Čtyřicet hadísů Ruhullaha Chomejního - Forty Hadith of Ruhullah Khomeini

Viz také: Hadísy a Čtyřicet hadísů
Čtyřicet hadísů
Expozice Forty Hadith.jpg
Přední strana obálky anglického překladu Čtyřicet hadísů
AutorAjatolláh Chomejní
JazykAngličtina
PublikovánoVytvořte platformu pro nezávislé publikování na prostoru
Typ médiaRezervovat
ISBN978-1502501691

Čtyřicet hadísů (arabština: الأربعون حديثًا‎, romanized: Al-Arba’ūn Ḥadīthān, lit.  The Forty Traditions) je kniha z roku 1940, kterou napsal Ruhollah Khomeini, zakladatel Íránská islámská republika. Popisuje jeho osobní interpretaci čtyřiceti tradice přičítáno Muhammad, Prorok z islám, a Dvanáct imámů.[1]

Kniha byla původně brožurou, kterou Chomejní učil svým studentům na Škola Feyziyeh v Seminář Qom.[2]

Pozadí

Seyyed Ruhollah Khomeini, autor knihy „Forty Hadith“

Islámští učenci motivovaní tradicí z prorok islámu, Muhammad, který slibuje Božské odměny pro učence, kteří shromažďují čtyřicet tradic, sestavují hadísové vyprávění ve skupinách po čtyřiceti.[3][4] Nejznámější příklad tento žánr je Čtyřicet hadísů imáma Nawawiho, který byl napsán, zahrnuje všechny základy posvátné islámské právo.

Chomejní dokončil svou sbírku v roce 1939 a poprvé byla vydána v roce 1940.[1] Cituje arabský text každého hadísu v knize s jeho textem Peršan překlad a diskutovali o jeho různých tématech.[5][6]

Motivy

Třicet tři vybraných hadísů, které Khomeini vybral Islámská etika, včetně činů, které přinášejí odměnu nebo trest. Dalších sedm se zaměřuje na víry a koncepty související s Teologie Twelvers.[6] Mezi tématy identifikovanými Khomeini jsou Ostentation, Pride; Závist; Hněv; Pokrytectví; Touha a naděje; druhy srdcí; Walayah (poručnictví); Láska k světu.[5][7]

Překlady

V roce 2009 byla kniha přeložena do francouzštiny za pomoci íránského kulturního centra v Paříži a překlad byl vydán Institutem pro kompilaci a publikaci děl ajatolláha Chomejního.[8] O čtyři roky později byla kniha přeložena do kurdština Ali Husseini a publikoval kulturní atašé Íránské islámské republiky v Turecku.[2] Byl také přeložen do angličtiny a angličtiny Urdu.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Goldberg, Ori (2011). Shi'i teologie v Íránu: výzva náboženské zkušenosti (kultura a civilizace na Středním východě). Routledge. p. 27. ISBN  978-0415664233.
  2. ^ A b „V Turecku vyšlo kurdské ztvárnění„ 40 hadísů “imáma Chomejního. Íránská agentura pro knižní novinky. Citováno 15. září 2013.
  3. ^ Encyklopedie islámu, nové vydání: dodatek. Brill archiv. 1980-01-01. ISBN  9004061673.
  4. ^ Muhammad Zubayr Siddiqi, Hadith literatura, Cambridge, Islamic Texts Society, 1993, editoval a revidoval Abdal Hakim Murad.
  5. ^ A b „Psaní čtyřiceti hadísů (v perštině)“. Informační základna semináře.
  6. ^ A b C Ansari, Nasir al-Din. „Díla a prohlášení imáma Chomejního“. Islámská myšlenková nadace.
  7. ^ Ajatolláh Chomejní. „Čtyřicet hadísů, expozice“. Al-islám. Světové shromáždění Ahlul Bayta.
  8. ^ „40 hadísů napsaných imámem Chomejním (Rh) publikováno ve Francii“. Unie studentů islámského světa. Citováno 14. listopadu 2009.