Yerach ben yomo - Yerach ben yomo - Wikipedia
Yerach ben yomo | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||
napůl zpívaný přednes | |||||||
Sof passuk | ׃ | paseq | ׀ | ||||
etnachta | ֑ | segol | ֒ | ||||
shalshelet | ֓ | zaqef katan | ֔ | ||||
zaqef gadol | ֕ | tifcha | ֖ | ||||
rivia | ֗ | zarqa | ֘ | ||||
pashta | ֙ | yetiv | ֚ | ||||
tevir | ֛ | Geresh | ֜ | ||||
Geresh Muqdam | ֝ | gershayim | ֞ | ||||
qarney odst | ֟ | telisha gedola | ֠ | ||||
pazer | ֡ | at hafukh | ֢ | ||||
Munach | ֣ | mahapach | ֤ | ||||
merkha | ֥ | merkha kefula | ֦ | ||||
darga | ֧ | qadma | ֨ | ||||
telisha qetana | ֩ | yerah ben yomo | ֪ | ||||
ole | ֫ | iluze | ֬ | ||||
dehi | ֭ | zinor | ֮ | ||||
Yerach ben yomo (hebrejština: יֵרֶח בֶּן יוֹמ֪וֹ, S variantními anglickými hláskováními, také známými jako Galgal), je napůl zpívaný přednes značka, která se objeví pouze jednou za celou Tóra (Čísla 35: 5) a jednou v Kniha Ester. V těchto případech bezprostředně následuje a Karne Parah, další značka, která se v celé Tóře nachází pouze jednou.[1] Symbol pro tento trope je vzhůru nohama Etnachta.[2]
Hebrejská slova יֵרֶח בֶּן יוֹמ֪וֹPřeložit do angličtiny jako jednodenní měsíc. Jeho alternativní název גלגלPřekládá do angličtiny jako koule.
V Tóře
Vzácný zvuk trope v Tóře se objeví v 4. Mojžíšova 35: 5 na slovo Alpayim (אלפים, dva tisíce), po kterém následuje stejně exkluzivní Karne Parah na slovo B'amah (באמה, loket), v prvním ze čtyř výskytů této fráze ve verši. V každém ze čtyř výskytů této fráze byla jiná sada trope. Yerach ben yomo následovaný Karne Parah se nachází v prvním z těchto čtyř případů. Na dalších třech jsou a Kadma V'Azla, a Munach Rivi'i a Mercha Tipcha.[3]
To je reprezentativní mitzvot jsou prováděny v reálném životě. Když člověk poprvé provede mitzvu, je novou zkušeností, provádí se s velkým nadšením. Neobvyklý trope znamená, že jednorázový výskyt micva je novou zkušeností. Druhá instance je na Kadma-V'Azla, notě, která je velmi přednesena, což ukazuje, že vysoká je stále naživu. Třetí je na Munach-Rivi'i, notě, která klesá a ukazuje, že nadšení klesá. Čtvrtý a poslední výskyt na Mercha-Tipcha, běžné sadě, která se recituje v líném režimu, jako by se v zásadě recitovala bez melodie, ukazuje monotónnost provedení mitzvah po mnoha provedeních.[3]
Tento verš dokazuje, že je důležité vykonávat micvu, která musí být prováděna pravidelně, navzdory její jednotvárnosti. Je to povzbuzení vnést nové světlo do pokaždé, když člověk provádí mitzvu, aby obnovil vzrušení, a i když to nemůže udělat, vykonávat mitzvu bez ohledu na to.[3]
V knize Ester
V oblasti Yerach ben yomo je méně známý výskyt Yerach ben yomo Kniha Ester, na Ester 7: 9. Toto najdete na Haman. Od jména "Haman" je tradičně utopen Gragger během čtení Megillah, málokdo si všimne skutečného zvuku trope, který se v tuto chvíli vyslovuje. v Ortodoxní Žid tradice se Kniha Ester čte dvakrát Purim a parsha z Masei který obsahuje verš 35: 5 se čte pouze jednou ročně, proto se častěji přednáší Yerach ben yomo v Ester.
Celkový počet výskytů
Rezervovat | Počet vystoupení |
---|---|
Tóra | 1[4] |
Genesis | 0[4] |
Exodus | 0[4] |
Leviticus | 0[4] |
Čísla | 1[4] |
Deuteronomium | 0[4] |
Nevi'im | 3[5] |
Ketuvim | 9[5] |
Fráze yerach ben yomo + karne para se podle Leningradského kodexu vyskytuje celkem 16krát. Oni jsou[6]:
- אלפים באמה 4. Mojžíšova 35: 5
- ויהושע בן – נון Jozue 19:51
- היו בן – שאול 2. Samuelova 4: 2
- ואשר על – העיר 2 Kings 10: 5
- הארץ הזאת Jeremiáš 13:13
- ואמרו אליך Jeremiáš 38:25
- ולאחזת העיר Ezekiel 48:21
- אשר – עשה המן Ester 7: 9
- לאלה שמיא Ezra 6: 9
- ועיניך פתוחות Nehemjáš 1: 6
- ינער האלהים Nehemjáš 5:13
- היו לפנים Nehemjáš 13: 5
- ועמסים על – החמרים Nehemjáš 13:15
- המשרתים את – המלך 1. Paralipomenon 28: 1
- לערי יהודה 2. Paralipomenon 24: 5
- לבני העם 2. Paralipomenon 35: 7
Melodie
externí odkazy
Reference
- ^ Biblia Hebraica Leningradensia Autor: Aaron ben Moses Ben-Asher, strana 22
- ^ Zpívání hebrejské Bible, autor: Joshua R. Jacobson, strana 76
- ^ A b C http://www.koltorah.org/volume-19/summer-issue
- ^ A b C d E F Shoda hebrejských přízvuků v Bibli hebrejštiny: Shoda ..., svazek 1 James D. Price, strana 6
- ^ A b Shoda hebrejských přízvuků v Bibli hebrejštiny: Shoda ..., svazek 1 James D. Price, strana 5
- ^ Weisberg, David. "Vzácné akcenty jednadvaceti knih." The Jewish Quarterly Review, sv. 56, č. 4, ser. 2, 1966, str. 321