Knížecí akademie v Bukurešti - Princely Academy of Bucharest

The Knížecí akademie v Bukurešti (rumunština: Academia Domnească din București, řecký: Αυθεντική Ακαδημία Βουκουρεστίου) byla vysokoškolská instituce, působící od konce 17. století do začátku 19. století.

Dějiny

Podle některých vědců byla Akademie pravděpodobně založena za vlády Şerban Cantacuzino (1678-1688). Jiní věří, že iniciativa patřila Constantin Brâncoveanu spolu se svým strýcem, Constantin Cantacuzino, v roce 1694, nebo do Gheorghe Duca (1675).[1][2]

Instituce prošla několika reorganizacemi pod Gheorghe Ghica, Constantine Mavrocordatos, Constantin Racoviţă a Alexandru Ipsilanti. Studijním jazykem Akademie byla řečtina, univerzální jazyk kultury ve východním pravoslavném světě. Učitelé byli většinou také Řekové. Studenti Akademie pocházeli z celého pravoslavného světa. V roce 1818 Gheorghe Lazăr zahájil výuku kurzů v rumunštině. V roce 1821, v důsledku rostoucí aktivity řecké vlastenecké organizace, Filiki Eteria byla zrušena řecky mluvící akademie a nahrazena obdobnou institucí, kde se vyučovalo v rumunštině, Akademie svatého Sávy.

Organizace a osnovy

Lambros Photiadis; Principal od 1792 do 1805.
Constantinos Vardalachos; Principal od 1805 do 1815.

Před reformami Ipsilanti toho moc nevíme o struktuře Akademie. Od roku 1776 však dekretem Ipsilantiho bylo studium na Akademii organizováno v 5 cyklech, z nichž každý trval 3 roky. První tříletý cyklus byl věnován studiu řecké a latinské gramatiky. Následující část byla věnována studiu řecké, latinské a klasické literatury. Ve třetím cyklu studenti studovali poetiku, rétoriku, Aristotelovu etiku, italštinu a francouzštinu. Ve čtvrtém cyklu se učila aritmetika a geometrie, stejně jako historie a geometrie. Nakonec byl poslední cyklus věnován studiu filozofie a astronomie. Pokud se na začátku výuka prováděla většinou po komentářích Korydaleose k dílům Aristotela, později se kurzy zaměřily na moderní orientaci. Přírodní vědy, filosofie, se vyučovaly po příležitostných příručkách, z nichž mnohé byly přeloženy do řečtiny.


Pozoruhodní učitelé

Pozoruhodní absolventi

Viz také

Reference

  1. ^ Nicolau, Şerban (2017). „Academicnvăţământul akademický din Ţările Române (I)“ (PDF). Cercetări filosofico-psihologice. IX (2): 19–33. ISSN  2066-7566. Citováno 4. listopadu 2020.
  2. ^ Danalache, Teodor. „Manastirea Sfantul Sava si Academia Domneasca - Bucuresti“. crestinortodox.ro. Citováno 4. listopadu 2020.

Zdroje

  • Camariano-Cioran, Ariadna, Les Academies princières de Bucarest et de Jassy et leurs professeurs, Thessaloniki: Institute for Balkan Studies, 1974