Česká filharmonie - Czech Philharmonic
| Česká filharmonie | |
|---|---|
| Orchestr | |
 | |
| Založený | 1896 |
| Koncertní sál | Rudolfinum |
| Šéfdirigent | Semjon Bychkov |
| webová stránka | www |
The Česká filharmonie (Česká filharmonie) je symfonický orchestr sídlící v Praha.[1] Hlavním koncertním místem orchestru je Rudolfinum.
Dějiny
Název „Česká filharmonie“ se poprvé objevil v roce 1894 jako název orchestru Národní divadlo Praha.[1] Svůj první koncert pod svým současným názvem odehrál 4. ledna 1896 Antonín Dvořák dirigoval vlastní skladby, ale od opery se plně osamostatnil až v roce 1901. První reprezentativní koncert se uskutečnil 15. října 1901 pod vedením Ludvík Čelanský, první umělecký vedoucí orchestru.[1] V roce 1908 Gustav Mahler vedl orchestr ve světové premiéře Symfonie č. 7. Orchestr se poprvé stal mezinárodně známým během vedení dirigování Václav Talich, kteří tento post zastávali v letech 1919 až 1931 a znovu v letech 1933 až 1941. V roce 1941 podnikli Talich a orchestr kontroverzní cestu do Německa, kde vystupovali Bedřich Smetana je Moje země na koncertě vynuceném německými úřady.[1]
Včetně dalších šéfdirigentů Rafael Kubelík (1942–1948), Karel Ančerl (1950–1968), Václav Neumann (1968–1989), Jiří Bělohlávek (1990–1992), Gerd Albrecht (1993–1996), Vladimir Ashkenazy (1996–2003), Zdeněk Mácal (2003–2007),[2] a Eliahu Inbal (2009–2012). V návaznosti na Sametová revoluce Za nových podmínek finanční nejistoty se orchestr reorganizoval v roce 1991 a kontroverzně hlasoval pro jmenování Gerd Albrecht svého nového šéfdirigenta a odvolat Bělohlávka. Místo toho, aby zůstal až do nástupu Albrechta, odstoupil Bělohlávek z orchestru v roce 1992.[3] V prosinci 2010 oznámil orchestr opětovné jmenování Bělohlávka šéfdirigentem, počínaje rokem 2012,[4] s původní smlouvou na 4 roky.[5] V lednu 2017 orchestr oznámil prodloužení Bělohlávkovy smlouvy přes sezónu 2021–2022.[6] Bělohlávek nadále působil jako šéfdirigent orchestru až do své smrti 31. května 2017.[7]
V roce 2009 orchestr provedl partituru filmu, Konečný cíl, složil a dirigoval Brian Tyler.
V roce 2013, Semjon Bychkov první hostoval orchestr, který jej následně jmenoval ředitelem jeho Čajkovského projektu. V říjnu 2017 orchestr oznámil jmenování Bychkova jako jeho dalšího šéfdirigenta a hudebního ředitele s účinností od sezóny 2018–2019.[8]
Mezi minulé hlavní hostující dirigenty orchestru patřil Sir Charles Mackerras a Manfred Honeck. Jakub Hrůša je od sezóny 2015–2016 současným „stálým hostujícím dirigentem“ orchestru. V říjnu 2017 oznámil orchestr jmenování Hrůši a Tomáš Netopil jako společné hlavní hostující dirigenty orchestru s účinností od sezóny 2018–2019.[8]
Česká filharmonie je první fonograf záznam pochází z roku 1929, kdy Václav Talich nahrával Moje země pro Hlas jeho pána. Zaznamenalo to na Supraphon štítek během sovětské éry.
Oficiální anglický název se změnil z Česká filharmonie na Česká filharmonie na začátku roku 2015.
Vyznamenání a ocenění
- Česká filharmonie získala mnoho ocenění, deset Grand Prix du Disque de l'Académie Charles Cros, pět Grand Prix du disque de l 'Académie française a několik klasických cen v Cannes. Česká filharmonie byla nominována na ceny Grammy v roce 2005 a také dva Wiener Flötenuhr ocenění, s Pavel Štěpán, Zdeněk Mácal a Václav Neumann (1971 a 1982) (Supraphonline ). To bylo zvoleno 20. místo z 20 nejlepších orchestrů na světě v průzkumu 2008 Gramofon časopis.[9]
- 11101 Českáfilharmonie asteroid.
Šéfdirigenti
|
|
|
Reference
- ^ A b C d Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko, vyd. (1963). Československý hudební slovník I. A-L (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. str. 203.
- ^ Matthew Westphal (11.9.2007). „Rozzlobený nad špatnou recenzí, dirigent Zdenek Mácal náhle opustil Českou filharmonii“. Playbill umění. Citováno 2007-09-13.
- ^ John Rockwell (1992-12-30). „Česká filharmonie čelí nebezpečným časům v dělící se zemi“. New York Times. Citováno 2012-03-24.
- ^ „Šéfdirigentem České filharmonie bude Jiří Bělohlávek“. ČTK (v češtině). ČeskéNoviny.cz. Citováno 26. ledna 2011.
- ^ „Bělohlávek se v roce 2012 stane šéfdirigentem České filharmonie“. Pražský denní monitor. 2010-12-23. Citováno 2012-03-24.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Daniel Konrád (01.01.2017). „Šéfdirigent Bělohlávek prodloužil smlouvu, Českou filharmonii povede do roku 2022“. Hospodářské Noviny. Citováno 2017-01-05.
- ^ David Nice (01.06.2017). "Nekrolog Jiřího Bělohlávka". Opatrovník. Citováno 2017-06-02.
- ^ A b Martin Cullingford (16. 10. 2017). "Semyon Bychkov se ujme nejvyšší pozice v České filharmonii". Gramofon. Citováno 2017-10-17.
- ^ „Největší orchestry na světě“. Gramofon. Londýn. 2008.
Zdroje
- Sláma, František (2001). Z Herálce do Šangrilá a zase nazpátek („Od Heraleca po Shangrila a zase zpátky“) (v češtině). Říčany: Orego. ISBN 80-86117-61-8.
- Karel Mlejnek (1996). Česká filharmonie (v češtině). Praha: Paseka.
- Vladimír Šefl (1971). Česká filharmonie (v češtině). Praha: Česká filharmonie.
- Václav Holzknecht. Česká filharmonie. Příběh orchestru (v češtině). Praha: SHN.
externí odkazy
- Oficiální stránky České filharmonie
- František Sláma (hudebník) Archiv: Více o historii České filharmonie mezi 40. a 80. lety.
- Vzpomínky - fotografie - zvukový archiv. Sekce Dirigenti České filharmonie
- Část 1–3, Instrumentalisté české filharmonie.
- Hráči Václava Talicha a mladší generace CPO], Česká filharmonie v dokumentech
- Film České filharmonie ve zkoušce
- Václav Talich nahrává Dvořákovy slovanské tance s Českou filharmonií v roce 1955 Více o této nahrávce
