Nauka o průměru - Doctrine of the Mean

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Květen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Nauka o průměru
"Nauka o průměru" v pečeť skript (nahoře) a moderní (dole) čínské znaky
čínština	中庸
Hanyu Pchin-jin	Zhongyong
Přepisy Standardní mandarín Hanyu Pchin-jin Zhongyong Bopomofo ㄓ ㄨ ㄥ ㄩ ㄥ Gwoyeu Romatzyh Jongiong Wade – Giles Chung1 Yung1 IPA [ʈʂʊʈʂʊŋ.jʊ́ŋ] Wu Romanizace Tzon-yon Yue: kantonský Yale Romanization Jūngyùhng Jyutping 4. Zung1jung4 IPA [tsóŋ.jȍŋ] Jižní min Hokkien POJ Tiong-iông Tâi-lô Tiong-iông Střední Číňan Střední Číňan ʈjung-yong Stará čínština Baxter – Sagart (2014) *truŋ loŋ

The Nauka o průměru nebo Zhongyong je obojí nauka o Konfucianismus a také název jednoho z Čtyři knihy z Konfuciánský filozofie. Text je přičítán Zisi (Kong Ji), jediný vnuk Konfucius (Kong Zi). Bylo vydáno jako kapitola v Klasika obřadů.

Fráze „nauka o průměru“ se poprvé objevuje v knize VI, 29. verši Analects z Konfucius:

Mistr [Konfucius] řekl: Cnost ztělesněná v nauce o Středním je nejvyššího řádu. Ale mezi lidmi je to již dlouho vzácné

— Analects, 6:29 (Burton Watson tr.)

The Analects nikdy nerozšíří to, co tento termín znamená, ale Zisiho text, Nauka o průměru, podrobně zkoumá jeho význam a také to, jak jej aplikovat na svůj život. Text byl přijat do kánonu Neokonfucian pohyb, jak sestavil Zhu Xi.

Zatímco Burton Watson přeloženo Zhongyong tak jako Nauka o průměru, jiní překladatelé v angličtině to vykreslili odlišně. James Legge nazval to Konstantní průměr. Pierre Ryckmans (aka Simon Leys) Střední cesta, zatímco Arthur Waley vybral Střední použití. Ezra Pound Mezi jeho pokusy patří Neotáčecí pivot, a Unbobling Pivot. Roger T. Ames a David L. Hall nazvali svůj překlad z roku 2001 Soustředění na známé.

Výklad

Nauka o průměru je text bohatý na symboliku a pokyny k zdokonalování. Průměr je také popisován jako „neochvějný pivot“ nebo zhongyong. Zhong znamená ohnutý ani tak či onak, a yong představuje neměnný.^[1] v James Legge Při překladu textu je cílem prostředku udržení rovnováhy a harmonie od směrování mysli do stavu konstantní rovnováhy. Osoba, která sleduje průměr, je na cestě povinnosti a nikdy ji nesmí opustit. Nadřazený člověk je opatrný, jemný učitel a nevykazuje žádné pohrdání svými podřízenými. Vždy dělá to, co je přirozené podle jejího postavení ve světě. I obyčejní muži a ženy mohou do svých praktik vnést průměr, pokud nepřekročí jejich přirozený řád.^[2]

Nauka o průměru představuje umírněnost, poctivost, objektivitu, upřímnost, čestnost a slušnost.^[3] Hlavní zásadou je, že člověk by nikdy neměl jednat přehnaně. Nauka o průměru je rozdělena do tří částí:

1. Osa - Konfuciánský Metafyzika
2. Proces - politika
3. Perfektní slovo / upřímnost - etika (The Great Digest and Unwobbling Pivot, 1951).

Pokyny

Nauka o průměru instruoval tři pokyny - bdělost, shovívavost a upřímnost - o tom, jak usilovat o Nauku o průměru, a ty, kteří se těmito pokyny řídí, lze nazvat vážená osoba:^[4]

"Zhong-ni řekl vážená osoba ztělesňuje směr Střední; průměrný člověk jedná v rozporu se směrem Střední. “^[5]

Bdělost

Tato směrnice vyžaduje sebevzdělávání, sebezpytování a sebekázeň během procesu sebekultivace. Tento princip byl demonstrován v první kapitole Nauka o průměru:^[4]

„The vážená osoba nečeká, až uvidí věci opatrné, ani dokud neuslyší, že má mít obavy. Není nic viditelnějšího než to, co je tajné, a nic víc zjevnějšího než to, co je minuté. Nadřízený proto bdí nad sebou, když je sám. “^[5]

Shovívavost

Tento pokyn vyžaduje vzájemné porozumění, obavy a toleranci. Leniency byla prokázána ve 13. kapitole:^[4]

„Když člověk kultivuje na maximum principy své přirozenosti a uplatňuje je na principu vzájemnosti, není daleko od cesty. Co se vám nelíbí, když se to dělá vám, nedělejte to ostatním.“^[5]

V této kapitole Konfucius vysvětlil toto pravidlo čtyřmi příklady: „sloužit svému otci, protože bych požadoval, aby můj syn sloužil mně“, „sloužit mému princi, protože bych vyžadoval, aby můj ministr sloužil mně“, „sloužit mému starší bratr, protože bych vyžadoval, aby mi mladší bratr sloužil "," příkladem v chování ke svému příteli, protože bych požadoval, aby se choval ke mně. "^[4]

Upřímnost

Upřímnost přispívá k úzkému spojení mezi nebem a člověkem. Tento pokyn byl prokázán ve 23. kapitole:^[6]

„Pouze ten je posedlý tou nejúplnější upřímností, jaká může existovat nebe, který může plně rozvinout svou povahu. Dokáže plně rozvinout svou vlastní přirozenost, může to samé udělat s povahou ostatních lidí. Dokáže plně rozvinout povahu ostatních lidí, může plně rozvinout podstatu zvířat a věcí. Dokáže plně rozvinout podstaty tvorů a věcí, může pomáhat transformujícím a výživným silám Nebe a Země. Je schopen pomáhat transformačním a výživným silám Nebe a Země, může s Nebem a Zemí tvořit ternion. “^[5]

V čínské společnosti

v Čína před dvacátým stoletím Nauka o průměru byl integrován do vzdělávacího systému celostátně. Jedním z předpokladů pro zaměstnání v císařské vládě bylo také studium a porozumění Čtyři klasiky, zahrnutý v tomto je Nauka o průměru. Císařský stát chtěl posílit tři společenská pouta; mezi rodičem a dítětem, manželem a manželkou a vládcem a subjektem. Předpokládalo se, že to zdůraznilo klidný domov a řádný stav.^{[Citace je zapotřebí ]}

Nedávno v Číně Noví Konfuciáni znovu navštívil Classics, kvůli jeho silnému základu ve vzdělávacím systému. Za použití Nauka o průměru se stal užitečným zdrojem pro nové konfuciány kvůli podobnosti v terminologii a výrazu, které používají a nacházejí se v textu. To je dále posíleno podporou starověkých mudrců a hodných, kteří upřednostňují vzdělávací systémy těsněji spojené s tradičním konfuciánským myšlením.^{[Citace je zapotřebí ]}

Spory

Chiang Kai-shek a Sun Yat-sen analyzovali nauku.^[7]

Mao Ce-tung, zakladatel otce Čínská lidová republika zobrazeno Nauka o průměru jako mutace eklektismus, která čerpá z několika teorií, stylů nebo nápadů, aby získala doplňující vhled do předmětu.

Podle Maova komentáře k Ai Siqi Analýza uživatele Nauka o průměru, Nauka o průměru je eklekticismus, který se staví proti zrušení vykořisťování a nadměrné vykořisťování. Podle Maa, Nauka o průměru si neuvědomil, že si něco zaslouží absolutní negaci, a v kompromisu, Nauka o průměru zabráněno Čína z pokroku.

Ve svém komentáři to řekl Mao Nauka o průměru také jde proti dialektika protože zastavuje kvalitativní změnu zdůrazněním zachování rovnováhy a harmonie.

Lu Xun, přední postava moderní čínské literatury, viděl Nauka o průměru jako hlavní faktor přispívající k abjektu etnický stereotyp v moderní Číně věřil, že zabránila uskutečnění reformy.

Ve svém projevu Tichá Čína„Lu Xun řekl, že Číňané mají rádi smíření a kompromisy. „Například lidé vám nedovolí přidat okno do temné místnosti, ale když hrozí odkrytím střechy, udělali by kompromis s myšlenkou přidání okna. Bez radikálního návrhu, který by je tlačil, by Číňané nedovolili i ta nejmírnější reforma. “^[8]

Překlad a studium

Andrew H. Plaks napsal esej "Průměr, povaha a seberealizace. Evropské překlady Zhongyong", která byla zveřejněna v De l'un au multiple: Traductions du chinois vers les langues européenes. Ve své eseji Plaks tvrdí, že od doby, kdy text Nauka o průměru je „příliš snadné“, tento faktor je, jak je parafrázován Joshua A. Fogel, autor recenze knihy pro De l'un au multiple rezervovat The Journal of Asian Studies „velká překážka“ překladu.^[9]

The Tsinghua bambus klouže mají text "Bao xun" (保 訓), který sdílí topos ústřednosti s Zhongyong.^[10]

Viz také

• Argument moderování
• Zlatá střední cesta (filozofie), princip filozofie Aristoteles, ve kterém podporuje střídmost mezi extrémy přebytku a nedostatku. Srov. Prostřednictvím médií.
• Phronesis ve starořecké filozofii
• Střední cesta v buddhismu
• Naivní dialekticismus
• Wasat (islámský výraz)

Poznámky

Reference

• Fogel, Joshua A. De l'un au multiple: Traductions du chinois vers les langues européenes (Knižní recenze). The Journal of Asian Studies, ISSN 0021-9118, 02/2001, ročník 60, vydání 1, str. 159-161. Dostupné z JStor.
• Gardner, Daniel. „Konfuciánský komentář a čínská intelektuální historie“. The Journal of Asian Studies 57.2 (1998): 397-.
• Zajíc, Johne. „Čínská klasika“. Archiv posvátného textu na internetu. 2008. Přístup: 27. října 2008.
• Riegel, Jeffrey. „Konfucius“. Stanfordská encyklopedie filozofie. 2006. Přístup: 23. října 2008.
• Libra, Ezra (překlad a komentář). „The Great Digest & Unwobbling Pivot“. New York, New York, USA: New Directions, 1951.
• Smith, Huston. Světová náboženství: naše velké tradice moudrosti. New York, New York, USA: HarperCollins, 1991.
• Williams, Edward T. "Starověká Čína" Harvardský teologický přehled sv. 9, č. 3 (1916): 258-268.
• Wing-Tsit Chan. „Neokonfucianismus: nové myšlenky na starou terminologii“ Filozofie Východu a Západu sv. 17, č. 1/4 (1967): 15-35.
• "Zhongyong". Encyklopedie Britannica, 2008. Encyklopedie Britannica Online. Přístup: 27. října 2008

Další čtení

• Plaks, Andrew. "Průměr, povaha a seberealizace. Evropské překlady Zhongyong." (Archiv ) V: Alleton, Vivianne a Michael Lackner (redaktoři). De l'un au multiple: traductions du chinois vers les langues européennes Překlady z čínštiny do evropských jazyků. Éditions de la maison des sciences de l'homme (Les Editions de la MSH, FR ), 1999, Paříž. p. 311-331. ISBN  273510768X, 9782735107681.

externí odkazy

• Nauka o průměru, popis a výňatky na Čínské znalosti
• Nauka o průměru, anglický překlad A. Charles Muller
• Nauka o průměru, anglický překlad James Legge
• Nauka o průměru, anglický překlad Wing-tsit Chan
• Zhong Yong, Čínský text proložený anglickým překladem od James Legge (na Čínský textový projekt )