Název Polska - Name of Poland





The etnonyma pro Poláci (lidé)[1] a Polsko (jejich země)[2] zahrnout endonyma (způsob, jakým Poláci odkazují na sebe a svou zemi) a exonyma (způsob, jakým ostatní lidé odkazují na Poláky a svou zemi). Endonyma a většina exonyma pro Poláky a Polsko jsou obvykle spojeny s odvozením od názvu Lechitický kmen Západní Polani (Polanie), rovněž uvádějí některé zdroje, že v některých jazycích byla asociace pro exonyma pro Polsko odvozena od jména jiného kmene - Lendians (Lędzianie).
Endonyma
The polština slova pro Poláka jsou Polák (mužský) a Polka (ženský), Polki je množné číslo pro dvě nebo více žen a Polacy jako množné číslo pro zbytek. Přívlastek „polský“ se překládá do polštiny jako polski (mužský), polska (ženský) a polskie (neutrum). Společný polský název pro Polsko je Polska. Druhé polské slovo je adjektivní formou, která se vyvinula do substantivního podstatné jméno, pravděpodobně pochází z fráze polska ziemia, což znamená „polská země“.[3]
Rzeczpospolita
Celý oficiální název polského státu je Rzeczpospolita Polska což v překladu znamená „Polské společenství“. Slovo rzeczpospolita byl použit v Polsko protože přinejmenším 16. století, původně obecný termín označovat jakýkoli stát s republikán nebo podobná forma vlády. Dnes se však toto slovo používá téměř výhradně ve vztahu k Polský stát. Jakákoli jiná republika se označuje jako republika v moderní polštině.
Jazykové kořeny
Často se předpokládá, že všechna výše uvedená jména jsou odvozena od názvu Polany (Polanie), západoslovanský kmen, který v 9.-10. Století obýval území dnešního Polska. Původ jména Polanie je teoretizován tak, aby z něj byl nakonec potomek Praslovanský. Může to být odvozeno od slova pól, Polština pro „pole“.[4]
Mnoho starověkých kmenů v Evropě odvozovalo svá jména od povahy země, ve které obývali. Gervase z Tilbury napsal ve svém Otia imperialia („Rekreace pro císaře“, 1211): pohřbít Alpes Huniae et Oceanum est Polonia, sic dicta in eorum idiomate quasi Campania(překlad: „Mezi Hunnickými Alpami a oceánem je Polsko, v jejich idiomu se tomu říká„ venkov “.)) Polans možná použili Polska popsat své vlastní území v EU Řeka Warta Umyvadlo. Během 10. století se jim podařilo podmanit si a spojit slovanské kmeny mezi řekami Odra a Bug River do jednoho feudální stav a na počátku 11. století jméno Polska byla rozšířena na celé etnicky polské území. Země původně obývané Polany se staly známými jako Staropolska, nebo „Staré Polsko“ a později jako VelkopolskáneboVelkopolsko "zatímco země byly dobyty koncem 10. století, domovem Vislany (Wiślanie) a Lendians, se stal známým jako MalopolskaneboMalopolsko."
V polské literatuře je Polsko někdy označováno jako Lechia, odvozený od legendárního Lecha zakladatel Polska. V 17.-18. Století Sarmaci ("Sarmatians") byl populární název, kterým polští šlechtici odkazovali na sebe (viz Sarmatismus ).
„Polsko“ v evropských literárních zdrojích
Nejstarší zaznamenaná zmínka o „Polsku“ se nachází v latinském textu z roku 1003 nl s názvem „Annales Hildesheimenses“: „Heinricus Berthaldi comitis filius, et Bruno frater regis, et ambo Bolizavones, Polianicus vide licet ac Boemicus, rege infideliter maiestatis nedostatek rei. “ V angličtině: Henry, syn Bertholda, a Bruno, bratr krále, a oba Boleslaws, polští i čeští, opustili okruh přátel císaře.[5]
Exonyma
Variace endonymu země Polska se stala exonymy v jiných jazycích.
Ve slovanských jazycích
Exonyma pro Polsko v Slovanské jazyky. Západoslovanské jazyky, jako je čeština a slovenština, se obzvláště podobají polskému endonymu:
- Kašubian Pòlskô
- čeština Polsko
- Slovák Poľsko
- Srbochorvatština: Пољска / Poljska
- slovinština Poljska
- Běloruský Польшча, Pol'shcha
- ukrajinština Польща, Pol'shcha
- ruština Польша, Pol'sha
- bulharský Полша, Polsha
- Makedonština Полска, Polska
V románských jazycích
v latinský, který byl hlavním psaným jazykem Středověk se stal exonym pro Polsko Polonia. Později se stal základem jména Polska Romantika jazyky:
- Katalánština Polònia
- Occitan Polonha
- francouzština Kolín nad Rýnem
- italština, Galicijština, rumunština, španělština Polonia
- portugalština Polónia (evropský ) / Polônia (brazilský )
Mnoho dalších jazyků (např. Albánec Polonia; řecký Πολωνία, Polónie; maltština Polonja) použijte variantu latinského názvu.
V germánských jazycích
Němci Polští západní sousedé to nazvali Polen. jiný Germánské jazyky použít související exonyma:
- holandský, dánština, švédský, Norština Polen
- Angličtina Polsko
- islandský, Faerský Pólland
- jidiš פױלן, Poyln
Non-germánské jazyky, které si vypůjčily své slovo pro Polsko z germánských, zahrnují:
- arabština بولندا, Bolánda
- hebrejština פּוֹלִין, Polín (Starší výslovnost: Pólin and Polánia)
- indonéština Polandia
- irština Pholainn
- japonský ポ ー ラ ン ド, Prando
- čínština 波兰 (zjednodušené) nebo 波蘭 (tradiční), Bólán
- korejština v Jižní Koreji 폴란드, Pollandeu
jiný
The Lendians, proto-polský kmen, který žil kolem soutoku řek Visla a San (jihovýchodní Polsko), byly často zavádějícím způsobem spojovány jako zdroj jiného exonymu Lechia. Jméno kmene pravděpodobně pochází z proto-polského slova lęda, nebo „spálená země“.[3] Jejich jméno si vypůjčili pro označení Polska hlavně národy, které žily na východ nebo na jih od Polska:
- лях (lyakh) se používá v Východoslovanské jazyky. V polské literatuře se objevuje také jako Lachy, synonymum pro „Poláky“ a „Polsko“ používané východoslovanskými znaky. Podlasie, polský region na Běloruský border, odvozuje svůj název od stejného kořene. Lachy Sądeckie je název malé kulturní skupiny kolem Nowy Sącz v jižním Malopolsku.
- Litevský Lenkija
- maďarský Lengyelország
- Peršan لهستان, Lahestán. Slovo kombinuje Lah s běžnou perskou příponou -stán, což znamená „Země“.
- turečtina Lehistan. Nyní je považován za zastaralý a nahrazen Polonya.[6]
- Arménský Լեհաստան, Lehastan byl také vypůjčen z perštiny.
Související slova
Některá běžná anglická slova i vědecká nomenklatura pocházejí z exonyma Polska v různých jazycích.
- Alla polacca, jako polonéza (v notovém záznamu); Italština pro „polský styl“
- Polacca, druh plachetnice ze 17. století
- Polka, a tanec a žánr taneční hudba původně od Čechy; čeština (také polsky) „Pole“ (ženský)
- Polonéza, několik významů včetně tance polského původu; z francouzštiny polonéza„Polština“ (ženská)
- 1112 Polonia asteroid; z latiny Polonia„Polsko“
- Polonium, chemický prvek; z latiny Polonia
- Polska tanec švédského původu; ze švédštiny polska„Polština“
- Poulaines, druh obuvi populární v 15. století v Evropě; z Stará francouzština Polain„Polština“
- Polonia, termín popisující lidi polského původu žijící mimo Polsko a v jiných zemích.
Viz také
- Civitas Schinesghe
- Exonym a endonym
- Lechia
- Seznam etymologií názvů zemí
- Polská jména
- Polské kmeny
- Polonia (disambiguation)
- Polska Ludowa
Reference
- ^ Polani podle John Canaparius, Vita sancti Adalberti episcopi Pragensisnebo Život sv. Vojtěch z Prahy, 999.
- ^ Polenia podle Thietmar of Merseburg Kronika, 1002. (Němec: Polen)
- ^ A b (v polštině) Wielka Encyklopedia Powszechna PWN
- ^ „fr. pal, pele, altd. pal, pael, dn. pael, sw. bledý, isl. pall, bre. pal, peul, it. pólo, pole, pila, [in:] Slovník anglosaských jazyky. Joseph Bosworth. S.275; planus, prostý, plochý; od Indoevropský pele, flat, to spread, also the root of words like plan, floor, and field. [in:] John Hejduk. Sondování. 1993. s. 399 ";" root pele je zdrojem anglických slov "field" a "floor". Kořen „plak“ je zdrojem anglického slova „flake“ [in:] Loren Edward Meierding. Eso eso na SAT. 2005. s. 82
- ^ G.K. Walkowski (tr.) (2013), Vvitichindus, Res gestae Saxonicae. Annales Corbeienses. Annales Hildesheimenses, Bydhošť, ISBN 978-83-930932-9-8
- ^ (v turečtině) Lehistan v turecké Wikipedii