ″ severní šířky 121 ° 26'38 ″ východní délky / 25,17194 ° N 121,44389 ° ESouřadnice: 25 ° 10'19 ″ severní šířky 121 ° 26'38 ″ východní délky / 25,17194 ° N 121,44389 ° E | |
| Země |  Čínská republika |
| Zvláštní obec | Nové město Tchaj-pej, Tchaj-wan |
| Plocha | |
| • Celkem | 70,65 km2 (27,28 čtverečních mil) |
| Populace (Leden 2016) | |
| • Celkem | 162,441 |
| • Hustota | 2299 km / km2 (5 950 / sq mi) |
| Časové pásmo | +8 |
| webová stránka | www.tamsui.ntpc.gov.tw |
| Tamsui | |||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Okresní úřad Tamsui | |||||||||||||||||||||||||||||||
| čínština | 淡水 | ||||||||||||||||||||||||||||||
| Poštovní | Tamsui | ||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| Hobe | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Tradiční čínština | 滬 尾 | ||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Okres Tamsui[1][2][3][4] (Hokkien POJ: Tām-chúi; Hokkien Tâi-lô: Tām-tsuí; Mandarinka Pchin-jin: Dànshuǐ) je mořská strana okres v Nový Tchaj-pej, Tchaj-wan, Čínská republika. Je pojmenována po Řeka Tamsui; název znamená „sladká voda“. Město je oblíbené jako místo pro prohlížení zapadajícího slunce do Taiwanský průliv. Ačkoli skromný co do velikosti (populace 162,441), to má velkou roli v Tchajwanská kultura.
název
Historický
Původně urovnán Ketagalan domorodci, bylo voláno umístění Hoba, což znamená „ústa proudu“. Hoba byl zapůjčen do Tchajwanský Hokkien tak jako Hobe. Historická díla v angličtině označují místo jako „Hobe“,[5] "Hobé",[6] nebo „Hobe Village“.[7] Španělé přišli v 17. století a nazývali toto místo Casidor a řeka Tamsui Kimalon. Nizozemské záznamy používaly placenames Tamsuy a Tampsui odkazovat na tuto oblast, ale odkazovali také na jinou “Dolní Tamsuy „na jihu ostrova.[8]
Ve své knize z roku 1903 Ostrov Formosa, bývalý americký diplomat James W. Davidson souvisí, že pravopis a výslovnost placename (淡水) byl dán v mnoha variantách „tolik takzvanými autoritami. Tamsui, Tamshuy, Tamshui, Tamsoui, Tan-sui, ...“.[6] První varianta „Tamsui“ odpovídá Hokkien literární čtení,[9][10] a (možná náhodou) se rovná církevní romanizaci starší výslovnosti (Tām-súi)[11] minusové značení tónů a spojovník. Varianta "Tan-sui", s výjimkou pomlčky, je v souladu s romanizace japonštiny. První varianta však byla zjevně již známá kolem roku 1900,[12] a prominentně se objevuje ve dvou mapách stejné doby v angličtině.[13] Kromě toho byl v té době termín „Tamsui“ používán „nejliberálnějším způsobem; může to znamenat přístav, řeku, vesnici Hobe, Twatutia nebo Banka a může to znamenat celý okres. “[14]
Moderní
Od roku 1950 až do vytvoření nového města Tchaj-pej v roce 2010 byl Tamsui oficiálně „Tamsui Okres " (čínština : 淡水 鎮; Hokkien POJ: Tām-chúi-tin; Hokkien Tâi-lô: Tām-tsuí-tìn) v prvním Taipei County. Pravopis "Danshui" (od Hànyǔ Pīnyīn Dànshuǐ), dříve oficiálně používaný tchajwanskou vládou, Taipei Metro a dalších zdrojů vychází z Mandarinka výslovnost. Mezitím název „Tamsui“ vychází z Tchajwanský Hokkien výslovnost. Poté, co jsem dlouho používal „Tamsui“ jako oficiální anglický název,[Citace je zapotřebí ] informovala místní správa okresu národní vláda v roce 2011 by měl být v angličtině používán výraz „Tamsui“ místo „Danshui“.
Dějiny
Španělská kolonie
The španělština přijel do oblasti Tamsui v 17. století. Na podzim roku 1629 založili Španělé první velkou nepůvodní osadu zahrnující město a poslání Santo Domingo. Španělé obsadili severní Tchaj-wan za účelem zajištění španělských zájmů v EU; Filipíny proti holandský (kteří již byli v té době usazeni na jihu Tchaj-wanu), britský a portugalština, jakož i pro usnadnění obchodu s Čína a Japonsko.
V roce 1642 byli Španělé vyhnáni z Tchaj-wanu Holanďany. Španělé již opustili své osídlení v Tamsui v roce 1638 a Holanďané postavili novou pevnost, kterou pojmenovali Fort Anthonio (podle generálního guvernéra holandské východoindické společnosti Anthonio van Diemen). To je dnes známé jako Angmo Siaa (čínština : 紅毛 城; Pe̍h-ōe-jī : Âng-mn̂g-siâⁿ; lit.: „zrzavá pevnost“) a je hlavní budovou Fort San Domingo muzejní komplex. Kromě „uklidnění“ domorodých kmenů v této oblasti povzbudili Holanďané také imigraci a osídlení oblasti tím, že Han Číňan, jakož i rozšíření výroby a obchodu síra, zvířecí kůže a další domácí zdroje.
Holandský opustil Fort Zeelandia na Tchaj-wanu v roce 1662 po jejich porážce Koxinga na Obležení Fort Zeelandia, který pokračoval v politice zvyšování Han Číňan imigrace až do kapitulace jeho vnuka Zheng Keshuang do Dynastie Čching v roce 1683. V roce 1668 Nizozemci odešli Keelung poté, co byl obtěžován domorodci z Tamsui.[15]
Dynastie Čching
Kvůli jeho blízkosti k pevninská Čína, stejně jako jeho umístění v přírodním přístavu, Tamsui rychle se stal hlavním rybářským a obchodním přístavem. V roce 1808 zřídila námořní hlídka Qing základnu v Tamsui Qing vláda otevřela Tamsui zahraničnímu obchodu za podmínek Smlouva Tientsin, export čaj, kafr, síra, uhlí, opium a barviva. V polovině 19. století se Tamsui stal největším přístavem v Tchaj-wan, který se může pochlubit značnou zahraniční populací a také britský konzulát ve Fort Santo Domingo.[16][17]
kanadský lékař a misionář George Leslie Mackay přijel do Tamsui dne 9. března 1872 a pokračoval ve zřizování prvních tchajwanských nemocnic v západní medicíně a formálních vzdělávacích zařízeních, včetně Oxford College (nyní součást Aletheia University ), do jisté míry nejstarší vysokoškolská instituce v evropském stylu na Tchaj-wanu.
Během Sino-francouzská válka Francouzi se pokusili o invazi na Tchaj-wan během Kampaň Keelung. Liu Mingchuan, který vedl obranu Tchaj-wanu, rekrutoval domorodce, aby sloužili po boku čínských vojáků v boji proti Francouzům. Francouzi byli poraženi Bitva o Tamsui a síly Qing připoutaly Francouze v Keelungu v osmiměsíční kampani, než se Francouzi stáhli.
V roce 1884 byl přístav Tamsui zablokován Francouzské námořnictvo pod velením admirála Amédée Courbet, Během Sino-francouzská válka.[18] Francouzi byli poraženi Bitva o Tamsui Číňany a podle tradičních zpráv za božské pomoci bohyně Mazu.
Japonská vláda
V době, kdy byl Tchaj-wan postoupen Japonsko po skončení Sino-japonská válka v roce 1895 se pozice Tamsui jako námořního přístavu začala snižovat kvůli hromadění sedimentů v Řeka Tamsui. Do 20. století se většina přístavních operací Tamsui přestěhovala do Keelung a místní ekonomika přešla primárně na zemědělství. Japonské stavební projekty veřejné infrastruktury však vedly k nárůstu Tamsui jako místního správního a kulturního centra.
V prvních letech Japonská vláda (1895-1945), populace města byla téměř 6000.[19] Od roku 1920 se v rámci prefekturního systému nazýval Tamsui městem Tamsui (淡水 街), a byl řízen pod Tamsui District of Prefektura Taihoku.
Poválečný
Po skončení roku druhá světová válka v roce 1945 se Tamsui vrátil k tomu, že je malým rybářským městem okres z Taipei County. S expanzí poblíž Město Tchaj-pej „Tamsui se pomalu stala centrem cestovního ruchu podél severozápadního pobřeží Tchaj-wanu. V posledních deseti letech se město stalo populárním jako předměstí Tchaj-pej na místním realitním trhu.
Po dokončení Taipei Metro je Tamsui linka v roce 1997 došlo ve městě k prudkému nárůstu turistického provozu, což se projevilo dokončením několika parků na břehu řeky, růstem trhů pod širým nebem se specializací na tradiční řemesla a pouliční občerstvení, výstavbou rybářské přístaviště a nárůst osobních trajektů procházejících přes řeku a podél ní.
administrativní oddělení
Okres Tamsui spravuje čtyřicet dva městské vesnice (里).[20]
| Divize | čínština[20][21] | Romanizace (z Pchin-jin Tongyong )[22][23] | Romanizace (z Hanyu Pchin-jin )[24][23] | Romanizace (z Wade – Giles ) | Populace (2010)[20] |
|---|---|---|---|---|---|
| Městský vesnice | 中 和里 | Jhonghe[25] | Zhonghe[26] | Chung-ho[27] | 693 |
| 屯 山里 | Tunshan | Tunshan | 1,229 | ||
| 賢 孝里 | Siansiao | Xianxiao | Hsien-hsiao | 1,736 | |
| 興仁里 | Singren | Xingren | Hsing-jen | 1,749 | |
| 蕃薯里 | Fanshu | Fanshu | Fan-shu | 1,076 | |
| 義 山里 | Yishan | Yishan | I-shan | 2,820 | |
| 忠 山里 | Jhongshan | Zhongshan | Chung-shan | 1,026 | |
| 崁 頂里 | Kanding | Kanding | K'an-ting | 2,632 | |
| 埤 島里 | Pidao | Pidao | P'i-tao | 1,312 | |
| 新興里 | Sinsing | Xinxing | Hsin-hsing | 6,547 | |
| 水碓里 | Shueiduei[28] | Shuidui | Shui-tui | 6,304 | |
| 北投里 | Beitou | Beitou | Pei-t’ou | 5,779 | |
| 水源里 | Shueiyuan | Shuiyuan | Šuej-jüan | 2,516 | |
| 忠 寮里 | Jhongliao | Zhongliao | Chung-liao | 1,354 | |
| 樹 興里 | Shusing | Shuxing | Shu-hsing | 1,165 | |
| 坪 頂里 | Ping | Ping | Ping-ting | 1,411 | |
| 福德里 | Fude | Fude | Fu-te | 6,574 | |
| 竹 圍里 | Jhuwei | Zhuwei | Ču-wej | 6,322 | |
| 民生里 | Minsheng | Minsheng | Min-sheng | 6,774 | |
| 八 勢里 | Bashih | Bashi | Pa-ši | 4,374 | |
| 竿 蓁里 | Gandžen | Ganzhen | Kan-chen | 7,890 | |
| 鄧 公里 | Denggong | Denggong | 6,355 | ||
| 中興里 | Jhongsing | Zhongxing | Chung-hsing | 4,613 | |
| 長庚里 | Changgeng | Changgeng | 1,686 | ||
| 清 文里 | Cingwun | Qingwen | 1,320 | ||
| 草 東里 | Caodong | Caodong | 901 | ||
| 協 元里 | Sieyuan | Xieyuan | 1,749 | ||
| 永吉里 | Yongji | Yongji | 1,018 | ||
| 民 安里 | Min | Minan / Min'an | 930 | ||
| 新生里 | Sinsheng | Xinsheng | Hsin-sheng | 999 | |
| 文化里 | Wunhua | Wenhua | 2,133 | ||
| 油 車里 | Youche | Youche | Yu-ch’e | 5,628 | |
| 沙崙里 | Shalun | Shalun | Sha-lun | 3,499 | |
| 新 義里 | Sinyi | Xinyi | Hsin-i | 4,658 | |
| 新春里 | Sinchun | Xinchun | 6,870 | ||
| 新民里 | Sinmin | Xinmen | Hsin-min | 4,960 | |
| 正德里 | Jhengde | Zhengde | Cheng-te | 4,482 | |
| 北新里 | Beisin | Beixin | Pei-hsin | 2,907 | |
| 民權里 | Mincyuan | Minquan | Min-ch'uan / Min-ch’üan | 3,940 | |
| 幸福里 | Singfu | Xingfu | Hsing-fu | 4,742 | |
| 學府里 | Syuefu | Xuefu | 4,357 | ||
| 大 庄里 | Dajhuang | Dazhuang | 4,451 |
Vzdělávání
- Aletheia University
- St. John's University
- Univerzita Tamkang
- Taipei College of Maritime Technology
- Nová městská odborná střední škola Tam-Shui v Tchaj-pej
- Nová střední škola Tchaj-pej Zhuwei High School
- Tamshui Junior High School
Turistické atrakce
- Kapka vody Pamětní síň
- Bývalý britský obchodní sklad
- Fort San Domingo
- Pevnost Hobe
- Museum of Tamsui Fishiegoodies
- Galerie umění Tamsui
- Kostel Tamsui
- Rezidence celních úředníků Tamsui
- Celní přístaviště Tamsui
- Tamsui Fisherman's Wharf
- Chrám Tamsui Fuyou
- Historické muzeum Tamsui
- Most milence Tamsui
- Chrám Tamsui Lungshan
- Tamsui Meteorologická observatoř
- Stará ulice Tamsui
- Chrám Tamsui Qingshui
- Velký průvod božstva Tamsui Qingshui, 6. den 5. lunárního měsíce, důležitá slavnost pro okres Tamsui
- Červený hrad Tamsui
- Muzeum rybího míče Teng Feng
Přeprava
Taipei Metro
Light Rail
Sesterské město
- Chico, Kalifornie (NÁS. ) 1985[29]
Pozoruhodné domorodci
- Joe Hung, zástupce na Itálie (1993-2000)
- Tu Tsung-ming, bývalý lékař
Galerie
Francouzská skica Tamsui v roce 1893
Přístav Tamsui / Li Mei-shu / 1930
Tamsui / Tan Ting-pho / 1935/91 x 116,5 cm / Sbírka z Tchaj-wanského muzea výtvarných umění
Kostel Tamsui / Ni Chiang-huai / 1936 / Papír / Akvarel / 49,5 × 66 cm / Sbírka Tchaj-pejského muzea výtvarných umění
Tamsui nábřeží při západu slunce
Západ slunce před Long Pierem Tamsui
Západ slunce vpředu u dlouhého mola Tamsui
Zdroje
- Sekce historie načteno a přeloženo z Webové stránky kanceláře okresu Tamsui.
Poznámky
- ^ „About Tamsui“. Okresní úřad Tamsui, vláda města Nová Tchaj-pej. Citováno 13. července 2019.
Okres Tamsui
- ^ 臺灣 地區 鄉鎮 市 區級以上 行政 區域 名稱 中 英 對照 表 (PDF). Online překladový systém zeměpisného názvu, ministerstvo vnitra. 16. června 2011. s. 1. Archivováno od originál (PDF) dne 25. března 2012.
淡水 區 Tamsui District 「淡水」 依 國際 通用 、 約定俗成 方式 譯 寫
- ^ Edward Stanford (1908). Atlas čínského impéria (1. vyd.). str.2, 13 - přes Internetový archiv.
Tamsui
{...}
Tamsui, Formosa. . 25,11 S 121,26 E - ^ Rejstřík na mapu Číny (2. vyd.). Šanghaj: Zeměpisné založení Dálného východu. 1915. str.86 - přes Internetový archiv.
Tamsui ... ... ... 儋 州 [sic ] Formosa ... 臺灣 ... 25,11 S 121,26 E
- ^ Davidson (1903), str. 310.
- ^ A b Davidson (1903), str. 261.
- ^ Davidson (1903), str. 310 (ilustrace).
- ^ Campbell, William (1903). "Vysvětlivky". Formosa pod nizozemštinou: popsáno ze současných záznamů, s vysvětlivkami a bibliografií ostrova. Londýn: Kegan Paul. str. 548. OCLC 644323041.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ „Záznam č. 824 (水)“. 臺灣 閩南 語 常用 詞 辭典 [Slovník často používaných tchajwanských minnanů ]. (v čínštině a Hokkien). Ministerstvo školství, R.O.C. 2011.
- ^ Iûⁿ, Ún-giân. 台 語 線 頂 字典 [Tchajwanský online slovník znaků].
- ^ Douglas, Carstairs (1899). Čínsko-anglický slovník lidového nebo mluveného jazyka Amoye (2. vyd.). London: Presbyterian church of England. str.473. OCLC 5516636. OL 25126855M.
- ^ Davidson (1903), str. iii: „V dalších kapitolách popisujících ostrov pod japonskou vládou a na mapě je nejprve uveden japonský název a v závorce čínský název, s výjimkou několika známých jmen, jako je Kelung, Takow atd. a některá anglická jména ostrovů v Pescadores. “(Poznámka:„ Tansui “se nenachází, dokud nebude index a na mapě chybí)
- ^ viz například:
- Campbell, William (Srpen 1896). „Ostrov Formosa: jeho minulost a budoucnost“. Skotský geografický časopis. 12 (8). mapa. doi:10.1080/00369229608732903.
- Davidson (1903), mapa
- ^ Davidson (1903), str. 261: „Termín Tamsui je používán nejliberálnějším způsobem; může znamenat přístav, řeku, vesnici Hobe, Twatutia nebo Banku a může znamenat celý okres. Správně je to jen název řeky Obyvatel Twatutie se také může označit za rezidenta Twatutie, Taipehfu nebo Tamsui a pokud jde o zvyklosti, je stále docela správný, ačkoli obvykle obchodníci a konzulové, ať už v Hobe nebo Twatutii, používají Tamsui jako svou adresu. . “
- ^ Shepherd (1993), str. 95.
- ^ NEVILLE-HADLEY, PETER (2014). „Sleepy Tamsui Once a Thriving Treaty Port“. Kulturní skříňka. Skupina spisovatelů Meridian.
- ^ Konzulát byl uzavřen dne 13. března 1972 a orgánům se vrátil v roce 1980. Viz Čínsko-britské vztahy.
- ^ Elleman, Bruce A. (2001). Moderní čínská válka, 1795-1989. Routledge. str.89. ISBN 9780415214735.
Po tomto neúspěchu soud Qing oficiálně vyhlásil Francii válku dne 26. srpna 1884. 1. října přistál admirál Courbet v Jilongu s 2250 muži a město padlo do rukou Francouzů. Čínské síly pokračovaly v obklíčení Jilongu po zbytek války. Ačkoli francouzská blokáda zmařila veškeré následné čínské snahy vyslat na pomoc Tchaj-wanu flotilu, francouzským jednotkám se nikdy nepodařilo dobýt město na břehu řeky Danshui (Tamsui) v severozápadní pobřežní pláni Tchaj-wanu, bezprostředně severně od současného Tchaj-pej. Výsledkem bylo, že francouzská kontrola nad Tchaj-wanem byla omezena pouze na severní pobřeží. Čínská centrální flotila se sídlem v provincii Ťiang-su se nedokázala prorazit blokádou Tchaj-wanu od admirála Courbeta. Ačkoli jih rychle požádal o pomoc severní flotilu, Li Hongzhang odmítl vystavit své vlastní lodě nebezpečí. Toto rozhodnutí téměř zaručilo, že v pobřežních vodách Číny budou dominovat Francouzi.
- ^ Takekoshi (1907), str. 200.
- ^ A b C 吳明勇 (vyd.). 第 壹 篇 沿革 志 (PDF) (v čínštině). 83–84. Citováno 12. července 2019.
附表 17. ： 2010 年 12 月 淡水 鎮 各 里 人口 統計表 {...} 42
- ^ 107 年 地方 公職 人員 選舉 (v čínštině). Ústřední volební komise. Citováno 12. července 2019.
中 和 里 屯 山里 賢 孝 里 興仁 里 蕃薯 里 義 山里 忠 山里 崁 頂 埤 島 里 新興 里 水碓 里 北投 里 水源 里 忠 里 里 樹 興 里 坪 頂 里 福德里 竹 圍 里 民生 里八 勢 里 竿 蓁 里 鄧 公里 中興 里 長庚 里 清 文 里 草 東 里 元 元 永吉 里 民 安 里 新生 里 文化 里 車里 沙崙 里 新 義 里 新春 里 新民 里 正 北新 北新 里 民權 里 幸福 幸福 幸福 幸福 幸福 幸福 幸福大 庄里
- ^ „okres + mapa.pdf“ (PDF). Okresní úřad Tamsui, vláda města Nová Tchaj-pej. Citováno 12. července 2019.
[hlavní] Tunshan Vlg. Siansiao Vlg. Jhonghe Vlg. Singren Vlg. Fanshu Vlg. Yishan Vlg. Jhongshan Vlg. Kanding Vlg. Jhongliao Vlg. Pidao Vlg. Shalun Vlg. Dajhuang Vlg. Sinchun Vlg. Shueiyuan Vlg. Beitou Vlg. Youche Vlg. Sinsing Vlg. Jhongde Vlg. Sinmin Vlg. Shueiduei Vlg. Beisin Vlg. Sinyi Vlg. Wunhua Vlg. Jhongsing Vlg. Syuefu Vlg. Shusing Vlg. Denggong Vlg. Sinfu [sic] Vlg. Ganjhen Vlg. Pingding Vlg. Bashih Vlg. Minsheng Vlg. Jhuwei Vlg. Mingcyuan Vlg. Fude Vlg. [vložka] Wunhua Vlg. Sieyuan Vlg. Sinsheng Vlg. Yongji Vlg. Cingwun Vlg. Sinfu Vlg. [Špatně označeno; by měl být 'Changgeng Vlg.'] Min-an Vlg. Caodong Vlg. Sinfu [sic] Vlg.
(všimněte si, že přepis mapy je přibližný; mapa také obsahuje některé do očí bijící chyby) - ^ A b „Mapa správních obvodů“. Okresní úřad Tamsui, vláda města Nová Tchaj-pej. Citováno 12. července 2019.
Tamsui Zahrnout Tunshan Vlg. Jhonghe Vlg. Siansiao Vlg. Fansh [sic] Vlg.Singren Vlg. Yishan Vlg. Jhongshan Vlg. Kanding Vlg. Pidao Vlg. Jhongliao Vlg. Shueiyuan Vlg. Beitou Vlg. Shalun Vlg.Dazhung [sic] Vlg.Youche Vlg. Xinchun Vlg. Xinxing Vlg. Xinmin Vlg. Wenhua Vlg. Zhengde Vlg. Shuidui Vlg. Xinyi Vlg. Beixin Vlg. Jhongsing Vlg. Syuefu Vlg. Denggog [sic] Vlg. Sinfu Vlg. Shusing Vlg. Ganjhen Vlg. Xleyuan [sic] Vlg. Xinsheng Vlg. Uongli [sic] Vlg. Min-an Vlg. Cingwen Vlg. Changgeng Vlg. Caodong Vlg. pingování [sic] Vlg. Bashih Vlg. Minsheng Vlg. Jhuwei Vlg. Minocyuan [sic] Vlg. Fude Vlg.
(všimněte si, že seznam obsahuje některé do očí bijící chyby) - ^ „Místní volby 2018“. Ústřední volební komise. Citováno 12. července 2019.
Zhonghe Vil. Tunshan Vil. Xianxiao Vil. Xingren Vil. Fanshu Vil. Yishan Vil. Zhongshan Vil. Kanding Vil. Beidao Vil. Xinxing Vil. Shuidui Vil. Beitou Vil. Shuiyuan Vil. Zhongliao Vil. Shuxing Vil. Pingding Vil. Fude Vil. Zhuwei Vil. Minsheng Vil. Bashi Vil. Ganzhen Vil. Denggong Vil. Zhongxing Vil. Zhanggeng [sic] Vil. Qingwen Vil. Caotung [sic] Vil. Xieyuan Vil. Yongji Vil. Minan Vil. Xinsheng Vil. Wenhua Vil. Youju [sic] Vil. Shalun Vil. Xinyi Vil. Xinchun Vil. Xinmin Vil. Zhengde Vil. Beixin Vil. Minquan Vil. Xingfu Vil. Xuefu Vil. Dazhuang Vil.
(seznam obsahuje některé do očí bijící chyby) - ^ Jhonghe (varianta - V) na Server jmen GEOnet, United States National Geospatial-Intelligence Agency
- ^ Zhonghe (schváleno - N) na Server jmen GEOnet, United States National Geospatial-Intelligence Agency
- ^ Chung-ho (varianta - V) na Server jmen GEOnet, United States National Geospatial-Intelligence Agency
- ^ "Policejní stanice". Citováno 12. července 2019.
Shueiduei
- ^ Guo, Elizabeth; Kennedy, Brian (10. července 2008). „Příběh dvou měst: Chico v Kalifornii a Tamsui, Tchaj-wan, Čínská republika, mají více společného, než byste si mysleli.“. Chico Novinky a recenze. Citováno 28. prosince 2014.
Bibliografie
- Davidson, James W. (1903). Ostrov Formosa, minulost a současnost: historie, lidé, zdroje a obchodní vyhlídky: čaj, kafr, cukr, zlato, uhlí, síra, ekonomická zařízení a další produkce. Londýn a New York: Macmillan. OCLC 1887893. OL 6931635M.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Takekoshi, Yosaburō (1907). Japonská vláda ve Formosě. London, New York, Bombay and Calcutta: Longmans, Green, and co. OCLC 753129. OL 6986981M.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
_-_General_Map_of_Formosa.jpg){kind=link}