Agusta skandál - Agusta scandal
The Agusta skandál (francouzština: Affaire Agusta, holandský: Agustaschandaal), alternativně známý jako Případ Agusta - Dassault, byl major politický skandál ke kterému došlo v Belgie v průběhu 90. let na základě tvrzení, že dvě nadnárodní společnosti využily úplatky k zajištění velkých společností zadávání zakázek na obranu smlouvy. Dotyčné společnosti, Agusta a Dassault, podplatil v roce 1988 řadu držitelů politických funkcí, aby zajistil velkou objednávku Agusta A109 vrtulníky a smlouva na přestavbu belgických F-16 Fighting Falcon stíhačky, resp. Skandál vyšel najevo během vyšetřování smrti socialistického politika André Cools v roce 1991 a oficiální šetření bylo zahájeno v roce 1993. Zapletena byla řada vysokých osobností jak ve valonských, tak ve vlámských socialistických stranách, včetně úřadujícího Generální tajemník NATO Willy Claes který byl donucen rezignovat.
Skandál Agusta byl prvním ze série vysoce uveřejněných skandálů v Belgii. Po něm následovala odhalení o „Hormonální mafie " Dioxinová záležitost a Dutrouxova aféra.
Dějiny
Vyšetřování a expozice
Vyšetřování nákupu zahájil vyšetřovací tým zabývající se atentátem na 1991 André Cools, frankofonní politik Parti Socialiste (PS) a dřívější Místopředseda vlády, když se ukázalo, že Cools měl znalosti o dohodě Agusta. Oficiální vyšetřování dohody bylo zahájeno v lednu 1993 soudcem Véronique Ancia, když příkaz k prohlídce byl vydán pro Agustu a její lobbistu Georges Cywie.
V lednu 1994 se Belgický senát odstranil imunita na Ministr-prezident Valonska, Guy Spitaels a ministr Guy Mathot, jak od PS, tak od členů Valonská vláda.
Guy Coëme Ve stejném měsíci odstoupil místopředseda vlády a ministr dopravy PS. Frank Vandenbroucke, Ministr zahraničních věcí v Federální vláda pro vlámské Socialistische Partij (SP) rezignoval na svůj post v březnu 1994. Willy Claes, člen SP a Generální tajemník NATO, rezignoval dne 20. října 1995.
Stíhání
Trestní proces byl projednán Kasační soud, který je odpovědný za případy týkající se funkce ministra. Veřejnost žalobce byl Eliane Liekendael. Soud měl většinu svých verdiktů připraven 23. prosince 1998. Willy Claes dostal tříletý zkušební trest a pětiletý zákaz kandidovat do veřejné funkce. Guy Coëme a Guy Spitaels dostali oba tříleté zkušební tresty s pětiletým zákazem kandidovat do veřejné funkce. Serge Dassault, společnosti Dassault, dostal 18měsíční zkušební trest pro podplácení.
Celkově Agusta a Dassault zaplatili více než 160 milionů franky (asi 4 miliony eur ) do Parti Socialiste a Socialistische Partij v úplatcích.
Verdikty
| název | Funkce | Strana | Zločin (případ Agusta) | Zločin (případ Dassault) | Věta | V pořádku (v Belgické franky ) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| André Bastien | Náčelník štábu Coëme | PS | n.a. | pasivní korupce padělání | 6 měsíců ve zkušební době | 6,000 |
| Willy Claes | ministr zahraničních věcí | SP | pasivní korupce | pasivní korupce | Tříletá zkušební doba | 60,000 |
| Guy Coëme | Ministr obrany | PS | n.a. | pasivní korupce padělání | Dvouletá zkušební doba | 60,000 |
| Serge Dassault | Ředitel skupiny Dassault | n.a. | n.a. | aktivní korupce | Dvouletá zkušební doba | 60,000 |
| Johan Delanghe | Náčelník štábu Claes | SP | pasivní korupce | pasivní korupce padělání | 18 měsíců ve zkušební době | 60,000 |
| Auguste Merry Hermanus | Náčelník štábu | PS | n.a. | pasivní korupce | 1 rok zkušební doba | 30,000 |
| Etienne Mangé | Pokladník, Socialistische Partij | SP | n.a. | n.a. | 1 rok zkušební doba | 30,000 |
| Jean-Louis Mazy | Zástupce náčelníka štábu společnosti Coëme | PS | n.a. | pasivní korupce padělání | 6 měsíců ve zkušební době | 6,000 |
| Alfons Puelinckx | právník | n.a. | pasivní korupce padělání | pasivní korupce | 2 roky uvěznění | 60,000 |
| François Pirot | Náměstek ministra, Parti Socialiste | PS | n.a. | pasivní korupce | 3 měsíce ve zkušební době | 6,000 |
| Guy Spitaels | Předseda, Parti Socialiste | PS | n.a. | pasivní korupce | Dvouletá zkušební doba | 60,000 |
| Luc Wallyn | Tajemník, Parti Socialiste | PS | pasivní korupce padělání | pasivní korupce | Dvouletá zkušební doba | 60,000 |
The Parti Socialiste musel vrátit úplatky 49 milionů franků, Socialistische Partij 111 milionů franků. Claes, Coëme, Delanghe, Hermanus, Mangé, Puelinckx, Spitaels a Wallyn byli rovněž vyloučeni z možnosti kandidovat na politický úřad nebo pracovat ve veřejné službě po dobu pěti let.
Evropský soud pro lidská práva
Po vynesení verdiktu se mnoho z odsouzených účastníků obrátilo na Evropský soud pro lidská práva (EÚLP) o zrušení rozsudků, protože Kasační soud v Belgii neumožňuje proces odvolání, který by byl v rozporu s Evropská úmluva o lidských právech.
Dne 2. června 2005 EÚLP rozhodl, že v případě obou ministrů, Willyho Claese a Guye Coëmeho, byli oba muži před kasačním soudem právoplatně souzeni. Bylo zjištěno, že proces s pěti dalšími, kteří se obrátili na EÚLP, Dassaultem, Hermanusem, Delanghe, Puelinckxem a Wallynem u kasačního soudu, porušil Evropskou úmluvu o lidských právech, ale jejich verdikty by přesto obstály.
externí odkazy
- Rozsudek EÚLP (francouzsky)