Arméni na Ukrajině - Armenians in Ukraine

Arméni na Ukrajině
Celková populace
99,894 (2001)
Regiony s významnou populací
Doněcká oblast, Charkovská oblast, Dněpropetrovská oblast, Krym, Oděská oblast, Luhanská oblast, Záporoží, Kyjev
Jazyky
Arménský (50.4%), ruština (43,2%), Armeno-Kipchak (historický)[1]
Náboženství
Arménská apoštolská církev (převládající), Arménská katolická církev (malá komunita)
Příbuzné etnické skupiny
Arménská diaspora
Všechny údaje z [2]
Část série na
Arméni
Arménská vlajka. Svg
Arménská kultura
Architektura  · Umění
Kuchyně  · Tanec  · Šaty
Literatura  · Hudba  · Dějiny
Podle země nebo region
Arménie  · Artsakh
Viz také Náhorní Karabach
Arménská diaspora
Rusko  · Francie  · Indie
Spojené státy  · Írán  · Gruzie
Ázerbajdžán  · Argentina  · Brazílie
Libanon  · Sýrie  · Ukrajina
Polsko  · Kanada  · Austrálie
krocan  · Řecko  · Kypr
Egypt  · Singapur  · Bangladéš
Podskupiny
Hamshenis  · Cherkesogai  · Armeno-Tats  · Lom lidí  · Hayhurum
Náboženství
Arménský apoštol  · Arménský katolík
Evangelický  · Bratrství  ·
Jazyky a dialekty
Arménský: Východní  · Západní
Pronásledování
Genocida  · Hamidiánské masakry
Masakr Adana  · Anti-arménství
Skrytí Arméni

Arméni na Ukrajině jsou etničtí Arméni kteří žijí v Ukrajina. Podle sčítání lidu z Ukrajiny z roku 2001 jich je 99 894.[3] Země je však také hostitelem řady arménských hostující pracovníci který je ještě třeba zjistit. Arménská populace na Ukrajině se od té doby téměř zdvojnásobila rozpuštění Sovětského svazu v roce 1989, hlavně kvůli nestabilitě na Kavkaze. Dnes je na Ukrajině domov 5. největší arménská komunita ve světě.

Raná historie

Zřícenina Surb Khach Arménský klášter, Ukrajina
Viz také: Arméni na Krymu

Arméni se poprvé na Ukrajině objevili v dobách Kyjevská Rus. V průběhu 10. století sloužili jednotliví arménští obchodníci, žoldáci a řemeslníci u různých soudů Rusínský vládci. Větší vlna Arménů se usadila na jihovýchodě Ukrajiny po pádu arménského hlavního města Ani na Seljuks v 11. století. Dorazili hlavně na krymský poloostrov a založili kolonie v Kaffě (Feodosiya ), Sudak a Solcati (Staryi Krym ). Jejich počet byl během 12. – 15. Století dále posilován Armény prchajícími před mongolskou invazí. Toto dalo poloostrovu jméno Arménie Maritima ve středověkých kronikách. Na střední Ukrajině byly založeny menší arménské komunity, včetně Kyjev a západní oblasti Podolia a Halychyna soustředit se kolem Lvov která se v roce 1267 stala centrem arménské eparchie.

Arménská katedrála v Lvov.

Na konci třináctého století, kdy příslušníci Arménská diaspora přesunut z Krymský poloostrov na polština -Ukrajinské pohraničí, přinesli Armeno-Kipchak, a Turkic jazyk s nimi.[4] Armeno-Kipchak z Kipchak lidé byl stále v 16. a 17. století mezi Arménský komunity usazující se v Lvov a Kamianets-Podilskyi oblast dnešní Ukrajiny.[5]

Poté, co Krym padl k Osmanští Turci v roce 1475 se mnoho krymských Arménů přesunulo dále na severozápad k již prosperujícím arménským komunitám, které se postupně začleňovaly do místního polského obyvatelstva při zachování své odlišné identity prostřednictvím Arménská katolická církev. V 18. století se Krym dostal pod vliv Ruská říše, který pobídl krymské Armény, aby se usadili v Rusku, a velká skupina z nich přišla do města Rostov na Donu v roce 1778, o dvacet let později Rusko dobylo poloostrov, zavolalo jej kolonizovat a mnoho Arménů dorazilo z Turecka a založilo nové arménské kolonie. V době druhá světová válka v roce 1944 byli Arméni hromadně deportováni spolu s Řeky, Bulhary a Tatary jako „protisovětský prvek“ a mohli se vrátit až v 60. letech. Během sovětské vlády se Arméni sešli s lidmi z jiných sovětských národů na Ukrajinu, aby pracovali v těžkém průmyslu ve východních částech země.

Arménská komunita na moderní Ukrajině

Viz také: Arménská katolická archieparchie ve Lvově a Arménská apoštolská církev

Dnes Doněcká oblast drží největší počet Arménů na Ukrajině (~ 16 000, 0,33% populace).[3] Arménské komunity lze nalézt také v Dněpr, Charkov, Cherson, Kyjev, Luhansk, Mykolaiv, Zaporizhzhia, a Oděsa kde zesnulý ukrajinsko-arménský umělec Sarkis Ordyan strávil většinu svého života. Město Lvov je „duchovním hlavním městem“ Arménů na Ukrajině a slouží jako eparchiální stolec pro katolickou i apoštolskou církev, pod kterým je Ukrajina rozdělena mezi obě eparchie. Bohužel Arménská katolická archieparchie ve Lvově není obsazeno od konce roku 2006 druhá světová válka a převládá arménská apoštolská církev.

Arméni mají i nadále historickou přítomnost na Krymu, který je od roku 2006 pod ruskou kontrolou 2014 ruská vojenská intervence na Ukrajině. 9 000 Arménů tvoří 0,43% populace v této oblasti a je jich mnoho v hlavních městských centrech, jako je Sevastopol kde tvoří 0,3% obyvatel města.[3] Hovhannes Aivazovsky, světově proslulý Arménský Malíř žil a pracoval celý svůj život v krymském městě Feodosija.[6]

Mnoho Arménů žijících na Ukrajině bylo Russified s asi polovinou mluvení Arménský jako jejich mateřský jazyk, ale přes 43% mluví rusky a pouze 6% ukrajinsky.[7]

Rozdělení

Arméni na Ukrajině podle sčítání lidu z roku 2001
Pohlednice 19. století. Arménský kostel svatého Mikuláše na Ukrajině, město Kamenec-Podolsk. Zničen během třicátých let.

Arméni na Ukrajině podle oblastí podle Ukrajinské sčítání lidu z roku 2001.[3]

HodnostOblastPočet Arméni
1Doněcká oblast15,700
2Charkovská oblast11,100
3Dněpropetrovská oblast10,600
4Autonomní republika Krym8,700
5Oděská oblast7,400
6Luhanská oblast6,600
7Záporoží6,400
8Město Kyjev4,900
9Chersonská oblast4,500
10Mykolaiv Oblast4,300
11Poltavská oblast2,600
12Kyjevská oblast2,300
13Čerkaská oblast1,700
14Sevastopol (městská rada)1,300
15Sumská oblast1,200
16Vinnycká oblast1,100
17Žytomyrská oblast800
18Ivanofrankivská oblast300
19Rivne Oblast300

Kulturní dědictví

Arménské kulturní dědictví na Ukrajině:

Viz také

Reference

  1. ^ Armeno-Kipchakova kronika o polsko-tureckých válkách v letech 1620-1621, Robert Dankoff, str. 388
  2. ^ Rozložení populace podle národnosti a mateřského jazyka, Kyjev: Státní statistický výbor Ukrajiny, 2001, vyvoláno 2009-06-17[trvalý mrtvý odkaz ]
  3. ^ A b C d Ukrajinské sčítání lidu z roku 2001 Archivováno 6. července 2007, na Wayback Machine
  4. ^ Armeno-Kipchakova kronika o polsko-tureckých válkách v letech 1620-1621, Robert Dankoff, str. 388
  5. ^ Žurnál Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska - strana 85, Královská asijská společnost Velké Británie a Irska
  6. ^ "Životopis Ivana Aivazovského Ruským muzeem v Petrohradu". Archivovány od originál dne 02.02.2007. Citováno 2007-02-04.
  7. ^ Ukrajinské sčítání lidu z roku 2001 Archivováno 1. listopadu 2004, na Wayback Machine

externí odkazy