Qusai ibn Kilab - Qusai ibn Kilab
Qusayy ibn Kilab ٱي ٱبن كلاب | |
|---|---|
زيد ٱبن كلاب | |
| 1. král Kurajšovci | |
| Uspěl | Abd Manaf ibn Qusai |
| Osobní údaje | |
| narozený | Zajd ibn Kilab 400 |
| Zemřel | 480 |
| Manžel (y) | Hubba bint Hulail |
| Děti | Abd-al-Dar ibn Qusai (syn) Abd Manaf ibn Qusai (syn) Abd-al-Uzza ibn Qusai |
| Rodiče | Kilab ibn Murrah (otec) Fatimah bint Sa'd (matka) |
| Příbuzní | Zuhrah ibn Kilab (bratr) |
| Známý jako | Předek z Muhammad Král Mekky |
Qusai ibn Kilab ibn Murrah (arabština: قصي ٱبن كلاب ٱبن مرة, Qusayy ibn Kilāb ibn Murrah; ca. 400–480), také hláskované Qusayy, Kusayy, Kusainebo Cossai, narozený Zajd (arabština: زيد),[1] byl Ishmaelit potomek Proroka Abraham, brzy osiřel, povstal, aby se stal králem Mekky a vůdcem Kurajšovci kmen.[2] On je nejlépe známý pro bytí předek z Ummayad a Hášimovské dynastie který zahrnoval Islámský prorok Muhammad stejně jako 3. a 4. Rashidun kalif: Uthman a Ali a později Umajjád, Abasid a Fatimid Chalífy spolu s několika nejvýznamnějšími dynastiemi v Orientu.[3]
Pozadí
Jeho otec byl Kilab ibn Murrah který zemřel, když byl Qusai kojenec. Podle islámské tradice byl potomkem Ibrahim (Abraham ) prostřednictvím svého syna Isma'il (Ishmael ). Jeho starší bratr Zuhrah ibn Kilab byl původcem Banu Zuhrah klan. Po otcově smrti jeho matka Fatimah bint Sa'd ibn Sayl se oženil s Rabi'ah ibn Haramem z kmene Bani Azra, který ji vzal s sebou Sýrie, kde porodila syna jménem Darraj.[4] Jeho strýc byl Taym ibn Murrah ibn Murrah ibn Ka'b ibn Lu'ayy ibn Ghalib ibn Fihr ibn Malik ibn An-Nadr ibn Kinanah, který byl z Kurajšovci al-bitáhové (tj. Kurajšovci žijící poblíž Ka'bah v Mekka.[4]
Život v Sýrii
Qusai vyrostl a zacházel se svým nevlastním otcem Rabi'ahem jako se svým otcem. Když došlo k hádce mezi Qusaiem a některými členy kmene Rabi'ah, vytkli mu to a zradili skutečnost, že ho nikdy nepovažovali za svého vlastního. Qusai si stěžoval na svou matku, která odpověděla: „Ó můj synu,“ řekla, „tvůj původ je ušlechtilejší než ten jejich, jsi synem Kilaba ibn Murrah a tvůj lid žije v blízkosti Svatý dům v Mekce. “Z tohoto důvodu Qusai odešel ze Sýrie a vrátil se do Mekky.[4]
Život v Mekce
Když Qusai dospěl, Hulail ibn Hubshiyyah šéf Banu Khuza'a kmen byl správcem a strážcem Ka'bah. Qusai brzy požádal a oženil se Hulailova dcera Hubbah. Když jeho tchán zemřel po bitvě, která skončila arbitráží, spáchal klíče od Kaaba k Hubbahovi. Hulail upřednostňoval Qusai jako svého nástupce od svých vlastních synů a podle Hulailovy vůle dostal Qusai po něm svěřenství Kaaba.
Qusai přivedl své nejbližší příbuzné Kurajšovců a usadil je v Mekcanském údolí kromě Svatyně - jeho bratr Zuhrah, jeho strýc Taym ibn Murrah, syn dalšího strýce Makhzuma ibn Yaqazy a jeho dalších bratranců Jumaha a Sahma, kteří si byli méně blízcí.[5] Tito a jejich potomci byli známí jako Kurajšovci al-Biṭāḥ („Quraysh of the Hollow“), zatímco jeho vzdálenější příbuzní se usadili v roklích okolních kopců a na venkově za nimi a byli známí jako Kurajšovci aẓ-Ẓawāhir („Kurajšovci na okraji města“).[2]
Qusai vládl jako král. Rekonstruoval Kaaba ze stavu rozkladu a vyrobil Arabové stavět kolem toho své domy. Je o něm známo, že postavil první „radnici“ v arabský poloostrov, prostorné obydlí, které bylo známé jako sněmovna. V této hale se setkali vedoucí různých klanů, aby diskutovali o svých sociálních, obchodních, kulturních a politických problémech. Qusai vytvořil zákony tak, aby poutníci, kteří šli do Mekky, byli zásobováni jídlem a vodou, což bylo hrazeno z daně, kterou lidé platili. Rozdělil odpovědnost za péči o návštěvníky během pouti, staral se o Kaaba, válčil a uklidňoval mezi nesčetné kmeny žijící v Mekce.[2]
Synové
Qusai měl mnoho synů, z nichž někteří byli Abd, Abd-al-Dar, Abd Manaf a Abd-al-Uzza.[2] Pro Qusaiho linii bylo výraznou charakteristikou, že v každé generaci bude jeden muž, který bude naprosto předním. Mezi svými čtyřmi syny byl Abd Manaf již za svého života poctěn. Qusai však upřednostňoval svého prvorozeného, Abd-al-Dara, i když byl nejméně schopný ze všech, a proto pro svou čest a slávu vybral svého druhého syna Abda Manafa. Krátce před Qusaiovou smrtí investoval všechna svá práva, síly a převedl vlastnictví sněmovny na Abda Manafa.
Potomci
Následující Královský a Císařský dynastie požadují původ z Qusai:
Evropa
- Hummudid Dynasty (přes Idris ibn Abdullah )
Arábie
- Hášimovské dynastie (přes Qatadah ibn Idris )[6]
- Abbasid Dynasty Abbasidské říše (přes Abbas ibn Muttalib )
- Fatimid Dynasty dynastie Fatimidů, včetně pozdějších Agha Khansů. (přes Ismail ibn Jafar )[7]
- Rassid Dynasty Jemenu (přes Ibrahima al Jamr bin Hassan al Muthanna )[8]
- Dynastie Mutawakkilite Jemenu (přes Ibrahima al Jamr bin Hassan al Muthanna jako kadeti dynastie Rassidů)[9]
Afrika
- Aluoitská dynastie Maroka (přes Muhammad Nafs az zakiyah bin Abdullah al Kamal) [10]
- Idrisid Dynasty západní Afriky (přes Idris ibn Abdullah ) [11]
- Dynastie Senussi Libye (přes Idris ibn Abdullah jako kadeti dynastie Idrisidů)
Indo-Persie:
- Dynastie Safavid Persie (přes Abul Qasim Humza bin Musa al Kadhim )[12]
- Alid Tabaristánu (přes Zajda bin Hassan al Muthana )
- Zaydi Dynasty of Tabarstan (through Zajd ibn Ali ) [13]
- Dynastie Barha Včetně pozdějších Nawabů ze Samballhery (přes Zajd ibn Ali )[14]
- Dynastie Rohilla včetně pozdějších Nawabů z Rampuru (přes Zajd ibn Ali jako kadeti dynastie Barha)[15]
- Agha Khans (prostřednictvím Ismail ibn Jafar jako kadeti dynastie Fatimidů)[16]
- Daudpota Dynasty včetně pozdějších Nawabů z Bhawalpuru a Sindhu (Kalhora ) (přes Abbas ibn Muttalib )[17]
- Mysultští sultáni (přes Qatadah ibn Idris jako kadeti z hášimovské dynastie)[Citace je zapotřebí ]
- Dynastie Sabzwari (přes Ali al Reza )[18]
- Najafi Dynasty of Bengal. Včetně pozdějších Nawabů z Murshidabadu a íránské rodiny Tabatabai (prostřednictvím Ibrahima Tabataba ibn Ismaila al Dibaje)
východní Asie
- Sialovi sultáni (přes Ahmad al Muhajir jako kadeti Ba alawai)[19]
- Dynastie Bendahara Pahang a Terengannu (přes Ahmad al Muhajir jako kadeti Ba alawai)
- Bolkiahova dynastie Bruneje (skrz Ahmad al Muhajir jako kadeti Ba alawai)
- Jamal al layl dynastie Perak a Perlis (přes Ahmad al Muhajir jako kadeti Ba alawai)
- Sultáni Pontianaku (přes Ahmad al Muhajir jako kadeti Ba alawai) [20]
Evropa
- Umajjovci Cordoby
Rodokmen
| Kilab ibn Murrah | Fatimah bint Sa'd | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zuhrah ibn Kilab (předek Banu Zuhrah ) pradědeček z matčiny strany | Qusai ibn Kilab otcovský pra-pra-pra-dědeček | Hubba bint Hulail otcovská pra-pra-prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| `Abd Manaf ibn Zuhrah pradědeček z matčiny strany | `Abd Manaf ibn Qusai otcovský pra-pra-dědeček | Atikah bint Murrah otcovská pra-prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Wahb ibn `Abd Manaf dědeček z matčiny strany | Hashim ibn 'Abd Manaf (předek Banu Hashim ) otcovský pradědeček | Salma bint `Amr otcovská prababička | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Fatimah bint `Amr otcovská babička | `Abdul-Muttalib dědeček z otcovy strany | Halah bint Wuhayb otcovská nevlastní matka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Aminah matka | „Abdulláhu otec | Az-Zubayr otcovský strýc | Harith otcovský nevlastní strýc | Hamza otcovský nevlastní strýc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Thuwaybah první sestra | Halimah druhá sestra | Abu Talib otcovský strýc | „Abbasi otcovský nevlastní strýc | Abu Lahab otcovský nevlastní strýc | 6 dalších synů a 6 dcer | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Muhammad | Khadija první manželka | `Abd Allah ibn` Abbás otcovský bratranec | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Fatimah dcera | Ali otcovský bratranec a zeť rodokmen, potomci | Qasim syn | „Abd-Alláh syn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zainab dcera | Ruqayyah dcera | Uthman druhý bratranec a zeť rodokmen | Umm Kulthum dcera | Zajd adoptivní syn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ali ibn Zainab vnuk | Umamah bint Zainab vnučka | `Abd-Allah ibn Uthman vnuk | Rayhana bint Zayd manželka | Usama ibn Zayd adoptivní vnuk | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Muhsin ibn Ali vnuk | Hasan ibn Ali vnuk | Husayn ibn Ali vnuk rodokmen | Umm Kulthum bint Ali vnučka | Zaynab bint Ali vnučka | Safiyya desátá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Abu Bakr nevlastní otec rodokmen | Sawda druhá manželka | Umar nevlastní otec rodokmen | Umm Salama šestá manželka | Juwayriya osmá manželka | Maymuna jedenáctá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Aisha třetí manželka Rodokmen | {{{Zaynab bint Khuzaymah}}} | Hafsa čtvrtá manželka | Zaynab sedmá manželka | Umm Habiba devátá manželka | Maria al-Qibtiyya dvanáctá manželka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ibrahim syn | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
- * označuje, že manželský příkaz je sporný
- Pamatujte, že přímá linie je označena tučně.
Viz také
Reference
- ^ Ibn Ishaq. Život Mohameda. p. 3.
- ^ A b C d Lings, Martin (1983). Muhammad: Jeho život založený na prvních zdrojích. George Allen & Unwin. p. 6. ISBN 0946621330.
- ^ Ibn Hisham. Život proroka Mohameda. 1. p. 181.
- ^ A b C Maqsood, Ruqaiyyah Waris. „Rodina Prorokovy linie č. 3 - Qusayy, Hubbah a Banu Nadr do Kurajšovců“. Ruqaiyyah Waris Maqsood Dawah. Citováno 1. července 2013.
- ^ Armstrong, Karen (2001). Muhammad: Biografie proroka. Phoenix. p. 66. ISBN 0946621330.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 236. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 238. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 235. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 235. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 235. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 235. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Morimoto, Kazuo (2010). „Nejčasnější lAlidská genealogie pro Safavidy: Nové důkazy o předdynastickém nároku na status Sayyid“. Íránská studia. 43 (4): 447–469. doi:10.1080/00210862.2010.495561. JSTOR 23033219. S2CID 161191720.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 238. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Abul Fazl (2004). Āʼīn-i Akbarī (2. vyd.). Publikace Sang-e-Meel. ISBN 9693515307.
- ^ Khan, Muhammad Najm-ul-Ghani (1918). Akhbar-us-Sanadeed, sv. 1. Lucknow: Munshi Nawal Kishore. str. 79–83 (85–89).
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 237. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Punjab States Gazetteers Bahawalpur State Vol.36 (Svazek 36 ed.). 1908. str. 47.
- ^ Khan, Shah Nawaz (1952). Maasir al Umara. Kalkata: Orientální tisk Kalkaty. 259–262.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 233. ISBN 978-0-7766-1600-1.
- ^ Vachon, Auguste; Boudreau, Claire; Cogné, Daniel (1998). Genealogica & Heraldica: Ottawa 1996. University of Ottawa Press. p. 233. ISBN 978-0-7766-1600-1.
externí odkazy
- Banu Hashim - Před narozením islámu - Přepracování historie islámu a muslimů
- Hajj
- B
- Geo