Báseň konce - The Poem of the End
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Prosince 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The Báseň konce (ruština: поэма конца, 'poema kontsa') je název dvou básně podle Ruští básníci počátku 20. století.
Báseň konce (obvykle v angličtině bez článku) je nejznámější báseň ruského básníka Vasilisk Gnedov. Jeden z nejvíce radikálně experimentálních básníků Ruský futurismus Gnedovova Báseň o konci sestávala pouze z jejího názvu na prázdné stránce. Gnedov provedl báseň na jevišti tichým gestem. Sbírka, z níž vyšla, Death to Art (1913), obsahovala patnáct velmi krátkých básní, které se postupně zmenšovaly z jednoho řádku, na jedno slovo, jedno písmeno a nakonec na Báseň konce. Báseň byla přirovnávána k Kazimir Malevich malba Černý čtverec (1915), John Cage tichá skladba 4'33 "(1952), a Minimalismus obecně. „Rekord“ představení básně zrealizoval v roce 2007 Miguel Molina a na CD jej vydal Recommended Records (ReR Megacorp) v limitované edici 150 v roce 2009. Záznam CD sestává přibližně z jedné hodiny ticho "jak je zachyceno prostřednictvím voskový válec, záznamové zařízení vhodné pro daný čas.
Báseň konce (s „The“ v názvu) je hlavní báseň Bílá ruština symbolistický básník Marina Tsvetaeva. Napsáno Praha v roce 1924 báseň podrobně popisuje konec vášnivé aféry s Konstantinem Boeslavovičem Rozdevitchem, bývalým vojenským důstojníkem. Každá z částí pojednává o překročení mostu a symbolika se v básni neúnavně opakuje; nálada je neustále napjatá a předtucha.
- Milovníci nejvíce
- část je bez naděje: vášeň
- také je jen
- most, prostředek spojení
(z Elaine Feinstein překlad).
- Šťastná spousta
- Milenců bez naděje:
- Bridge, jsi jako vášeň:
- Konvence: čistý přechod.
(z překladu Niny Kossmanové)