Maďaři na Ukrajině - Hungarians in Ukraine - Wikipedia
| Celková populace | |
|---|---|
| 156,600 | |
| Regiony s významnou populací | |
| Zakarpatská oblast | |
| Jazyky | |
| Převážně maďarský (95.4%) |
The Maďaři na Ukrajině (maďarský: Ukrajnai magyarok, ukrajinština: Угорці в Україні) počet 156 600 lidí podle Ukrajinské sčítání lidu z roku 2001 a jsou pátou největší národnostní menšinou v zemi. Jsou sedmým největším Maďarská diaspora ve světě. Maďaři jsou z velké části soustředěny v EU Zakarpatská oblast (zejména v Berehove Raion a Berehove město), kde tvoří největší menšinu u 12,1% populace (12,7%, pokud jde o rodný jazyk). V oblasti podél ukrajinských hranic s Maďarsko (Údolí Tisy ), Maďaři tvoří většinu.
Koncentrováno primárně na Zakarpatsku (Zakarpatí), v maďarštině jsou tito Maďaři označováni jako Kárpátaljai magyarok (Zakarpatští Maďaři), zatímco Zakarpatská je označována jako Kárpátalja.
Dějiny
Dnešní území Zakarpatska bylo součástí Maďarské království od svého založení v roce 1000. Od roku 1867 bylo Maďarsko součástí Rakousko-Uhersko, až do jeho zániku na konci roku první světová válka. Zakarpatská oblast byla krátce součástí krátkodobé Západoukrajinská národní republika v roce 1918 obsazena Rumunské království na konci toho roku. Později jej Maďarsko znovu získalo v létě 1919. Po porážce zbývajících maďarských armád v roce 1919 uzavřela pařížská mírová konference Trianonská smlouva který udělil Zakarpatii nově vytvořenému Československo jako Podkarpatská Rus, jeden ze čtyř hlavních regionů Československa, ostatní jsou Čechy, Morava a Slovensko.[1]
Během druhá světová válka Německá okupace Československa byla jižní, maďarská většinová část regionu udělena Maďarsku v rámci EU První vídeňská cena v roce 1938. Zbývající část byla vytvořena jako autonomní oblast krátkodobých Druhá Československá republika. Po okupaci Čech a Moravy 15. března 1939 a slovenském prohlášení o nezávislý stát, Ruthenia vyhlásila samostatnost (Podkarpatská republika - Ukrajina ), ale to bylo okamžitě obsazeno a později připojeno Maďarskem.[1]
Když Sovětská armáda překročil hranice Československa před rokem 1938 v roce 1944, sovětské úřady odmítly umožnit československým vládním úředníkům obnovit kontrolu nad regionem a v červnu 1945 prezident Edvard Beneš formálně podepsal smlouvu postoupení této oblasti Sovětský svaz. Poté byla začleněna do Ukrajinská SSR. Po rozpadu Sovětského svazu se stal součástí samostatné Ukrajiny jako Zakarpatská oblast.[1]
Situace Maďarů na nezávislé Ukrajině
Maďarsko bylo první zemí, která uznala nezávislost Ukrajiny. Árpád Göncz, kdo byl prezident Maďarska v té době byl pozván k návštěvě regionu a společná deklarace, po které v prosinci 1991 následovala státní smlouva, uznala, že etnická maďarská menšina má kolektivní i individuální práva. Smlouva stanovila zachování jejich etnických, kulturních, jazykových a náboženských identit; vzdělávání na všech úrovních v mateřském jazyce; a účast etnických Maďarů v místních úřadech pověřených záležitostmi menšin.[2]
To je docela běžné mezi maďarskou menšinou na Ukrajině Ukrajinské občanství taky Maďarské občanství, i když v současné době ukrajinské právo neuznává dvojí občanství.[3][4]
V Volby do Evropského parlamentu 2014 v Maďarsku Andrea Bocskor který žije na Ukrajině (ve městě Berehove ) byl zvolen do Evropský parlament (pro Fidesz ).[4] Proto Bocskor, který je etnicky maďarský a je občanem Maďarska,[5] se stal prvním zvoleným poslancem Evropského parlamentu, který je navíc držitelem a ukrajinština cestovní pas.[4]
Od roku 2017 se vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou v souvislosti s otázkou Ukrajiny rychle zhoršily školský zákon.[6][7] Ukrajinský zákon o vzdělávání z roku 2017 ukrajinština požadovaný jazyk primárního vzdělávání na státních školách.[8][9] László Brenzovics, jediný etnický Maďar v Nejvyšší rada Ukrajiny, uvedl, že „Existuje jakási cílevědomá politika, která se kromě zúžení práv všech menšin snaží v maďarském veřejném mínění vykreslit maďarskou menšinu jako nepřítele.“[10] Situace od té doby stále trvá, protože Maďarsko nadále blokuje pokus Ukrajiny o integraci v rámci sporů o práva menšin v rámci EU a NATO.[11]
Práva menšin
Obyvatelé v sedmi z Mukačivskij Raion Vesnice mají možnost učit se maďarský jazyk ve školním nebo domácím školním prostředí. První maďarská vysoká škola na Ukrajině je v Berehově, II. Rákoczi Ferenc College. V současné době existuje na Ukrajině 71 maďarských škol s 16 000 zapsanými studenty.[12]
Organizace
The Maďarská demokratická federace na Ukrajině (UMDSZ) je jediná národně registrovaná maďarská organizace. Byla založena v říjnu 1991 Maďarská kulturní federace na Zakarpatí (KMKSZ, která pozastavila členství od roku 1995), Kulturní federace Maďarů v Lvov a Sdružení Maďarů v Kyjev. Maďarská kulturní federace na Zakarpatí je spojena s politickou stranou KMKSZ - maďarská strana na Ukrajině, která byla založena v únoru 2005. V březnu 2005 ukrajinské ministerstvo spravedlnosti také zaregistrovalo Maďarská demokratická strana na Ukrajině z podnětu UMDSZ.[13] Zoltán Lengyel byl zvolen také starostou města Mukačevo po volbách 1. prosince 2008. UMDSZ vyhrál také městské magistráty v Berehove, Vynohradiv a Tiachiv v těchto volbách.
Pozoruhodné osobnosti
- Yozhef Sabo (József Szabó)
- Vasyl Rats (László Rácz)
- Ishtvan Sekech (István Szekecs)
- Jurij Habovda
- Ernest Kesler (Ernő Keszler)
Demografie
Následující údaje odpovídají ukrajinskému sčítání lidu z roku 2001.
| Jméno města | Populace | Počet etnických Maďarů | Procento |
|---|---|---|---|
| Užhorod (Ungvár) | 115,600 | 8,000 | 6.9% |
| Berehovo (Beregszász) | 26,600 | 12,800 | 48.1% |
| Mukačevo (Munkács) | 81,600 | 7,000 | 8.5% |
| Khust (Huszt) | 31,900 | 1,700 | 5.4% |
| Kotleta (Csap) | 8,919 | 3,496 | 39.2% |
| Raionovo jméno | Populace | Počet etnických Maďarů | Procento |
|---|---|---|---|
| Berehivskyi Raion (Beregszászi járás) | 54,000 | 41,200 | 76.1% |
| Velykyy Bereznyi Raion (Nagybereznai járás) | 28,200 | — | — |
| Vynohradiv Raion (Nagyszőlősi járás) | 118,000 | 30,900 | 26.2% |
| Volovets Raion (Volóci járás) | 25,500 | — | — |
| Irshavskyi Raion (Ilosvai járás) | 100,900 | 100 | 0.1% |
| Mizhhiria Raion (Ökörmezői járás) | 49,900 | — | — |
| Mukačivskij Raion (Munkácsi járás) | 101,400 | 12,900 | 12.7% |
| Perechyn Raion (Perecsenyi járás) | 32,000 | — | — |
| Rakhiv Raion (Rahói járás) | 90,900 | 2,900 | 3.2% |
| Svaliava Raion (Szolyvai járás) | 54,900 | 400 | 0.7% |
| Tiachiv Raion (Técsői járás) | 171,900 | 5,000 | 2.9% |
| Užhorodskij Raion (Ungvári járás) | 74,400 | 24,800 | 33.4% |
| Khust Raion (Huszti járás) | 96,900 | 3,800 | 3.9% |
Kulturní dědictví
Maďarské kulturní dědictví na Ukrajině zahrnuje středověké hrady:
Užhorodský hrad (Ungvári vár)
Hrad Palanok, Mukačevo (Munkács vára)
Chustský hrad (Huszti vár)
Vynohradiv Castle (Nagyszőlősi Kankó-vár)
Viz také
Reference
- ^ A b C Subtelny, Orest (2000). Ukrajina: Historie. University of Toronto Press. str.448. ISBN 0-8020-8390-0.
- ^ Kovrig, Bennett (2000) „Rozdělený národ: maďarské menšiny ve střední Evropě“, in: Michael Mandelbaum (ed.), Nové evropské diaspory: národnostní menšiny a konflikty ve východní Evropě, New York: Rada pro zahraniční vztahy Stiskněte, str. 19-80.
- ^ Ústava Ukrajiny: článek 4 Archivováno 2011-05-21 na Wayback Machine
Duální identity, Kyjevská pošta (9. července 2009)
Zákon Ukrajiny o státním občanství Ukrajiny: článek 2 Archivováno 2008-12-04 na Wayback Machine - ^ A b C (v ukrajinštině) Občan Ukrajiny se stal poslancem Evropského parlamentu, Ukrayinska Pravda (3. července 2014)
- ^ [1][mrtvý odkaz ]
- ^ „Ukrajina hájí reformu školství, protože Maďarsko slibuje bolest'". Irish Times. 27. září 2017.
- ^ "Vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou zasáhly nové rozmístění vojáků ". Nová Evropa. 26. března 2018.
- ^ „Návrh zákona v ukrajinském jazyce čelí přívalu kritiky menšin a zahraničních hlavních měst“. Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda. 24. září 2017.
- ^ „Kritika ukrajinského jazykového zákona oprávněná: orgán pro práva“. Reuters. 8. prosince 2017.
- ^ Gorondi, Pablo (14. listopadu 2018). „Ukrajinská maďarská menšina je ohrožena novým školským zákonem“. Associated Press.
- ^ Kentish, Portia (12. března 2020). „Maďarsko a Ukrajina pokračují ve slovní válce o práva menšin“. Rozvíjející se Evropa | Inteligence, komunita, zprávy.
- ^ „Скільки дітей в Україні навчаються мовами національних меншин?“. Слово і Діло.
- ^ „Maďarský vládní úřad pro menšiny v zahraničí“. Archivovány od originál 26. dubna 2008.
- ^ A b Zdroj: Státní statistický výbor Ukrajiny Archivováno 11.09.2007 na Wayback Machine
externí odkazy
| Přes 50 000 | |
|---|---|
| Méně než 50 000 | |
| pod 5 000 | |
Národní nebo etnické skupiny v Ukrajina je zobrazeno více než 1 000 lidí. | |
