Alfréd (Dvořák) - Alfred (Dvořák) - Wikipedia

Antonín Dvořák
Dvořák.jpg
Opery
Vitráže z Alfréda Velikého, předmět opery

Alfréd je hrdinský opera ve třech dějstvích českého skladatele Antonín Dvořák. Byla to první Dvořákova opera a jediná, kterou složil k německému textu. The libreto tím, že Carl Theodor Körner, byl nastaven Friedrich von Flotow (tak jako Alfred der Große), založený na příběhu anglického krále Alfréda Velikého. Složeno v roce 1870, Alfréd během Dvořákova života nebylo provedeno. Opera měla premiéru v Městském divadle, Olomouc dne 10. prosince 1938.

Opera byla poprvé uvedena s původním německým libretem dne 17. září 2014 v Praze.[1]

Role

Role[2][3]Typ hlasu
Král Alfred, Anglický králbas
Alvina, Alfredův snoubenec, zajatý Haraldasoprán
Princ Harald, vůdce Dánůtenor
Princ Gothron, druhý vůdce Dánůbas/baryton
Sieward, Alfredův věrný služebníkbas / baryton
Dorset, anglický šlechtictenor
Rovena, Alvina přítel

Synopse

Spiknutí Alfréd se odehrává během války mezi Angličany a Dány v Středověk. Příběh sleduje hrdinu Alfreda při jeho snaze zachránit svou lásku Alvinu od dánského vůdce Haralda a vést Angličany k vítězství.[2][3][4] Opera trvá asi 140 minut.[2]

1. dějství - Tábor Dánů:[2] Opera se otevírá v dánském táboře, když se připravují na oslavu vítězství nad Angličany. Gothron sedí stranou od davu a je vyrušen, protože noc předtím, než se mu zdálo, že král Alfred nosil korunu vítězství. Harald dorazí do tábora a doprovází britské zajatce, mezi nimiž je i Alfredův snoubenec Alvina. Harald se pokouší nalákat Alvinu, ale ona odmítá jeho postup a raději je uvězněna s ostatními zajatci.[2][3]

Zákon 2 - Divočina v lese:[2] Král Alfred je přítomen a od Siewarda se dozví, že jeho armáda byla předjet a Alvina zajata Dány. Alfred plánuje vklouznout do dánského tábora v přestrojení za hráče harfy. Alfred slyší Alvinu zpívat z věže, kde je uvězněna, a slibuje, že ji brzy zachrání. Gothronovi muži Alfreda překvapili a odtáhli domnělou harfistku do tábora. Alvina unikne a dorazí do dánského tábora, když Alfred odhalí svou pravou identitu. Ti dva spolu prchají, když si Gothron pamatuje svůj dřívější sen.[2][3]

Zákon 3 - Rocky Glen in the Forest:[2] Alvina narazí na skupinu britských vojáků a informuje je, že Alfred je naživu a dobře. Přesvědčí je, aby se přidali k jejich králi, ale Harald a jeho muži ji znovu zajmou. Harald se znovu pokusí přesvědčit Alvinu, aby se do něj zamilovala, ale ona to odmítne. Alfred zaútočí do tábora se svou armádou a asistentem ušlechtilého Dorseta. Alfredova armáda zvítězí a Harald místo porážky spáchá sebevraždu. Alfred a Alvina jsou šťastně smířeni a opera se uzavírá lidmi, kteří se radují ze svého krále a země.[2][3]

Pozadí

Když Dvořák začal psát, pracoval jako violist v pražském Prozatímním divadle Alfréd. Musel se ještě prosadit jako operní skladatel a neměl přístup k libretistovi.[5] Použil stávající libreto z roku 1811 německého básníka Karl Theodor Koerner. Jak Dvořák narazil na libreto, není jasné. Josef Zubaty tvrdí, že Dvořák narazil na text „ve starém Almanachu“.[5][4] Učenci, jako je Michael Beckerman, se domnívají, že přitažlivost bezplatného a již notovaného libreta byla pro Dvořáka atraktivní.[6] Librettos napsaných v češtině bylo málo.[6][5] Vědci poznamenávají, že tímto prvním dílem Dvořák ohýbal skladatelské charakteristiky, které by později definovaly jeho dílo. Z původní dvouaktové formy udělal tři akty. [5][3] Opera je ochucena vlivem Wagner.[4][7][6]

Dvořák nepropagoval Alfréd možná kvůli německému textu v době silného nacionalismu českým lidem.[3] [2] Dvořák se ve skóre necítil sebevědomě, jak naznačují Clapham a Smaczny [4][8] zatímco jiní naznačují, že libreto bylo pro Němce vhodnější Singspiel.[2][3][4] Dvořák nezaradil Alfreda do svého seznamu skladeb,[8] a kromě možného uvedení opery svému příteli a dirigentovi Smetana, za Dvořákova života nikdo neviděl skóre.[4][5][3][8] Povolil svou druhou operu, King and Charcoal Burner, projít jako jeho první.[8] Romantická scéna mezi Vandou a Solvajem v jeho pozdější opeře Vanda je stejný duet zpívaný Haraldem a Alvinou na konci 1. dějství z roku 2006 Alfréd, provedeny do jiného klíč.[2][4][6]

Hudební vlivy

John Clapman uvádí, že jako Alfréd byla první Dvořákova opera, vliv celé řady dobře známých skladatelů je patrný z celé partitury, [4] zvláště Richard Wagner.[4][7] Několik kritiků, například Jarmila Gabrijelova, poukázalo na Wagnerovské koncepty v několika Dvořákových raných dílech;[7] orchestrace Alfréd obsahuje mnoho leitmotifs a časté používání wagnerovské harmonie a chromatičnosti.[4][6] Vliv českých lidových písní je patrný v baletu Dánů, kteří slaví své počáteční vítězství. Styl italského operního skladatele Giuseppe Verdi je slyšet v plných sborových scénách.[4][6] Jedno téma v předehře opery odkazuje na díla skladatele Franz Liszt. Jedna předehra ve 2. dějství využívá Smetanovu zálibu v přepínání mezi dominantní sedmou a tonikem.[4] Alfréd ponechává prostor pro zlepšení. Dvořák pečlivě sledoval Körnerovo libreto, což vyústilo v několik nesouvislých pasáží, nedostatek akce a charakterizace hit-or-miss.[4][6]

Představení

Dvořák plánoval představení předehry z Alfréd v květnu 1881 pod názvem Tragická předehra, ale kus byl nahrazen jeho třetím Slovanská rapsodie.[2][4]

Rozhlasové úryvky z opery byly vysílány v Praze 6. února 1938 v původním německém textu.[2]

Premiérové ​​divadelní představení Alfréd byl v českém divadle v Olomouci s českým překladem 10. prosince 1938, téměř třicet pět let po Dvořákově smrti.[9][2][3]

Představení celé opery v původním německém textu bylo provedeno 17. září 2014 během Dvořákova pražského festivalu.[1][2][9]

Reference

  1. ^ A b Fraňková, Ruth (18. září 2014). „V Praze měla premiéru první opera Antonína Dvořáka“. Rádio Praha. Citováno 16. listopadu 2014.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p Supka, Ondřeji. "Alfréd". Antonin-dvorak.cz. Dvořákova společnost pro českou a slovenskou hudbu.
  3. ^ A b C d E F G h i j Smaczny, Jan (2002). "Alfréd". Grove Music Online. 1. doi:10.1093 / gmo / 9781561592630.article.o900088. Citováno 2018-11-19.
  4. ^ A b C d E F G h i j k l m n Clapham, John (1966). Antonín Dvořák, hudebník a řemeslník. Svatomartinský tisk. 267–269.
  5. ^ A b C d E Smaczny, J. (01.11.2010). "Dvořák, jeho libretisté a Pracovní libreto pro Armida". Hudba a dopisy. 91 (4): 555–567. doi:10,1093 / ml / gcq101. ISSN  0027-4224.
  6. ^ A b C d E F G Brim Beckerman, Michael (1993). Dvořák a jeho svět. Princeton, New Jersey: Princeton University Press. 104, 109–113. ISBN  9781400831692. OCLC  696008263.
  7. ^ A b C Gabrijelova, Jarmila (2006). „Antonín Dvořák a Richard Wagner“. Muzikologija (6): 305–316. doi:10,2298 / muz0606305g. ISSN  1450-9814.
  8. ^ A b C d Smaczny, Jan (leden 1990). „Alfred: Dvořákovo první operativní úsilí zjišťováno“. Journal of the Royal Musical Association. 115 (1): 80–106. doi:10.1093 / jrma / 115.1.80. ISSN  0269-0403.
  9. ^ A b „Dvořák: Alfréd". Zprávy opery. Citováno 2018-11-16.

Zdroje

  • Holden, Amanda (Vyd.), Průvodce New Penguin Opera, New York: Penguin Putnam, 2001. ISBN  0-14-029312-4

externí odkazy