Exeter Book - Exeter Book - Wikipedia

Nesmí být zaměňována s Liber Exoniensis.

Exeter Book

The Exeter Book, Exeterská katedrální knihovna MS 3501, známá také jako Codex Exoniensis, je desáté století[1] rezervovat nebo kodex což je antologie z Anglosaský poezie. Je to jeden z čtyři hlavní kodexy anglosaské literatury, spolu s Kniha Vercelli, Nowell Codex a Cædmonův rukopis nebo MS Junius 11. Kniha byla věnována knihovna z Exeterská katedrála podle Leofric, první biskup v Exeteru, v 1072. Předpokládá se, že původně obsahoval 131 listů, z nichž prvních 8 bylo nahrazeno jinými listy; původních prvních 8 stránek je ztraceno. Kniha Exeter je největší známou sbírkou Stará angličtina literatura stále existuje.

V roce 2016 UNESCO poznal knihu jako jeden z „hlavních kulturních artefaktů světa“.[2]

Dějiny

Kniha Exeter Book je obecně považována za jedno z velkých děl angličtiny Benediktin oživení desátého století; přesná data, která byla napsána a sestavena, nejsou známa, i když navrhovaná data se pohybují od 960 do 990. V tomto období došlo k nárůstu klášterní činnosti a produktivity pod obnoveným vlivem benediktinských principů a standardů. Na začátku období Dunstan Byl stanoven význam pro církev a pro anglické království, který vyvrcholil jeho jmenováním do Arcibiskupství v Canterbury pod Edgar a vedoucí ke klášterní reformaci, kterou byla tato éra charakterizována. Dunstan zemřel v roce 998 a na konci období byla Anglie pod Helthelred čelil stále rozhodnějšímu skandinávskému vpádu, kterému nakonec podlehl.

Dědictví knihy Exeter Book lze sledovat od roku 1072, kdy Leofric, Biskup v Exeteru, zemřel.[3] Mezi poklady, které zaznamenal ve své Vůle tehdy zbídačenému klášteru, patří jeden slavně popsaný jako „mycel Englisc boc be gehwilcum þingum on leoð-wisan geworht“ (tj. „Velká anglická kniha básnických děl o všeho druhu "). Tato kniha byla široce považována za kodex Exeter, protože přežila dodnes.

Některá marginalia byla do rukopisu přidána uživatelem Laurence Nowell v šestnáctém století a George Hickes v sedmnáctém.[4]

Obsah

Hádanky

Hlavní článek: Anglosaské hádanky

Mezi dalšími texty v knize Exeter Book je jich přes devadesát hádanky. Jsou psány ve stylu anglosaské poezie a pohybují se v tématech od náboženských po pozemské. Někteří z nich jsou dvojité entenders, například Riddle 25 níže.

Zde jsou dvě z těchto anglosaských hádanek, a to ve staré angličtině a přeložené do moderní angličtiny. Odpovědi na hádanky jsou uvedeny pod textem.

Ic eom wunderlicu wiht wifum on hyhte
neahbuendum nyt; nægum sceþþe
burgsittendra nymthe bonan anum.
Staþol min is steapheah stonde ic on bedde
neoðan ruh nathwær. Neþeð hwilum
ful cyrtenu ceorles dohtor
modwlonc meowle þæt heo na mec gripe
ræseð mec on reodne reafath min heafod
fegeð mec on fæsten. Feleþ sona
doly gemotes seo þe mec nearwað
wif wundenlocc. Wæt bið þæt eage.

Jsem úžasný tvor pro ženy v očekávání
služba pro sousedy. Nikomu z občanů neubližuji
kromě samotného mého zabijáka.
Můj stonek je vztyčený, vstávám v posteli,
někde dole chlupatý. Velmi pěkné
rolnická dcera, někdy se odváží,
hrdá dívka, že se mě dotkne,
útočí na mě ve svém zarudnutí, drancuje mou hlavu,
uvězňuje mě v pevnosti, cítí se můj
setkat se přímo,
žena s copánky. Mokré to oko.

—Riddle 25 (Marsden 2015 )
Odpovědět: cibule


Mec feonda součet feore besnyþede,
woruldstrenga binom, wætte siþþan,
dyfde on wætre, dyde eft þonan,
sette na sunnan þær ic swiþe beleas
herum þam þe ic hæfde. Slyšel jsem, že siþþan
snað seaxses ecg, sindrum begrunden;
prsty feoldan, ond mec fugles wyn
geond speddropum spyrede geneahhe,
ofer brunne brerd, beamtelge swealg,
streames dæle, stop eft on mec,
siþade sweartlast. Mec siþþan wrah
hæleð hleobordum, hyde beþenede,
gierede mec mid golde; forþon me gliwedon
wrætlic weorc smiþa, drátěný bifongen.
Nu þa gereno ond se reada telg
ond þa wuldorgesteald wide mære
dryhtfolca kormidlo— nales dol wite.
Gif min bearn wera brucan willað,
hy beoð þy gesundran ond þy sigefæstran,
heortum þy hwætran ond þy hygebliþran,
ferþe þy frodran, habbaþ freonda þy ma,
swæsra ond gesibbra, soþra ond godra,
tilra ond getreowra, þa hyra tyr ond ead
estum ycað ond hy arstafum
lissum bilecgað ond ahoj lufan fæþmum
fæste clyppað. Frige hwæt ic hatte,
niþum na nytte. Nama min is mære,
hæleþum gifre ond halig sylf.

Nějaký ďábel mě okradl o život,
připravil mě o světské síly
namočené ve vodě, znovu vyjmuté,
zasazen do slunce, násilně zbaven
vlasů, které jsem měl poté tvrdé
ostří nože mě seřízlo, zem od nečistot,
prsty složené a ptačí
rozkoš na mě šíří užitečné kapky,
spolkl stromový inkoust přes rudý okraj,
část tekutiny, znovu na mě šlápl,
cestoval s černou stopou. Poté byl oblečený muž
mě s ochrannými deskami pokrytými kůží,
zdobil mě zlatem. Forthwith mě zdobil
v okrasných dílech kovářů, zalité drátem
Nyní ozdoby a červené barvivo
a úžasné prostředí široce známé
kormidlo pánova lidu, už nikdy hlupáci.
Jestli mě děti chtějí používat
tím budou bezpečnější a jistější vítězstvím
odvážnější v srdci a šťastnější v mysli,
v duchu moudřejší. O to více budou mít přátele
dražší a bližší, spravedliví a ctnostnější,
více dobrých a věrnějších, těch, jejichž sláva a štěstí
ráda se zvýší, a to s výhodami a laskavostí,
a ti lásky se pevně sevře s objetími.
Zeptejte se, co mi říkají jako služba lidem.
Jmenuji se slavně,
štědrá pro muže a mé vlastní svaté.

—Riddle 26 (Marsden 2015 )
Odpovědět: bible

Elegie

Kniha Exeter obsahuje staroanglické básně známé jako „Elegies“: Tulák (fol. 76b - fol. 78a); Námořník (fol. 81b - fol. 83a); Rimingova báseň fol. 94a - fol. 95b); Deor (fol. 100a - fol. 100b), Wulf a Eadwacer (fol. 100b - fol. 101a); Nářek manželky (fol. 115a - fol. 115b); Manželovo poselství (fol. 123a - 123b); a Zřícenina (fol. 123b - fol. 124b). Termín „elegie“ může být matoucí kvůli různým definicím z různých kultur a dob. Například Oxfordský anglický slovník uvádí: „V řecké a latinské literatuře se elegický metr používal pro poezii vyjadřující osobní cítění u řady předmětů, včetně epigramů, bědování, sympotické poezie a (v Římě) milostné poezie.“[5] Ve viktoriánské literatuře je elegie obecně báseň psaná pro mrtvé a ačkoli pojmenování těchto básní jako „elegické“ bylo viktoriánským vynálezem, může to být užitečný termín. Jak píše Anne Klinck ve své knize „The Old English Elegies“: „žánr by měl být koncipován, myslíme si, že je to seskupení literárních děl založené teoreticky na vnější formě (konkrétní metr nebo struktura) a také na vnitřní formě (postoj , tón, účel - hruběji, předmět a publikum) “.[6]Pokud jde o Exeter Book Elegies, lze tento termín rozšířit o „jakoukoli vážnou meditativní báseň“.[7] Básně obsažené v knize Exeter sdílejí společná témata touhy, osamělosti, bolesti a plynutí času.

Edice a překlady

Zahrnuty jsou zde faksimile, edice a překlady, které obsahují značnou část textů z knihy Exeter Book.

Faksimile

  • Chambers, R W; Förster, Max; Květina, Robin (1933). Exeterova kniha staré anglické poezie. Londýn: P. Lund, Humphries. OCLC  154109449.

Edice: Pouze starý anglický text

Edice: Starý anglický text a překlad

Edice: Pouze překlady

  • Crossley-Holland, Kevin (2008). Exeter Book Riddles. Londýn: Enitharmon Press. ISBN  978-1-904634-46-1. Obsahuje pouze hádanky.
  • Williamson, Craig, (2017) Kompletní staré anglické básně. University of Pennsylvania Press. ISBN  9780812248470.

Viz také

Reference

  1. ^ Fell, Christine (2007). "Vnímání pomíjivosti". v Malcolm Godden a Michael Lapidge (vyd.). Cambridge společník staré anglické literatury. Cambridge: Cambridge UP. str. 172–89. ISBN  978-0-521-37794-2.
  2. ^ Flood, Alison (22. června 2016). „UNESCO uvádí Exeter Book mezi hlavními kulturními artefakty světa'". opatrovník. Citováno 26. června 2016.
  3. ^ Förster, Max (1933). „Dary Leofrica do Exeteru“. V Chambers, Forster and Flower (ed.). Exeterova kniha staré anglické poezie.
  4. ^ Muir, Bernard J., vyd. (2000). Exeterský sborník staroanglické poezie: vydání Exetera Deana a kapitoly MS 3501 (2. vyd.). Exeter: University of Exeter Press. str. 15–16. ISBN  0-85989-630-7.
  5. ^ "Elegie". OED online. Oxford University Press. Citováno 5. února 2015.
  6. ^ Klinck, Anne L. (1992). Staré anglické elegie. McGill-Queen's Press. str. 224.
  7. ^ Broadview Anthology of British Literature (Druhé vydání.). Broadview Press. 2011. s. 51. ISBN  9781554810482.
Bibliografie

externí odkazy