Srbský jazyk v Chorvatsku - Serbian language in Croatia
The Srbský jazyk je jedním z oficiálně uznaných menšinové jazyky v Chorvatsko. Je primárně používán Srbové z Chorvatska. The Chorvatská ústava, Chorvatský ústavní zákon o právech národnostních menšin, Zákon o vzdělávání v jazyce a písmu národnostních menšin a Zákon o používání jazyků a skriptů národnostních menšin definovat veřejné společné použití srbštiny v Chorvatsku. Srbština a chorvatský jsou dva standardizováno odrůdy z pluricentrický Srbochorvatský jazyk. Většina Srbů využívá Chorvatsko Ijekavian výslovnost Praslovanský samohláska jat kromě v Podunavlje region v Vukovar-Srijem a Osijek-Baranja Kraje, kde využívá místní srbská populace Ekavian výslovnost. Pošta-druhá světová válka a Chorvatská válka za nezávislost osadníci v Podunavlje, kteří přišli Bosna, Dalmácie nebo Západní Slavonie buď používají svou původní Ijekavianskou výslovnost, adoptovanou ekavianskou výslovnost nebo obojí v závislosti na kontextu. V roce 2011 sčítání srbské většiny chorvatských Srbů prohlásilo chorvatskou standardizovanou odrůdu jako svůj první jazyk, přičemž ijekavská výslovnost byla vždy vyžadována jako standardní forma v chorvatštině. Zatímco srbská odrůda rozpoznává obě výslovnosti jako standardní, Ekavian je častější, protože je dominantní Srbsko, přičemž Ijekavian je dominantní v Bosně a Hercegovině, Černá Hora a Chorvatsko.
Dějiny
Pravoslavný liturgická kniha Varaždin apostol z roku 1454 představuje nejstarší dochovaný text v roce cyrilice z území dnešního Chorvatska.[1] Chorvatský ústavní zákon o právech národnostních menšin, jeden z pouhých dvou ústavních zákonů v zemi, vstoupil v platnost 23. prosince 2002.[2]
V dubnu 2015 Výbor OSN pro lidská práva vyzval chorvatskou vládu, aby zajistila právo menšin používat svůj jazyk a abecedu.[3] Zpráva si všimla používání srbské cyrilice ve Vukovaru a příslušné obce.[3] Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić uvedl, že jeho země vítá zprávu Výboru OSN pro lidská práva.[4]
Srbské jazykové vzdělávání
Většina škol s výukou srbštiny se nachází v Vukovar-Srijem a Osijek-Baranja County v oblasti bývalé Východní Slavonie, Baranja a západní Syrmia kde byla práva na vzdělávání v menšinových jazycích poskytována v průběhu EU Přechodná správa OSN pro východní Slavonii, Baranju a západní Símium založeno na Erdutská dohoda. Dnes s těmito školami také existuje Kantakuzina Katarina Branković Srbská pravoslavná střední škola v Záhřeb.
Ve školním roce 2010–2011 navštěvovalo mateřské, základní a střední školy v srbštině 3,442 studentů.[5] V tom roce nabídlo vzdělávání v srbštině 59 vzdělávacích institucí a pracovalo v nich 561 pedagogů a učitelů.[5] Ve školním roce 2011–2012 činil celkový počet studentů 4,059 v 63 vzdělávacích institucích a pracovalo v nich 563 pedagogů a učitelů.[5] Počet tříd nebo skupin v tomto období vzrostl z 322 na 353.[5]
Jako předseda katedry Jihoslovanské jazyky, Fakulta humanitních a sociálních věd na Univerzita v Záhřebu má předsedu srbština a Černohorská literatura.[6] Mezi jinými v průběhu času byli zahrnuti lektoři srbské literatury na univerzitě Antun Barac, Đuro Šurmin a Armin Pavić.[6]
Jiné formy kulturní autonomie
Různé menšinové organizace používají při své práci srbštinu. Jeden z nich, Sdružení pro srbský jazyk a literaturu v Chorvatsku z Vukovar je nezisková profesionální organizace, která sdružuje vědce a technické pracovníky v Chorvatské republice zabývající se studiem a výukou srbského jazyka a literatury.
Společné použití na úrovni místní správy
The Zákon o používání jazyků a skriptů národnostních menšin stanoví povinné společné používání menšinových jazyků v EU obce Chorvatska s alespoň jednou třetinou příslušníků etnických menšin. Obce Dvor, Gvozd, Jagodnjak, Šodolovci, Borovo, Trpinja, Markušica, Negoslavci, Biskupija, Ervenik, Kistanje, Gračac, Udbina, Vrbovsko, Donji Kukuruzari, Erdut a Vukovar, v souladu s ustanoveními zákona, jsou povinni poskytovat stejné společné užívání srbského jazyka a srbské cyrilice. Donucovací orgány čelí velkému odporu u většinové populace, zejména v případě Vukovaru, kde to vedlo k Protikyrilické protesty 2013 v Chorvatsku.
| Obec | Jméno v menšinovém jazyce | Dotčené osady | Představeno na základě | Populace (2011) | Procento postižená menšina (2011) | okres |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vrbovsko | Врбовско | Všechny osady | Ústavní zákon | 5,076 | 35,22% | Primorje-Gorski Kotar |
| Vukovar | Вуковар | Všechny osady | Ústavní zákon | 27,683 | 34,87% | Vukovar-Srijem |
| Biskupija | Бискупија | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,699 (2001) | 85,46% | Šibenik-Knin |
| Borovo | Борово | Všechny osady | Ústavní zákon | 5,056 | 89,73% | Vukovar-Srijem |
| Civljane | Цивљане | Všechny osady | Ústavní zákon | 239 | 78,66% | Šibenik-Knin |
| Donji Kukuruzari | Доњи Кукурузари | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,634 | 34,82% | Sisak-Moslavina |
| Dvor | Двор | Všechny osady | Ústavní zákon | 6,233 | 71,90% | Sisak-Moslavina |
| Erdut | Ердут | Všechny osady | Ústavní zákon | 7,308 | 54,56% | Osijek-Baranja |
| Ervenik | Ервеник | Všechny osady | Ústavní zákon | 1 105 | 97,19% | Šibenik-Knin |
| Gračac | Грачац | Všechny osady | Ústavní zákon | 4,690 | 45,16% | Zadar |
| Gvozd | Гвозд nebo Вргинмост | Všechny osady | Ústavní zákon | 2,970 | 66,53% | Sisak-Moslavina |
| Jagodnjak | Јагодњак | Všechny osady | Ústavní zákon | 2,040 | 65,89% | Osijek-Baranja |
| Kistanje | Кистање | Všechny osady | Ústavní zákon | 3,481 | 62,22% | Šibenik-Knin |
| Krnjak | Крњак | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,985 | 68,61% | Karlovac |
| Markušica | Маркушица | Všechny osady | Ústavní zákon | 2.576 | 90,10% | Vukovar-Srijem |
| Negoslavci | Негославци | Všechny osady | Ústavní zákon | 1.463 | 96,86% | Vukovar-Srijem |
| Plaški | Плашки | Všechny osady | Ústavní zákon | 2,292 (2001) | 45,55% | Karlovac |
| Šodolovci | Шодоловци | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,653 | 82,58% | Osijek-Baranja |
| Trpinja | Трпиња | Vesnice Ćelije vyloučeno ze statutu obce[7] | Ústavní zákon | 5,572 | 89,75% | Vukovar-Srijem |
| Udbina | Удбина | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,874 | 51,12% | Lika-Senj |
| Vojnić | Војнић | Všechny osady | Ústavní zákon | 4,764 | 44,71% | Karlovac |
| Vrhovine | Врховине | Všechny osady | Ústavní zákon | 1,381 | 80,23% | Lika-Senj |
| Donji Lapac | Доњи Лапац | Všechny osady | Ústavní zákon | 2,113 | 80,64% | Lika-Senj |
| Kneževi Vinogradi | Кнежеви Виногради | Kneževi Vinogradi a Karanac[8] | Statut obce | 4,614 | 18.43% | Osijek-Baranja |
| Nijemci | .Ијемци | Banovci a Vinkovački Banovci | Statut obce | 4,705 | 10,95% | Vukovar-Srijem |
Viz také
- Menšinové jazyky Chorvatska
- Zákon o používání jazyků a skriptů národnostních menšin
- Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků
- Italský jazyk v Chorvatsku
- Srbochorvatský jazyk
- Protikyrilické protesty v Chorvatsku
Reference
- ^ „A823“. Biskupija-varazdinska.hr. Citováno 2012-09-12.
- ^ Srbské demokratické fórum. „Provedba Ustavnog zakona o pravima nacionalnih manjina u jedinicama lokalne i područne (regionalne) samouprave“ (PDF) (v srbštině). Citováno 3. května 2014.
- ^ A b B92 (3. dubna 2015). „OSN vyzývá Chorvatsko, aby zajistilo používání srbské cyrilice“. Citováno 2015-04-11.
- ^ Tanjug (3. dubna 2015). „Srbsko vítá postoj OSN k používání azbuky v Chorvatsku“. Archivovány od originál dne 11. dubna 2015. Citováno 2015-04-11.
- ^ A b C d Vláda Chorvatska (říjen 2013). „Peto izvješće Republike Hrvatske o primjeni Europske povelje o regionalnim ili manjinskim jezicima“ (PDF) (v chorvatštině). Evropská rada. p. 36. Citováno 2. prosince 2016.
- ^ A b Fakulta humanitních a sociálních věd. „Předseda srbské a černohorské literatury“. Univerzita v Záhřebu. Citováno 7. srpna 2017.
- ^ "Statut Općine Trpinja" (PDF). Citováno 23. června 2015.
- ^ „Statut Općine Kneževi Vinogradi, článek 15“ (PDF). Citováno 20. srpna 2015.
