Hamza ibn Abdul-Muttalib - Hamza ibn Abdul-Muttalib
Zamzah حَمْزَة | |
---|---|
'Asad Allāh (أَسَد ٱللَّٰه) Sayyid ash-Shuhadāʾ (سَيِّدُ ٱلشُّهَدَاء) | |
Ministr obrany Mediny | |
Předchůdce | Žádný (první úředník) |
Nástupce | Khalid bin Walid |
narozený | Hamza ibn Abdul Muttalib C. 568 Mekka, Hejaz, Arábie |
Zemřel | 22. prosince 624 Mount Uhud, Medina, Arábie |
Manželka | Salma bint Umays Dcera Al-Milla, Khawla bint Qays |
Děti | Umama, Amir, Yaala, Umara (možná více) |
Kmen | Banu Hashim |
Otec | Abd al-Muttalib ibn Hashim |
Matka | Halah bint Wuhayb |
Náboženství | islám |
obsazení | Vojenský důstojník |
Zamzah ibn ʿAbd al-Muṭṭalib (arabština: حَمْزَة ٱبْن عَبْد ٱلْمُطَّلِب; C. 568 – 625)[1][2] byl nevlastní bratr, společník a strýc z otcovy strany Islámský prorok Muhammad Byl zabit v bitvě u Uhudu dne 22. března 625 (3 Shawwal 3 hidžra). Jeho kunyas byli „Abū ʿUmārah“[2]:2 (أَبُو عُمَارَةَ) a „Abū Yaʿlā“[2]:3 (أَبُو يَعْلَىٰ). Měl vedlejší jména Asad Allāh[2]:2 (أَسَد ٱللَّٰه, "Lev z Bůh ") a Asad al-Jannah (أَسَد ٱلْجَنَّة„Lion of Nebe "), a Muhammad dal mu posmrtný titul Popel SayyidShuhadāʾ (سَيِّد ٱلشُّهَدَاء).[3]
Časný život
Ibn Sa'd založit svůj nárok na al-Waqidi uvádí, že Hamzah byl údajně o čtyři roky starší než Mohamed.[2]:4 Toto zpochybňuje Ibn Sayyid, který tvrdí: „Zubayr vyprávěl, že Hamza byl o čtyři roky starší než Prorok. To se však nezdá správné, protože spolehlivý hadís uvádí, že Thuwayba ošetřoval Hamzu i Proroka.“ Ibn Sayyid dochází k závěru, že Hamza byl jen o dva roky starší než Mohamed, ačkoli dodává tradiční výraz pochybnosti: „Pouze Bůh ví ".[4] Ibn Hajar píše jako závěr hadísů Ibn Sayyida: „Hamza se narodil dva až čtyři roky před Muhammadem“.[5][stránka potřebná ]
Ibn Kathir v Al-Sira Al-Nabawiyya cituje Abu Nu`aym kdo sleduje hadís Ibn Abbás poté, co Abdul Mutallib odešel do Jemenu, zůstal u židovského kněze. Mnich prorokoval, že bude mít jak moc, tak proroctví, a doporučil mu, aby se oženil se ženou Banu Zuhrah. Po návratu do Mekky to udělal tak, že se oženil s Halo, ženou kmene, a oholil Hamzu. Později se Abdullah oženil s Aminah a Kurajšovci řekli, že v manželství zvítězil.[6]
Hamza byl zručný v zápase, lukostřelbě a boji.[3] Měl rád lov lvi, a je popisován jako „nejsilnější muž Kurajšovců a nejvíce nepoddajný“.[7]:131
Rodina
Rodiče
Hamzahův otec byl Abdul Muttalib ibn Hashim ibn Abd Manaf ibn Qusayy z Kurajši kmen Mekka.[2]:2 Jeho matka byla Hala bint Uhayb z klanu Zuhra Kurajšovců.[2]:2 Tabari uvádí dvě různé tradice. V jednom Al-Waqidi uvádí, že jeho rodiče se setkali, když Abdul Muttalib šel se svým synem Abdullah do domu Wahb ibn 'Abd Manaf požádat o ruku Wahbovy dcery Aminah. Když tam byli, Abdul-Muttalib si všiml Wahbovy neteře Haly Bint Uhaybové a také ji požádal o ruku. Wahb souhlasil a Mohamedův otec Abdullah a jeho dědeček Abdul-Muttalib se vzali ve stejný den při ceremoniálu dvojitého manželství. To však v reakci na hadísy od Ibn Shihab al-Zuhri který nezmiňuje žádné takové dvojité manželství.[8] Hamzah byl tedy mladším bratrem Mohamedova otce.
Manželství a děti
Hazrat Hamza se třikrát oženil a měl šest dětí.[2]:3
- Salma bint Umays ibn Ma'd, nevlastní sestra Maymuna bint al-Harith.
- Umama bint Hamza , manželka Salamy ibn Abi Salamy
- Zaynab bint Al-Milla ibn Malik z kmene Aws v Medíně.
- Amir ibn Hamza.
- Bakr ibn Hamza. který zemřel v dětství
- Khawla bint Qays ibn Amir z klanu An-Najjar of themza. Měl problém, ale jejich potomci do té doby vymřeli Ibn Sa'd.
- Umar ibn Hamza. Ženatý Ruqayyah bint Muhammad.[9]
- Atika bint Hamza.[10]
- Barra bint Hamza.
Konverze k islámu
Hamza si toho nevšiml islám prvních pár let. Konvertoval koncem roku 612 nl.[2]:3 Po návratu do Mekky po lovecké výpravě v poušti to uslyšel Abu Jahl „zaútočil na Proroka a zneužil ho a urazil ho,“[2]:3 „mluvit škodolibě o svém náboženství a snaží se ho zneuctít“. Muhammad mu neodpověděl.[7]:131 „Naplněn vztekem,“ Hamza „vyšel na útěk ... což znamenalo potrestat Abu Jahla, když se s ním setkal“. Vstoupil do Kaaba, kde seděl Abu Jahl se staršími, stál nad ním a lukem „ho prudce zasáhl“. Řekl: „Budeš ho urážet, když jsem jeho náboženství a řekneš, co říká? Udeř mě, pokud můžeš!“[7]:132 „Zasáhl Abu Jahla úderem, který mu rozřízl hlavu“.[2]:3 Někteří příbuzní Abu Jahla se k němu přiblížili, aby mu pomohli, ale on jim řekl: „Nechte Abu Umaru [Hamzu] na pokoji, protože jsem ho, bože, hluboce urazil“.[7]:132
Po tomto incidentu vstoupil Hamza do domu Al-Arqam a vyhlásil islám.[2]:3 „Hamzův islám byl úplný a řídil se apoštolovými příkazy. Když se stal muslimský Kurajšovci poznali, že apoštol zesílil, a našli v Hamzovi ochránce, a tak se vzdali některých svých způsobů obtěžování. “[7]:132 Místo toho se s ním pokusili uzavřít dohody; ale nepřijal jejich nabídky.[7]:132–133
Hamza jednou požádal Mohameda, aby mu ukázal anděl Jibreel "v jeho skutečné podobě". Muhammad řekl Hamzovi, že ho nebude moci vidět. Hamza odpověděl, že anděla uvidí, a tak mu Mohamed řekl, aby seděl tam, kde byl. Tvrdili, že před nimi sestoupil Jibreel a že Hamza viděl, že Jibreelovy nohy jsou jako smaragdy, než upadnete do bezvědomí.[2]:6
Hamza se připojil k emigrace na Medina v roce 622 a podal u Kulthum ibn al-Hidm[7]:218 nebo Saad ibn Khaythama. Muhammad z něj udělal bratra v islámu Zajd ibn Harithah.[2]:3[7]:324
Vojenské výpravy
První expedice
Muhammad poslal Hamzu na svůj první nájezd proti Kurajšovcům. Hamza vedl výpravu třiceti jezdců k pobřeží na území Juhayna, aby zachytil obchodní karavanu vracející se ze Sýrie. Hamza se setkal s Abu Jahlem v čele karavanu se třemi stovkami jezdců na břehu moře. Majdi ibn Amr al-Juhani mezi nimi zasáhl, „protože byl v míru s oběma stranami“, a obě strany se oddělily bez boje.[2]:4[7]:283
Spory se vedou o to, zda Hamza nebo jeho druhý bratranec Ubaydah ibn al-Harith byl prvním muslimem, kterému dal Mohamed vlajku.[7]:283
Bitva o Badr
Hamza bojoval u Bitva o Badr, kde sdílel a velbloud se Zajdem ibn Harithahem[7]:293 a kde ho jeho výrazné pštrosí peří velmi zviditelnilo.[2]:4[7]:303 Muslimové zablokovali studny v Badru.[7]:297
Al-Aaswad ibn Abdalasad al-Makhzumi, který byl hašteřivý nepřirozený muž, vystoupil a řekl: „Přísahám Bohu, že budu pít z jejich cisterny nebo ji zničit nebo zemřít, než k ní dojdu. Hamza proti němu vyšel, a když se ti dva setkali, Hamza ho udeřil a poslal nohu a polovinu jeho dříku, jak letěl poblíž nádrže. Padl na záda a ležel tam, krev mu tekla z nohy k jeho kamarádům. Potom se plazil k cisterně a vrhl se do ní za účelem splnění své přísahy, ale Hamza ho následoval a zabil ho a zabil v cisterně “.[7]:299
Poté zabil Utbah ibn Rabi'ah v samostatném boji a pomohl Ali zabít Utbahova bratra Shayba.[7]:299 Je sporné, zda to byl Hamza nebo Ali, kdo zabil Tuwayma ibn Adiy.[7]:337
Později Hamza nesl Mohamedův prapor na výpravě proti Banu Qaynuqa.[2]:4
Smrt
Hamza byl zabit v Bitva o Uhud dne 22. března 625 (3 Shawwal 3 hidžra ) když mu bylo 59 (lunárních) let. Stál před Mohamedem a bojoval se dvěma meči Habešský otrok Wahshi ibn Harb s příslibem osvobození od Hind bint Utbah, pokud zabil Hamzu. To mělo pomstít jejího otce, Utbah ibn Rabi'ah, kterého Hamza zabil Badr.[7] Hamza běžel sem a tam, narazil a spadl na záda; a Wahshi řekl: „kdo by mohl hodit oštěpem, jak to dělají Habešané, a málokdy minul značku,“[7] hodil to Hamzovi do břicha a umučil ho.
Wahshi poté rozřízl břicho a přinesl játra Hind bint Utbah,[2] jehož otec Hamza zabil v Badru (viz výše). Hind žvýkal Hamzovi játra a pak jej vyplivl. „Pak šla a zmrzačila Hamzu, vyrobila mu z těla kotníky, náhrdelníky a přívěsky a přinesla je i játra do Mekky.“[2]
Hamza byl pohřben ve stejném hrobě (arabština: قَبْر, qabr) jako jeho synovec Abdullah ibn Jahsh. Muhammad později řekl: „Viděl jsem anděly umývat Hamzu, protože byl toho dne v ráji.“[2] Fatima chodil do Hamzova hrobu a staral se o něj.[2]
Rodokmen
Kilab ibn Murrah | Fatimah bint Sa'd | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zuhrah ibn Kilab (předek Banu Zuhrah ) pradědeček z matčiny strany | Qusai ibn Kilab otcovský pra-pra-pra-dědeček | Hubba bint Hulail otcovská pra-pra-prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
`Abd Manaf ibn Zuhrah pradědeček z matčiny strany | `Abd Manaf ibn Qusai otcovský pra-pra-dědeček | Atikah bint Murrah otcovská pra-prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Wahb ibn `Abd Manaf dědeček z matčiny strany | Hashim ibn 'Abd Manaf (předek Banu Hashim ) otcovský pradědeček | Salma bint `Amr otcovská prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fatimah bint `Amr otcovská babička | `Abdul-Muttalib dědeček z otcovy strany | Halah bint Wuhayb otcovská nevlastní matka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aminah matka | „Abdulláhu otec | Az-Zubayr otcovský strýc | Harith otcovský nevlastní strýc | Hamza otcovský nevlastní strýc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Thuwaybah první sestra | Halimah druhá sestra | Abu Talib otcovský strýc | „Abbasi otcovský nevlastní strýc | Abu Lahab otcovský nevlastní strýc | 6 dalších synů a 6 dcer | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Muhammad | Khadija první manželka | `Abd Allah ibn` Abbás otcovský bratranec | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fatimah dcera | Ali otcovský bratranec a zeť rodokmen, potomci | Qasim syn | „Abd-Alláh syn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zainab dcera | Ruqayyah dcera | Uthman druhý bratranec a zeť rodokmen | Umm Kulthum dcera | Zajd adoptivní syn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ali ibn Zainab vnuk | Umamah bint Zainab vnučka | `Abd-Allah ibn Uthman vnuk | Rayhana bint Zayd manželka | Usama ibn Zayd adoptivní vnuk | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Muhsin ibn Ali vnuk | Hasan ibn Ali vnuk | Husayn ibn Ali vnuk rodokmen | Umm Kulthum bint Ali vnučka | Zaynab bint Ali vnučka | Safiyya desátá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Abu Bakr nevlastní otec rodokmen | Sawda třetí manželka | Umar nevlastní otec rodokmen | Umm Salama šestá manželka | Juwayriya osmá manželka | Maymuna jedenáctá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aisha třetí manželka Rodokmen | {{{Zaynab bint Khuzaymah}}} | Hafsa čtvrtá manželka | Zaynab sedmá manželka | Umm Habiba devátá manželka | Maria al-Qibtiyya dvanáctá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ibrahim syn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- * označuje, že manželský příkaz je sporný
- Pamatujte, že přímá linie je označena tučně.
Viz také
- Abdul-Muttalib
- Banu Hashim
- Hejaz
- Mount Uhud
- Seznam výprav Mohameda
- Kurajšovci
- Sunnitský pohled na Sahabu
- Zpráva (film z roku 1976)
- Ali ibn Abi Talib
- Badr al-Jamali
- Malik al-Aštar
- Al Qaid Johar
- Habib bin Mazahir
- Abbas ibn Ali
- Balochové (potomci Hamza ibn Abdul-Muttalib)
Reference
- ^ „Companions of the Prophet“, sv. 1, autor: Abdul Wahid Hamid
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u Muhammad ibn Saad. Kitab al-Tabaqat al-Kabair sv. 3. Přeložil Bewley, A. (2013). Společníci z Badr. London: Ta-Ha Publishers.
- ^ A b „Prophetmuhammadforall.org“ (PDF). www.prophetmuhammadforall.org. Archivovány od originál (PDF) dne 27. července 2011. Citováno 29. listopadu 2010.
- ^ Ibn Sayyid al-Nas, Uyun al-Athar.
- ^ Ibn Hajar al-Asqalani, Hledání pravdy při posuzování společníků.
- ^ Al-Sira Al-Nabawiyya, sv. 1, s. 129
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r Muhammad ibn Ishaq. Sirat Rasul Alláh. Přeložil Guillaume, A. (1955). Život Mohameda. Oxford: Oxford University Press.
- ^ Al-Tabari, Tarikh al-Rasul al-Maluk. Přeložili Watt, W. M. a McDonald, M. V. (1988). Svazek VI: Muhammad v Mekce, s. 5-8. New York: State University of New York Press.
- ^ Al-Jibouri, Yasin T. „Potomci Prorokových otcovských strýců“. Muhammad, Posel míru a tolerance. Qum: Ansariyan Publications.[potřebujete nabídku k ověření ]
- ^ Muhammad ibn Saad. Kitab al-Tabaqat al-Kabir sv. 8. Translated by Bewley, A. (1995). Ženy Madiny, str. 288. London: Ta-Ha Publishers.