Velšská toponymie - Welsh toponymy
The místní jména Wales pocházejí ve většině případů z Welština, ale byly také ovlivněny jazykovým kontaktem s EU Římané, Anglosasové, Vikingové, Anglo-Normani a moderní angličtina.[1] Toponymy ve Walesu odhaluje významné rysy historie a geografie země i vývoj velšského jazyka. Jeho studie je podporována Velšská místní společnost (Cymdeithas Enwau Lleoedd Cymru).
Dějiny
Během 4. až 11. století se Anglosasi a další migranti z Evropy usadili v přilehlých oblastech Británie Wales se vyvinul jako výrazná entita rozvíjející svůj jazyk, kulturu, právní řád a politické struktury. Po etapách mezi 11. a 16. stoletím byl Wales poté podroben, podmaněn a nakonec začleněn do Anglické království při zachování mnoha odlišných kulturních rysů, zejména jeho jazyka. Od té doby došlo ve Walesu ke smíchání kultur, přičemž v průmyslu a obchodu dominoval anglický jazyk, ale velština zůstala živým jazykem, zejména v jeho pevnosti, y Fro Gymraeg nebo „země ve velštině“ v severozápadním, středním a západním Walesu. Od poloviny 19. století se velšská kultura a politická autonomie stále více prosazuje.
Jazyková charakteristika
Velšský jazyk je a Západní Brittonic jazyk pocházející z Společný Brittonic mluvený po celou dobu Británie ve stoletích před anglosaskými a vikingskými invazemi, které vedly k vytvoření Anglie. Mnoho místních jmen v Británii, zejména přírodních prvků, jako jsou řeky a kopce, pochází přímo z Common Brittonic. Mezi zjevné příklady místních jmen velšského původu patří Penrith („ostroh u brodu“[2]) a četné Řeky Avon z velštiny afon ("řeka").
Místní jména ze západní brittoniky Slepice Ogledd vyskytují se v Cumbria a Skotská nížina. Patří mezi ně název Edinburgh, z Cumbric Din Eidin „Eidinova pevnost“.
The Cornwallský jazyk je Jihozápadní brittonský jazyk a mnoho místních jmen Cornwall a v menší míře sousední Devon, Somerset a Dorset proto mají podobný původ jako jména ve Walesu, například Řeka Avon, Devon. Název osady Tre- je totožný s tím použitým ve velštině a je jedním z nejběžnějších prvků placename ve Walesu i v Cornwallu, což odpovídá angličtině -tón, vedle Lan- což odpovídá velštině Llan- v kombinaci se jménem svatého. V Devonu převládá použití - hřeben odráží rané anglické půjčky Cornish / Welsh cwm.
Velština zůstává živým jazykem, kterým mluví více než 20% populace země. Stejně jako všechny jazyky se časem měnil a pokračuje v tom, například přijímáním přejatých slov z jiných jazyků, jako je latinský a angličtina. Samotný velšský jazyk má mnoho charakteristik neznámých většině mluvčích angličtiny, což může ztěžovat pochopení jeho místních jmen. Například používá řadu počáteční změny souhlásky (nazývané „mutace“) za různých gramatických okolností. Ve vztahu k místním jménům to znamená, že například farnost (llan ) věnovaný jedné ze svatých Marie (Mair) se stává Llanfair - počáteční m z Mair změny na F (vyslovuje se / v /) z gramatických důvodů. Na vnitřní samohlásky se mohou vztahovat další změny.
Existují také rozdíly mezi pravopisnými standardy ve velštině a angličtině, které ovlivnily způsob hláskování místních jmen v těchto dvou jazycích. Například jeden F ve velštině je vždy vyslovováno / v / (nebo je tiché), zatímco ff je vyslovováno / f /; tedy velšské slovo pro řeku, afon„je vyslovováno zvukem v a tak často se píše„ Avon “, když se objeví v anglických místních jménech a názvech řek.[3]
Vývoj místních jmen ve Walesu
První obyvatelé Walesu nejprve pojmenovali pozoruhodné přírodní rysy, jako jsou řeky, kopce, hory, přístavy a břehy. Před Římská okupace v prvním století se nezdá, že by se scházelo v organizovaných osadách, a proto není důvod pojmenovávat taková místa. Římská města, která byla založena, byla zpravidla opevněna a dostala obecný název Castra, který se ve velštině stal starat se, původně ve smyslu „opevněný výběh“. Mnoho z nich pokračovalo jako města poté, co Římané odešli, včetně Caernarfon, Carmarthen (Caerfyrddin), Caerleon, a Caerwent.
Jinde mnoho vesnic a pozdějších měst převzalo svá jména podle přírodních rysů. Například, Abergele odkazuje na „ústí [řeky] Gele“, Harlech znamená „fair rock“, Rhuddlan "červená banka" a Porthcawl „přístav s mořskou kapustou“. Aberystwyth znamená „ústí Ystwythu“, řeka vzdálená asi kilometr od centra města, a byla zjevně pojmenována v důsledku zmatku Angličany nad různými hrady v této oblasti.[4]
Mnoho dalších si dalo jméno podle náboženských osad a Clasau (kláštery) založené od pátého století. Tito obecně používají předponu llan, zhruba ekvivalentní výrazu „farnost“. Většina z nich je věnována svým zakladatelům,[5] kteří pocházeli z místních dynastií a byli uctíváni jako patroni.[6] Mezi příklady patří Llandudno ("Svatý Tudno "s"), Llanelli ("Saint Elli "s") a Llantwit ("Illtud Podle "." Normanská invaze do Walesu, některé byly zasvěceny obecnějším svatým:[7] Llanilar ("Svatá Hilary "s"), Llanfoist ("Svatá víra "" ". Několik - obvykle omylem - obsahuje další prvky nebo vůbec žádné: Llan, Powys, Llanharry, Llangefni („Farnost u Afon Cefni ").[3] Mezi další náboženské místní názvy patří merthyr ("mučedník ") a eglwys ("kostel").
V průběhu staletí byla velšská místní jména různě ovlivněna sociálními a ekonomickými změnami v zemi. The Průmyslová revoluce došlo k rozvoji mnoha nových měst a vesnic, zejména v jižním Walesu. Některé z nich používaly již existující místní názvy, zatímco jiné získaly nová jména. Například města Port Talbot a Tredegar přijali jména svých hlavních vlastníků půdy a developerů. V severním Walesu, Porthmadog byl vývojářem původně pojmenován „Portmadoc“ William Madocks, na památku jeho vlastního jména i jména možného mýtického námořníka Madoc. Časný příklad a reklamní kousek viděl vesnici Llanfairpwllgwyngyll („Kostel Panny Marie vedle prohlubně s bílými lískovými oříšky“) se v 60. letech 19. století přejmenovával ještě delším názvem, ve snaze udržet své nádraží otevřené.[3]
Mezi běžné prvky velšských místních jmen tedy patří jak slova pro topografické rysy, tak slova odrážející lidský vliv. Některé z nejčastěji se vyskytujících prvků místního jména ve Walesu jsou uvedeny v následující tabulce. Zobrazená velšská verze je původní, nezměněný referenční formulář.[8]
| velština | Angličtina |
|---|---|
| aber | soutok vodních útvarů, „vylití“ vody |
| afon | řeka |
| allt | svah, dřevo |
| Bach | málo |
| postel | hrob |
| betws | kaple, oratoř |
| blaen, blaenau | zdroj (zdroje) proudu, náhorní |
| bryn | kopec |
| bwlch | mezera v kopcích, projít |
| cae | pole, příloha |
| starat se | pevnost, pevnost |
| capel | kaple |
| carn, carnedd | mohyla (hromada kamenů) |
| cas, Castell | hrad |
| cefn | hřbet |
| cei | nábřeží |
| cil | roh, kout, vybrání |
| dřevák, clogwyn | příkrý útes |
| smíšený | les, dřevo |
| cors | bažina |
| Craig | Skála |
| Croes | kříž, rozcestí |
| crug | návrší |
| cwm | údolí |
| cymer | soutok |
| rámus | hradiště |
| dinas | město |
| dol | louka |
| dwfr, dŵr | voda |
| dyffryn | údolí |
| eglwys | kostel |
| erw | akr |
| ffin | hranice |
| ffordd | silnice |
| ffos | příkop, hráz |
| ffridd | horské pastviny |
| ffynnon | jaro |
| Garth | výběh, zahrada, hřeben |
| žalud | břeh řeky nebo jezera |
| glyn | hluboké údolí |
| gwaun | rašeliniště |
| hafod | letní usedlost |
| hafn | rokle |
| Hendre | zimní usedlost |
| llan | farní, farní kostel |
| llannerch | mýtina |
| llech | skryté, břidlice |
| llyn | jezero |
| Maen | kámen |
| mawr | velký |
| melin | mlýn |
| merthyr | martyrium |
| moel | holý kopec |
| môr | moře |
| morfa | slaný močál |
| mynydd | hora, rašeliniště |
| Nant | potok, malé údolí |
| newydd | Nový |
| ogof | jeskyně |
| pandy | naplnění mlýn |
| kalhoty | dutina, údolí |
| parc | park, pole |
| pero | hlava, konec |
| penrhyn | mys |
| pentre | usedlost, vesnice |
| pistyll | vodopád |
| plas | hala, zámek |
| pont | most |
| porth | přístav, brána |
| pwll | bazén |
| rhaeadr | vodopád |
| rhiw | kopec, svah |
| rhos | rašeliniště, ostroh |
| rhyd | brod |
| příze | násep |
| Vážený pane | kraj, hrabství |
| Stryd | ulice |
| tafarn | hostinec, hostinec |
| tón | Lea |
| traeth | pláž |
| tref | vesnice, město |
| tŷ | Dům |
| y, rok, 'r | the |
| ynys | ostrov, říční louka |
| ysbyty | nemocnice |
| ysgol | škola |
| ystrad | údolí (podlaha) |
Vztah mezi velšskými a anglickými místními jmény
Ve většině případů ve Walesu jsou velšské a anglické názvy míst identické, téměř vždy proto, že se používá velšský název. Například Aberystwyth, Blaenau Ffestiniog, Bangor, Machynlleth a Llandudno všichni mají stejné pravopisy ve velštině a angličtině, ačkoli se také často stává, že mnoho Angličanů nevyslovuje jméno stejným způsobem jako velština.
Existuje také mnoho případů, kdy jsou velšské a anglické názvy velmi podobné, a to jak v pravopisu, tak ve výslovnosti. Příklady jsou Caerphilly (Caerffili), Raglan (Rhaglan), Treorchy (Treorci), Barry (Y Barri) a Merthyr Tydfil (Merthyr Tudful). Ve většině těchto případů bylo použito anglické použití a poangličtěný Welsh name, ačkoli tam jsou některé případy, obzvláště blízko k anglickým hranicím, kde byl anglický název přijat Welsh. Příklady jsou Pazourek (Y Fflint) a Wrexham (Wrecsam) v severovýchodním Walesu a Caldicot (Cil-y-coed) v jihovýchodním Walesu. Souvisejícím případem je normanská francouzská nadace Beaumaris (Biwmares). V několika případech, jako např Prestatyn (původně „knězovo město“, jinde se stalo „Preston“) a Mostyn, původní název byl zcela anglický, ale postupně získal velšský vzhled. V některých případech to ve skutečnosti vyplývá z toho, že si velština zachovala dřívější fázi anglické výslovnosti; jako je tomu v Prestatynu (stará angličtina Preostatun / 'pre: əstɑtu: n /) nebo hora Cnicht ("knight"), stará / střední anglická výslovnost / knɪɕt /. K tomu dochází také obráceně; např. angličtina Severn zachovává proto-keltské [s], které se staly [h] v moderní velštině (Hafren). V jednom nebo dvou dalších, jako je Caergwrle, název kombinuje velštinu (starat se) a anglické prvky - vesnice byla původně anglická osada Corley.[3]
V některých případech pravopis, který se dříve používal v angličtině, v posledních několika desetiletích přestal být přijímán - příklady jsou Caernarfon (dříve v angličtině Ca (e) rnarprotina), Conwy (dříve ConwAy) a Llanelli (dříve Llanelly). Většina z těchto příkladů je v převážně velšsky mluvících oblastech Walesu. Existují také místa, kde přetrvávají neshody ohledně toho, zda by se měl používat velšský pravopis výhradně či nikoli, jako například Criccieth (Cricieth), Rhayader (Rhaeadr), a Ruthin (Rhuthun).[9]
V ostatních případech mají velšské a anglické názvy jednoznačně stejnou původní podobu, ale hláskování a výslovnost se v průběhu let lišily. Jeden zřejmý příklad je Cardiff (Caerdydd). Středověká velšská forma byla Caerdyf (s finále [proti]) z čehož je odvozena moderní angličtina Cardiff (s finále /F/) a moderní velština Caerdydd (s finále [ð]). Některé příklady anglicisation místními jmény jsou města Denbigh a Tenby, oba odvozené od velšského jména Dinbych („malá pevnost“); Pembroke (z Penfro, doslovně „konec země“); Lampeter (z Llanbedr, plně Llanbedr Pont Steffan); Skenfrith (z Ynysgynwraidd); a Barmouth (v moderní velštině Y Bermo, ale původně Aber-mawdd, což znamená „ústí [řeky] Mawdd (ach))“.[3]
Nakonec existuje řada míst uvedených v následující tabulce, kde anglické a velšské názvy mají nebo se mohou zdát různým původem. Ty se vyvinuly z různých důvodů. Brecon a Svetr oba převzali anglická jména ze svých okolních historických království, ale převzali svá velšská jména z místních řek; téměř opačný proces nastal v Usk. Jména daná severskými osadníky, jako např Swansea, Fishguard a Anglesey, míval tendenci být používán v angličtině, ale ne velšsky. Opět existují výjimky, jako je ostrov Skomer (ze skandinávských slov, která znamenají „ostrov čtyřlístků“). Anglické názvy pro Great Orme a Červí hlava oba jsou odvozeny ze severského slova orm, s odkazem na jejich tvar připomínající hadí hlavu.
Místa ve Walesu, jejichž velšské a anglické názvy se objevují podstatně odlišně
| anglické jméno | Velšské jméno | Poznámky |
|---|---|---|
| Anglesey | Ynys Môn | Anglický název odvozený od norštiny, který znamená „Ongullův ostrov“, velšské jméno související s (ale pravděpodobně předcházelo) římskou latinu Mona |
| Bangor-on-Dee | Bangor Is-coed | Anglický název označuje blízkost vesnice k Řeka Dee. Velšské jméno znamená „Bangor (osada pod plotem z proutí) pod lesem / stromy“ |
| Bardsey | Ynys Enlli | Anglický název odvozený od norštiny, který znamená „Bardův ostrov“ („Bard“ je pravděpodobně jméno osoby), velšské jméno pravděpodobně původně Ynys Fenlli„Benlliho ostrov“,[10] nebo možná ze staré velštiny Ynis en Lliv což znamená „Ostrov v přílivu“.[Citace je zapotřebí ] |
| Černé dřevo | Coed-duon | Anglická i velšská jména znamenají „černý les“ |
| Brecon | Aberhonddu | Anglický název odvozen od Brycheiniog, Velšan z Řeka Honddu |
| Bridgend | Pen-y-bont (ar Ogwr) | Anglická i velšská jména znamenají „konec mostu“ |
| Builth (Wells) | Llanfair-ym-Muallt | Anglická i velšská jména pocházejí z původního velšského Buellt, což znamená „kravská pastvina“ s mutací velšského jména s dalším odkazem na „kostel Panny Marie“ |
| Svetr | Aberteifi | Anglický název odvozen od Ceredigion, Velšan z River Teifi |
| Chepstow | Cas-gwent | Anglický název znamená "místo s trhem", velšský znamená "hrad Gwent" |
| Cvrlikat | Y Waun | Anglický název odvozený od norštiny „Kirk“, který se v určitém okamžiku smíchal s moderním anglickým překladem „Church“, velšský znamená „vřesoviště“ |
| Cowbridge | Y Bont-faen | Anglický název znamená „most používaný kravami“, velština znamená „kamenný most“ |
| Fishguard | Abergwaun | Anglický název odvozený od norštiny, který znamená „rybářský dvůr“, velština z Řeka Gwaun |
| Haverfordwest | Hwlffordd | Anglický název znamená „západní brod používaný kozami“. Haverford znamená „brod používaný kozami“; Západ byla přidána v patnáctém století, aby se město odlišilo od Hereford.[11][12] Velšský název je odvozen od anglického názvu. |
| Hawarden | Penarlâg | Anglický název s významem „vysoká ohrada“, velšský s významem „vyvýšenina bohatá na dobytek“ |
| Hay (-on-Wye) | Y Gelli (Gandryll) | Anglické i velšské názvy znamenají „uzavřený les“ |
| Holyhead | Caergybi | Anglický název znamená "svatý mys", velšský význam "St. Cybi pevnost " |
| Knighton | Tref-y-clawdd | Anglický název znamená "město rytířů", velšský znamená "město vedle [Offovy] hráze" |
| Menai Bridge | Porthaethwy | Anglický název aplikovaný po přemostění Menaijský průliv otevřen v roce 1826, velština znamená „trajekt lidí z Daethwy“ |
| Milford (útočiště) | Aberdaugleddau | Anglický název odvozený od norštiny, který znamená „písčitá zátoka“, velština z Daugleddau ústí (tj. dvě řeky Cleddau) |
| Plíseň | Yr Wyddgrug | Anglický název z normanské francouzštiny "mont hault" nebo „vysoký kopec“, velština znamená „mohyla s mohylou“ |
| Monmouth | Trefynwy | Obě jména pocházejí z místní řeky Mynwy nebo Monnow, anglický název znamená „ústí Monnow“ a velšský „město na Mynwy“, počáteční m mutovat na F |
| Montgomery | Trefaldwyn | Anglické jméno od normanského pána, který stavěl hrad, velština znamená „Baldwinovo město“ |
| Mountain Ash | Aberpennar | Anglický název od hostince, kolem kterého došlo k průmyslovému rozvoji, velština z řeky Pennar |
| Neath | Castell-nedd | Anglický název z Řeka Neath, poangličtěná verze Nedd; Velšština znamená „pevnost (řeky) Neath“ |
| Newport | Casnewydd | Anglický název znamená "nová čtvrť", velšský znamená "nový hrad (na Řeka Usk )" |
| Newport, Pembrokeshire | Trefdraeth | Anglický název znamená "nová čtvrť", velština znamená "město u pobřeží" |
| Nový Radnor | Maesyfed | Anglický název, který původně znamenal „červená banka“ Starý Radnor, Welsh znamená „Hyfaiddovo pole“ |
| Nové Město | Y Drenewydd | Anglická i velšská jména znamenají „(nové) město“ |
| Starý Radnor | Pencraig | Anglický název znamená „červená banka“, velšský název znamená „hlava skály“ |
| Presteigne | Llanandras | Anglický název znamená "dům kněží", velšský znamená "kostel svatého Andrease" |
| Snowdon | Yr Wyddfa | Anglický název znamená „zasněžený kopec“, velšský znamená „mohyla“. Velšské jméno pro Snowdonia, doložené od středověku, je Eryri, což znamená „vysočina“ nebo „vrchovina“ - tradiční výklad jako „místo orlů“ (eryr, "orel") se ukázalo jako etymologicky nesprávné |
| St Asaph | Llanelwy | Anglický název od zasvěcení katedrály, velština znamená „kostel na řece Elwy“ |
| St Dogmaels | Llandudoch | Možná obě jména odkazují na stejného světce nebo zakladatele, přičemž do Dog / doch se přidává slova „mael“ (princ) a „tud“ (země nebo lidé) jako v Pes mael a Tud doch |
| Swansea | Abertawe | Anglický název odvozený od norštiny, který znamená „Sveynův ostrov“, velština od místní řeky Tawe[13] |
| Usk | Brynbuga | Anglický název od Řeka Usk (původně velština Wysg), Velština znamená „Bugův kopec“ |
| Welshpool | Y Trallwng | Oba anglické a velšské názvy znamenají „(bažinatou oblast)“, přičemž anglický název přidává „velšský“, aby se odlišil od Poole v Dorsetu. |
Oficiální politika týkající se místních jmen ve Walesu
Pojmenování míst ve Walesu může být předmětem sporu a nejistoty. V některých případech existuje problém, zda by se měl používat jak velšský, tak anglický název, nebo pouze jeden, a který by měl mít přednost. V ostatních případech je to proto, že používání a styl se v průběhu let měnily a vedou se debaty o tom, jaká forma nebo pravopis názvu by se měl použít. Oba Velšská vláda a Průzkum arzenálu mít zásady pro standardizaci místních názvů, vycházející z doporučení od Velšský komisař pro jazyk a Centrum pro výzkum místních jmén v University of Wales, Bangor.
Politika velšské vlády týkající se místních názvů zobrazených na dopravních značkách spadajících do její jurisdikce je uvedena v jejím dokumentu Velšský jazyk. Toto uvádí: „Značky, za které zodpovídáme (většinou dálniční a hlavní dopravní značky), budou dvojjazyčné. Značky, které jsou v tuto chvíli pouze v angličtině, budou po jejich nahrazení dvojjazyčné .... Pokud jsou na jedné značce zahrnuty oba jazyky jeden jazyk nad druhým, pořadí, v jakém se tyto jazyky objeví, se bude řídit praxí přijatou místním úřadem, kde se značka nachází. “[14] Druhá podmínka platí, protože místní úřady mají uvážení nad formami používanými na místních dálničních známkách. V převážně velšsky mluvících oblastech Walesu se obvykle jako první uvádí velšská forma jména; v ostatních oblastech je anglický název obvykle uveden jako první.
Pokyny rovněž stanoví: „Značky obsahující místní názvy v Anglii budou obsahovat velšskou a anglickou verzi jména ...“. Tato podmínka vedla k novým dálničním známkám v jižním Walesu, které zobrazovaly jména Llundain a Bryste stejně jako jejich anglická jména, Londýn a Bristol.
Velšská jména pro další místa ve Velké Británii a Irsku
Moderní velština obsahuje názvy mnoha měst a dalších geografických rysů po celé Británii a Irsku. V některých případech jsou odvozeny od brythonských jmen, která se používala během římské okupace nebo před ní: například Llundain (Londýn), Černý (Cornwall ), Dyfnaint (Devon ), a Ebrauc / Efrog (York ). Původ moderního velšského názvu samotné Anglie, Lloegr [ɬɔiɡr], je sporný, ale jeden široce věřil[Citace je zapotřebí ] Teorie - která však nemá etymologický základ - spočívá v tom, že pochází z údajně poetických slov, která znamenají „ztracenou zemi“, a původně byla aplikována na oblasti Mercia po saský dobytí před aplikací na celou Anglii.
Mnoho anglických okresních měst, založených jako Roman Castra a nyní s anglickou příponou „-c (h) ester“, mají také velšské názvy, většinou s předponou Caer -. Mezi příklady patří Caer nebo Caerlleon (pro Chester ), Caerloyw (Gloucester ), Caerwrangon (Worcester ), Caergrawnt (Cambridge, z Grantchester ), a Caerwynt (Winchester ). V některých dalších případech jsou velšská jména překlady anglického názvu, často ovlivněného velšskou poetickou tradicí - například Rhydychen (doslovně „voloví brod“) pro Oxford, a Gwlad-yr-haf ("země léta") pro Somerset. Existují některé chybné „překlady“, například Hanebně pro Bedford, který je ve skutečnosti odvozen z anglického osobního jména Beda, a nikoli podstatného jména "postel" (velština g) Wely). Některá anglická města, která se vyvinula v poslední době, ale s nimiž měli velšští lidé obchodní vazby prostřednictvím obchodování nebo jiných ekonomických sdružení, například prostřednictvím migrace obyvatelstva, vyvinuli velšské formy svých anglických jmen. Příklady jsou Bryste (Bristol ) a Lerpwl (Liverpool ), i když někteří tvrdí, že Liverpool má možnou waleskou derivaci od „Y Llif“, což je název pro Atlantický oceán a znamená „povodeň“ spolu s „pwll“, což představuje slovo Pool v anglických místních jménech a je obecně přijímáno od Brythonic původ.[Citace je zapotřebí ]. Takové jméno je však ve velštině nemožné a rozhodně by nemohlo dát „Liverpool“, jehož původ je jasně stará angličtina [15]
Poslední sada velšských místních názvů je pro sídla v Anglii, která leží poblíž moderní hranice s Walesem. V některých případech, jako např Ross-on-Wye (Rhosan-ar-Wy) a pravděpodobně Leominster (Llanllieni), zdá se, že anglický název pochází z velšského jména. V ostatních případech, jako např Llwydlo (Ludlow ) a Henffordd (Hereford ), velšský název odvozený od anglického názvu osady. Velšské jméno pro Shrewsbury, Yr Amwythig, znamená „pevnost v křovinách“, což je jedna z teorií původu anglického názvu. Oswestry („Oswaldův strom“) je ve velštině Croesoswallt („Oswaldův kříž“) - ačkoli stará angličtina treow ve skutečnosti znamenalo „kříž“ i „strom“.
Viz také
- Aber a Inver jako prvky místního jména
- Keltská onomastika
- Keltská toponymie
- Cumbrian toponymy
- Irská toponymie
- Seznam obecných formulářů v místních jménech ve Velké Británii a Irsku
- Prvek názvu místa Llan
- Skotská toponymie
- Toponymie ve Velké Británii
- Velšské názvy míst v jiných zemích
- Velšská příjmení
Reference
- ^ Wyn Owen, Hywel; Richard Morgan (2008). Slovník místních jmen Walesu. Llandysul: Gomer Press. str. vii. ISBN 978-1-84323-901-7.
- ^ Whaley, Diana (2006). Slovník místních názvů Lake District. Nottingham: Anglická místní společnost. str. lx, 423 str. 263. ISBN 0904889726.
- ^ A b C d E F Hywel Wyn Owen, Místní jména Walesu, 1998, ISBN 0-7083-1458-9
- ^ BBC o pojmenování Aberystwyth
- ^ Baring-Gould, Sabine. Životy svatých, Sv. 16, „Keltský kostel a jeho svatí“, s. 16 67. Longmans, Green, & Co. (New York), 1898.
- ^ Baring-Gould, 39–40.
- ^ Baring-Gould, str. 78.
- ^ Velšsko-anglický slovník Archivováno 25. října 2007 v Wayback Machine
- ^ Přednáška prof. Hywel Wyn Owen Archivováno 4. října 2007 v Wayback Machine
- ^ Historie Británie: Ostrov Bardsey
- ^ John Field, Objevování místních názvů: jejich původ a významy, 2005, s. 36
- ^ „Naše město“, městská rada Haverfordwest. Vyvolány 2 January je 2016
- ^ BBC o jménech Swansea Archivováno 20. února 2009 v Wayback Machine
- ^ Velšské vládní shromáždění Vládní program ve velštině
- ^ Hanks, Patrick; Hodges, Flavia; Mills, David; Pokoj, Adrian (2002). The Oxford Names Companion. Oxford: University Press. p. 1110. ISBN 978-0198605614.
externí odkazy
- BBC Wales: Co se jmenuje?
- Welsh Language Commissioner: Place-names Advisory Service
- Místní názvy Research Center, University of Wales
- Ordnance Survey Welsh Language Scheme
- Průvodce průzkumem arzenálu k velšskému původu místních jmen v Británii
- Odkazy na různé anglicko-velšské slovníky
- Gog, Gwili (2010). Pochopení velšských názvů míst. Northern Eye Books. ISBN 978-0-9553557-4-5. Citováno 23. května 2014.