Koalice právního státu - State of Law Coalition
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Koalice právního státu إئتلاف دولة القانون | |
|---|---|
 | |
| Vůdce | Nouri al-Maliki |
| Založený | 2009 |
| Ideologie | Populismus[1] Velký stan Proti-sekularismus[2][3] Etatismus[4][5] Protikorupční[6] |
| Politická pozice | Synkretický[7][8] |
| Náboženství | Šíitský islám |
| Národní příslušnost | Národní irácká aliance[9] |
| Mezinárodní příslušnost | Osa odporu[10] |
| Barvy | Červené |
| Rada zástupců | 25 / 329 |
| Sedadla v Rady guvernérů | 126 / 440 |
| Guvernéři | 5 / 18 |
The Koalice právního státu (arabština: إئتلاف دولة القانون I'tilāf Dawlat al-Qanun) také známý jako Koalice na podporu právního státu[11] je irácký politická koalice vytvořená pro Volby do iráckého guvernéra 2009 podle Předseda vlády Iráku v době, kdy, Nouri al-Maliki, z Islámská strana Dawa.
Jméno bylo důrazem na zlepšenou bezpečnostní situaci, které Malikiho vláda dosáhla prostřednictvím Bitva u Basry a další operace iráckých bezpečnostních sil.
Kvůli neshodám s Islámská nejvyšší rada Iráku a Sadristové se strana Dawa rozhodla nepřipojit se k Irácká národní aliance pro Irácké parlamentní volby 2010, ale fungují ve své vlastní koalici: koalice státu zákona.
Volby guvernéra 2009
Procento hlasů pro koalici právního státu v každé gubernii v roce 2009
V Volby do iráckého guvernéra 2009 „Koalice právního státu“ se skládala z několika politických bloků:[12]
- Islámská strana Dawa - vedená iráckým premiérem Núrí al-Malikím
- Islámská strana Dawa - Irácká organizace - vedené Hashim Al-Mosawy
- Nezávislý blok - vedený iráckým ministrem pro ropu Hussain al-Shahristani
- Blok solidarity - vedený bývalým ministrem zahraničí a iráckým poslancem Qassim Daoud
- Islámská unie iráckého Turkomanu - vedená iráckým poslancem Abbas al-Bayati
- Hnutí bratrství kurdských Feli
- Blok povstání Shaabani 1991
- Nezávislí, v seznamu bylo také mnoho nezávislých kandidátů.
Výsledek
Jako největší seznam vyšla Koalice právního státu, která získala 19,1% hlasů a 126 ze 440 křesel.[13][14][15]
| Guvernorát | Procento | Vyhraná sedadla | Celkový počet sedadel |
|---|---|---|---|
| al-Anbar | - | 0 | 29 |
| Babil | 12.5% | 8 | 30 |
| Bagdád | 38% | 28 | 57 |
| Basra | 37% | 20 | 35 |
| Dhi Qar | 23.1% | 13 | 31 |
| Diyala | 6% | 2 | 29 |
| Karbalá | 8.5% | 9 | 27 |
| Maysan | 17.7% | 8 | 27 |
| al-Muthanna | 10.9% | 5 | 26 |
| Najaf | 16.2% | 7 | 28 |
| Ninawa | - | 0 | 37 |
| al-Qadisiyyah | 23.1% | 11 | 28 |
| Salah ad-Din | 3.5% | 2 | 28 |
| Wassit | 15.3% | 13 | 28 |
| Celkový: | 28.8% | 126 | 440 |
Parlamentní volby 2010
V Irácké parlamentní volby 2010, součástí koalice státu zákona byly tyto strany:[16]
- Islámská strana Dawa - vedená iráckým předsedou vlády Nouri al-Maliki
- Islámská strana Dawa - Irácká organizace - vedené Hashim Al-Mosawy
- Anbar Salvation National Front - vedené Šejk Ali Hatem al-Suleiman
- Nezávislé arabské hnutí - vedené bývalým místopředsedou vlády Abid Mutlak al-Jubouri
- Jednotný nezávislý irácký blok - vedený Thaer al-Feyli
- Nezávislé shromáždění iráckých Kafaatů - vedené vládním mluvčím Ali al-Dabbagh
- Shromáždění - Al-Tajamo - vedené bývalým Irácký národní seznam členů Mahdí al-Hafez a Safiyah Suheil
- Islámská unie iráckého Turkomanu - vedené Abbas al-Bayati
- „Nezávislí“ pod vedením iráckého ministra pro ropu Hussain al-Shahristani
- Nezávislí, na seznamu bylo opět mnoho nezávislých kandidátů, včetně ministra obrany Qadir al-Obeidi ale měl zakázán vstup kvůli stranickým odkazům Ba'ath.
Výsledek
| Guvernorát | Hlasy | Vyhraná sedadla | Celkový počet sedadel |
|---|---|---|---|
| Anbar | 6,156 | 0 | 14 |
| Babil | 231,939 | 8 | 16 |
| Bagdád | 903,360 | 26 | 68 |
| Basra | 431,217 | 14 | 24 |
| Dhi Qar | 235,446 | 8 | 18 |
| Diyala | 63,969 | 1 | 13 |
| Karbalá | 179,517 | 6 | 10 |
| Kirkúku | 11,862 | 0 | 12 |
| Maysan | 102,566 | 4 | 10 |
| Muthanna | 98,998 | 4 | 7 |
| Najaf | 197,377 | 7 | 12 |
| Ninawa | 15,755 | 0 | 31 |
| Qadisiyyah | 133,067 | 4 | 11 |
| Salah ad-Din | 31,026 | 0 | 12 |
| Wassit | 149,828 | 5 | 11 |
| Vyrovnávací sedadla | - | 2 | 7 |
| Celkový: | 2,792,083 | 89 | 325 |
Volby guvernéra 2013
V Volby iráckého guvernéra 2013 „Koalice právního státu“ se skládala z několika politických bloků:[17][18]
- Islámská strana Dawa - vedená iráckým premiérem Núrí al-Malikím
- Islámská strana Dawa - Irácká organizace
- Nezávislý blok - vedený iráckým ropným ministrem Hussain al-Shahristani
- Organizace Badr - vedené Hadi Al-Amiri
- Trend národní reformy - vedená bývalým iráckým předsedou vlády Ibrahim al-Jaafari
- Strana islámské ctnosti - vedené Abd al-Rahim al-Hasini
- Blok solidarity - vedený bývalým ministrem zahraničí a iráckým poslancem Qassim Daoud
- Islámská unie iráckého Turkomanu - vedená iráckým poslancem Abbas al-Bayati
- Bílý irácký blok - vedený Hassanem Alawi
- Hnutí bratrství kurdských Feli
- Blok povstání Shaabani 1991
- Nezávislí, v seznamu bylo také mnoho nezávislých kandidátů.
Výsledek
![[ikona]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/Wiki_letter_w_cropped.svg/20px-Wiki_letter_w_cropped.svg.png){kind=small} | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Ledna 2018) |
Parlamentní volby 2014
| Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Ledna 2018) |
Parlamentní volby 2018
| Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Ledna 2018) |
Reference
- ^ „Populismus, autoritářství a národní bezpečnost v Iráku al-Malikiho“. Archivováno z původního dne 2. října 2014. Citováno 9. června 2015.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivováno z původního dne 16. června 2018. Citováno 2. července 2020.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „مزاج الجمهور تغير .. هل تجد الأحزاب الإسلامية العراقية في" العلمانية "طوق نجاة؟". Archivováno z původního dne 15. června 2018. Citováno 15. června 2018.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivováno z původního dne 16. června 2018. Citováno 16. června 2018.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Jak statistika zahnala Iráčany do náruče teroristů“. 18. června 2014. Archivováno z původního dne 16. června 2018. Citováno 16. června 2018.
- ^ "المالكي: من يريد محاربة الفساد عليه أن يحارب المحاصصة". Archivováno z původního dne 1. listopadu 2018. Citováno 1. listopadu 2018.
- ^ Bhan, Mona (11. září 2013). Kontrapovstání, demokracie a politika identity v Indii: Od války k prosperitě?. ISBN 9781134509904.
- ^ Marr, Phebe (15. května 2018). Moderní dějiny Iráku. ISBN 9780429974069.
- ^ "Irák: Maliki obviněn z hrozby rozpadu šíitské aliance". Asharq Al-Awsat. 3. srpna 2014. Archivováno z původního dne 9. ledna 2020. Citováno 20. října 2014.
- ^ "ظهرت الاحجام السياسية. الان بدأت معركة الأغلبية المطلقة. تشكيل الحكومة أم المعارك || قاسم متيرك". Archivováno z původního dne 15. listopadu 2018. Citováno 15. listopadu 2018.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 6. června 2012. Citováno 14. května 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 19. července 2011. Citováno 5. února 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 12. října 2011. Citováno 19. února 2015.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 26. března 2009. Citováno 26. března 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Joel Wing (24. srpna 2009). „MUSINGS ON IRAQ“. Archivováno z původního dne 7. července 2015. Citováno 9. června 2015.
- ^ „Koalice právního státu“. Archivovány od originál dne 18. července 2013. Citováno 9. února 2010.
- ^ „Vzhledem k tomu, že vyprší lhůta pro formování koalic, vytvoří Maliki v dubnu 2013 šíitskou alianci pro místní volby v Iráku.“. Analýza Iráku a Perského zálivu. 21. prosince 2012. Archivováno z původního dne 30. června 2015. Citováno 9. června 2015.
- ^ http://www.ihec-iq.com/ihecftp/political-entities/etlafat-20-12-2012.pdf[trvalý mrtvý odkaz ]
