Homofonický překlad - Homophonic translation
Část série na |
Překlad |
---|
![]() |
Typy |
Teorie |
Technologie |
Lokalizace |
Institucionální |
|
související témata |
|
Homofonický překlad vykreslí text v jednom jazyce do téměřhomofonní text v jiném jazyce, obvykle bez pokusu o zachování původního významu textu. V jednom homofonickém překladu například anglické „sit on a wall“ /ˈs…tɒnəˈwɔːl/ je vykreslen jako francouzština „s'étonne aux Halles“ [nastavitɔnoɑl] (doslovně „je trh překvapen“). Obecněji, homofonní transformace vykreslí text do téměř homofonního textu ve stejném nebo jiném jazyce: např., „rozpoznat řeč“ by se mohlo stát „vrak pěkná pláž“.[1]
Homofonický překlad se obecně používá vtipně, např dvojjazyčné trestání (macaronic jazyk ). To vyžaduje, aby posluchač nebo čtenář porozuměl jak povrchnímu, nesmyslnému přeloženému textu, tak i textu zdrojový text —Povrchový text pak zní jako zdrojový text vyslovený v cizím přízvuku.
Homofonický překlad lze použít k vykreslení vlastních podstatných jmen v cizím jazyce. Pokud dojde k pokusu o shodu smyslu a zvuku, je phono-semantic matching.
Příklady
Frayer Jerker je homofonický překlad francouzštiny Frère Jacques (1956).[2] Mezi další příklady homofonického překladu patří některá díla od autora Oulipo (1960–), Frédéric Dard, Luis van Rooten je anglicky-francouzsky Mots D'Heures: Gousses, Rames (1967), Louis Zukofsky je latinsko-anglický Catullus Fragmenta (1969), Ormonde de Kay je anglicky-francouzsky N'Heures Souris Rames (1980), německo-anglický John Hulme Morder Guss Reims: Gustav Leberwurst rukopis,[3] a David Melnick Je to starořecko-anglický jazyk Muži v Aidě (1983).
Mezi příklady homofonické transformace patří Howard L. Chace „“Naběračka, shnilá chata “, napsáno„ Anguish Languish “(anglický jazyk) a publikováno v knižní podobě v roce 1956.
Příklad britského školáka Psí latina:[4]
Caesar adsum jam forte. | Caesar měl džem na čaj. | Já, Caesar, už jsem tady, jak se to stalo. |
Mezi další názvy navrhované pro tento žánr patří „allographic translation“,[5] „transphonation“ nebo (ve francouzštině) „traducson",[6] ale žádný z nich není široce používán.
Tady je verze van Rootena Humpty Dumpty:[7]
Humpty Dumpty | Un petit d'un petit | Malý z malého |
Jednotlivá slova jsou správná francouzská. (*padlý je zastaralá forma slovesa falloir; Reguennes je vymyšlené vlastní jméno) a některé pasáže se řídí standardní syntaxí a jsou interpretovatelné (i když nesmyslné), ale výsledek ve skutečnosti není smysluplný francouzsky.
Italský rabín Leon z Modeny složený ve věku 13 let[8] an oktáva jménem „Kinah Sh'mor", smysluplné v obou hebrejština a renesance Židovsko-italský, jako elegie pro svého učitele Moses della Rocca.[9] První čtyři verše jsou níže.
Hebrejský text[8] | Hebrejský přepis | Překlad[9] | Židovsko-italský[8] | Ital římského typu[8] | Překlad[9] |
---|---|---|---|---|---|
קִינָה שְׁמוֹר. אוֹי מֶה כְּפַּס אוֹצֵר בּוֹ. | Kinah sh'mor. Oy, meh k'pas otzer bo, | Označte tento nářek! Ach, ale jeho poklad pominul, | קִי נַאשֵׁי מור, אואִימֵי, קֵי ּפַאסוֹ אַצֵירבו! | Chi nasce muor, Oime, che pass'acerbo! | Kdokoli se narodil, umírá. Ay, já! Stala se hořká věc! |
כָּל טוֹב עֵילוֹם. כּוֹסִי אוֹר דִין אֶל צִילוֹ. | Kol tov eilom. Kosi nebo din el tzilo. | Všechno jeho božské dobro! Stín Božího soudu padá na můj pohár světla. | קולטו וְאֵין לְ אומְ, קוסִי אורְדִינַה לְצְיֵילוֹ. | Colto vien l'huom, cosi ordin'il Cielo. | Muž byl vytržen, takový je výnos nebe. |
מֹשֶׁה, מוֹרִי, מֹשֶׁה יָקָר, דֶבֶר בּוֹ. | Moshe mori, Moshe, yakar, dever bo. | Mojžíš, můj učiteli, Mojžíši, jak cenné bylo v něm všechno, | מוסֵי מורי, מוסֵי, גְיָיה קַאר דֵי וֵירבו, | Mose morì, Mose gia car de verbo, | Mojžíš zemřel, Mojžíši, tak drahocenný, |
שָׂם תּוּשִׁיָה אוֹן. יוֹם כִּיפּוּר הוּא זֶה לוֹ. | Sam tushiyah dál. Yom Kippur hu zeh lo. | Kolik vynalézavosti a síly tam bylo! Toto je jeho Den smíření. | סַאנְטו סִיאַה אונְיִי אום, קון פורו זֵילוֹ! | Santo sia ogn'huom, con puro zelo! | Byl požehnán ze všech lidí, čistá byla jeho horlivost! |
Ghil'ad Zuckermann „italsko-hebrejská homofonní báseň“[10] má smysl v italštině i hebrejštině, „i když má surrealistickou, evokující chuť a modernistický styl“.[11]
Překlad z italštiny | Italsko-hebrejsky | Překlad z hebrejštiny |
---|---|---|
Libido, Eva, | Libido, Eva, ליבִּי דוֹאב, | Moje srdce chradne |
Zde je další příklad věty, která má dva zcela odlišné významy, pokud je čtena v latině nebo v italštině:
Věta | Latinský význam | Italský význam |
---|---|---|
Já, Vitelli, dei Romani sono belli. | Jdi, Vitellius, za zvuku války římského boha. | Telecí maso Římanů je krásné. |
Texty písní
Homofonické překlady textů písní, často kombinované s hudebními videi, pro komický efekt - také známé jako soramimi v Japonsku a mondegreen v anglicky mluvících zemích - získaly popularitu na internetu.
Viz také
- Holorime, forma rýmu, kde se celá řada nebo fráze opakuje homofonní variantou
- Mondegreen, chybná interpretace jazyka homofonií
- Mots d'Heures
- Soramimi, reinterpretace textů písní homofonickým překladem
- Fono-sémantická shoda (PSM), výpůjčka, ve které je cizí slovo spojeno s foneticky a sémanticky podobným již existujícím nativním slovem / kořenem.
- Překlad
- Mairzy Doats
Reference
- ^ Často používaný příklad v literatuře rozpoznávání řeči. Časným příkladem je N. Rex Dixon, „Některé problémy v automatickém rozpoznávání spojité řeči a jejich důsledky pro rozpoznávání vzorů“ Sborník z první mezinárodní společné konference o rozpoznávání vzorů, IEEE, 1973, jak uvádí Mark Liberman, „Wrecking a nice beach“, Jazykový protokol 5. srpna 2014
- ^ Chace, Howard L. (1956). „Frayer Jerker“. Anguish Languish [Anglický jazyk]. Englewood Cliffs, N.J .: Prentice-Hall. OCLC 2539398.
- ^ 1981; ISBN 0517545594
- ^ první řádek je citován Nigel Molesworth v Dolů se Skool 1953, podle Geoffrey Willans, ilustrováno Ronald Searle, str. 41.
- ^ Bernard Dupriez, Slovník literárních zařízení: Gradus, A-Z, Toronto 1991. ISBN 0-8020-6803-0. str. 462.
- ^ srov. Genette, Gérard; Newman, Channa; Doubinsky, Claude. Palimpsests. str.40–41.
- ^ „Lucky d'Antin van Rooten's Humpty Dumpty“. Opatrovník. 27. listopadu 2009. Citováno 27. listopadu 2009.
- ^ A b C d Aaron D. Rubin (2017). „Žido-italština“. V Kahn, Lily; Rubin, Aaron D. (eds.). Příručka židovských jazyků (2. vyd.). Leiden, Nizozemsko: Koninklijke Brill NV. str. 343–345. ISBN 978-90-04-34577-5.
- ^ A b C Philologos. „Když je druhý verš stejný jako první v hebrejštině“. Vpřed. Forward Association. Citováno 10. ledna 2018.
- ^ Word Ways 36 (2003)
- ^ http://www.zuckermann.org/bilingual.html