Svatá Ludmila (oratorium) - Saint Ludmila (oratorio)

Titulní stránka autogramiády Dvořákovy partitury Svatá Ludmila s nápisem v ruce autora: „Dirigoval jsem první představení filmu„ Svatá Ludmila “na hudebním festivalu v Leedsu 16. října 1886.“[1] První představení se přesto odehrálo 15. října 1886. Poznámka v partituře je nepřesná.[2][3]

Antonín Dvořák složil jeho oratorium Svatá Ludmila (čeština: Svatá Ludmila (O tomto zvukucs (Pomoc ·informace )) pro sólisté, pěvecký sbor a orchestr, v období od září 1885 do května 1886. The oratorio (op. 71, B. 144) byl napsán vedoucím do textu čeština básník a spisovatel Jaroslav Vrchlický. Svatá Ludmila je třetím Dvořákovým oratoriem a je považováno za jedno z jeho nejvýznamnějších děl.[4]

Pozadí

Obraz svaté Ludmily z barevného skla v kostele sv. Ludmily, Cedar Rapids, Iowo.

Dílo si objednal vydavatel Littleton při Dvořákově první návštěvě u Anglie.[5] Byl určen pro Festival v Leedsu, a Dvořák, dobře obeznámený s anglickou festivalovou tradicí,[5] nápad byl přitahován. Zapůsobil na něj také vysoký standard anglických orchestrů a sborů, zejména jejich vystoupení v oratoriích.[5] Na druhou stranu ho také inspirovala jeho vlastní nábožnost; složil mnoho děl křesťan náboženské texty a také Husitská předehra„a“protestant „instrumentální práce.

Chronologicky Svatá Ludmila následuje Symfonie č. 7 d moll (dokončeno v březnu 1885) a obě práce jsou ovlivněny skutečnými historickými událostmi té doby.[5] Rok 1884 byl pro Čechy neklidný; organizovali demonstrace a vlastenecké projevy solidarity v boji za svobodu, rakouská policie zakázala zpívat české písně a sociální situace byla velmi napjatá. Dvořák se během této doby obrátil na typická česká a slovanská témata, aby podpořil národní hnutí, přestože ho oslovil jeho německý vydavatel Simrock odchýlit se od vlasteneckých témat a místo toho vytvářet díla založená na světoznámých literárních dílech.[5] Dvořák však odmítl v jednom ze svých dopisů Simrockovi: „... umělec má také zemi, pro kterou musí mít pevnou víru a vroucí srdce.“[5] Dílo má tedy spíše národní než náboženský charakter, což je patrné zejména u sborových scén.

První představení nebylo dobře přijato; dílo bylo kritizováno pro svoji délku, české téma a údajnou hudební závislost George Frideric Handel, Felix Mendelssohn, Richard Wagner, Joseph Haydn a Ludwig van Beethoven.[3] Dvořák později přepsal a zredukoval několik částí skladby. Svatá Ludmila měl premiéru v Praha v roce 1901 a první představení s Česká filharmonie se konalo 3. dubna 1904. Dvořák však byl vážně nemocný a tohoto představení se nezúčastnil.[3]

Svatá Ludmila má na českých koncertních pódiích dlouhou tradici. Bylo to dáno na třetí Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 1948 dirigoval Rafael Kubelík. Bylo to Kubelíkovo poslední veřejné vystoupení v jeho rodné zemi po mnoho let.[6] V listopadu 1954 Česká filharmonie s Karel Šejna provedl dílo na dvou koncertech ve Smetanově síni Obecní dům v Praze. V roce 1987 se uskutečnil další koncert, tentokrát s dirigentem Václav Neumann. První představení v 21. století bylo uvedeno v roce 2004, sto let po Dvořákově smrti, s Českou filharmonií a dirigentem Jiří Bělohlávek.[3]

Struktura

Verše libreta vycházejí z historických skutečností. princ Rastislav z Moravy zeptali se bratři Cyrila a Metoděje z Soluň šířit křesťanství ve své zemi. V roce 863 přišli a přinesli Glagolitická abeceda který položil základ slovanské literatury. Během této doby se Velká Morava dostala pod vliv Byzantská říše. Později se tento kulturní a politický vliv rozšířil i na Čechy a v roce 874, Bořivoj I., vévoda český a jeho manželka Svatá Ludmila byli pokřtěni.[4]

Příběh se odehrává na začátku této éry. Poustevník Ivan přijímá úkol misionáře a jeho výmluvnost zvítězila nad českou princeznou Ludmilou. Setká se s princem Bořivojem a poté jsou oddáni. Bořivoj je pokřtěn pod vlivem nového učení a stává se křesťanem.

Libreto se skládá ze tří částí. Situace v první části je napjatá, protože Ivan se dostává do konfliktu s pohany. Ludmila zasáhne. Ve druhé části Dvořák uplatnil svůj talent pro melodii a schopnost vyjádřit pocity lásky. Finále je slavnostní a pompézní s výpovědí staročeského chorálu "Hospodine, pomiluj ny“(„ Mocný Pane, smiluj se nad námi “), který pochází z asi jedenáctého století.[4] Skladba byla oceněna pro její melodičnost a barevnou instrumentaci.[4]

Antonín Dvořák s manželkou Annou v Londýně, 1886

Část I.

  1. Introduzione, Coro ("Tmy vrátily se ve skrýše skal a lesů"/" Soumrak odchází do ponurých jeskyní a lesů ")
  2. Recitativo - tenore ("Vesno smavá, Vesno snivá"/" Veselé jaro, zasněné jaro ")
  3. Coro ("Květy, jimiž Vesna vábí"/" Květy, s nimiž nás jaro láká ")
  4. Coro ("Svaté jitro jest a svatá noc je tmavá"/" Svatý úsvit a svatá noc ")
  5. Coro ("Tříhlav, který patří trojím tvářím"/" Triglav, ty s trojnásobnou tváří ")
  6. Recitativo - soprán ("Mé srdce chvilku se dnes bouřným bouřným„/„ Moje srdce divoce bije “)
  7. Coro ("Slyš naše písně horoucí a vroucí„/„ Poslouchejte, když voláme “)
  8. Aria - soprán ("Od dětství ku oltáři mne vodil svatý cit„/„ Když jsem byl mladý, byl to oltář, který jsem kdy držel nejdražší “)
  9. Coro ("Vždy bozi s námi jsou, kam bludný krok se šine"/" Bohové jsou si po ruce, kam bloudíme a váháme ")
  10. Solo - tenore ("Sem rychle Vesny květ, ať sochu ověnčíme"/" Slavnost s květinami gayů sochy velké Vesny ")
  11. Coro ("Ký v pozadí to hluk?„/ Co způsobuje veškerý ten hluk?“)
  12. Aria - basso; Coro ("Do prachu s vámi! Jeden jest Bůh!"/" Teď polib všechny prachy! Jeden Bůh je! “)
  13. Coro ("Kdo onen muž, jejž nestih nebe nebe blesk?„/„ Co je to za člověka, kterého blesk nespadne? “)
  14. Aria - soprán ("Ó dovol, abych zlíbal směla tvých nohou prach"/" Prosím tě, jen tvé zaprášené nohy mé rty bych položil ")
  15. Recitativo - basso ("Vstup v nitro své, můj byt není země"/" Na této zemi by tvé hledání bylo marným úkolem ")
  16. Coro ("Co bude nyní„/„ Co nás postihne? ​​“)
  17. Coro ("Vše láme se a bortí v chaosu tmavý"/" Nyní se všechno rozpadá, vše je chaos ")

Část II

  1. Introduzione, Recitativo ed árie - alt ("Ó v jaké šeré lesní stíny"/" Ach, ve strašlivých lesních stínech ")
  2. Duetto - soprán ed alt ("Teď ptám se tě: co najít chceš?"/" Modlete se, prosím, řekněte mi, co hledáte? ")
  3. Aria - basso ("Já neklamal se, buď vítá dcero!"/" Žádná chyba, vítám vás, dcero! ")
  4. Recitativo - soprán ("Dík, otče, já se nezklamala"/" Díky, otče, jsem pevně rozhodnutý ")
  5. Aria - basso ("Nuž tedy věz a pojmi v srdci své„/“ Nyní také vím a pamatuj si to “)
  6. Recitativo - soprán ("Ó dopřej, ať se v pokoře dál cvičím„/„ Nepřestávej, nech mě pokorně vyslyším tvé učení “)
  7. Terzetto - soprán, alt e basso ("Tam Kristův kříž!„/„ Hle, Kristův kříž! “)
  8. Coro; Terzetto - soprán, alt e basso ("Veselý hvozdem, veselý polem„/„ Vesele procházíme polem a lesem “)
  9. Solo - tenore; Coro ("Ó jakýkoli obraz oku mému se ve stínu lesním otvírá!"/" Ach, jaký pohled ve stínech ")
  10. Recitativo - basso ("Já bludné duše světlu vracím"/" Vyvedl jsem ztracené duše z temnoty ")
  11. Coro ("Ó neklamu se, chápu již"/" Myslím, že pravda, kterou nyní odvodím ")
  12. Recitativo - tenore; basso ("Ach ona, po níž srdce moje prahne"/" Aha, ona touží po mém srdci ")
  13. Aria - tenore ("Ó cestu ukaž mi, jak ji mám dobýt"/" Oh, ukaž mi způsob, jakým ji musím vyhrát ")
  14. Coro ("Ó vizte, kníže náš vrhá se na kolena"/" Aj, nyní náš princ klečí ")
  15. Recitativo - soprán ("Ó kterak mohu zvednout k tobě zrakům"/" Jak je možné zvednout víčka ")
  16. Coro ("Ó běda, nechce slyšet jeho lkání!"/" Ach, nebesa! Nebude poslouchat jeho prosbu! “)
  17. Recitativo - tenore, basso ("Jak z krásného snu náhle procitlý"/" Drsně se probouzím z dokonalého snu ")
  18. Quartetto, Coro ("Ó hledala jsem září toho jitra"/" Pro tento nový zářící úsvit nyní hledám ")

Část III

  1. Introduzione, Coro ("Hospodine, pomiluj ny!„/„ Mocný Pane, smiluj se nad námi! “)
  2. Recitativo - tenore, basso ("Nuž přistupte, mě víří vyučování"/" Pojďme všichni, kterým jsem učil nové vyznání! ")
  3. Duetto - soprán a tenore ("Ó nech již skanout nad našimi čely"/" Pomazejte naše čela svěcenou vodou ")
  4. Recitativo - soprán, basso ("U cíle stojím snahy své a tužby"/" Tady na prahu mých aspirací ")
  5. Coro ("Nuž poklekněte před biskupem oba„/„ Nyní poklekněte oba před biskupem “)
  6. Solo - basso, Coro ("Duchu svatý, sestup v nachu„/„ Duch svatý v královské fialové “)
  7. Coro ("Ó zněte písně, zněte k nebes báni"/" Nyní nechte nebesa ozvěnou naší hymnou ")
  8. Solo - alt, Coro ("Panno, matko stvořitele„/„ Síly, které přebývají na nebeských místech “)
  9. Coro e duetto - alt e basso ("Ó zněte písně, zněte k nebes báni"/" Nyní nechte nebesa ozvěnou naší hymnou ")
  10. Quartetto e coro ("Hospodine, pomiluj ny!„/„ Mocný Pane, smiluj se nad námi! “)

Role

RoleTyp hlasuPremiéra, 15. října 1886
(Dirigent: Antonín Dvořák)
LudmilasopránMadame Emma Albani
SvatavamezzosopránMadame Janet Patey
BořivojtenorEdward Lloyd
Rolníktenor
Ivan poustevníkbasCharles Santley

Nahrávky

Reference

  1. ^ Burghauser, Jarmil (2006). Antonín Dvořák (v češtině). Praha: Koniasch Latin Press. str. 71. ISBN  80-86791-26-2.
  2. ^ Burghauser, Jarmil (2006). Antonín Dvořák (v češtině). Praha: Koniasch Latin Press. str. 68. ISBN  80-86791-26-2.
  3. ^ A b C d "Antonín Dvořák: Svatá Ludmila" (v češtině). české-sbory.cz. 7. června 2005. Citováno 2008-10-13.
  4. ^ A b C d Holzknecht, Václav (2004). Svatá Ludmila (Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek (CD). Antonín Dvořák; Paton, Derek (trans.). Praha: ArcoDiva. s. 6–7. UP 0078-2 231.
  5. ^ A b C d E F Dvořák, Antonín; Sychra, Antonín (předmluva), Kadečková, Joy (překlad) (2001). Svatá Ludmila (zpěv). Praha: Editio Bärenreiter. s. IX – XI.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz) (H 4027) ISMN M-2601-0128-9
  6. ^ Matzner, Antonín (2006). Šedesát Pražských jar (v češtině). Praha: Togga. str. 181. ISBN  80-903735-0-X.

externí odkazy