Červená, červená růže - A Red, Red Rose

"Červená, červená růže" je 1794 píseň dovnitř Skoti podle Robert Burns na základě tradičních zdrojů. Píseň je také označována názvem "Moje láska je jako červená, červená růže", "Moje láska je jako červená, červená růže„nebo“Červená, červená růže„a je často vydáván jako báseň.

Báseň

Ó můj Luve je jako červená, červená růže
To nově vzniklo v červnu;
Ó můj Luve je jako melodie
To je sladce play'd v melodii;

Jako spravedlivé jsi, má Bonnie děvče,
Jsem tak hluboko v luve;
A budu tě stále ještě nechat, můj drahý,
Dokud gang moří nebude suchý;

Dokud nebude mořský gang suchý, má drahá
A kameny tají se sluncem;
Budu tě stále nechat, můj drahý,
Zatímco život písků bude běžet.

A sakra, můj jediný Luve
A chvilku tě miluju!
A já přijdu znovu, můj Luve,
Bylo to deset tisíc mil.

Moje láska je jako červená, červená růže

Počátky písně

Zveřejnění v Výběr skotských písní harmonizovaných Vylepšeno o jednoduché a přizpůsobené milosti Peter Urbani, Edinburgh, C. 1793

Burns pracoval posledních sedm let svého života na projektech zachování tradičních skotských písní pro budoucnost. Burns měl celkem podíl na zachování více než 300 písní pro potomky, nejznámější bytost “Auld Lang Syne Pracoval na tomto projektu pro James Johnson the Skotské hudební muzeum (1787-1803) a pro George Thomson pětidílný Vybraná kolekce originálních skotských vysílání pro hlas. Burns zamýšlel dílo zveřejnit jako součást Thomsonova výběru. Napsal však příteli, že s Thomsonem se neshodli na zásluhách tohoto typu písně. „To, co se mi jeví jako prosté a divoké, se na něj, a myslím, že i tobě, bude pohlížet jako na absurdní a absurdní.“[1]

Místo toho dal Burns píseň skotskému zpěvákovi Pietro Urbani kdo to publikoval ve svém Skotské písně. Urbani ve své knize prohlásil, že „slova Červené rudé růže mu povinně dal slavný skotský básník, kterého tak zasáhla, když je zpívala venkovská dívka, že si je zapsal a nebyl spokojen se vzduchem , prosil autora, aby je zhudebnil ve stylu skotské melodie, což podle toho udělal. “[2] V jiné korespondenci to Burns označoval jako „jednoduchou starou skotskou píseň, kterou jsem zachytil v zemi.“[3]

Jako inspirace pro Burnse byly navrženy další zdroje. Současná báseň, „Dobře, drahá, má nejdražší“, napsaná poručíkem Hinchesem, se nápadně podobá Burnsovu verši, zejména řádkům, které odkazují na „deset tisíc mil“ a „Dokud mořský gang nevyschne, můj milý". Balada pocházející ze stejného období s názvem „Želví holubice „obsahuje také podobné řádky, například„ I když jdu deset tisíc mil, můj drahý “a„ Ach, hvězdy nikdy nespadnou z nebe / ani skály se nikdy nerozplynou se sluncem. “Za zmínku stojí zejména sbírka verš z roku 1770, Horn Fair Garland, jehož kopie je považována za existující s nápisem „Robine Burns by tuto buik a nic jiného“. Báseň v této sbírce: „Věrný slib věrného milence svému Sladkému srdci na cestě na dlouhou cestu“ obsahuje také podobné verše jako „Althou, jdu tisíc mil“ a „Den se promění v noc, drahý láska / A skály se tají na slunci “.[1][2]

Text písně je jednoduchý, ale efektivní. „Moje luve je jako červená, červená růže / To je v červnu nově objevené“ popisuje lásku, která je svěží a dlouhotrvající. David Daiches ve své práci popisuje Burnse jako „největšího skladatele, kterého Británie vyprodukovala“ pro jeho práci na renovaci a zdokonalování tradičních skotských písní včetně skladby „Red, Red Rose“, kterou popsal jako „kombinaci něhy a nadávky“.[4]

Hudební vystoupení

Urbani publikoval píseň v originální melodii, kterou napsal. Píseň se objevila v Johnsonovo muzeum v roce 1797 podle Niel Gow „Major Graham“, což byla melodie, kterou Burns chtěl. V roce 1799 se objevil v Thomson's Scottish Airs nastaven na William Marshall Wishaw's Favorite s textem „And a fare thee weel a while“ změnil.[Citace je zapotřebí ]

Píseň se stala populárnější, když Robert Archibald Smith spároval s melodií „Low Down in the Broom“ v jeho Skotský zpěvák zarezervovat 1821. Toto se stalo nejpopulárnějším uspořádáním.[Citace je zapotřebí ] Píseň byla široce provedena řadou umělců ve 20. a 21. století včetně Jean Redpath, Pat Boone, Kenneth McKellar, Fureyové, Eddi Reader, Temná komora, Eva Cassidy, Izzy, a Ronnie Browne of the Corries (na jeho sólovém albu po Roy Williamson smrt, „Scottish Love Songs“ (1995)).

Robert Schumann složil nastavení německého překladu Burnsovy básně v roce 1840.[Citace je zapotřebí ]


Zpěvák a herec Pat Boone přednesl píseň na klavír v Filmová adaptace z roku 1959 z Cesta do středu Země.

Moderní sborové úpravy zahrnují čtyřhlasý a cappella verze od David Dickau, intimní prostředí ovlivněné irskou lidovou hudbou, také SATB a cappella od Matthewa Browna („A Red, Red Rose“, vydáno společností Santa Barbara Music), doprovázené prostředí SATB od James Mulholland stejně jako širší verze od Američana skladatel René Clausen. Clausenovo uspořádání zahrnuje klavír, dvě housle a čtyřdílný sbor. (SATB ) Švédský překlad a nahrávku s názvem „Min älskling (du är som en ros)“ proslavil proslulý švédský hudebník Evert Taube.

Carly Simon zpíval sólovou verzi alba „A Red, Red Rose“ The Simon Sisters Sing The Lobster Quadrille and Other Songs For Children kterou vyrobila se svou sestrou Lucy Simon Verze Oh My Love is like a Red, Red Rose italská zpěvačka Ariella Uliano byla provedena s doprovodem klasické kytary na albu Nechte za sebou jen své kroky.

Eva Cassidy zpívala mírně upravenou verzi s názvem „My Love's Like A Red Red Rose“, která je uvedena jako živé vystoupení na jejím posmrtném albu „Somewhere“.

Texty jsou obsaženy v písni „Final Breath“ od autorky post rock kapela Pelikán na jejich albu Co všichni potřebujeme.

Moskva -na základě art-rock skupina „Red Red Rose“ odvozuje svůj název od básně a má píseň 'RRR' inspirovaný básní. Červená červená růže je text o básníkově intenzivní lásce. Básník používá různé typy poetických zařízení. Představuje obraz Rudé růže, symbolu lásky. Báseň je velmi účinná a vytváří zvláštní poetický efekt. Použití postav řeči je významným rysem této básně. Když představuje srovnání mezi láskou a melodií nebo láskou a rudou růží, používá podobenství. Ve 3. sloce básně básník říká, že pokud se v budoucnu skály roztaví se sluncem a moře uschne, jeho láska ke své milované neskončí. Chce ji milovat nepřetržitě až do své smrti.

Inspirace

Když byl dotázán na zdroj své největší tvůrčí inspirace, americký písničkář Bob Dylan vybrala Burnsovu píseň z roku 1794 Červená, červená růže, protože texty, které měly největší vliv na jeho život.[3]

Název povídky z roku 1935 “Till A'the Seas "od H. P. Lovecraft a R. H. Barlow pochází z textu písně „A Red, Red Rose“.

Symbolismus

Píseň je velmi evokující, včetně linií popisujících kameny tající se sluncem a moře vysychající. Burns mohl být inspirován konceptem hluboký čas předložil o několik let dříve geolog James Hutton v jeho Teorie Země v roce 1789.[4][5] Hutton a Burns byli současníci a míchali by se v podobných kruzích v Edinburghu.[4]

Poznámky pod čarou

  1. ^ Dopis Burnse Alexandru Cunninghamovi, citovaný v Encyklopedie Burns článek o Pietro Urbani
  2. ^ Urbani ve Skotských písních Burns Encyclopedia op. cit.
  3. ^ Dopis Burnse Alexandru Cunninghamovi 1794 Burns Encyclopedia op. cit.
  4. ^ David Daiches, Britští spisovatelé Svazek 3 British Council 1980 stran 310-323

Reference

  1. ^ Burns, Robert (1834). Motherwell, William; Hogg, James (eds.). Díla Roberta Burnse. A. Fullerton. str. 274–7. Citováno 23. ledna 2018.
  2. ^ „O My Luve's Like a Red, Red Rose“. Editace stránky Robert Burns pro 21. století. Glasgowská univerzita. 14. února 2014. Citováno 23. ledna 2018.
  3. ^ Michaels, Sean (06.10.2008). „Bob Dylan: Robert Burns je moje největší inspirace“. Opatrovník. Londýn. Citováno 2009-06-11. Dylan odhalil, že jeho největší inspirací je skotský oblíbený syn Bard z Ayrshire, básník z 18. století, který je nejvíce známý jako Rabbie Burns. Dylan vybral červenou, červenou růži, napsanou Burnsem v roce 1794.
  4. ^ A b „Červená, červená růže“. Skotská knihovna poezie. Citováno 2015-01-25.
  5. ^ „Geografické lekce“. Skot. Citováno 2015-01-25.

Bibliografie

externí odkazy