Otevřený dopis o postavení a postavení Srbů v Chorvatsku - Open Letter on the Position and Status of Serbs in Croatia
The Otevřený dopis o postavení a postavení Srbů v Chorvatsku byl zaslán na adresy prominentních Chorvati a Srbové v září 2008.[1][2] Dopis hovořil o nepříznivých sociálních a ekonomických podmínkách, za kterých Chorvatští Srbové Žil.
Obsah dopisu
Dopis byl výsledkem rozsáhlých studií o respektu k práva menšin v Chorvatsko, které byly zahájeny Srbské demokratické fórum a další partnerské nevládní organizace fóra UNHCR, Univerzita v Záhřebu a další srbské nevládní organizace.[3][4]
Studie upozornila na problémy, jako jsou dlouhodobé zkoušky, slovní urážky, fyzické útoky a devastace budov a náboženských předmětů patřících Srbská menšina.[4] Některá média, jako např Seznam Jutarnji, zveřejnil kritiku implementace Erdutská dohoda.[3] Studie to zjistila Nova TV a Seznam Večernji jsou v popředí nenávistných projevů v médiích. Studie se také zabývala fenoménem nacionalistické zpěvačky Marko Perković.[5][4]
Podle studie jsou Srbové v Chorvatsku marginalizováni, jejich etnická identita je stigmatizována a je na nich vinena válka z let 1991–95. Zdůraznilo, že regiony, kde po staletí žili Srbové, byly zpustošeny a ekonomicky zanedbávány.[4]
Dopis uvedl, že došlo k určitému vývoji v oblasti lidských práv a práv menšin, varoval však před nedostatečným prováděním dobré legislativy.[6][1] V dopise bylo uvedeno, že Srbové v Chorvatsku stále nemají stejné příležitosti pro socializaci nebo stejnou úroveň lidských práv, etnického nebo profesního uznání, zejména v oblastech, kde se nedávno vrátili k životu. V dopise bylo uvedeno, že k pozitivní změně by bylo nutné, aby majoritní populace vnímala menšinovou populaci jako bohatou na životní prostředí[je zapotřebí objasnění ] a ne jako ohrožení společnosti.[1]
Reakce
The Srbské demokratické fórum nepozval Nezávislá demokratická srbská strana podepsat otevřený dopis, přičemž se domnívají, že jako součást vlády nesou určitou odpovědnost za marginalizaci srbské menšiny.[2] To následně vedlo ke střetům mezi EU Srbské demokratické fórum, Nezávislá demokratická srbská strana a Strana dunajských Srbů.[3]
Přední signatáři[1]
- Ivo Banac (historik, profesor, prezident Chorvatský helsinský výbor (2007–09) a člen Chorvatská akademie věd a umění[7][8])
- Sead Berberović (Univerzita v Záhřebu profesor[9])
- Alen Budaj (ředitel Margelovův institut[10])
- Slobodan Budak (právník)[11]
- Ivan Zvonimir Čičak (Chorvatský politik a první prezident EU) Chorvatský helsinský výbor[12])
- Silvije Degen (právník a politik z Záhřeb )
- Zora Dirnbachová (člen Společnost chorvatských spisovatelů[13])
- Srđan Dvornik (spisovatel, který se aktivně podílel na práci Institut otevřené společnosti a Nadace Heinricha Bölla[14])
- Davor Gjenero (nezávislý politický poradce[15])
- Drago Hedl (investigativní novinář, spisovatel pro Divoký tribun, Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, Opatrovník, a Časy.[16][17])
- Salomon Jazbec (člen Náboženství pro mír a tajemnice Margelova institutu[18])
- Boris Jurinić (člen Rady pro rozvoj občanské společnosti chorvatské vlády na ministerstvu kultury[19]
- Petar Kuzmić (Předseda evangelické (letniční) církve v Chorvatské republice[20])
- Dražen Lalić (sociolog a profesor na Univerzita v Záhřebu[21][22])
- Svetozar Livada (Předseda Svaz Srbů v Chorvatsku[23])
- Predrag Matvejević (spisovatel[24])
- Jovan Mirić (profesor na Univerzita v Záhřebu[25])
- Aleksandar Novković (fotograf[26][27])
- Jaroslav Pecnik (politický analytik[28])
- Drago Pilsel (publicista a bývalý člen Amnesty International[29][30])
- Žarko Puhovski (profesor, politický analytik a bývalý prezident EU) Chorvatský helsinský výbor[31])
- Simo Rajić (právník a bývalý poslanec Chorvatský parlament[32])
- Slobodan Šnajder (spisovatel[33])
- Lordan Zafranović (Jugoslávský filmový režisér a hlavní postava Jugoslávská černá vlna[34])
- Zdravko Zima (literární kritik, esejista a publicista[35])
- Daniel Žderić (majitel největšího chorvatského nakladatelství, Profil[36])
Reference
- ^ A b C d „Margelovův institut“. Margel-institute.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ A b Portál Jutarnji.hr. „SDF za bolji položaj Srba u Hrvatskoj“. Jutarnji.hr. Citováno 2. února 2012.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ A b C Portál Jutarnji.hr (20. září 2008). „Zašto se svađaju Srbi“. Jutarnji.hr. Citováno 2. února 2012.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ A b C d „Studija o položaju Srba u Hrvatskoj: Nova TV i Večernji list prednjače u“ srbofobiji"". Index.hr. 9. února 2008. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Srbima u Hrvatskoj smetaju pravosuđe i Thompson> Slobodna Dalmacija> Hrvatska". Slobodnadalmacija.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Džakula: Srbi služe samo za dobivanje glasova". Slobodnadalmacija.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Chorvatská akademie věd a umění - Ivo Banac“. Info.hazu.hr. 17. května 1990. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Ivo Banac: Detaily vědce“. Tkojetko.irb.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Sead Berberović: Podrobnosti vědce“. Tkojetko.irb.hr. 15. března 1953. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Margelov institut“. Margel-institute.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ "snv - TJEDNIK NOVOSTI - 487 - INTERVJU: ADVOKAT SLOBODAN BUDAK". Snv.hr. 17.dubna 2009. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Ivan Zvonimir Čičak novi predsjednik HHO-a“. Dnevnik.hr. 21. listopadu 2009. Citováno 2. února 2012.
- ^ "HDP - hrvatsko društvo pisaca". Hdpisaca.org. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Autori“. Fraktura.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Davor Gjenero“. Balkans.aljazeera.net. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Drago Hedl - Biografija autora RFE“. Slobodnaevropa.org. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Drago Hedl: Mezinárodní centrum pro novináře“. ICFJ. Archivovány od originál dne 5. dubna 2012. Citováno 2. února 2012.
- ^ „SALAMON JAZBEC - Jasenovac nije mit“. Pecatmagazin.com. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Članovi Savjeta". Uzuvrh.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Ugovor između Vlade Republike Hrvatske i Evanđeoske (Pentekostne) crkve u Republici Hrvatskoj, Kršćanske adventističke crkve u Republici Hrvatskoj i Saveza baptističkih crkava u Republici Hrvatskoj o pitanjima od zajedničkog interesa". Poslovniforum.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Dražen Lalić: podrobnosti". Tkojetko.irb.hr. 15. června 1960. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Profil Dražen Lalić“. Ffst.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Prof. dr. Sc. Svetozar Livada - ISTRAŽIVAČKI PROJEKAT - Jadovno 1941". Jadovno.com. 28. ledna 2010. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Webová stránka Predrag Matvejevic“. Giardini.sm. 5. listopadu 2005. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Jovan Mirić profile“. Korenicani.com. 20. září 2010. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Art Foto Novković“. Artfotonovkovic.com. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Aleksandar Saša Novković - foto izložba". Culturenet.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ Kruno Kartus. „Duh ratnog zločinca Glavaša okovao je Osijek“. Tportal.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Autor“. tportal.hr. 29. ledna 2012. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Drago Pilsel napustio Amnesty International: Kako HČSP-ovac može biti kandidat za Upravni odbor ?!“. Index.hr. 31. května 2011. Citováno 2. února 2012.
- ^ "Žarko Puhovski". Biografije.org. Citováno 2. února 2012.
- ^ Mislav Šimatović (12. února 2008). „Banka za novu srpsku elitu u Hrvatskoj“ [Banka pro novou srbskou elitu v Chorvatsku] (v chorvatštině). Národní (týdně). Archivováno z původního dne 22. července 2012. Citováno 22. července 2012.
- ^ „Intervju: Slobodan Snajder“. Vreme.com. Citováno 2. února 2012.
- ^ „Lordan Zafranović režiser i scenarist“. Lordanzafranovic.com. Citováno 2012-02-02.
- ^ „Autori“. Fraktura.hr. Citováno 2. února 2012.
- ^ Chorvatsko (19. ledna 2010). „Životna ispovijest vlasnika Profila Daniela Žderića - Život - Globus - nacionalni tjednik“. Globus.jutarnji.hr. Citováno 2. února 2012.
