Srbská národní rada - Serb National Council
 Logo SNV | |
| Formace | 1997[1] |
|---|---|
| Typ | střechová organizace |
| Právní status | zvolen politický, poradní a koordinační střechová organizace |
| Účel | ochrana zájmů a práv Srbů v Chorvatsku |
| Hlavní sídlo | Záhřeb |
Obsluhovaný region |  Chorvatsko |
Členství | Prosvjeta Srbské demokratické fórum Srbská komunita v Rijece Srbské společenství na Istrii Smíšená rada obcí Nezávislá demokratická srbská strana Baranja Demokratické fórum Sdružení srbských uprchlíků a vyhnanců z Chorvatska Některé z farností Srbské pravoslavné církve v Chorvatsku Poslanci a prominentní jednotlivci |
Úřední jazyk | chorvatský, srbština |
Prezident | Volný |
Tajemník | Branko Jurišić |
| webová stránka | snv.hr |
The Srbská národní rada (srbština: Српско народно вијеће, СНВ, chorvatský: Srpsko narodno vijeće nebo SNV) je voleným politickým, konzultačním a koordinačním orgánem, který působí jako forma samospráva a autonomní kulturní instituce Srbové z Chorvatska ve věcech týkajících se občanská práva a kulturní identita.[2][3] Rada se zaměřuje především na lidská, občanská a národní práva a na otázky identity, účasti a integrace chorvatských Srbů v chorvatské společnosti.[3]
Subjekt byl zřízen jako národní koordinace srbské komunity v roce 2006 Chorvatsko v roce 1997, v důsledku Chorvatská válka za nezávislost a porážka samozvaných Republika Srbská Krajina. Právní základ pro jeho založení byl získán z mezinárodního práva Erdutská dohoda podepsána v roce 1995, která ukončila konflikt v Východní Slavonie, Baranja a západní Syrmia udělením práv na kulturní autonomii výměnou za mírové znovuzačlenění. Síť Srbské národní rady se skládá z 94 regionální a místní (obecní nebo město ) rady s celkovým počtem 1581 členů rady.[4] Jsou voleni každé čtyři roky v EU Volby rad a zástupců národnostních menšin poslední je organizována v 2019.
Dějiny
Dějiny srbské kulturní autonomie v Chorvatsku
Současná srbská národní rada předpokládá svou kulturní tradici v historické přednostnosti nesegregacních a neteritoriálních orgánů srbské kulturní autonomie na území dnešního Chorvatska. Oddíl čtyři (4) čl. 1 odst. 1 statutu[5] srbské národní rady výslovně vyjmenuje následující historické základy srbské kulturní autonomie, na jejichž základě orgán funguje:
- A) Historické dokumenty vydané císaři Dům Habsburgů v roce 1690, 1691, 1695, 1706, 1713, 1715, 1732 a 1743 a výslovně pojmenování 1779 Deklarativní rescript illyrského národa.
- B) Rakouská říše a Rakousko-Uhersko právní články 1790, 1848 a 1868.
- C) Franz Joseph I. z Rakouska Reskript vydaný Karlovarský patriarcha Samuilo Maširević dne 10. října 1868.
- D) Zákon ze dne 14. května 1887 a další akty související s právy Srbů uzákoněné Saborem (parlamentem) Trojjediné království Chorvatska, Slavonie a Dalmácie.
- E) Dokument Národní rady Slovinců, Chorvatů a Srbů z roku 1918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů.
- F) Dokumenty Státní antifašistická rada pro národní osvobození Chorvatska potvrzuje Srby z Chorvatska společně s Chorvati jako rovnocenné složky Rady a její práce, které představují základdruhá světová válka Chorvatská ústavní organizace.
Rozpuštění Jugoslávie
První volby více stran v EU Socialistická republika Chorvatsko v 1990 došlo během politické krize v EU Socialistická federativní republika Jugoslávie, rozpad Liga komunistů Jugoslávie a roste etnické napětí mezi Chorvaty a Srby. Většina chorvatských Srbů hlasovala pro reformované Liga komunistů Chorvatska přesto překvapivě skončil ve volbách jen na druhém místě. Významná část četné srbské komunity v Chorvatsku se obávala, že nová vláda pod vedením tehdejšího nacionalisty Chorvatská demokratická unie může povolit nebo zahájit některé represivní politiky, k nimž došlo během druhá světová válka Genocida Srbů v nezávislém státě Chorvatsko. Tyto obavy byly instrumentalizovány ve prospěch nacionalistů Srbská demokratická strana který zavedl kontrolu nad většinou srbských většinových komunit ve snaze dokončit etnické oddělení. Cíle nacionalistického srbského vedení usnadnilo zapojení Jugoslávská lidová armáda, zejména v multikulturní východní části Slavonie (Podunavlje ), které se vytvoří NKÚ Východní Slavonie, region, kde Srbové nebyli většinou a Srbská demokratická strana v době voleb v roce 1990 ani neexistovala.[6]
Dne 8. prosince 1991 Srbské demokratické fórum byla založena v Lipik (pouze dva dny poté, co vládní síly převzaly kontrolu nad městem) ve snaze zabránit další eskalaci Chorvatská válka za nezávislost a usilovat o mírové řešení konfliktu. V té době již byla dokončena počáteční fáze války, která vedla k efektivnímu oddělení Srbů a Chorvatů. Srbové v oblastech kontrolovaných chorvatskou vládou a Chorvaté v Republice Srbská Krajina byli vystaveni pronásledování a vyhoštění. V roce 1992 Srbové v oblastech kontrolovaných chorvatskou vládou zahájili první iniciativy na zřízení kulturního koordinačního orgánu.[7] Skupina měla v úmyslu založit srbský národní Sabor na modelu historických těl existujících v roce Rakouská říše od XVII do XIX století.[7] Iniciativa byla odsouzena členy Chorvatský parlament a Chorvatská vláda jako snaha o vytvoření paralelního chorvatského parlamentu a následující negativní mediální kampaň obvinil iniciativu z toho, že je nebezpečnější a zrádný než separatista akce Srbů v samozvané Republice Srbská Krajina.[7] To vedlo k neúspěchu iniciativy a absenci jakékoli nové iniciativy až do konce roku 1995 a začátku roku 1996.[7]
Erdutská dohoda a přechodná moc UNTAES
Formace
Srbská národní rada ustavující shromáždění se konalo v roce 1997 v Záhřeb z podnětu Aliance srbských organizací a jejích členů Prosvjeta, Srbské demokratické fórum Srbské společenství Rijeka a Istrie a Smíšená rada obcí východní Slavonie, Baranje a západní Syrmie.[4] Kromě toho byli také zakládajícími členy Nezávislá demokratická srbská strana, Demokratické fórum Baranja, Sdružení srbských uprchlíků a vyhnanců z Chorvatska, zástupci některých církevních farností Srbská pravoslavná církev Poslanci srbského etnika a vážení jednotlivci.[4]
Statut
Srbská národní rada Statut sestává z 29 článků.[5] Podle článku 2 statutu jsou právními základy pro zřízení Rady:
- ustanovení z Ústava Chorvatska
- Chorvatský ústavní zákon o právech národnostních menšin
- Mezinárodní zákony o lidských právech a svobodách a právech etnických a národních komunit a menšin (Charta OSN, univerzální deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Helsinský závěrečný akt, Pařížská charta a další relevantní OBSE dokumenty, Evropská úmluva o lidských právech s protokoly, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluva o genocidě, Úmluva o právech dítěte a další relevantní Smlouvy podepsané Chorvatskem)[5]
Struktura
Strukturu srbské národní rady tvoří shromáždění, předsednictví, dozorčí rada, prezident, místopředseda a viceprezidenti. Stálými pracovními orgány předsednictví jsou: 1) Výbor pro výběr, jmenování a organizaci, 2) Výbor pro lidská práva v ústavním a právním postavení Srbů, 3) Výbor pro vzdělávání a mládež, 4) Výbor pro návrat, rekonstrukci a socioekonomické postavení Srbů, 5) Výbor pro informace, publikační činnost a dokumentaci a 6) Výbor pro spolupráci se Srby v jiných zemích.[5]
Regionální a místní rady
Kritiky
Rada je terčem kritiky chorvatštiny krajní pravice večírky a skupiny jako Chorvatská strana práv[8] a Chorvatská strana práv dr. Ante Starčević.[9]
V roce 2012 byla Rada kritizována Srbské demokratické fórum za údajnou netransparentní a nezákonnou správu finančních prostředků přidělených EU Chorvatská vláda za rozvoj a práci srbských organizací a institucí v Chorvatsku.[10]
Prezidenti
- Milorad Pupovac (1997–2019)[11]
- Boris Milošević (2019–2020)[12]
- Bude upřesněno
jiný
V bývalém jugoslávském regionu existují další organizace se stejným názvem, zejména organizace Srbská národní rada v Kosovu a Metohiji (SNV KiM).
Reference
- ^ „Srpsko narodno vijeće-o nama“. Srbská národní rada. Citováno 2014-03-19.
- ^ „About SNV“. Srbská národní rada. Citováno 2014-03-19.
- ^ A b „Srbská národní rada“. UNHCR. Archivovány od originál dne 03.07.2014. Citováno 2014-03-19.
- ^ A b C „Srbská národní rada - Српскo нaрoднo виjeћe“. Federální unie evropských národností. Citováno 13. března 2020.
- ^ A b C d "Statut Srpskog narodnog vijeća" (PDF). Srbská národní rada. Citováno 13. března 2020.
- ^ Hayball, Harry Jack (2015). Srbsko a srbská vzpoura v Chorvatsku (1990-1991) (Diplomová práce (Ph.D.)). Goldsmiths College. Citováno 14. září 2019.
- ^ A b C d Pupovac, Milorad (20. srpna 2011). „Usud Srpskog narodnog vijeća“ [Osud srbské národní rady] (v srbštině). Záhřeb: Novosti (Chorvatsko).
- ^ „HSP: Srpsko narodno vijeće provocira hrvatsku javnost“. Citováno 2014-03-19.
- ^ "Srpsko narodno vijeće potiče huškačke i radikalne poteze". Novinky z Dalmácie. 7. ledna 2011. Citováno 2014-03-19.
- ^ Radio.net (2012-07-24). „SDF vyzývá vlády, aby zastavily netransparentní financování SNV“. T-portál. Citováno 2014-03-19.
- ^ „Boris Milošević umesto Pupovca na čelu SNV“. N1 Srbija (v srbštině). Citováno 2020-07-26.
- ^ Srbsko, RTS, Radio televizija Srbije, Radio Television of. „Boris Milošević nije više predsednik SNV-a“. www.rts.rs. Citováno 2020-07-26.
