Básně, hlavně ve skotském dialektu (London Edition) - Poems, Chiefly in the Scottish Dialect (London Edition)
![]() Druhé vydání z roku 1787 - portrét a titulní stránky | |
Autor | Robert Burns |
---|---|
Originální název | Básně, hlavně skotské |
Cover umělec | John Beugo po Alexander Nasmyth |
Země | Velká Británie |
Jazyk | Skoti & Angličtina |
Žánr | Poezie a Text |
Vydavatel | Strahan a Cadell z Londýn; William Creech z Edinburgh |
Datum publikace | 1787 |
Básně, hlavně ve skotském dialektu (London Edition) je obecně známý jako Třetí nebo London Edition a někdy Páchnoucí vydání.[1][2] Je to sbírka poezie a písní od Robert Burns, vytištěno pro A. Strahana; T. Cadell v prameni; a W. Creech, Edinburgh. MDCCCLXXXVII[3] Datum vydání London Edition bylo v listopadu 1787,[4] Strahan a Cadell však dříve inzerovali na prodej „druhé“ nebo „edinburské vydání“ s použitím přibližně 500 kopií William Creech stále byly neprodané.[5] Jejich úspěšný prodej učinil ze skutečně nové „London Edition“ komerčně životaschopný podnik.[4]
The Kilmarnock Edition udělal Robert Burns Caledonia's Bard zatímco edice „Edinburgh Edition“ a „London Edition“ jej povýšily na pozici mezi největšími básníky světa.[6][7]
Vydání a jeho obsah
Říkalo se mu třetí publikované vydání Burnsových básní, jeho první vydání bylo vytištěno Kilmarnock v roce 1786 však již byla vydána pirátská vydání Belfast[8] a Dublin[9] což je ve skutečnosti páté vydání. Skutečné „London Edition“ stálo 7šilinky.[10] Není známo, kolik výtisků „London Edition“ bylo vytištěno. Bylo vytištěno přibližně 3250 výtisků edinburského vydání a pouze 612 výtisků Kilmarnock Edition z toho 84[11] je známo, že přežijí, ale neexistuje žádný záznam o počtu existujících edic v Londýně a Edinburghu.

Svazek byl opět věnován Šlechtici a pánové z Caledonian Hunt.[12] Edice 1787 v Londýně a Edinburghu obsahují dalších sedmnáct básní a pět nových písní. Kromě toho většina z básní přítomných v roce 1786 Kilmarnock Edition jsou přetištěny jako „předvečer Všech svatých "," The Twa Dogs ","Cotterova sobotní noc ", "Myši "atd. Nové básně v ceně Smrt a doktor Hornbrook, The Brigs of Ayr, Svatý veletrh, John Barleycorn, Adresa pro Unco Guid, nebo Rigidly Righteous[13] a výrazně Haggisovi[12] (často se jinde uvádí jako Adresa Haggisovi). Ze sedmi nových písní Zeleně rostou vyrážky. Fragment je příklad Burnsova daru za přepracování tradičního lidového verše.[13]
Pořadí obsahu se také mírně liší od věnování, za nímž následuje obsah, od seznamu předplatitelů, za kterými následují básně a písně a nakonec glosář. Není jasné, proč musel být seznam předplatitelů vytištěn v „londýnském vydání“, jinak než jako indikace vysokého stavu předchozích předplatitelů působících jako stimul pro potenciální kupce tohoto nového vydání. Dodatky k seznamu odběratelů chybí, protože jména byla začleněna do abecedního seznamu tiskárnami a je pravděpodobné, že sem byli přidáni ti, kteří Burns nemohl přidat do seznamu pro edici Edinburgh.
Téměř dvojnásobná délka Kilmarnock Edition z roku 1786 to bylo vytištěno v demy octavo formát o rozměrech 22 x 14,6 cm (8¾ "x 5¾"), neříznutý, měl 372 stránek, seznam předplatitelů s 38 stránkami a rozšířený 24stránkový glosář nebo 'slovník' Skotská slova pro ty, kteří tento jazyk neznají.[14] Bylo zveřejněno ve francouzských „tiskařských“ deskách ze šedého papíru[4] většina kopií je následně po zakoupení ořezána a ozdobně svázána, takže nerozřezané kopie na deskách původní tiskárny s krémovým papírovým hřbetem a štítkem jsou mimořádně vzácné. Není jasné, zda asi 500 kopií edinburského vydání obsahovalo novou titulní stránku nesoucí jména Strahana a Cadella i Creecha. London Editions jsou často ve špatném stavu.
„Řetěz a čára“ nebo položený papír použitý pro text, na rozdíl od edice „Edinburgh Edition“ s jeho fleur-de-lis, nenese vodoznak a portrét Burnse na průčelí je také vytištěn na položeném, spíše než na tkané papír, který byl použit pro edinburskou edici.
Burns přidal řadu anotací, aby objasnil nebo zlepšil porozumění svým dílům, například s předvečer Všech svatých na straně 161 a jeho poznámky k „Cove of Colean“ (Culzean) jako Elfhame nebo domov víl na straně 159.
Smradlavá edice
„London Edition“ je také někdy matoucím způsobem nazýváno „Stinking Edition“ nebo „Stinking Burns“, protože původní pravopisná chyba v částečném druhém utlačení edinburghského vydání byla omylem použita pro text skutečného „London Edition“ '. Původ této chyby je proto William Smellie vytiskl první sérii stránek až po shromažďování nebo podpis „Mm“, když zjistil, že nemá dostatek kopií k pokrytí všech předplatitelů a kvůli nedostatku typu byl nucen resetovat tiskové bloky a opakovat běh jako částečný druhý dojem. Ve spěchu k resetování bloků bylo zavedeno velké množství hlavně drobných chyb, z nichž nejznámější je nahrazení 't' za 'k', které převedlo Skotské slovo „skinking“ (tj. vodnatý) do „smradlavého“.[4] Tato chyba má za následek výraz Smradlavé popáleniny nebo Páchnoucí vydání aplikováno na tento vzácnější dojem, stejně jako na „London Edition“, přibližně 1000 z 3000 kopií bylo takto pozměněno.[14]

Byla opravena další známá chyba „Duke of Boxburgh“ pro „Duke of Roxburgh“.

Šest z originálu holograf rukopisné verze básní publikovaných v Kilmarnocku, Edinburghu, Londýně a pozdějších vydáních jsou ve vlastnictví Irvine Burns Club v Severní Ayrshire, kteří také vlastní kopii 1786 Kilmarnock Edition a edice Edinburgh z roku 1787.
Vydavatelé
A. Strahan; T. Cadell v prameni; a W. Creech z Edinburghu byli vydavateli 1787 „London Edition“, avšak přibližně 500 kopií „Second Edition“ pocházelo z původního předplatného „Edinburgh Editions“ Williamem Creechem. Tyto kopie by se značně lišily od skutečných „London Editions“ s jiným typem písma, různými opravami a menšími rozdíly v rozložení atd. Titulní stránka se také může lišit.
Portrét Roberta Burnse
William Creech do provozu Alexander Nasmyth namalovat Burnsův portrét, ze kterého John Beugo vyryto měděnou desku potřebnou pro proces tisku. Nasmyth byl malířem krajin a zdráhal se převzít práci, nicméně se setkal s Burnsem a stali se přáteli, což vedlo k tomu, že Nasmyth vytvořil portrét, který nikdy úplně nedokončil kvůli své obavě o zkazení toho, čeho již dosáhl. John Beugo rytec uspořádal několik posezení s Burnsem a vytvořil lepší podobu, jak potvrdil Gilbert Burns. Nasmyth odmítl platbu od Creech a dal obraz Jean Armor.[15]
Zajímavým incidentem je, že Burns slyšel, že Creech tajně vydává další vydání, a aby to dokázal, navštívil Beuga a požádal o rytou desku použitou k tisku portrétu na frontispisu. Beugo do něj vyryl „rozlišovací značku“ a tato tajná značka se následně objevila na velkém počtu kopií edinburského vydání a rozšířením prvního z „londýnských vydání“.[16]
Následující vydání
V roce 1793 dva svazky Druhé edinburské vydání byl vydán, hodně rozšířený a poprvé obsahující báseň Tam o 'Shanter, i když se již objevila v takových publikacích jako druhý svazek Francis Grose je Starožitnosti Skotska, pro který byl původně napsán.
Další vydání z 18. století jsou vydání vydaná v Dublinu, Belfastu, Londýně a New Yorku, ne vždy s vědomím autorů nebo se svolením William Creech, držitel autorských práv.[17]
Vydání Thomase Stewarta z roku 1802 je proslulé tím, že zahrnovalo část s dvaceti pěti dopisy napsanými Sylvanderem Robert Burns Clarindě Agnes Maclehose bez souhlasu držitelů autorských práv.
Autorská práva na edici z roku 1787 v Edinburghu vypršela v roce 1801.
Básně a písně vydání z roku 1787 Roberta Burnse v Londýně
- Psi Twa. Příběh
- Skotský nápoj
- Výkřik a modlitba autora k skotským zástupcům ve sněmovně
- Svatý veletrh *
- Smrt a doktor Hornbook *
- The Brigs of Ayr *
- Vysvěcení *
- Tele *
- Adresa Deil
- The Death and Dying Words of Poor Mailie
- Chudák Mailie's Elegy
- J. S **** (James Smith)
- Sen
- Vize
- Projev pod vedením Unco Guid nebo Rigidly Righteous *
- Elegance Tam Samsona *
- předvečer Všech svatých
- Novoroční ranní pozdrav farmáře Aulda jeho Auld Mare, Maggie
- Cotterova sobotní noc
- Myši
- Zimní noc *
- List Davieovi, bratrovi básníkovi
- Nářek
- Malomyslnost. Óda.
- Člověk byl stvořen k truchlení. Elegie
- Zima. Žalozpěv
- Modlitba v perspektivě smrti
- Strofy při stejné příležitosti *
- Verše zůstaly v domě přítele *
- První žalm*
- Modlitba *
- Prvních šest veršů devadesátého žalmu *
- Na horskou sedmikrásku
- Zničit
- Miss L____, s Beattie's Poems za dárek na nový rok (Logan) *
- List mladému příteli
- Na skotském Bardovi odjel do Západní Indie
- Haggisovi *
- Věnování G **** H ******* Esq; (Gavin Hamilton) *
- Na veš, když jsem viděl jednu na Lady's Bonnet v kostele
- Adresa do Edinburghu *
- List J. L *****, starého skotského Barda (John Lapraik)
- To samé
- List W. S *****, Ochiltree (William Simpson)
- List J. R ******, zahrnující několik básní (John Rankine)
- John Barleycorn. Balada *
- Fragment: „Když byl Guilford dobrý, náš pilot stál,“ *
- Píseň: „Bylo to na lammovou noc“
- Píseň: „Nyní Westlin vítr a zabíjení zbraní“
- Song, 'Behind yon hills where Stinchar flowes' *
- Zeleně rostou vyrážky. Fragment *
- Píseň, „Opět se radujeme, jak příroda vidí“ *
- Píseň: „Ponurá noc rychle stoupá“ *
- Píseň: „Od tebe, Elizo, musím jít“
- Sbohem. Bratrům z St James's Lodge, Tarbolton
- Píseň: „Žádný duchovní nejsem, protože bych chtěl železnici a psát“ *
- Epitaf na oslavovaném Vládnoucím starším
- _______ na hlučné polemice
- _______ na Wee Johnie
- _______ pro otce autora
- _______ pro R. A. Esq; (Robert Aitken)
- _______ pro G. H. Esq; (Gavin Hamilton)
- Bardův epitaf
() - Chybějící název básně nebo písně.
Burns, jak je ilustrováno výše, používalo různé metody k udržení jmen jednotlivců víceméně skrytých, například u řady hvězdiček mezi prvním a posledním písmenem označujícím chybějící písmena, plná čára neposkytující vodítko k počtu písmen nebo iniciál pouze.
Viz také
- Manuál náboženské víry
- Básně, hlavně ve skotském dialektu (edice Edinburgh)
- Básně, hlavně ve skotském dialektu (druhé edice z Edinburghu)
- Světová federace Roberta Burnse
- Burns Clubs
- Irvine Burns Club
- Básně Davida Sillara
Reference
- ^ "Básně, hlavně ve skotském dialektu. První londýnské vydání, 1787". Futuremuseum.co.uk. Citováno 19. července 2020.
- ^ „Básně, hlavně ve skotském dialektu. První londýnské vydání, 1787 - Burns Scotland“. Burnsscotland.com. Citováno 19. července 2020.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 12. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ A b C d Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 16. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 13. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Grimble, Ian (1986). Robert Burns. Knihy Lomond. str. 77. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Purdie, David (2013). Encyklopedie Burnse Maurice Lindsaye. Robert Hale. str. 126. ISBN 978-0-7090-9194-3.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 10. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 11. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 15. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Young, Allan (2017). Vydání Kilmarnock. Sčítání lidu. University of South Carolina. str. xiii. ISBN 978-1976245107.
- ^ A b C Burns, Robert (1787). Básně, hlavně ve skotském dialektu. William Creech. str. Obětavost.
- ^ A b Grimble, Ian (1986). Robert Burns. Knihy Lomond. str. 76. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ A b Hogg, Patrick Scott (2008). Robert Burns. Patriot Bard. Mainstream Publishing. str. 143. ISBN 978-1-8459-6412-2.
- ^ Mackay, James (2004). Popáleniny. Biografie Roberta Burnse. Alloway Publishing. str. 290.
- ^ McIntyre, Ian (1995). Robert Burns: Život. Vítejte déšť. str. 210.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 99. ISBN 1-85152-734-6.
- ^ Egerer, Joel W. (1964). Bibliografie Roberta Burnse. Oliver a Boyd. str. 5. ISBN 1-85152-734-6.
externí odkazy
- University of Glasgow. Speciální kolekce. 1787 Edinburgh Edition
- Výzkum života a doby Roberta Burnse Stránka výzkumného pracovníka.