Prezident Slovenska - President of Slovakia
| Prezident Slovenské republiky Prezident Slovenskej republiky | |
|---|---|
 Prezidentský standard | |
| Rezidence | Grassalkovichův palác Bratislava |
| Jmenovatel | Populární hlasování |
| Délka termínu | Pět let obnovitelné jednou za sebou |
| Zahajovací držák | Michal Kováč 2. března 1993 |
| Formace | Ústava Slovenska |
| Plat | C. 110,880 € každoročně[1] |
| webová stránka | Prezident Slovenské republiky |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Slovensko |
Legislativa |
The prezident Slovenské republiky (Slovák: Prezident Slovenskej republiky) je hlava státu z Slovensko a vrchní velitel z Ozbrojené síly. Prezident je volen přímo lidmi na pět let a může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí období. Předsednictví je do značné míry obřadní úřad, ale prezident vykonává určité omezené pravomoci s absolutní diskrétností. Oficiální rezidence prezidenta je Grassalkovichův palác v Bratislava.
Historie kanceláře
Kancelář byla zřízena ústava Slovenska dne 1. ledna 1993, kdy se Slovensko trvale rozdělilo od Československo a stal se nezávislým. Kancelář byla neobsazena do 2. března 1993, kdy byl prvním prezidentem Michal Kováč byl zvolen Národní rada Slovenské republiky. V roce 1998 však národní rada nemohla zvolit nástupce Kováče. Výsledkem bylo, že půl roku po skončení Kováčova funkčního období v březnu 1998 byla pozice neobsazena. Povinnosti a pravomoci úřadu byly přeneseny na tehdejšího předsedu vlády a mluvčího úřadu Národní rada. K vyřešení problému byla změněna ústava, aby byla zajištěna lidová volba prezidenta. V roce se konaly prezidentské volby 1999, 2004, 2009, 2014 a 2019.
Současný prezident je Zuzana Čaputová, který nastoupil do funkce 15. června 2019.
Role a pravomoci
Prezident Slovenska má při tvorbě politiky omezenou roli, protože úřad je z velké části slavnostní v rámci parlamentní republiky. Podle ústavy je prezident nejvyšším představitelem státu na Slovensku i v zahraničí.[2]
Prezident navenek zastupuje Slovenskou republiku a uzavírá a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Může delegovat na vládu nebo se souhlasem vlády na jednotlivé členy Slovenské republiky uzavírání mezinárodních smluv.[2] Historicky všichni slovenští prezidenti delegovali tuto moc na vládu. Technicky je to oficiálně hotové[je zapotřebí objasnění ] rozhodnutím prezidenta č. 250/2001 Sb. (kterým bylo nahrazeno rozhodnutí prezidenta č. 205/1993 Sb.), které je stále v platnosti.[3]
Mezi ústavní pravomoci prezidenta patří jmenování a jmenování premiér. Volba prezidenta není omezena, ale ústavou prezident svými rozhodnutími zajišťuje řádný výkon ústavních orgánů.[je zapotřebí objasnění ] Protože vláda toho, kdo je jmenován předsedou vlády, musí získat důvěru v parlament, prezident obvykle jmenuje vůdce vítězné strany nebo koalice v parlamentních volbách.
Prezident má výhradní právo podle vlastního uvážení jmenovat tři členy soudní rady, jednoho člena rady pro rozpočet a dva členy rady Ústavu paměti národa; udělovat vyznamenání[je zapotřebí objasnění ], jmenovat předsedu a místopředsedu Ústavního soudu Slovenské republiky (z řad soudců Ústavního soudu) a udělit milost nebo podmínečné propuštění.[2]
Prezident může vetovat jakýkoli návrh zákona nebo návrh ze strany Národní rada, s výjimkou ústavních změn.[2] Toto veto může být zrušeno, pokud národní rada znovu schválí stejný návrh zákona s většinou všech členů rady, takže tato moc je považována za poměrně slabou.
Prezident je formálně vrchní velitel z Slovenské ozbrojené síly, ale tato role je slavnostní, protože podle ústavy, kdy prezident jedná jako vrchní velitel jeho rozhodnutí je platné až poté, co je podepsáno předsedou vlády nebo ministrem zmocněným předsedou vlády, v takových případech je za rozhodnutí prezidenta odpovědná vláda.[je zapotřebí objasnění ] Totéž platí pro amnestie a jmenování vedoucích diplomatických misí.[2]
Mezi jejich další ústavní povinnosti patří podepisování zákonů, jmenování ministrů na doporučení předsedy vlády a jmenování různých dalších státních úředníků: generálů, profesorů, soudců, rektorů, prokurátorů a podobně.[2]
Prezident má diskreční pravomoc (může odmítnout jmenování) nad jmenováním některých úředníků. Například se vyskytly případy, kdy prezident odmítl jmenovat viceguvernéry Národní banky Slovenska doporučené vládou. Tyto kroky prezidenta potvrdil Ústavní soud.[4]
V mnoha případech je jmenování státních úředníků upraveno jinými zákony. Například prezidentova pravomoc jmenovat ústavní soudce je omezena na výběr z kandidátů volených Národní radou, z nichž musí prezident jmenovat polovinu. Jmenování nebo odvolání soudců je určováno rozhodnutími soudní rady, která předkládá své návrhy prezidentovi.
Prezidentské pravomoci jsou za zvláštních okolností podstatně zvýšeny, když národní rada vysloví nedůvěru vládě.[2] V takovém případě podléhá řada výkonných pravomocí vlády (např. Jmenování úředníků, zahraniční cesty, podepisování smluv) prezidentovu schválení.
Posloupnost
V případě, že prezident není schopen vykonávat své povinnosti, nebo pokud se prezidentský úřad z jakéhokoli důvodu uvolní, mluvčí národní rady a Vláda vedená premiér společně vykonávat povinnosti prezidenta.
Prezidenti Slovenské republiky
- Strany
| Prezident | Předsednictví | Strana | Volby | Předchozí kancelář | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 |  | Michal Kováč 1930–2016 (Žil: 86 let) | 2. března 1993 – 2. března 1998 | Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) | 1993 | Předseda Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky (1992) | |
| 2 |  | Rudolf Schuster Narozen 1934 (86 let) | 15. června 1999 – 15. června 2004 | Strana občanského porozumění (ÚPLATEK) | 1999 | Člen národní rady (1998–1999) Starosta města Košice (1994–1999) | |
| 3 |  | Ivan Gašparovič Narozen 1941 (79 let) | 15. června 2004 – 15. června 2014 | Hnutí za demokracii (HZD) | 2004 | Předseda národní rady (1993–1998) | |
| Nezávislý | 2009 | ||||||
| 4 |  | Andrej Kiska Narozen 1963 (57 let) | 15. června 2014 – 15. června 2019 | Nezávislý | 2014 | Žádná předchozí zvolená funkce | |
| 5 |  | Zuzana Čaputová Narozen 1973 (47 let) | 15. června 2019 – Držitel úřadu | Progresivní Slovensko (PS) | 2019 | Žádná předchozí zvolená funkce | |
Úřadující prezidenti
| název | Období |
|---|---|
| Vladimír Mečiar Ivan Gašparovič | 2. března 1998 - 30. října 1998 14 července 1998-30 října 1998 |
| Mikuláš Dzurinda Jozef Migaš | 30. října 1998 - 15. června 1999 |
Poslední volby
Zuzana Čaputová z Progresivní Slovensko Strana skončila daleko před ostatními kandidáty, získala 40,6% hlasů, ale nedosáhla potřebné hranice 50% + 1 hlas od všech registrovaných voličů, aby se vyhnula útěku. Maroš Šefčovič, místopředseda Evropská komise za Energetickou unii, která kandidovala jako nezávislá s podporou vládního Smeru-SD,[5] byl finalista s 18,7% hlasů a získal druhé místo v run-off. Volební účast v prvním kole činila 48,74%, což je nejvyšší procento v této fázi prezidentských voleb od zavedení přímého hlasování pro tuto funkci v roce 1999.[6]
Ve druhém kole zvítězila Čaputová ve volbách do prezidentského úřadu a získala 58,4% hlasů na Šefčovičových 41,6%. Stala se první ženou, která byla zvolena do této pozice, a stane se nejmladší slovenskou prezidentkou po své inauguraci 15. června 2019.[7] Volební účast druhého kola, jen 41,80%, byla nejnižší v kterémkoli kole prezidentských voleb na Slovensku.[8] Počet hlasů, s nimiž byla Čaputová zvolena do funkce, je také nejnižší pro dosavadní přímo zvolený slovenský prezident.[8]
| Kandidát | Strana | První kolo | Druhé kolo | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlasy | % | Hlasy | % | |||
| Zuzana Čaputová | Progresivní Slovensko | 870,415 | 40.57 | 1,056,582 | 58.41 | |
| Maroš Šefčovič | Nezávislý | 400,379 | 18.66 | 752,403 | 41.59 | |
| Štefan Harabin | Nezávislý | 307,823 | 14.35 | |||
| Marian Kotleba | Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko | 222,935 | 10.39 | |||
| František Mikloško | Nezávislý | 122,916 | 5.73 | |||
| Béla Bugár | Most – Híd | 66,667 | 3.11 | |||
| Milan Krajniak | Jsme rodina | 59,464 | 2.77 | |||
| Eduard Chmelár | Nezávislý | 58,965 | 2.75 | |||
| Martin Daňo | Nezávislý | 11,146 | 0.52 | |||
| Róbert Švec | Nezávislý | 6,567 | 0.31 | |||
| Juraj Zábojník | Nezávislý | 6,219 | 0.29 | |||
| Ivan Zuzula | Slovenská konzervativní strana | 3,807 | 0.18 | |||
| Bohumila Tauchmannová | Nezávislý | 3,535 | 0.16 | |||
| Robert Mistrík[A] | Nezávislý | 3,318 | 0.15 | |||
| József Menyhárt[A] | Strana maďarského společenství | 1,208 | 0.06 | |||
| Neplatné / prázdné hlasy | 13,495 | – | 38,432 | – | ||
| Celkový | 2,158,859 | 100 | 1,847,417 | 100 | ||
| Registrovaní voliči / volební účast | 4,429,033 | 48.74 | 4,419,883 | 41.80 | ||
| Zdroj: Statistics.sk (první kolo), (druhé kolo) | ||||||
Žijící bývalí prezidenti
Žijí tři bývalí slovenští prezidenti:
Rudolf Schuster
(1999–2004)
4. ledna 1934
Ivan Gašparovič
(2004–2014)
27. března 1941
Andrej Kiska
(2014–2019)
2. února 1963
Viz také
- Seznam prezidentů Československa
- Seznam předsedů vlád Slovenska
- Seznam předsedů slovenských parlamentů
Reference
- ^ "ZÁKON O PLATOVÝCH POMEROCH NIEKTORÝCH ÚSTAVNÝCH ČINITEĽOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY" (PDF) (ve slovenštině). Vláda Slovenska. 13. března 2013.
- ^ A b C d E F G „Ústava Slovenské republiky“. Ústavní soud Slovenské republiky. Citováno 7. srpna 2019.
- ^ „250/2001 Z. z.“ Slov-Lex. Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky. Citováno 7. srpna 2019.
- ^ „PL. ÚS 14/06“. KÓDY. Citováno 7. srpna 2019.
- ^ Liberální povýšená Caputova zvolena první slovenskou prezidentkou The New York Times, 30. března 2019
- ^ Terenzani, Michaela (18. března 2019). "Přehled prvních prezidentských voleb v Solovaku" (PDF). Vztahy s vládou CEC. Citováno 31. března 2019.
- ^ Prezidentkou Slovenska byla zvolena Zuzana Čaputová TASS, 31. března 2019
- ^ A b Terenzani, Michaela (31. března 2019). „Čaputová zvítězila na rekordně nízké volební účasti“. spectator.sme.sk. Divák. Citováno 31. března 2019.
