Armida (Dvořák) - Armida (Dvořák) - Wikipedia
Armida | |
---|---|
Opera podle Antonín Dvořák | |
![]() Skladatel v roce 1882 | |
Libretista | Jaroslav Vrchlický |
Jazyk | čeština |
Na základě | Torquato Tasso je La Gerusalemme liberata |
Premiéra | 25. března 1904 Národní divadlo, Praha |
Armida je opera podle Antonín Dvořák ve čtyřech dějstvích, nastaveno na libreto podle Jaroslav Vrchlický který byl původně založen na Torquato Tasso je epos La Gerusalemme liberata. Dvořákova opera byla poprvé uvedena v pražském Národním divadle 25. března 1904; skóre bylo vydáno jako opus 115 v roce 1941.
Z hlediska žánru Armida představuje vyvrcholení Dvořákova experimentování s a Wagnerian styl operní kompozice, i když velká část hudby patří do Dvořákova vlastního žánru. Vrchlického libreto se vyrovná tomu Philippe Quinault napsal pro Jean-Baptiste Lully v jejich stejnojmenná opera.[Citace je zapotřebí ]
Role
Role | Typ hlasu | Premiéra, 25. března 1904 (Dirigent: -) |
---|---|---|
King Hydraot of Damašek | bas | Emil Pollert |
Armida, jeho dcera | soprán | Růžena Maturová |
Ismen, princ a kouzelník | baryton | Bohumil Benoni |
Petr, poustevník | bas | Václav Kliment |
Bohumir, velitel Franks | baryton | Václav Viktorin |
Rinald, A křižák | tenor | Bohumil Pták |
Dudo | tenor | Bedřich Bohuslav |
Sven | tenor | Adolf Krössing |
Rogere | tenor | Hynek Švejda |
Gernand | bas | Robert Polák |
Ubald | bas | František Šír |
Hlasatel | bas | Otakar Chmel |
Muezin | baryton | Jan Vildner |
Siréna | soprán | Marie Kubátová |
Nymfa | soprán | Vilemína Hájková |
Sbory démonů, nymf, sirén, skřítků, rytířů atd |
Synopse
V královských zahradách v Damašku je slyšet volání k modlitbě. Ismen vstupuje se zprávou o blížícím se Franksovi, ale snaží se krále odradit od konfrontace: ať místo toho pošle svou dceru (jejíž ruka Ismen hledala), aby zasila disentaci. Zastaví se, ale rozmyslí si to, když jí Ismen pomocí své magie ukáže nepřátelský tábor, když poznal Rinalda jako rytíře, o kterém snila.
Armida přijde do křižáckého tábora a setká se s Rinaldem, který ji přivede do rady, kde vypráví příběh uzurpujícího strýce, který oslepil krále a pronásledoval ji do pouště. Rinald se nemůže dočkat, až bude velitelem výpravy, která má obnovit její království, vybrán losem, a je chycen s ní opustit tábor poustevníkem Petrem, ale milencům při útěku pomáhá Ismen, který řídí vůz tažený draky.
Rinald a Armida se ve své zahradě zabývají sirénami a vílami. Ismen je v přestrojení za starého muže a snaží se zničit palác, ale když zjistil, že jeho síly se nevyrovnají Armidině čarodějnictví, jde za Rinaldovými společníky a tvrdí, že je obrácen. Rádi jeho pomoci, přijímají od něj archanděla Michaele Diamantový štít, který používají k vyvedení Rinalda z paláce, který se zhroutí, jakmile Armida ustoupí zármutku.
Rinald žádá o odpuštění za to, že opustil své kamarády a své poslání. Jak křižáci postupují na Damašek, bitva prochází táborem a Rinald zabije Ismena a čelí černému rytíři, který odhodí meč, když proklíná Armidovo jméno. Teprve poté, co ji bodl, ji poznal a pokřtil ji, když zemřela v jeho náručí.
Reference
- Smaczny, Jan (2001). „Armida (VII)“. V Root, Deane L. (ed.). The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Oxford University Press.
- Vokální partituru připravil Karel Šolc, úvod Otakar Šourek, Orbis (Praha) 1941.