Severní omotické jazyky - North Omotic languages - Wikipedia
| North Omotic | |
|---|---|
| Nomotic, Ta-Ne Omotic | |
| Zeměpisný rozdělení | Etiopie |
| Jazyková klasifikace | Afroasijský
|
| Pododdělení | |
| Glottolog | gong1255[1] |
The North Omotic (Nomotic) nebo Ta-Ne omotické jazyky, patří do Omotický pobočka Afroasijská rodina a mluví se jimi Etiopie.
Dizoid je v pozdějších klasifikacích vynechán, ale je zahrnut v dřívějších klasifikacích.
Poměrně komplexní srovnávací seznam slov je uveden v Václav Blažek (2008).[2]
Pododdělení
Čtyři pododdíly Ta-Ne Omotic (North Omotic) dané Güldemannem (2018) jsou:[3]
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[4]
| Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Yemsa (Janjero) | ːƆːsːɔːn11 / ʔɪsa11 | ˈHɛpʰ1 / ʔɛpʰ1 | ˈKʰeːz2 | ˈA11ˈt͡ʃeːt͡ʃ3 | ˈʔʊːt͡ʃ3 | ʔɪ1ˈsiːʊn1 | ːNaː1fʊn1 | ˈNaŋ2riːn1 | ˈʔɪz1ɡɪn1 | 1a1sɪr1 |
| Chára | ʔissa | nanta | keːza | obda | učča | sapma | lapma | nandirsa | Bíža | tansá |
| Gimira (lavička) | matʼ3 | nam4 | kaz4 | od4 | ut͡ʃ2 | sa2pm3 | na2pm3 | nʸar2tn3 | irs2tn3 | tam5 |
| Maale | pétte | lamʔó | haitsó | ʔoidó | dónɡo | láhhó | lánkayi | sálli | tásuɓa | táɓɓó |
| Dorzze | Inoissino ~ istta | nam (ʔ) á | heezá ~ heedzi | ʔoidá | ʔitʃáʃa ~ ʔitʃátʃa | ʔusúpun ~ ʔusúɸun | láppun ~ láɸun | hóspun ~ hósɸun | Úfudúfun ~ ʔudúɸun | tám (m) i |
| Gamo (1) | ʔissíno / ʔistá | namʔá | heedzdzá | ʔoiddá | ʔitʃtʃátʃa | ʔusúppuna | laáppuna | hóspuna | ʔuddúpuna | támma |
| Gamo (2) | ʔissio (ʔista) | namʔa | heedzdza | ʔojdda | ʔitʃtʃatʃtʃa | ʔuspuna | laappuna | hospuna | Duddupuna | tamma |
| Gofa | ʔistá | namʔʔá | heedzdzá | ʔoiddá | ʔitʃtʃáʃa | Úpusúppuna | laáppuna | hósppuna | ʔuddúfuna | támma |
| Oyda | féttó | lamʔí | idaiddzí | ʔoiddí | ʔíccin | ʔizíppun (1 + 5) | láappun (2 + 5) | Spóspun (3 + 5) | Díiddífun (4 + 5) | táɓɓó |
| Wolaitta | ʔisttá | naaʔʔá | heezzá | ʔoiddá | ʔitʃtʃáʃa | Úpusúppuna | laápuna | hósppuna | ʔuddúpuna | támma |
| Koorete | ˈBɪdzːɔ̀ | ˈLámʔɛ̀ | ˈHáʸdzɛ̀ | ˈʔɔˈʔɔʸːɛ̀ | ʔɪ̀ˈtʃɪ́tʃɛ̀ | ʔɪ̀ˈzːúɸɛ̀ | ˈLáːpɛ̀ | hàˈzːúpːɛ̀ | ʔɔ̀ˈdːúpːɛ̀ | ˈTʰámːɛ̀ |
| Zargulla | bizzó | námʔa | háidts | Ídoídd | ʔišíčč | ʔizíp | laáp | lakkúče | tansíne | támm |
| Basketo (1) | péttɑn nebo péttí (jako modifikátor) | nɑ̀mʔí | hɑ̀izzí | òiddí | „já | lèhí | tɑ̀bzɑ | lɑ̀mɑ́hɑɑi ~ lɑ̀mɑkkɑi | sɑ̀ɑkɑ̀lí ~ sɑ̀ɑkìlí | tɑɑɓɓɑ |
| Basketto (2) | pʰɜtʰːɜn | nɑmʔi | ɑjdzi | ojdi | .n | lɜhi | tɑbzɑ | lɑmɑkʰɑj | sɑːkʰɑli | tɑʔɓɑ |
| Anfillo (jižní Mao) | ikkó | ɡuttó | kedzó | auddó | amittó (půjčka od Semitic) | ʃirtó | attabattó (půjčka od Semitic) | ʃimittó (půjčka od Semitic) | yiriŋɡó | aʃiró (půjčka od Semitic) |
| Boro (Šinasha) (1) | íka | ɡitá | kééza | áwəddá | utsá | ʃərəta | átaawáta | ʃəmə́ta | dʒeɗija | tátsa |
| Boro (Šinasha) (2) | íkka / íkkà | ɡittá / ɡíttà | keːzá / keezá | áwddá / aẃddà | uːsá / uttsá | šerita / širrᵊtà | šawáta / šawaatà | šimíta / šəmmətà | ǰeːriyá / yeːriyá / jeedíyà | tása / tattsá |
| Shekkacho (Mocha) | ikka | ɡuttaa | keejjaa | awuddaa | uuččaa | širittaa | šabaattaa | šimittaa | yitʼiyaa | aširaa |
Poznámky
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Ta-Ne-Omotic“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Blažek, Václav. 2008. Lexikostatistické srovnání omotických jazyků. V Bengtson, ed., 57–148.
- ^ Güldemann, Tom (2018). "Historická lingvistika a genealogická klasifikace jazyků v Africe". V Güldemann, Tom (ed.). Jazyky a lingvistika Afriky. Řada Svět lingvistiky. 11. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 58–444. doi:10.1515/9783110421668-002. ISBN 978-3-11-042606-9.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Afroasijský jazykový kmen“. Numerální systémy světových jazyků.
| Tento Afroasijské jazyky související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |