Emmy Destinnová - Emmy Destinn

Emmy Destinn s růžemi v roce 1919

Emmy Destinnová (Ema Destinnová ([ˈƐma ˈdɛstɪnovaː] (O tomto zvukuposlouchat)); 26. února 1878 - 28. ledna 1930) byl Čech operní soprán se silným a stoupajícím lyricko-dramatickým hlasem. Kariéru měla v Evropě i v New Yorku Metropolitní opera.

Životopis

"Una partita poker„- zásadní Pucciniho scéna La fanciulla del West; Minnie - Emmy Destinnová; Johnson - Enrico Caruso; Šerif Jack Rance - Pasquale Amato

Destinn se narodil Emílie Pavlína Věnceslava Kittlová ([ˈƐmiːlɪjɛ ˈpavliːna ˈvjɛntsɛslava ˈkɪtlovaː]) v Praha, v tehdejší době Rakousko-Uhersko.

Její učitelkou hlasu byla od třinácti let Marie Maria von Dreger Loewe-Destinn a mladá zpěvačka začala používat příjmení svého učitele jako poctu. Po krátkém zasnoubení u ní byla uvolněna Drážďanská opera a odmítl Národní divadlo Praha v roce 1897.[1] Debutovala 19. července 1898 v Berlínská dvorní opera jako Santuzza v Cavalleria rusticana.[1] Udělala takový pokrok, že intendant berlínské dvorní opery ji okamžitě zasáhl, když byla intendantovi oznámena. V té době jí bylo teprve devatenáct, ale její hlas a herectví si brzy získaly berlínskou veřejnost. Její angažmá v Berlíně trvala do 27. října 1909. Zpívala v 54 operách, z toho 12 premiér.[1]

Její sláva se stala mezinárodní v roce 1901, kdy byla pozvána zpívat roli Senty Der Fliegende Holländer v Německu Bayreuth Festspielhaus. Vrátila se zpívat stejnou roli příští rok.[2]

Destinn debutovala v Londýně v Covent Garden Královská opera dne 2. května 1904 jako Donna Anna v Don Giovanni. Objevila se tam v několika operách pro další dvě sezóny, včetně londýnské premiéry Madama Butterfly s Caruso. Její debut v Metropolitní opeře přišel v roce 1908 s uznávaným představením Aida poté, co byla propuštěna ze smlouvy s berlínskou dvorní operou. O dva roky později v Met, vytvořila roli Minnie v premiéře Pucciniho La fanciulla del West, opět naproti Caruso, a ve směru Arturo Toscanini.[3]

Památník Emmy Destinnové poblíž Třeboň

Zatímco ona byla velmi úspěšná v lehčích rolích Wagner opery, ona spinto hlas - i když velký, s vyzváněcím nejvyšším registrem - se lépe hodil k německé hudbě méně deklamativního typu. Vynikala také ve francouzské části Carmen, ve kterém byla údajně soupeřit Otelit se, a v italských rolích Aidy, Madama Butterfly a Leonory (v Il trovatore ).[4]

Destinnova kariéra utrpěla v první světové válce osudnou ránu. Do vlasti se vrátila po začátku války v roce 1914, ale její vazby na český vlastenecký odpor způsobily zrušení jejího pasu. Po zbytek konfliktu byla internována ve svém zámku. V době, kdy se v roce 1919 vrátila do Met, se její hlas stal rezavým a v srdcích newyorského publika byla nahrazena novou generací zpěváků, i když ve společnosti stále zpívala až do roku 1921.[4]

Poslední roky a smrt

Destinn se vrátila do Československa, kde se v roce 1923 provdala za českého důstojníka letectva Josepha Halsbacha. V roce 1926 odešla z jeviště a zemřela na mrtvici v roce 1923. České Budějovice, Československo měsíc před 52. narozeninami. Je pohřbena v Vyšehradský hřbitov v Praze.[4]

Dědictví

Její podoba se objevila v roce 1996 na 2 000 Česká koruna bankovka.[5] The hlavní pás asteroid 6583 Destin je pojmenován po ní.

Poznámky

  1. ^ A b C Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko, vyd. (1963). Československý hudební slovník I. A – L (v češtině). Praha: Státní hudební vydavatelství. p. 231.
  2. ^ Macy, Laura Williams (2008). Grove Book of Opera Singers. Oxford University Press. ISBN  978-0-19-533765-5.
  3. ^ "Emmy Destinn | česká zpěvačka". Encyklopedie Britannica. Citováno 9. března 2020.
  4. ^ A b C "Hudební Slavnosti Emy Destinnové". www.festival-ed.cz. Citováno 9. března 2020.
  5. ^ „Emise české banky aktualizovány na 2 000 korun“ autor: Kerry Rodgers, numismaster.com (27. srpna 2007)

Reference

  • Tento článek včlení text z publikace, která byla před rokem 1923 v veřejná doména: Etuda, Philadelphia: Theodore Presser Company Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)

externí odkazy