King and Charcoal Burner - King and Charcoal Burner

King and Charcoal Burner
	Komická opera podle Antonín Dvořák
	Antonín Dvořák v roce 1868
Libretista	Bernard J. Lobeský
Jazyk	čeština
Premiéra	24. listopadu 1874; Prozatímní divadlo, Praha

King and Charcoal Burner (čeština: Král a uhlíř; někdy přeloženo jako „King and Collier“^[1]), Op. 14, je tři dějství (23 scén) komická opera český skladatel Antonín Dvořák.

První verze opery byla napsána v roce 1871 na libreto Bernarda J. Lobeského. Téhož roku skladatel nabídl českou hotovou operu Prozatímní divadlo v Praze. Bedřich Smetana, který měl v té době na starosti operu, vrátil dílo v následujícím roce Dvořákovi a tvrdil, že je neproveditelné.

Dvořák vytvořil na stejné libreto zcela novou hudbu - bez použití jakéhokoli původního materiálu. Tato nová verze byla dokončena v roce 1874 a premiéra se konala 24. listopadu 1874. V té době již Smetana nebyl šéfdirigentem. (Hluchl v roce 1874.) Navzdory dobrému přijetí kritiky i publika byla opera po pouhých čtyřech představeních stažena. V roce 1887 provedl Dvořák další podstatnou revizi, jejíž premiéru provedl 15. června 1887 Mořic Anger. Libreto částečně přetvořil Václav Juda Novotný a Dvořák upravil zejména třetí dějství.

V roce 1914 připravilo těžce přepracované a řezané vydání Dvořákovy verze z roku 1887 Karel Kovařovic, a to tvoří základ většiny aktuálně dostupných nahrávek.

Původní verze z roku 1871 byla uvedena jednou v roce 1929 a později byla uvedena až na koncertním vystoupení v září 2019 na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořák Praha.^[2]^[3]^[1]

Role

Role	Typ hlasu	Premiéra, 24. listopadu 1874 (Dirigent: Adolf Čech )
Král Matyáš	baryton	Josef Lev
Jindřich, purkrabství Křivoklát	tenor	Jan Šára
Matěj, spalovač uhlí v křivoklátských lesích	bas	Karel Čech
Anna, jeho manželka	kontraalt	Betty Hanušová (později Fibichová)
Liduška, jeho dcera	soprán	Marie Zofie Sittová
Jeník, mladý hořák na dřevěné uhlí	tenor	Antonín Vávra
Eva	soprán	Ema Maislerová-Sáková
První rytíř	tenor
Druhý rytíř	bas

Synopse

Téma opery je ze staré legendy o záchraně českého panovníka (pravděpodobně prince) Jaromír Čech z Přemyslovci nebo jeho bratr Oldřich z Čech ) kdo se ztratí v lesích Křivoklát. Jednu z hlavních postav - spalovač uhlí Matěj - vzal Lobeský z hry loutkového divadla Svátek v Hudlice (na základě stejného tématu). Lobeský také nahradil přemyslovského krále Habsburkem Císař Matthias (a posunul tak akci z 11. do 17. století). Protože Matěj je v češtině známá forma Matthiase, získal Dvořák dvě postavy se stejnými jmény - jednu chudou, druhou bohatou. Král se mísí inkognito mezi běžným folklórem (v té době často se opakujícím tématem české kultury), takže děj je založen na sloučení světů aristokracie a obyčejného folku.

Nahrávky

(Všechna verze z roku 1887, editoval Karel Kovařovic, pokud není uvedeno jinak)

1948: (Radio, nevydané). (Král Matyáš) Bořek Rujan, (Matěj) Karel Kalaš, (Anna) Ludmila Hanzalíková, (Jindřich) Oldřich Kovář, (Liduška) Štefa Petrová, (Jeník) Antonín Votava, (1. rytíř) Bohuš Holubář, (2. rytíř) Jan Soumar . Symfonický orchestr a sbor Českého rozhlasu, c. František Dyk

1960: (Radio, Amazon.co.uk pouze ke stažení). (Král Matyáš) Jindřich Jindrák, (Matěj) Eduard Haken, (Anna) Ivana Mixová, (Jindřich) Milan Karpíšek, (Liduška) Libuše Domanínská, (Jeník) Oldřich Spisar, (1. rytíř) Jiří Joran, (2. rytíř) Rudolf Vonásek . Symfonický orchestr a sbor Českého rozhlasu, c. František Dyk

2005: (Orfeo C 678 062 H). (Král Matyáš) Dalibor Jenis, (Matěj) Peter Mikuláš, (Liduška) Lívia Ághová, (Anna) Michelle Breedt, (Jeník) Michal Lehotsky, (Jindřich) Markus Schäfer. WDR Sinfonieorchester Köln, WDR Rundfunkchor Köln, Pražský komorní sbor, c. Gerd Albrecht.

1989: (Nejdůležitější údaje - vydáno 1996, Supraphon SU 3078-2 611). (Král Matyáš) René Tuček, (Matěj) Dalibor Jedlička, (Anna) Drahomíra Drobková, (Jindřich) Viktor Kočí, (Liduška) Jitka Svobodová, (Jeník) Miroslav Kopp, (1. rytíř) Štěpán Buršík, (2. rytíř) Jaroslav Prodělal . Orchestr a sbor Národního divadla v Praze, c. Josef Chaloupka. (od roku 1989 televizní produkce)

1951: „Tady jsem, milenka čekající“ (Annina árie, 2. dějství). Marie Tauberová. Vydání CD 2015 na pražském 2-CD Radioservisu „Česká romantická opera“ (CR0782-2).

2019: koncertní vystoupení původní verze z roku 1871 na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořák Praha, výtahy na webu Rádia Praha.^[1]

Reference

^ ^A ^b ^C „První nahrávka dávno zapomenuté Dvořákovy opery Král a Collier“. Radio Praha International. 20. října 2019.
^ „Odpolední koncert, Opera Matinee: Dvořákovy krále a vypalovače uhlí“. Programy BBC Radio 3. 8. října 2020. Archivováno z původního dne 8. října 2020.
^ „Dvořákova pražská slavnost 2019 v Rudolfinu (Dvořákova síň) v Praze“. Pražská zkušenost. 2019. (Uvedeno jako „King and Collier“)

Burghauser, Jarmil: Antonín Dvořák. Praha: Koniasch Latin Press, 2006. ISBN 80-86791-26-2
The New Grove Dictionary of Opera (Stanley Sadie vyd.), 1992, s. 992. ISBN 0-935859-92-6
Tyrrell, Johne, 1988, Česká opera, Cambridge University Press, s. 81–82. ISBN 0-521-23531-6

externí odkazy

[radio-1] A ^b ^C „První nahrávka dávno zapomenuté Dvořákovy opery Král a Collier“. Radio Praha International. 20. října 2019.

[2] „Odpolední koncert, Opera Matinee: Dvořákovy krále a vypalovače uhlí“. Programy BBC Radio 3. 8. října 2020. Archivováno z původního dne 8. října 2020.

[3] „Dvořákova pražská slavnost 2019 v Rudolfinu (Dvořákova síň) v Praze“. Pražská zkušenost. 2019. (Uvedeno jako „King and Collier“)

[1]

[2]

[3]