Bhanusimha Thakurer Padabali - Bhanusimha Thakurer Padabali

Rabíndranáth Thákur v době, kdy napsal první píseň „Bhanusimha“, 1877. Náčrt Gaganendranath Thákur.

Bhanusimha Thakurer Padabali (bengálský: ভানুসিংহ ঠাকুরের পদাবলী, IPA:[bʰanuʃiŋho ʈʰakurer pɔd̪aboli]; lit. Píseň Bhanushingho Thakura) je sbírka Vaishnava texty složené v Brajabuli podle Rabíndranáth Thákur. To bylo vydáno v roce 1884. Tyto texty, které byly dříve vyneseny v několika číslech Bharati Časopis byl poprvé antologizován v roce 1884. Později Tagore popsal skládání těchto písní ve svých vzpomínkách Jiban Smriti. Rabíndranáth Thákur napsal své první významné básně s názvem Bhanusimha Thakurer Padabali Brajabuli pod pseudonymem Bhānusiṃha („Sluneční měsíc“) v šestnácti letech. Rabindranath převzal jméno podle svého jména Rabi znamená sluneční synonymum pro Bhanu a Indro znamená měsíční synonymum pro simhu, takže Rabi + indro = Vanu + simha.

Sborník má 22 písní, z nichž pouze devět existuje Swarabitan (Sv. XXI), sbírka notací hudby Tagore.

Pozadí

Young Tagore byl přitahován k Maithili básní shromážděných v Prachin Kavya Samgraha, editoval Akshay Chandra Sarkar a Sarada Charan Mitra. Od Sarkara, o kterém se dozvěděl Thomas Chatterton „Mladý chlapec, který napodoboval starověké básníky“. Inspirován tímto příkladem se Tagore připravil na to, že bude „druhým Chattertonem“.[1] První píseň „Gahana Kusumakunja-majhe“ byla pravděpodobně složena v roce 1877. Žádný rukopis nepřežije, kromě písně „Gabhir Needame Abasha Shyama Mama“, která byla pravděpodobně napsána v Ahmedabad v roce 1878.[2] Je těžké dát tyto písně v chronologickém pořadí.[3] Některé písně, například „Marana Re, Tunhu Mama Shyamasamana“, „Ko Tunhu Bolabi Moye“ a „Aaju Sakhi Muhu Muhu“, byly složeny mnohem později.[3]

Bhanusimha Thakurer Padavali byla zveřejněna 1. července 1884. Byla věnována Kadambari Devi Tagoreova švagrová, která toužila po zveřejnění básní, ale v roce 1883 spáchala sebevraždu.[4]

Téma

The Bhanusimha básně zachycují románek mezi Rádhou a Krišnou, což je tradiční téma indické poezie.

The Bhanusimha básně zachycují románek mezi Radha a Krišna což je tradiční téma indické poezie. Básník hledal spojení s božstvím prostřednictvím odvolání k přírodě a emocionální souhry lidského dramatu. Během následujících sedmdesáti let básně opakovaně revidoval.[5][6] Píseň VIII Bhanusimha Thakurer Padavali:

গহন কুসুমকুঞ্জ-মাঝে মৃদুল মধুর বংশি বাজে,
বিসরি ত্রাস-লোকলাজে সজনি, আও আও লো।
পিনহ চারু নীল বাস, হৃদয়ে প্রণয়কুসুমরাশ,
হরিণনেত্রে বিমল হাস, কুঞ্জবনমে আও লো॥
ঢালে কুসুম সুরভভার, ঢালে বিহগ সুরবসার,
ঢালে ইন্দু অমৃতধার বিমল রজত ভাতি রে।
মন্দ মন্দ ভৃঙ্গ গুঞ্জে, অযুত কুসুম কুঞ্জে কুঞ্জে,
ফুটল সজনি, পুঞ্জে পুঞ্জে বকুল যূথি জাতি রে॥
দেখ সখি, শ্যামরায় নয়নে প্রেম উথল যায়,
মধুর বদন অমৃতসদন চন্দ্রমায় নিন্দিছে।
আও আও সজনিবৃন্দ, হেরব সখি শ্রীগোবিন্দ
শ্যামকো পদারবিন্দ ভানুসিংহ বন্দিছে॥
Gohon kushumokunjo-majhe mridulo modhuro bongshi baje,
Bishori trash-loukolaje shojoni, ao ao lou.
pinaha (význam: oblečení) charu nil bash, hridoye pronoyokushumorash,
Horinonetre bimol hash, kunjobonme ao lo.
Dhale kushumo shurobhobhar, dhale bihoga shuroboshar,
Dhale indukovat omritodhar bimol rojoto bhati re.
Mondo mondo bhringo gunje, oyuto kushumo kunje kunje,
Phutolo shojoni, punje punje bokulo yuthi jati re.
dekha sakhi, Shyamoray noyone prem utholo jai,
Modhuro bodono omritoshodono chondromai nindichhe.
Ao ao shojonibrindo, herobo shokhi Shri Goubindo
Shyamkou podorobindo Bhanushingho bondichhe.

Písně

Bhanusimha Thakurer Padavali má celkem 22 skladeb, které zahrnují:

  • „Boshonto aoulo re“ („বসন্ত আওল রে“)
  • „Shunoho shunoho balika“ („শুনহ শুনহ বালিকা“)
  • „Hridoyoko shadh mishaolo hridoye“ („হৃদয়ক সাধ মিশাওল হৃদয়ে“)
  • „Shyam re, Nipoto kothino mon tour“ („শ্যাম রে, নিপট কঠিন মন তোর“)
  • „Sajani sajani radhika lo“ („সজনি সজনি রাধিকা লো“)
  • „Bodhua, hiya 'por ao re“ („বঁধুয়া, হিয়া' পর আও রে“)
  • „Shuna shokhi, bajoto bashi“ („শুন সখি, বাজত বাঁশি“)
  • „Gohono kushumokunjo-majhe“ („গহন কুসুমকুঞ্জ-মাঝে“)
  • „Shotimiro rojoni, shochokito shojoni“ („সতিমির রজনী, সচকিত সজনী“)
  • „Bojao re mouhan bashi“ („বজাও রে মোহন বাঁশি“)
  • „Aju shokhi, muhu muhu“ („আজু সখি, মুহু মুহু“)
  • „Shyam, mukhe tobo modhur odhorome“ („শ্যাম, মুখে তব মধুর অধরমে“)
  • „Shojoni ga“ („সজনি গো“)
  • "Badoroborokhono nirodogorojono" ("বাদরবরখন নীরদগরজন")
  • „Modhobo, na koho adorobani“ („মাধব, না কহ আদরবাণী“)
  • "Shokhi lo, shokhi lo, nikoruno Madhob", ("সখি লো, সখি লো, নিকরুণ মাধব")
  • „Bar bar shokhi, baron koronu“ („বার বার সখি, বারণ করনু“)
  • „Hom jobo na robo shojoni“ („হম যব না রব সজনী“)
  • „Morono re“ („মরণ রে“)
  • „Ko tuhu boulabi mouye“ („কো তুঁহু বোলবি মোয়“)
  • „Shokhi re, pirit bujhobe ke“ („সখিরে, পীরিত বুঝবে কে“)
  • „Hom shokhi darido nari“ („হম সখি দারিদ নারী“)

Poslední píseň (ve Swarabitanu (č. 21) „Sundori Radhe Aowe Boni“ (সুন্দরি রাধে আওয়ে বনি)) napsal básník Govindadas. Rabindranath složil melodii a později ji přidala Indira Devi.

Reference

  1. ^ Tagore, Rabíndranáth. „Bhanusimher Kabita“. Jibansmriti (v bengálštině). Kalkata: Visva-Bharati. str. 85–86.
  2. ^ Paul, Prashanta Kumar. Rabijibani (v bengálštině). II. Kalkata: Ananda Publishers Private Limited. p. 10.
  3. ^ A b Paul, Prashanta Kumar. Rabijibani (v bengálštině). Já. Kalkata: Ananda Publishers Private Limited. p. 310.
  4. ^ Paul, Prashanta Kumar. Rabijibani (v bengálštině). II. Kalkata: Ananda Publishers Private Limited. p. 210.
  5. ^ Stewart & Twichell 2003, s. 95
  6. ^ Stewart & Twichell 2003, s. 7

externí odkazy