Rusalka (opera) - Rusalka (opera)

K opeře stejného jména od Alexandra Dargomyzhského viz Rusalka (Dargomyzhsky).

Rusalka
Opera podle Antonín Dvořák
Plakát k premiéře Rusalky v Praze 31. března 1901..jpg
Plakát k premiéře
LibretistaJaroslav Kvapil
Jazykčeština
Na základěpohádky od Karel Jaromír Erben a Božena Němcová
Premiéra
31. března 1901 (1901-03-31)
Praha

Rusalka (výrazný [ˈRusalka] (O tomto zvukuposlouchat)), Op. 114, je opera ('lyric fairy tale') od Antonín Dvořák. Český libreto napsal básník Jaroslav Kvapil[1] (1868–1950) podle pohádek Karel Jaromír Erben a Božena Němcová.[Citace je zapotřebí ][sporný (pro: odporuje Grove) – diskutovat] A rusalka je voda skřítek z Slovanská mytologie, obvykle obývající jezero nebo řeku. Rusalka byla devátá opera, kterou Dvořák složil.[2] Je to jedna z nejúspěšnějších českých oper a představuje základní kámen repertoáru českých operních domů.[1]

Dvořák hrál viola po mnoho let v pražských orchestrech (Stavovské divadlo od roku 1857 do roku 1859 během studia, poté od roku 1862 do roku 1871 na VŠE Prozatímní divadlo ). Měl tedy přímou zkušenost s širokou škálou oper od Mozart, Weber, Rossini, Lortzing, Verdi, Wagner a Smetana.

Po mnoho let nezná Dvořákovy opery mimo EU České země pomohlo posílit vnímání toho, že skladba oper byla okrajovou aktivitou a že navzdory kráse jejích melodií a orchestrálních zabarvení Rusalka nebyl ústřední součástí jeho produkce ani mezinárodního lyrického divadla. V posledních letech ji pravidelně hrají hlavní operní společnosti.[2] V pěti sezónách od roku 2008 do roku 2013 jej uvedli operní společnosti po celém světě mnohem více než všechny ostatní Dvořákovy opery dohromady.[3]

Nejoblíbenější výňatek z Rusalka je „Píseň na Měsíc“ („Měsíčku na nebi hlubokém„) z 1. dějství, které se často provádí ve shodě a zaznamenává se samostatně. Bylo také upraveno pro housle a použito na zvukových stopách filmu.

Historie složení

Růžena Maturová jako první Rusalka

Kvapilovo libreto založené na pohádkách o Karel Jaromír Erben a Božena Němcová,[Citace je zapotřebí ][sporný (pro: odporuje Grove) – diskutovat] byl napsán dříve, než měl jakýkoli kontakt se skladatelem. Děj obsahuje prvky, které se také objevují v Malá mořská víla podle Hans Christian Andersen a v Rusalka podle Friedrich de la Motte Fouqué,[1] a byl popsán jako „smutná moderní pohádka“, podobně jako jeho předchozí hra, Princessa Pampeliška.[4] Libreto bylo dokončeno v roce 1899, kdy Kvapil začal hledat skladatele se zájmem o zhudebnění jeho textu. Jeho skladatelští přátelé se zabývali jinými pracemi, ale zmínili, že Dvořák hledá projekt. Skladatel, který se vždy zajímal o Erbenovy příběhy, přečetl libreto a složil svou operu poměrně rychle, první koncept byl zahájen 22. dubna 1900 a dokončen do konce listopadu.[5] V návaznosti na jeho čtyři symfonické básně inspirované Erbenovými lidovými baladami z let 1896–97, Rusalka lze považovat za vyvrcholení Dvořákova zkoumání „široké škály dramatických hudebních technik“.[2]

Historie výkonu

Rusalka byl poprvé proveden v Praha dne 31. března 1901, s Růžena Maturová jako první Rusalka. V roce 2006 se stal obrovským úspěchem České země, a brzy získal úspěch i v zahraničí.[6]

První představení mimo Čechy se konalo v Lublani.[7] Opera byla uvedena ve Vídni českou společností v roce 1910; v německém překladu byl uveden ve Stuttgartu v roce 1935. Britská divadelní premiéra byla v Sadler's Wells Theatre v roce 1959; výroba z roku 1983 Anglická národní opera byl několikrát natočen a oživen.[5]

Americkou premiéru opery uváděl San Diego Opera v roce 1975 s Kathryn Bouleyn v titulní roli.[8] Rusalka byl poprvé proveden v New Yorku na Metropolitní opera v roce 1993 výroba z Vídeňská státní opera, režie Otto Schenk, s Gabriela Beňačková a Neil Rosenshein.[9]

Role

Role, typy hlasu, premiérové ​​obsazení
RoleTyp hlasuPremiéra, 31. března 1901
(Dirigent: Karel Kovařovic )
Rusalka, vodní vílasopránRůžena Maturová
PrinctenorBohumil Pták
Vodník, vodní šotekbasVáclav Kliment
Zahraniční princeznasopránMarie Kubátová
Ježibaba, čarodějnicemezzosopránRůžena Vykoukalová-Bradáčová
První dřevěný spritesopránAmalie Bobková
Druhý dřevěný spritesopránElla Tvrdková
Třetí dřevěný spritekontraaltHelena Towarnická
HajnýtenorAdolf Krössing
Turnspit / kuchyňský kluksopránVilemína Hájková
lovecbarytonFrantišek Šír
Sbor: Dřevěné nymfy, hosté na zámku, doprovod prince.

Synopse

1. dějství

Louka na okraji jezera

Tři lesní skřítci dráždí Water-Gnome, vládce jezera. Rusalka, Vodní víla, řekne svému otci, že se zamilovala do lidského prince, který přijde lovit kolem jezera, a chce se stát člověkem, aby ho obejmula. Říká jí, že je to špatný nápad, ale přesto ji přivede k čarodějnici, Ježibaba, pro pomoc. Rusalka jí zpívá „Píseň na Měsíc“ a žádá ji, aby to řekla princi své lásky. Ježibaba říká Rusalce, že pokud se stane člověkem, ztratí sílu řeči a nesmrtelnosti; navíc, pokud nenajde lásku s princem, zemře a ona bude věčně zatracena. Rusalka souhlasí s podmínkami a vypije lektvar. Princ, lovící bílou srnu, najde Rusalku, obejme ji a odvede ji pryč, jak její otec a sestry bědují.

Zákon 2

Zahrada knížecího hradu

A Hajný a jeho synovec, Kitchen-Boy, si povšimli, že princ má být ženatý s němou a bezejmennou nevěstou. Mají podezření na čarodějnictví a pochybují o tom, že to vydrží, protože princ již nyní věnuje pozornost cizí princezně, která je svatebním hostem. Zahraniční princezna, žárlivá, pár nadává. Princ Rusalku odmítá. Rusalka poté jde se svým otcem Water-Gnomem zpět k jezeru. Ačkoli nyní získala princovu náklonnost, je cizí princezna znechucena princovou vrtkavostí a zradou a opovrhuje mu a říká mu, aby následoval svou odmítnutou nevěstu do pekla.

Zákon 3

Louka na okraji jezera

Rusalka požádá Ježibabu o řešení jejích strastí a je jí řečeno, že se může zachránit, pokud zabije prince pomocí dýky, kterou dostane. Rusalka to odmítá a hodí dýku do jezera. Rusalka se stává bludička, duch smrti žijící v hlubinách jezera, který se vynořil jen proto, aby nalákal lidi na smrt. Hlídač a Chlapec z kuchyně konzultují Ježibabu o princi, kterého podle jejich slov zradila Rusalka. Water-Goblin říká, že to byl vlastně princ, kdo zradil Rusalku. Lesní skřítci truchlí nad Rusalkovou situací. Princ, který hledá svou bílou srnu, přijde k jezeru, vycítí Rusalku a volá po ní. Žádá ji, aby ho políbila, i když věděl, že její polibek znamená smrt a zatracení. Políbí se a on zemře; a Water-Goblin poznamenává, že „Všechny oběti jsou marné.“ Rusalka děkuje princi za to, že jí dala zažít lidskou lásku, chválí svou duši Bohu a vrací se na své místo v hlubinách jezera jako démon smrti.

Instrumentace

Rusalka je bodována za 2 flétny, 1 pikola, 2 hobojové, 1 Anglický roh, 2 klarinety, 1 basklarinet, 2 fagoty, 4 rohy, 3 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, perkuse, harfa a struny.

Hudba

Dvořákova hudba je obecně skrz-složený a používá motivy pro Rusalku, její zatracení, vodníka a les.[7] Jeho nastavení slov je expresivní a zároveň umožňuje národně skloňované pasáže a Háj soudí, že dílo ukazuje skladatele na vrcholu jeho zralosti.[5] Využívá zavedená divadelní zařízení - taneční sekce, komedie (Hajný a Turnspit) a obrazové hudební zobrazení přírody (les a jezero).[2] Rodney Milnes (kdo poskytl překlad pro ENO Produkce) obdivovala „bohatství melodických vzorů, které jsou samy o sobě dramatické, a jeho třpytivou orchestraci“.[10] Jeden spisovatel považoval závěrečnou část opery - duet pro knížete a Rusalku - za „[dvanáct] nejslavnějších minut celé opery“ v „majestátní, téměř hymnické slavnosti“.[2] zatímco jiný popsal operu jako „živé, hluboce znepokojující drama“.[10]

Nahrávky

RokObsazení
(Rusalka,
Princ,
Vodník,
Zahraniční princezna, Ježibaba)		Dirigent,
Opera a orchestr		Označení
1952Ludmila Červinková,
Beno Blachut,
Eduard Haken,
Marie Podvalová,
Marta Krásová		Jaroslav Krombholc,
Národní divadlo Praha Sbor a orchestr		CD: Supraphon
Kočka: SU 3811-2[11]
1961Milada Šubrtová,
Ivo Žídek,
Eduard Haken,
Alena Miková,
Marie Ovčáčiková		Zdeněk Chalabala,
Sbor a orchestr Národního divadla v Praze		LP: Supraphon
Kočka: SU 50440 3[12]
1984Gabriela Beňačková,
Wiesław Ochman,
Richard Novák,
Drahomíra Drobková,
Věra Soukupová		Václav Neumann,
Česká filharmonie & Pražský filharmonický sbor		CD: Supraphon (nové vydání v roce 2003)
Kočka: SU 3178-2 633[13]
1986Eilene Hannan,
John Treleaven,
Rodney Macann,
Phyllis Cannan,
Ann Howardová		Mark Elder,
Orchestr a sbor Anglická národní opera,
(Zpíváno v angličtině; režisér David Pountney )		DVD: Arthaus Musik (vydáno 2006)
Kočka: 102019
1997Ursula Furi-Bernhard,
Walter Coppola,
Marcel Rosca,
Tiziana K. Sojat,
Nelly Boschková		Alexander Rahbari,
Záhřebská filharmonie & Akademický sbor Ivana Gorana Kovačiće		CD: Brilantní klasika
Kočka: 93968[14]
1998Renée Fleming,
Ben Heppner,
Franz Hawlata [de ],
Eva Urbanová,
Dolora Zajick		Charles Mackerras,
Česká filharmonie & Kühn Mixed Choir		CD: Decca
Kočka: 000289 460 5682 0[15]
2002Renée Fleming,
Sergej Larin,
Franz Hawlata
Eva Urbanová,
Larissa Diadková		James Conlon,
Orchestr a sbor Opéra de Paris		DVD: Arthaus Musik (nové vydání v roce 2009),
Kočka: 101031
2007Cheryl Barkerová,
Rosario La Spina,
Bruce Martin,
Elizabeth Whitehouse,
Anne-Marie Owens		Richard Hickox,
Australský operní a baletní orchestr, Opera Austrálie refrén		CD: Chandos,
Kočka: CHAN 10449 (3)[16]
2008Camilla Nylund,
Piotr Beczała,
Alan Held
Emily Magee,
Birgit Remmert		Franz Welser-Möst,
Clevelandský orchestr		CD: Orfeo,
Kočka: C792113D[17]
2009Ana María Martínez,
Brandon Jovanovich,
Mischa Schelomianski,
Tatiana Pavlovská,
Larissa Diadková		Jiří Bělohlávek,
London Philharmonic Orchestra a Glydebourne Chorus		CD: Glyndebourne Festival Opera
Kočka: GFOCD 007-09

[18]

2014Myrtó Papatanasiu,
Pavel Černoch,
Annalena Persson,
Willard White,
Renée Morloc		Julian Hubbard,
La Monnaie Symphony and Chorus		DVD a Blu-ray disk: EuroArts (Štítek DVD)
Kočka: 2059928

Reference

Poznámky

  1. ^ A b C Šíp, Ladislav (2005). „Milovaná národní opera od Dvořáka“. Rusalka (Orchestr Národního divadla Praha, dirigent: Jaroslav Krombholc ) (CD). Kohoutová, Joy (trans.). Praha: Supraphon. s. 8–15. SU 3811-2.
  2. ^ A b C d E Loppert M. „Dohánění Rusalka"Esej v programové knize, Glyndebourne Festival Opera 2009, s. 86.
  3. ^ V pěti sezónách od 2008/09 do 2012/13 Rusalka měl 124 inscenací (představení), Ďábel a Kate 7, Jakobin 5, Armida 2 a Strašidelná nevěsta, jeden, celkem 15 pro ostatní opery dohromady. Vanda měl výkon spuštěný od března do května 2014 Archivováno 19. srpna 2014 v Wayback Machine. Operabase. Vyvolány 16 August 2014
  4. ^ Lemariová M .: "Rusalka - jeho dramatická koncepce a filozofie “(shrnutí). In: Antonín Dvořák Dramatik / Antonín Dvořák dramatik, ed. Jitka Brabcová a Jarmil Burghauser. Divadelní ústav, Praha, 1994.
  5. ^ A b C Smaczny J. "Rusalka". V: The New Grove Dictionary of Opera. Macmillan, Londýn a New York, 1997.
  6. ^ Burghauser, Jarmil (2006). Antonín Dvořák (v češtině). Praha: Koniasch Latin Press. str. 102. ISBN  80-86791-26-2.
  7. ^ A b Vrkocová L. Antonín Dvořák a jeho Rusalka. Poznámky k brožurám k LP Supraphon 50440 3, 1963.
  8. ^ "1975–1976". Archivy představení opery v San Diegu. Archivovány od originál dne 25. září 2015. Citováno 9. listopadu 2015.
  9. ^ "Je Rusalka Pohádka? Ano. A žádná." Kenneth Furie, The New York Times, 7. listopadu 1993
  10. ^ A b Milnes R., "Sté výroční milostný dopis - Rodney Milnes slaví Dvořáka", Opera, Červenec 2004, s. 780–85.
  11. ^ Zkontrolovat v Klasické nahrávky čtvrtletně, Jaro 2007, sv. 48, s. 96.
  12. ^ Zkontrolovat v Klasické nahrávky čtvrtletně, Podzim 2005, sv. 42, s. 63.
  13. ^ "Vstup do online katalogu Neumann CD". Supraphon. Archivovány od originál dne 16. července 2011. Citováno 7. listopadu 2010.
  14. ^ „Dvorák: Rusalka". Brilantní klasika. Citováno 17. září 2013.
  15. ^ "Vstup do online katalogu Mackerras CD". Decca Classics. Citováno 7. listopadu 2010.
  16. ^ "Vstup do online katalogu Hickox CD". Chandos Records. Citováno 7. listopadu 2010.
  17. ^ Recenze CD. Diapason, Sv. 598, leden 2012.
  18. ^ Jak bylo oznámeno na webových stránkách Glyndebourne Opera[trvalý mrtvý odkaz ] Vyvolány 6 November 2010

Zdroje

externí odkazy