Píseň moře - Song of the Sea - Wikipedia

Pro další použití viz Píseň moře (disambiguation).
Píseň radosti (akvarel kolem 1896–1902 autorem James Tissot )
Píseň moře od a Sefer Torah

The Píseň moře (hebrejština: שירת הים‎, Shirat HaYam, také známý jako Az Yashir Moshe a Mojžíšova píseňnebo Mi Chamocha) je báseň který se objeví v Kniha Exodus z Hebrejská Bible, na Exodus 15: 1–18. Po ní ve verších 20 a 21 následuje mnohem kratší píseň, kterou zpívá Miriam a ostatní ženy. Píseň o moři byla údajně zpívána Izraelité po jejich přejezd Rudého moře v bezpečí a oslavuje zničení egyptské armády během přechodu a těší se na budoucí dobytí Kanaán.

Báseň je obsažena v židovských modlitebních knihách a denně se přednáší ráno shacharit služby. Báseň také obsahuje první ódu nebo hymnus Východní ortodoxní kánon, kde je známá jako Píseň nebo Óda Mojžíšova.[1] Používá se také v římský katolík, Východní ortodoxní a další křesťan liturgie[2] na Velikonoční vigilie když historie spásy je líčen. Tyto tradice následují Zjevení 15: 3 tím, že ji nazývá "Mojžíšova píseň" (nezaměňovat s Mojžíšova píseň v Deuteronomium ).

Báseň je součástí šestnáctého týdenní část Tóry nebo parshat Beshalach. Je to jedna z pouhých dvou částí Sefer Torah (Svitek Tóry), který je psán s jiným rozložením než normální jednoduché sloupce. Druhá část psaná jinak je Mojžíšova píseň na konci 5. Mojžíšovy, v 53. týdenní části, nebo parshat Ha'azinu.

Původ

Píseň o moři je známá svým archaickým jazykem. Je napsán hebrejským stylem, který je mnohem starší než zbytek Exodu. Řada vědců ji považuje za nejstarší dochovaný popisující text Exodus, sahající až do předmonarchického období. Alternativou je, že byl záměrně napsán archaickým stylem, známým literárním zařízením.[3] Navrhovaná data se pohybují od 13. do 5. století př. N. L.[4]

Rozvržení stránky

The Ashkar-Gilsonův rukopis je fragment svitku Tóry ze 7. nebo 8. století, který obsahuje Píseň o moři. Někteří vědci tvrdili, že „cihlový“ vzor verze Ashkar-Gilson ukazuje, že Masoretes přesně zkopírované dřívější rukopisy. Tento vzor nebyl použit v Svitky od Mrtvého moře.[5] Podobný vzor se používá i v moderních svitcích Tóry.[6]

Text

Masoretický textAnglický překlad (Nová mezinárodní verze )
אָ֣ז יָשִֽׁיר־מֹשֶׁה֩ וּבְנֵ֨י יִשְׂרָאֵ֜ל אֶת־הַשִּׁירָ֤ה הַזֹּאת֙ לַֽיהוָ֔ה

וַיֹּאמְר֖וּ לֵאמֹ֑ר אָשִׁ֤ירָה לַֽיהוָה֙ כִּֽי־גָאֹ֣ה גָּאָ֔ה,
ס֥וּס וְרֹכְבֹ֖ו רָמָ֥ה בַיָּֽם


עָזִּ֤י וְזִמְרָת֙ יָ֔הּ וַֽיְהִי־לִ֖י לִֽישׁוּעָ֑ה
זֶ֤ה אֵלִי֙ וְאַנְוֵ֔הוּ אֱלֹהֵ֥י אָבִ֖י וַאֲרֹמְמֶֽנְהוּ
יְהוָ֖ה אִ֣ישׁ מִלְחָמָ֑ה יְהוָ֖ה שְׁמֹֽו
מַרְכְּבֹ֥ת פַּרְעֹ֛ה וְחֵילֹ֖ו יָרָ֣ה בַיָּ֑ם
וּמִבְחַ֥ר שָֽׁלִשָׁ֖יו טֻבְּע֥וּ בְיַם־סֽוּף
תְּהֹמֹ֖ת יְכַסְיֻ֑מוּ יָרְד֥וּ בִמְצֹולֹ֖ת כְּמֹו־אָֽבֶן
יְמִֽינְךָ֣ יְהוָ֔ה נֶאְדָּרִ֖י בַּכֹּ֑חַ
יְמִֽינְךָ֥ יְהוָ֖ה תִּרְעַ֥ץ אֹויֵֽב


וּבְרֹ֥ב גְּאֹונְךָ֖ תַּהֲרֹ֣ס קָמֶ֑יךָ
תְּשַׁלַּח֙ חֲרֹ֣נְךָ֔ יֹאכְלֵ֖מֹו כַּקַּֽשׁ
וּבְר֤וּחַ אַפֶּ֙יךָ֙ נֶ֣עֶרְמוּ מַ֔יִם
נִצְּב֥וּ כְמֹו־נֵ֖ד נֹזְלִ֑ים קָֽפְא֥וּ תְהֹמֹ֖ת בְּלֶב־יָֽם
אָמַ֥ר אֹויֵ֛ב אֶרְדֹּ֥ף אַשִּׂ֖יג
אֲחַלֵּ֣ק שָׁלָ֑ל תִּמְלָאֵ֣מֹו נַפְשִׁ֔י
אָרִ֣יק חַרְבִּ֔י תֹּורִישֵׁ֖מֹו יָדִֽי
נָשַׁ֥פְתָּ בְרוּחֲךָ֖ כִּסָּ֣מֹו יָ֑ם
צָֽלֲלוּ֙ כַּֽעֹופֶ֔רֶת בְּמַ֖יִם אַדִּירִֽים
מִֽי־כָמֹ֤כָה בָּֽאֵלִם֙ יְהוָ֔ה
מִ֥י כָּמֹ֖כָה נֶאְדָּ֣ר בַּקֹּ֑דֶשׁ
נֹורָ֥א תְהִלֹּ֖ת עֹ֥שֵׂה פֶֽלֶא


נָטִ֙יתָ֙ יְמִ֣ינְךָ֔ תִּבְלָעֵ֖מֹו אָֽרֶץ
נָחִ֥יתָ בְחַסְדְּךָ֖ עַם־ז֣וּ גָּאָ֑לְתָּ
נֵהַ֥לְתָּ בְעָזְּךָ֖ אֶל־נְוֵ֥ה קָדְשֶֽׁךָ
שָֽׁמְע֥וּ עַמִּ֖ים יִרְגָּז֑וּן חִ֣יל אָחַ֔ז יֹשְׁבֵ֖י פְּלָֽשֶׁת
אָ֤ז נִבְהֲלוּ֙ אַלּוּפֵ֣י אֱדֹ֔ום אֵילֵ֣י מֹואָ֔ב יֹֽאחֲזֵ֖מֹו רָ֑עַד
נָמֹ֕גוּ כֹּ֖ל יֹשְׁבֵ֥י כְנָֽעַן
תִּפֹּ֨ל עֲלֵיהֶ֤ם אֵימָ֙תָה֙ וָפַ֔חַד
בִּגְדֹ֥ל זְרֹועֲךָ֖ יִדְּמ֣וּ כָּאָ֑בֶן
עַד־יַעֲבֹ֤ר עַמְּךָ֙ יְהוָ֔ה עַֽד־יַעֲבֹ֖ר עַם־ז֥וּ קָנִֽיתָ
תְּבִאֵ֗מֹו וְתִטָּעֵ֙מֹו֙ בְּהַ֣ר נַחֲלָֽתְךָ֔
מָכֹ֧ון לְשִׁבְתְּךָ֛ פָּעַ֖לְתָּ יְהוָ֑ה מִקְּדָ֕שׁ אֲדֹנָ֖י כֹּונְנ֥וּ יָדֶֽיךָ


יְהוָ֥ה ׀ יִמְלֹ֖ךְ לְעֹלָ֥ם וָעֶֽד


כִּ֣י בָא֩ ס֨וּס פַּרְעֹ֜ה בְּרִכְבֹּ֤ו וּבְפָרָשָׁיו֙ בַּיָּ֔ם וַיָּ֧שֶׁב יְהוָ֛ה עֲלֵהֶ֖ם אֶת־מֵ֣י הַיָּ֑ם וּבְנֵ֧י יִשְׂרָאֵ֛ל הָלְכ֥וּ בַיַּבָּשָׁ֖ה בְּתֹ֥וךְ הַיָּֽם

וַתִּקַּח֩ מִרְיָ֨ם הַנְּבִיאָ֜ה אֲחֹ֧ות אַהֲרֹ֛ן אֶת־הַתֹּ֖ף בְּיָדָ֑הּ וַתֵּצֶ֤אןָ כָֽל־הַנָּשִׁים֙ אַחֲרֶ֔יהָ בְּתֻפִּ֖ים וּבִמְחֹלֹֽת

וַתַּ֥עַן לָהֶ֖ם מִרְיָ֑ם

שִׁ֤ירוּ לַֽיהוָה֙ כִּֽי־גָאֹ֣ה גָּאָ֔ה
ס֥וּס וְרֹכְבֹ֖ו רָמָ֥ה בַיָּֽם
‎

1 Potom Mojžíš a Izraelité zpívali tuto píseň Hospodinu:

„Budu zpívat Pánu,
neboť je vysoce vznešený.
Kůň i řidič
vrhl se do moře.

2 „Hospodin je má síla a moje obrana;
stal se mou spásou.
Je to můj Bůh a budu ho chválit,
Bůh mého otce, a já ho povýším.
3 Pán je válečník;
Hospodin je jeho jméno.
4 Faraonovy vozy a jeho armáda
vrhl se do moře.
To nejlepší z faraonových důstojníků
se topí v Rudém moři.
5 Hluboké vody je pokryly;
klesli do hlubin jako kámen.
6 Tvá pravice, Pane,
byl majestátní u moci.
Tvá pravá ruka, Pane,
rozbil nepřítele.

7 „Ve velikosti svého majestátu
svrhl jsi ty, kteří ti odporovali.
Uvolnil jsi svůj planoucí hněv;
pohltilo je to jako strniště.
8 Výbuchem nosních dír
vody se nashromáždily.
Vlnící se vody stály jako zeď;
hluboké vody ztuhly v srdci moře.
9 Nepřítel se chlubil,
„Budu pokračovat, předjdu je.
Rozdělím kořist;
Zaplavím se na ně.
Vytasím meč
a moje ruka je zničí. “
10 Ale foukal jsi dechem,
a moře je zakrylo.
Potopili se jako olovo
v mocných vodách.
11 Kdo mezi bohy
je jako ty, Pane?
Kdo je jako ty -
majestátní ve svatosti,
úžasné ve slávě,
dělat zázraky?

12 "Natáhnete pravou ruku,
a země spolkne vaše nepřátele.
13 Ve své neutuchající lásce budeš vést
lidé, které jste vykoupili.
Ve své síle je budete vést
do svého svatého obydlí.
14 Národy uslyší a třesou se;
trápí obyvatele Philistie.
15 Knížata edomští budou vyděšení,
Moábští vůdci se zmocní chvění,
obyvatelé Kanaánu se rozplynou;
Padne na ně teror a hrůza.
Silou tvé paže
budou stále jako kámen -
dokud tvůj lid neprojde, Pane,
dokud neprojdou lidé, které jste koupili.
17 Přivedeš je a zasadíš
na hoře tvého dědictví -
místo, Pane, které jsi vytvořil pro svůj příbytek,
svatyně, Pane, tvé ruce ustaveny.

18 „Pán kraloval
navěky a navždy."

19 Když šli faraonovi koně, vozy a jezdci do moře, přivedl Hospodin mořské vody zpět na ně, ale Izraelci kráčeli mořem po suché zemi.

20 Prorokka Miriam, Áronova sestra, vzala do ruky buben a všechny ženy ji následovaly, s bubny a tancem.

21 Miriam jim zpívala:

Zpívat pánovi,
neboť je vysoce vznešený.
Kůň i řidič
vrhl se do moře.

Ketuba sedmého dne Péše

The Ketubá del Seten Dia de Pesah (nebo כתובה ליום השביעי של פסח - Ketuba Le-yom Ha-shebi`i shel Pesah) je liturgická báseň v Ladino, popisující faraónovu porážku v moři rákosí. Většina židovských komunit zpívá tuto báseň 21. prosince Nisan sedmý den roku Pesach.[Citace je zapotřebí ] Podle židovské tradice je to den, kdy se faraónova armáda utopila v rákosovém moři, a izraelský lid zpíval Píseň moře z vděčnosti za toto vítězství.

Pravděpodobně se tento text nazývá a ketuba („manželská smlouva“), protože vztah mezi Bohem a židovským lidem je tradičně označován jako manželství a rozdělení moře je považováno za důležitou událost vedoucí k tomuto manželství, ke kterému nakonec došlo o 42 dní později, Mt. Sinaj.

Naladění básně Ladino spolu s celým textem najdete v Isaac Levy's Antology of Sepharadic Hazzanut.[7]

Hudební nastavení

Následující nastavení existují pro píseň moře v katolické tradici:

Následující nastavení existují pro píseň moře v protestant tradice:

  • Část třetí Händelova oratoria z roku 1739 Izrael v Egyptě, oprávněný Mojžíšova píseň.
  • Mirjams Siegesgesang (Miriamova píseň triumfu), op. 136 od Franz Schubert.

Verze písně obsahuje animovaný film z roku 1998 Princ egyptský. Text se skládá z několika vybraných řádků a parafrází z hebrejského textu vložených do můstku písně Když věříš.

Části písně jsou parafrázovány v melodických i textových variantách populárních Afro-Američan gospelová hudba píseň, „O Mary, neplačete“.

Reference

  1. ^ Žaltář podle sedmdesáti (1987). Boston: Klášter svaté transfigurace. ISBN  0-943405-00-9.
  2. ^ např. Metodistická bohoslužba
  3. ^ Thomas B. Dozeman (2009). Exodus. Wm. B. Eerdmans Publishing. p. 331. ISBN  978-0-8028-2617-6.
  4. ^ Wong, Gregory T.K. (2007). "Píseň Deborah jako Polemic." Biblica, sv. 88, č. 1 str. 1.
  5. ^ Hess, Richard (2016). Starý zákon: Historický, teologický a kritický úvod. Pekař. Citováno 1. září 2019.
  6. ^ Největší kniha na světě: Příběh o tom, jak se Bible stala. Muzeum Bible. p. 152. Citováno 1. září 2019.
  7. ^ Levy, Isaac (1965). Antologiya shel Hazzanut Sefaradit [Antology of Sepharadic Hazzanut]. Tři poutní slavnosti. p. 409, # 335.

externí odkazy