Věta o rozšíření M. Riesze - M. Riesz extension theorem
The Věta o rozšíření M. Riesze je teorém v matematika, prokázáno Marcel Riesz [1] během studia problém momentů.[2]
Formulace
Nechat E být nemovitý vektorový prostor, F ⊂ E A vektorový podprostor a nechte K. ⊂ E být konvexní kužel.
A lineární funkční φ: F → R je nazýván K.-pozitivní, pokud má na kuželu pouze nezáporné hodnoty K.:
Lineární funkční ψ: E → R se nazývá a K.-pozitivní rozšíření z φ, pokud je totožný s φ v doméně φ, a také vrátí hodnotu alespoň 0 pro všechny body v kuželu K.:
Obecně platí, že K.-pozitivní lineární funkční na F nelze rozšířit na a -pozitivní lineární funkční na E. Již ve dvou dimenzích získá jeden protiklad K. být horní polovinou roviny s otevřeným záporem X- osa odstraněna. Li F je X-osa, pak pozitivní funkční φ(X, 0) = X nelze rozšířit na pozitivní funkci v rovině.
Rozšíření však existuje za dalšího předpokladu, že pro každého y ∈ E tady existuje X∈F takhle y − X ∈K.; jinými slovy, pokud E = K. + F.
Důkaz
Důkaz je podobný důkazu o Hanh-Banachova věta (viz také níže).
Podle transfinitní indukce nebo Zornovo lemma stačí považovat případ za tlumenýE/F = 1.
Vyberte libovolné y ∈ EF. Soubor
Níže dokážeme, že -∞ < A ≤ b. Prozatím vyberte libovolné C uspokojující A ≤ C ≤ ba nastavit ψ(y) = C, ψ|F = φ, a poté prodloužit ψ všem E podle linearity. Musíme to ukázat ψ je K.-pozitivní. Předpokládat z ∈ K.. Pak buď z = 0, nebo z = p(X + y) nebo z = p(X - y) pro některé p> 0 a X ∈ F. Li z = 0, pak ψ(z) ≥ 0. V prvním zbývajícím případě X + y = y - (-X) ∈ K.a tak
podle definice. Tím pádem
V druhém případě X - y ∈ K.a podobně
podle definice a tak dále
Ve všech případech, ψ(z) ≥ 0 atd ψ je K.-pozitivní.
Nyní dokazujeme, že -∞ < A ≤ b. Všimněte si, že existuje alespoň jeden X ∈ F pro který y - X ∈ K., a tak -∞ <A. Může se však stát, že žádné neexistují x ∈ F. pro který X - y∈ K, v jakém případě b = ∞ a nerovnost je triviální (v tomto případě si všimněte, že třetí případ výše se nemůže stát). Můžeme to tedy předpokládat b <∞ a je alespoň jeden x ∈ F. pro který X - y∈ K.. Abychom dokázali nerovnost, stačí to kdykoli ukázat X ∈ F a y - X ∈ K., a X' ∈ F a x '- r ∈ K., pak φ(X) ≤ φ(X'). Vskutku,
od té doby K. je konvexní kužel, a tak
od té doby φ je K.-pozitivní.
Dodatek: Kreinova extenzní věta
Nechat E být nemovitý lineární prostor a nechte K. ⊂ E být konvexní kužel. Nechat X ∈ E(−K.) být takový, že R X + K. = E. Pak existuje a K.-pozitivní lineární funkční φ: E → R takhle φ(X) > 0.
Spojení s Hahn-Banachovou větou
Hahn-Banachovu větu lze odvodit z věty o prodloužení M. Riesze.
Nechat PROTI být lineární prostor, a nechť N být podprahovou funkcí PROTI. Nechat φ být funkčním v podprostoru U ⊂ PROTI kterému dominuje N:
Tvrdí to Hahn-Banachova věta φ lze rozšířit na lineární funkční PROTI kterému dominuje N.
Chcete-li to odvodit z věty o rozšíření M. Riesze, definujte konvexní kužel K. ⊂ R×PROTI podle
Definujte funkční φ1 na R×U podle
To je vidět φ1 je K.- pozitivní, a to K. + (R × U) = R × PROTI. Proto φ1 lze rozšířit na a K.-pozitivní funkční ψ1 na R×PROTI. Pak
je požadované rozšíření φ. Opravdu, pokud ψ(X) > N(X), my máme: (N(X), X) ∈ K., zatímco
což vede k rozporu.
Poznámky
Reference
- Castillo, Reńe E. (2005), „Poznámka o Kreinově větě“ (PDF), Lecturas Matematicas, 26, archivovány z originál (PDF) dne 01.02.2014, vyvoláno 2014-01-18
- Riesz, M. (1923), "Sur le Problemme des Moments. III.", Společnost Matematik, Astronomi och Fysik (francouzsky), 17 (16), JFM 49.0195.01
- Akhiezer, N.I. (1965), Klasický momentový problém a některé související otázky v analýze, New York: Hafner Publishing Co., PAN 0184042