Isaac ben Dorbolo - Isaac ben Dorbolo

Isaac ben Dorbolo byl rabín, asi 1150.

Hodně cestoval a ze svých pozorování znal Polsko, Rusko, Čechy, Francii a Německo. Nějaký čas po 1140 navštívil Rabbeinu Tam v Ramerupt.

v Červi, kde nějaký čas zůstal, hlásí, že viděl a responsum od palestinských rabínů v odpovědi na otázku, která jim byla adresována v roce 960 (v době Císař Otto I. ) podle rýnský rabíni týkající se hlášeného vzhledu Mesiáš. Ačkoli tato odpověď je zmíněna v různých zdrojích,[1] jeho historický charakter byl zpochybněn.[2]

Několik dodatků k Maḥzor Vitry jsou jménem Isaac Dorbolo; není kompilátorem Maḥzor, as Charles Taylor předpokládá. Jsou označeny buď celým jménem autora, nebo jednoduchým ת (= Tosefet). Podle Leopold Zunz,[3] Isaacův otec je totožný s korespondentem Raši a mučedník první křížové výpravy stejného jména; ale to je chronologicky nemožné. Rapoport špatně spojil Izáka s rabínem Izák z Ourville, autor ztracených Sefer ha-Menahel; a Solomon Marcus Schiller-Szinessy, s Izák z Ruska.

Isaac je také zmíněn v Sefer Asufot,[4] v Shibbolei haLeket a v Kol Bo.[5]

Reference

  1. ^ Bernská čs. malého Arukhu („Grätz Jubelschrift“, s. 31) a Liwa Kirchheim „Minhage Worms“ („Kaufmann Gedenkbuch,“ s. 297.
  2. ^ Brüll "Jahrbuch." ii. 77; „Jubelschrift,“ l.c .; ale viz Rev. Et. Juives, xliv. 237.
  3. ^ „G.S.“ ii. 32.
  4. ^ Berlinerův „Magazin“, x. 75.
  5. ^ „Monatsschrift,“ xli. 307.

Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). „DORBOLO“. Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Jeho bibliografie:

  • Gross, v Berliner's Magazin, x. 75;
  • Úvod do hry Maḥzor Vitry, vyd. Hurwitz, p. 36;
  • Perles, Grätz Jubelschrift, str. 31;
  • Berliner, ib., Str. 176, 177;
  • Epstein, v Monatsschrift, xli. 307;
  • Charles Taylor, Dodatek k Výroky židovských otců12 a násl., Cambridge, 1900.