Massimilla Doni - Massimilla Doni

Massimilla Doni
BalzacMassimillaDoni01.jpg
Obrázek z Massimilla Doni
AutorHonoré de Balzac
IlustrátorW. Boucher
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
SérieLa Comédie humaine
VydavatelHippolyte Souverain
Datum publikace
1837
PředcházetLa Recherche de l'absolu  
NásledovánGambara  

Massimilla Doni je povídka od Honoré de Balzac.

Dějiny

Jeho první kapitola byla vydána v roce 1837 v Études philosophiques z la Comédie humaine vedle Gambara, les Proscrits a Séraphîta. Jeho druhá kapitola byla publikována v roce 1839 v recenzi la France musicalepod názvem Une représentation du 'Mosè v Egittu ' podle Rossini v Benátky, s preambulí zdůrazňující roli Stendhal hrál ve známosti Rossiniho ve Francii.

George Sand, s kým Balzac sdílel jeho nadšení Mosè v Egittu, doporučil spisovateli, aby dal svůj příběh na papír. Balzac také napsal Maurice Schlesinger,[1] který si od něj objednal román pro Revue et gazette musicale de Paris, požádat ho o trochu času navíc, aby se věnoval dvěma myšlenkám - jedné Robert le Diable podle Giacomo Meyerbeer a druhý na Mosè v Egittu a Holič ze Sevilly Rossini. První z těchto myšlenek dal vzniknout Gambara a druhý Massimilla Doni.[2]

Massimilla Doni je opravdová milostná píseň k Rossiniho hudbě, do města Benátky, na italské umění žít, na elegantní jednoduchost italských šlechticů při cestě do opery ne vidět a být viděn, ale poslouchat a být dojatý hudbou. V každé krabici la Fenice operní dům, velké dámy přijímají lidi bez obřadu, spontánně vyjadřují své city a roní slzy emocí, přičemž milovníci mužské hudby chodí do kavárna Florian po představení vyprávět každý okamžik podívané, každou hudební frázi, každou notu, v případě potřeby zůstat celou noc. Francouz se náhodou ocitne v krabici Massimilla Doni, vévodkyně z Caetana, a je přijímán bez předstírání a se vší přívětivostí a získává skutečné vzdělání v lyrické opeře.

Práce je krátká, ale velmi důležitá pro la Comédie humaine[3] a Balzacovi trvalo dva roky, než to zdokonalil.

Adaptace

Švýcarský skladatel Othmar Schoeck otočil se Massimilla Doni do 4 dějství (6 scén) opery, nejprve produkoval dne 2. března 1937 v Semperoper v Drážďany.

Spiknutí

Emilio Memmi, nedávno vyrobený princ z Varese a dědic paláce, je zoufale zamilovaný do Massimily Doni, manželky vévody z Caetana, zhýralého starého muže, který si jako milenku udržuje zpěvačku Claru Tinti. Massimilla vrací svou lásku, ale zůstává platonická, cudná a jemná na obou stranách. Strašné nedorozumění vede Emilia k setkání s Tintim v jeho paláci a zamiluje se do jejích příjemných kouzel, stydí se za sebe. Massimilla se však setkala s francouzským lékařem, kterého zasvětila do tajemství hudby a který na oplátku pomáhá Emiliovi přijmout myšlenku, že tělesná láska a čistá láska se krásně mísí.

Tento milostný příběh však slouží hlavně jako nit textem, který se soustředí výlučně na hudbu a lyrickou operu, na popis světa milovníků hudby, na atmosféru Benátek a na portrét jeho hlavní postavy Massimilly.

Reference

  1. ^ René Guise, Histoire du texte Massimilla Doni, Bibliothèque de la Pléiade, 1979, s. 1517 ISBN  2-07-010868-6
  2. ^ Pierre Brunel, Histoire du texte, «Folio Classique», 1995, s. 1. 318-9 zahrnující Gambara, Sarrasin, Massimilla Doni.
  3. ^ René Guise, op. cit.

Bibliografie

  • Massimilla Doni na francouzském Wikisource
  • (francouzsky) Max Andréoli, «Sublime et parodie dans les Contes umělci de Balzac », l'Année balzacienne1994, numero 15, s. 7-38.
  • (francouzsky) Pierre Brunel, «Mosè tančí Massimilla Doni », l'Année balzacienne1994, numero 15, s. 39-54.
  • (francouzsky) Mariane Bury, «Les Français en Italie dans Massimilla Doni », l'Année balzacienne1992, č. 13, str. 207-20.
  • (francouzsky) Béatrice Didier, «Logique du récit musical ve společnosti Stendhal et chez Balzac», Stendhal, Balzac, Dumas: un récit romantique? Chantal Massol, Éd., Lise Dumasy, Úvod, Toulouse, PU du Mirail, 2006, s. 137-47.
  • (francouzsky) Jean-Claude Fizaine, «Génie et folie dans Louis Lambert, Gambara et Massimilla Doni », Revue des sciences humaines1979, numero 175, str. 61-75.
  • (francouzsky) Brigitte Leroy-Viémon, «Splendeurs et misères du processus de création de soi à partir de la nouvelle de Balzac Massimilla Doni », Vytváření inovacíJean-Pierre Martineau, Éd. et intro., Toulouse, PU du Mirail, 1995, str. 37-54.
  • (francouzsky) Moïse Le Yaouanc, «À propos de‘ la ’Cataneo et de‘ la ’Sanseverina», l'Année balzacienne1985, numero 5, str. 366-75.
  • (francouzsky) Max Milner, «Les Sens‘ psychiques ‘de Massimilla Doni et la conception balzacienne de l’âme», l'Année balzacienne, Paříž, Garnier Frères, 1966, s. 157-69.
  • (francouzsky) Hélène Spengler, «Système et mises en scène de l’énergie dans le récit romantique selon Stendhal et Balzac: Massimilla Doni et ses intertextes stendhaliens », Stendhal, Balzac, Dumas: un récit romantique? Chantal Massol, Éd., Lise Dumasy, Úvod, Toulouse, PU du Mirail, 2006, s. 69-99.