Klášter Ralung - Ralung Monastery

Klášter Ralung (Wylie: ra lung dgon), který se nachází v Tsang oblast západního Tibet jižně od průsmyku Karo je tradiční sídlo Drukpa Lineage z Tibetský buddhismus. To bylo založeno v roce 1180 Tsangpa Gyare, 1. Gyalwang Drukpa, žák Lingje Répy (Wylie: gling rje ras pa), který založil Drukpa Lineage.[1][2]
Ralung je jedním z nejposvátnějších míst v Tibetu, protože právě zde vznikla velká dugpská škola mnichů s červenými klobouky, škola, která má stále velký vliv s mnoha přívrženci v jižním, severním a východním Tibetu a v Bhútán, která druhá země se ve skutečnosti nazývá Dugpa kvůli převaze této sekty. Ralung-til, hlavní klášter Dugpy, je na jihovýchod od této vesnice. Tento klášter vděčí za svůj název skutečnosti, že je obklopen horami jako srdce (mt'il) lotosu je korunou.[3]
Umístění



Klášter se nachází v dnešní době Gyantse County několik kilometrů jižně od silnice spojující Nakartse a Lungmar, bezprostředně na sever od Okres Gasa z Bhútán. V dřívějších dobách bylo možné obchod uskutečňovat přes EU Yak La projít vysoko Himaláje, rozšiřuje vliv Ralungu na jih.
Klášter je obklopen tyčícími se vrcholy a ledovcovými poli Gyetong Soksum (6 244 m), Jangzang Lhamo (6 324 m) a Nojin Gangzang (7191 m). Od samého začátku bylo umístění rozpoznáno jako obzvláště příznivé:
The osm příznivých symbolů zdobila okolí: Hora před klášterem se objevila v podobě bílé ulita otáčení hodinových ručiček; vrchol průsmyku Rala vypadal jako drahocenný otevřený slunečník; vrchol za Pokyou vypadal jako plná váza; vrchol Tsenchu vypadal jako vítězný prapor zvednutý vysoko; Yangonský kopec vypadal jako pár zlatých ryb; země u Gorma vypadala jako zlatá kolo; kopec ve směru Penthang vypadal jako otevřený lotus stonek s dvojitými proudy, které vypadají jako dva ptáci proti sobě; a louka Gyamo vypadala jako příznivý uzel.[4]
Dějiny
První zakladatel Bhútánu Zhabdrung Rinpočhe, Ngawang Namgyal, byl 18. opat kláštera Ralung. V roce 1616 uprchl z Tibetu, když byl uznán jako reinkarnace renomovaného učence Kunkhyen Pema Karpo byl zpochybněn guvernérem města Provincie Tsang. Ngawang Namgyal sjednotil válčící údolí Bhútánu, odrazil útoky z Tibetu, vytvořil národní identitu a vytvořil duální systém vlády která pokračuje dodnes v pozměněné podobě jako královská vláda v Bhútán.
Palden Drukpa linie
Tabulka dědičné linie Palden Drukpa (Wylie: དཔལ་ ལྡན་ འབྲུག་ པའི་ གདུང་ བརྒྱུད་) Ralung od zakladatele, Tsangpa Gyare, k poslednímu dědičnému držiteli trůnu, Ngawang Namgyal. Po sobě jdoucí držitelé trůnu jsou očíslovány jmény tučně.
Rodina kláštera Ralung | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|

- ^ Tsangpa Gyare (gtsang pa rgya ras ye shes rdo rje, b. 1161-d. 1211)
- ^ Dharma Senggé Sanggyé Wönré (dhar ma seng ge zpívá rgyas dbon res, b.1177-d.1237)
- ^ Zhönnu Senggé (gzhon nu seng ge, b. 1200-d.1266)
- ^ Nyima Senge (nyi ma seng ge, b. 1251-d. 1287)
- ^ Pökyapa Senggé Rinchen (spos skya pa seng ge rin chen) (b. 1258 - d. 1313)
- ^ Senggé Gyelpo (seng ge rgyal po, b.1289-d.1326)
- ^ Jamyang Künga Senggé ('jam dbyangs kun dga' seng ge, b. 1289-d.1326)
- ^ Lodrö Senggé (blo gros seng ge, b. 1345-d. 1390) -
- ^ Shérap Senggé (ona rab seng ge, b. 1371-d. 1392)
- ^ Yeshe Rinchen (yes shin chen)
- ^ Namkha Pelzang (nam mkha 'dpal bzang, b. 1398-d. 1425)
- ^ Šerab Zangpo (shes rab bzang po) (b. 1400 - d. 1425)
- ^ Künga Penjor (kun dga 'dpal' byor, 1428–1476) - Drukchen II
- ^ Ngawang Chögyel (ngag dbang chos rgyal, b. 1465-d. 1540)
- ^ Ngak gi Wangchuk Drakpa Gyeltsen (ngag gi dbang phyug grags pa rgyal mtshan, b. 1517-d. 1554)
- ^ Mipam Chögyel (mi pham chos rgyal, b. 1543-d. 1604)
- ^ Mipam Tenpé Nyima (mi pham bstan pa'i nyi ma, b. 1567-d. 1619)
- ^ Ngawang Namgyal (zhabs drung ngag dbang rnam rgyal, b. 1594-d. 1651)
Poznámky pod čarou
Část série na |
Tibetský buddhismus |
---|
![]() |
Historie a přehled |
- ^ Gyurme Dorje (2004). Stopa Tibetu. Bath: Footprint Handbooks. p. 266. ISBN 1903471303.
- ^ Dowmane, Keithe. 1988. Mocnice středního Tibetu: Průvodce poutníka, s. 268–269. Routledge & Kegan Paul, Londýn a New York. ISBN 0-7102-1370-0.
- ^ Lhasa a střední Tibet, str. 129. (1902). Sarat Chandra Das. Dotisk 1988: Mehra Offset Press, Dillí.
- ^ http://www.drukpa.org/eng/monasteries/ralung.htm
Reference
- Dorje, Gyurme; (1999). Příručka stopy Tibetu s Bhútánem (2. vydání) Footprint Handbooks. ISBN 0-8442-2190-2. p. 253.
externí odkazy
- Klášter Ralung
- rwa plíce[trvalý mrtvý odkaz ] TBRC G44
- Ralung
Souřadnice: 28 ° 50'05 ″ severní šířky 90 ° 05'59 ″ východní délky / 28,8347 ° N 90,0997 ° E