Název Rakouska - Name of Austria

Část série na
Historie Rakousko
Rakousko

Časová osa

Rakouská vlajka. Svg Rakouský portál

The Němec jméno Rakousko, Österreich, pochází z Stará vysoká němčina slovo Ostarrîchi "východní oblast ", zaznamenané v tzv Ostarrîchi Dokument z 996, aplikováno na Markrabství Rakouska, a březen, nebo pohraničí, Bavorské vévodství vytvořeno v roce 976. Název je zdánlivě srovnatelný s Austrasia, raném středním věku termín pro "východní země" v Francia, jak je známo z písemných záznamů.

Staroněmecké jméno se vyrovná středolatinskému jménu Marchia Orientalis ("východní pohraničí "), alternativně nazývané Marchia austriaca.[1] Kratší latinizovaný název Rakousko je poprvé zaznamenán ve 12. století. Příležitostně to vedlo ke zmatku, protože i když vykresluje germánské slovo pro „východ“, připomíná původní latinský výraz pro „jih“, strohý.

Ve 12. století bylo markrabství povýšeno do stavu vévodství, v roce 1453 až arcivévodství a od roku 1804 nárokování císařský stav, po celou dobu se zachováním obou jmen Österreich a latinský název Rakousko.

Ostmark, překlad Marchia Orientalis do Standardní němčina, byl oficiálně používán od roku 1938, kdy byla země začleněna do Německá říše, do roku 1945.

Současný stát byl vytvořen v roce 1955, s Rakouská státní smlouva, a je oficiálně nazýván Rakouská republika (Republik Österreich).

Německé jméno

Österreich je odvozen z Stará vysoká němčina Ostarrîchi. Termín pravděpodobně pochází jako a lidový překlad latinský název Marchia orientalis (východní pohraničí).[2] The ostar- je spojen s Stará vysoká němčina Istanbul „východní“, ale jeho přesné odvození je nejasné.[3] Stará vysoká němčina rihhi měl význam „sféra, doména“.

The Marchia orientalis, nazývaný také Bavorský východní pochod (Ostmark[4]) a March of Austria (Marchiam Austriae), byla prefekturou Bavorské vévodství. Bylo přiděleno Babenberg rodina v roce 976. Varianta Ostarrîchi je známo z jediného použití datovaného rokem 996. Pozdější středověké dokumenty zaznamenávají toto slovo buď jako jedno Osterrîche (oficiální) nebo jako Osterlant (lidové a poetické využití).[5] Variace Osterrîche je poprvé zaznamenán v roce 998. Marcha Osterriche se objeví na listině vydané císařem Jindřich IV a datem 1058.[6]

Friedrich Heer, rakouský historik 20. století, uvedl ve své knize Der Kampf um die österreichische Identität (Boj o rakouskou identitu),[7] že germánská forma Ostarrîchi nebyl překladem latinského slova, ale oba vycházely z mnohem staršího výrazu pocházejícího z Keltské jazyky starověkého Rakouska: před více než 2 500 lety byla nazývána hlavní část skutečné země Norig keltským obyvatelstvem (Halštatská kultura ); podle Heera, Ne- nebo ani- znamenalo „východ“ nebo „východ“, zatímco -rig souvisí s moderní němčinou Reich, což znamená „oblast“. V souladu s tím Norig by v podstatě znamenalo totéž jako Ostarrîchi a Österreich, tím pádem Rakousko. Keltské jméno bylo nakonec latinizováno Noricum poté, co kolem roku 15 př. nl dobyli Římané oblast, která obklopuje většinu současného Rakouska. Noricum později se stal Římská provincie v polovině 1. století našeho letopočtu.[8] Heerova hypotéza není lingvisty přijata.[Citace je zapotřebí ]

Alternativní teorie, kterou navrhl rakouský profesor slavistiky Otto Kronsteiner, naznačuje, že termín Ostarrîchi je převzat ze slovanského toponyma „Ostravica“, což znamená „špičatý kopec“, přičemž svůj oblíbený význam „východní říše“ převzal mnohem později.[9] Tuto teorii rakouský lingvista Heinz-Dieter Pohl odmítl jako neudržitelnou.[10]

Další možností vzdáleného ovládání je, že název pochází z Ostrogóti, který měl království v dnešním Rakousku a severní Itálii.

Ostarrîchi dokument

„Dokument Ostarrîchi“ se slovem ostarrichi označené červeným kruhem.

Dokument vydal císař Otto III 1. listopadu 996 v Bruchsal do Gottschalk von Hagenau, Biskup Freisingu. Dnes je uchováván v Bayrisches Hauptstaatsarchiv v Mnichov.[11]

Historický význam dokumentu spočívá ve skutečnosti, že se jedná o první název Ostarrîchi, jazykový předchůdce Österreich, Němec jméno pro Rakousko, “přestože se vztahovalo pouze na relativně malé území.[Citace je zapotřebí ] Dokument se týká darování „území, které je v lidové řeči známé jako Ostarrichi" (regione vulgari vocabulo Ostarrichi), specifikovaný jako region Neuhofen an der Ybbs (v loco Niuuanhova dicto). Císař daroval tuto zemi opatství Freising jako léno. Pozemky a některé další komunity v okolí, které opatství získalo později, byly drženy až do roku 1803, kdy byly začleněny do Rakouska.[Citace je zapotřebí ]

Latinský název

Název "Rakousko „je latinizace němčiny Österreich (tj. pravopis jména Rakousko přibližuje ve prospěch latinskoamerických mluvčích zvuk německého jména Österreich). To vedlo k velkému zmatku[Citace je zapotřebí ] jako Němec Ost je „východ“, ale latinka strohý je „jih“. Proto je název podobný Austrálie, který je odvozen z latiny Terra Australis („jižní země“).

Jméno se nejprve zaznamená jako Austrie marchionibus (Markrabě Rakousko) na listině vydané Conrad III do Klášter Klosterneuburg v roce 1147.[12] Na Privilegium minus z roku 1156 je název země uveden jako marchiam Austriae (March of Austria ) a jako Austriae ducatum (Rakouské vévodství ).[13] V angličtině je „Rakousko“ doloženo od počátku 17. století.[14]

Jiné jazyky

Všechny germánské jazyky kromě angličtiny mají pro Rakousko název odpovídající Österreich: Afrikánština Oostenryk, Dánština Østrig, Holandsky Oostenrijk, Západofríské Eastenryk, Islandština Austurríki, Faerština Eysturríki , Norština Østerrike a švédsky Österrike. Finština Itävalta je také odvozen z německého názvu: itä znamená „východní " a valta "Stát". „Rakousko“ nebo fonetický derivát (například „Ausztria") byl přijat ve většině ostatních jazyků, včetně maďarštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny, maltštiny, ruštiny, srbochorvatštiny, polštiny, slovinštiny, řečtiny, estonštiny, turečtiny a albánštiny. Francouzština je jednou z výjimek v rámci románské skupiny v přizpůsobení německého názvu, Autriche. Katalánština také udělala totéž, ačkoli formuláře se již nepoužívají. Na rozdíl od moderní formy Rakouska, zastaralé formy používané v Katalánština byly Hostalric, Hostalrich,[15] a Estarlich,[16] což jsou formy odvozené v tomto jazyce, které odpovídají němčině Österreich.

The čeština a Slovák jazyky mají pro Rakousko zvláštní název. čeština Rakousko a slovensky Rakúsko ani odvozen z němčiny Österreich ani z latiny Rakousko. České jméno Rakousko, dříve také Rakúsy a později Rakousy, který se stále používá pro státy Horní a Dolní Rakousko (Horní, Dolní Rakousy), pochází z názvu rakouského hradu a města Raabs an der Thaya poblíž česko-rakouských hranic, dříve známých také jako Ratgoz nebo Ratgos.[17] Stojí za zmínku, že v jeho Zeměpis starověký spisovatel Ptolemaios zmiňuje pojmenované dva kmeny (neznámé etnické příslušnosti) Racatae a Racatriae které obývají oblasti kolem Dunaje „až k jeho ohybu“, což zhruba odpovídá regionu severně od Vídně a jihozápadního Slovenska.[18]

Další možné vysvětlení češtiny Rakousko a slovensky Rakúsko: Předchůdce Rakousko a Slovinsko bylo slovinské knížectví Carantania. Střední část Carantania (území dnešního jižního Rakouska a severovýchodního Slovinska) je pojmenováno ve slovinské Korošce (nebo ve staré verzi Korotan), ve slovenském Korutánsku, v německém Kärntenu a v anglických Korutanech. Německé jméno Rakousko (Ostarrîchi) se v písemném dokumentu objevil o více než tři sta let později než jméno Carantania, zatímco kratší latinské jméno Rakousko bylo poprvé zmíněno až ve 12. století. Je tedy rozumné předpokládat, že dnešní český a slovenský název pro Rakousko (Rakousko, Rakousko) se vyvinul z původního slovanského názvu pro Carantania protože v raném středověku a také později předchůdce dnešních Slováků a Slovinců nerozdělil klín germánského nebo poněmčeného obyvatelstva.[Citace je zapotřebí ][původní výzkum? ]

Arabský název pro Rakousko je an-Namsā (النمسا). Arabské označení Rakouska bylo poprvé použito během křížových výprav a bylo převzato ze slovanského jména pro „Němce“, němьci odkud rusky .Емцы (Niemcy), Polsky Niemcy, Chorvatština a bosenština Njemačka, Srbština Nemačka (Немачка), Slovinština Nemčija, Česky má Německo, Slovensky Nemeckoatd. Podle jedné teorie jsou všechny odvozeny od jména starověkého keltského kmene Němci nebo Nemeti. Arabské jméno se také mohlo objevit v Arabská Andalusie a poté byl rozšířen po velké části islámského světa.

v Peršan, Bylo povoláno Rakousko an-Namsā (النمسا) (Stejný název jako arabština) a když Turci přišel se usadit Anatolie později v Osmanská říše éry, oni používali arabština také název Rakouska. Aktuálně název Otrish(اتریش), Odvozený z francouzština používá se výslovnost, která sama pochází ruský jazyk.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Online etymologický slovník, "Rakousko "
  2. ^ K. Bosl, Dějiny Bavorska, Darmstadt 1965, 346 poznámka 54 Journal of Bavarian history 18 (1955) 158.
  3. ^ vidět Ostara pro podrobnou diskusi o tomto slově.
  4. ^ Ostmark je rekonstrukce učenci 19. století a nebyl nalezen žádný středověký příklad. (Pohl, Heinz-Dieter, "Ostarrîchi 996-1996 ")
  5. ^ "Ostarrîchi " Encyklopedie AEIOU.
    Zöllner, Erich, Geschichte Österreichs: von den Anfängen bis zur Gegenwart (1990), str. 63.
  6. ^ Gall, Franz, Urkundenbuch zur Geschichte der Babenberger v Österreichu (1997), str. 19. Na základě tohoto příkladu Mark Osterriche byla navržena jako německá forma pro March of Austria, as Ostmark není ověřeno.
  7. ^ Friedrich Heer: Der Kampf um die österreichische Identität. Böhlau, Wien / Köln / Graz 1981, ISBN  3-205-07155-7.
  8. ^ „Noricum, römische Provinz“. AEIOU. Citováno 20. května 2009.
  9. ^ „Heißt Ostarrichi„ Spitzberg “?“. Der Standard (v němčině). 30. listopadu 1996. Archivovány od originál dne 15. února 2005. Citováno 15. února 2005.
  10. ^ Kugler, Martin (5. února 2008). „Bairisch auf slawischer Basis“. Die Presse (v němčině). Archivovány od originál dne 26. ledna 2009. Citováno 12. dubna 2020.
  11. ^ Kaiserselekt 859
  12. ^ Srov. Kastner (2007: 239).
  13. ^ Reich, Emil, Vyberte dokumenty ilustrující středověkou a moderní historii (2004), str. 620–621.
  14. ^ Oxfordský anglický slovník
  15. ^ „Hostalric“ v Alcover, Antoni M .; Moll, Francesc de B .: Diccionari català-valencià-balear. Palma: Moll, 1930-1962. ISBN  8427300255. Také online na: Diccionari català-valencià-balear (DCVB), Institut d'Estudis Catalans.
  16. ^ "Estarlich", Alcover, Antoni M .; Moll, Francesc de B .: Diccionari català-valencià-balear. Palma: Moll, 1930-1962. ISBN  8427300255, Také online na: Diccionari català-valencià-balear (DCVB), Institut d'Estudis Catalans.
  17. ^ Bowne, Heather (9. ledna 2005). „Co mají společného raky, rákosí a Rakousko?“. Radio Praha International.
  18. ^ „Geografie Claudia Ptolemaia - kniha II, kapitola 10: Velké Německo“. penelope.uchicago.edu.

Reference

  • Kastner, Hugo (2007). Von Aachen bis Zypern: Geographische Namen und ihre Herkunft. Baden-Baden: Humboldt Verlags GmbH. ISBN  978-3-89994-124-1.

externí odkazy