Arméni v Bělorusku - Armenians in Belarus
Celková populace | |
---|---|
8,512 (2009)-25,000[1] | |
Regiony s významnou populací | |
Minsk a okolní region | |
Jazyky | |
Arménský, ruština | |
Náboženství | |
Arménská apoštolská církev | |
Příbuzné etnické skupiny | |
Arméni v pobaltských státech |
Část série na |
Arméni |
---|
![]() |
Arménská kultura |
Architektura · Umění Kuchyně · Tanec · Šaty Literatura · Hudba · Dějiny |
Podle země nebo region |
Arménie · Artsakh Viz také Náhorní Karabach Arménská diaspora Rusko · Francie · Indie Spojené státy · Írán · Gruzie Ázerbajdžán · Argentina · Brazílie Libanon · Sýrie · Ukrajina Polsko · Kanada · Austrálie krocan · Řecko · Kypr Egypt · Singapur · Bangladéš |
Podskupiny |
Hamshenis · Cherkesogai · Armeno-Tats · Lom lidí · Hayhurum |
Náboženství |
Arménský apoštol · Arménský katolík Evangelický · Bratrství · |
Jazyky a dialekty |
Arménský: Východní · Západní |
Pronásledování |
Genocida · Hamidiánské masakry Masakr Adana · Anti-arménství Skrytí Arméni |
Arméni v Bělorusku odkazuje na etnický původ Arméni žijící v Bělorusko. Podle sčítání lidu z roku 2009 jich bylo 8 512 a žijí hlavně v Minsk.
Dějiny
Osídlení Arménů v Bělorusku ve 20. století bylo epizodické a hlavně kvůli potřebám obchodu. Nejdůležitější z nich se objevily ve druhé polovině 80. let, kdy se začala zvyšovat arménská populace. V roce 1989 údaje ze sčítání odhalily, že etnická skupina dosáhla 4 933, což představuje 0,04 procenta běloruské populace.[2] O deset let později se jejich populace více než zdvojnásobila a dosáhla 10 191 nebo 0,1 procenta populace země.[3] Nárůst počtu Arménů však vedl ke konsolidaci a vzniku organizovaného Arménská diaspora v zemi.[2]
Arménská komunita se vyznačuje zejména vysokou aktivitou ve prospěch státu. V uplynulém desetiletí přišla z arménské diaspory velké množství významných vědeckých a kreativních intelektuálů, vládních úředníků a vedoucích pracovníků.
Jedna pozoruhodná charakteristika Arménů v Bělorusku ve srovnání s Armény žijícími v jiných zemích je, že jsou vnímáni jako spojenci s Rusy.[4] To není případ Arménů, kteří mají rádi země jako Ukrajina, Moldavsko, a Kazachstán kde jsou Arméni vnímáni na stranu titulárních a nepřátelských vůči Rusům.[4]
Předsedou arménské diaspory v Bělorusku je Eghiazaryan George Anushavanovich.
Pozoruhodné osoby
Mnoho Arménů se účastnilo území Běloruska během budování sovětské moci a bojů v Východní fronta 1941-1945. Někteří Arméni bojovali za Sovětský svaz během této doby, a obdržel ocenění za jejich služby. Patří mezi ně následující:
- Aleksandr Myasnikyan - jeden z vůdců boje za sovětskou moc na západní frontě, první předseda Ústřední volební komise Běloruska.
- Hamazasp Babadzhanian - hlavní maršál obrněných sil. Hrdina Sovětský svaz.
- Gayk Bzhishkyan - Sovětský vojenský vůdce, hrdina Občanská válka. Podílel se na osvobození Běloruska.
- Ivan Yalibekov - jeden z vůdců boje za sovětskou moc v Bělorusku.
- Hovhannes Bagramyan - Maršál, dvakrát Hrdina Sovětského svazu, velitel 1. pobaltského a 3. běloruského frontu.
- Sergey Sardarov - generální plukovník letectví. Velitel protivzdušné obrany 2. armády samostatně. Žil a zemřel v Minsku.
- Nvokyan Gozoros - hrdina Sovětského svazu, který se proslavil během bitvy za osvobození Běloruska od nacistických útočníků.
Četné ulice byly přejmenovány po arménských vojácích v Minsk, Bělorusko, aby je pochválil. V Běloruská sovětská socialistická republika v roce 1989 tam bylo 4 933 Arménů.[5] Druhá vlna arménských přistěhovalců se objevila v Bělorusku po událostech z roku 1988 v Konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménie a Ázerbajdžán, 1988 Spitak zemětřesení a rozpuštění Sovětského svazu. Během deseti let od roku 1989 do roku 1999 se počet Arménů v Bělorusku zdvojnásobil.
Bibliografie
- A. Tichomirow, Arméni v Bělorusku dnes a v minulosti [in:] Arméni v postsocialistické Evropě / Herausgegeben von: Konrad Siekierski und Stefan Troebst, Wien, Köln, Weimar 2016, s. 107-120. https://www.academia.edu/32458577/Armenians_in_Belarus_Today_and_in_the_Past
Viz také
Reference
- ^ „Web Arménské diaspory“. Archivováno z původního dne 2012-08-19. Citováno 2009-08-28.
- ^ A b Siekierski, Konrad; Troebst, Stefan (2016). Arméni v postsocialistické Evropě. Kolín nad Rýnem: Bohlau Verlag Koln Weimar. p. 113. ISBN 9783412501556.
- ^ Národní statistický výbor Běloruské republiky: NÁRODNÍ SLOŽENÍ POPULACE BĚLORUSKÉ REPUBLIKY, 1999 Archivováno 7. února 2009 v Wayback Machine
- ^ A b Hagendoorn, Louk (2001). Meziskupinové vztahy ve státech bývalého Sovětského svazu: Vnímání Rusů. Philadelphia, PA: Psychology Press. p. 167. ISBN 9781134951864.
- ^ Demoscope Weekly: All-Union sčítání lidu z roku 1989. Národní složení obyvatel v republikách SSSR