Münster Hauptbahnhof - Münster Hauptbahnhof - Wikipedia
Přechodová stanice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() Nádraží z pohledu Berliner Platz | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | Berliner Platz 8-10, Münster, Severní Porýní-Vestfálsko Německo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Souřadnice | 51 ° 57'24 ″ severní šířky 7 ° 38'6 ″ východní délky / 51,95667 ° N 7,63500 ° ESouřadnice: 51 ° 57'24 ″ severní šířky 7 ° 38'6 ″ východní délky / 51,95667 ° N 7,63500 ° E | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Linka (y) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Platformy | 9 (1 zavřeno) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Konstrukce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Architekt |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Architektonický styl |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jiná informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód stanice | 4280[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód DS100 | EMST[2] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IBNR | 8000263 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kategorie | 2[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tarifní zóna | Westfalentarif: 55011[3] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
webová stránka | www.bahnhof.de | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1. října 1890 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klíčová data | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1930 | renovovaný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1945 | zničeno | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1958 | přestavěn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Cestující | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
65,000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Služby | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() ![]() Münster Hauptbahnhof Poloha v Severním Porýní-Vestfálsku ![]() ![]() Münster Hauptbahnhof Umístění v Evropě ![]() ![]() Münster Hauptbahnhof Münster Hauptbahnhof (Evropa) |
Münster Hauptbahnhof je hlavní železniční stanice ve městě Münster v Německo.
Dějiny
Původní stanice Münster byla otevřena v roce 1848 Železniční společnost Münster-Hamm, když se otevřela Železnice Münster – Hamm do tehdejšího hlavního města pruský Provincie Vestfálsko jako konec jeho odbočka z Hammu, kde se to spojilo s Kufr mezi Kolínem a Mindenem. Železnice byla slavnostně zahájena 25. května 1848. Budova stanice byla postavena před Servatii-Tor (brána) mezi moderními ulicemi Wolbecker Straße a Albersloher Weg.
Asi měsíc po otevření byla do nákladní dopravy na trati přidána osobní doprava. V prvních letech však nebyl nový dopravní prostředek nijak zvlášť úspěšný. V průměru bylo zaznamenáno 100 cestujících na vlak.
1855-1880
V roce 1855 převzala železniční společnost Münster-Hamm v roce 1855 pruská vláda Královská vestfálská železniční společnost (Königlich-Westfälische Eisenbahn, KWE). To vedlo ke zkrácení jízdních dob, protože vlaky, ze kterých nyní jezdily vlaky Warburg do Munsteru.
V roce 1856 Železnice Münster – Rheine byla otevřena. Tato linka se připojila v Rheine s Hanoverská západní železnice, připojování Löhne, Rheine a Emden.
Koncese na stavbu železničního spojení z Ruhr oblast a Venlo přes Münster do Hamburg byla v roce 1866 udělena Železniční společnost Kolín nad Rýnem (Cöln-Mindener Eisenbahn-Gesellschaft, CME). The Sekce Wanne – Munster této trasy byla otevřena v roce 1870. Byla rozšířena na Osnabrück v roce 1871 / a do Hamburku v roce 1874. Munster měl nyní přímý přístup k německé Severní moře porty. CME postavila svou stanici v Münsteru východně od stanice KWE. Tato stanice byla navržena jako mezipřistání, aby bylo možné postavit jednu stanici pro obě železnice.
V západní Münsterland Na začátku šedesátých let 19. století se objevily snahy o podporu místního hospodářství vybudováním železničního spojení z Münsteru přes Gronau na Enschede. Stavba začala v červnu 1872, ale železniční společnost Münster-Enschede se v roce 1874 dostala do finančních potíží. KWE proto převzala její vedení a dne 30. září 1875 otevřela linka do Enschede. Tato linka využívala stanici KWE. “
1880–1914

Po znárodnění železnic v roce 1881 se všechny železnice v Münsteru staly součástí Pruské státní železnice. Již v roce 1875 byly venkovské obce St. Lamberti a Mauritz začleněny do Münsteru, takže nyní měla plánovací pravomoc pro oblast stanice. V roce 1885 byly k dispozici finanční zdroje na vybudování centrální stanice. K otevření zpravodajské stanice došlo 1. října 1890.
Původně plánováno jako úzkorozchodná železnice z Münsteru do Telgte, trať z Münsteru přes Warendorf na Rheda byl postaven jako standardní rozchod. Dne 8. Února 1886 čára mezi Munsterem a Warendorfem. byla otevřena.
Munster se stále častěji stával hlavním vlakovým nádražím a železniční síť byla v roce 1903 rozšířena přes Linka Münster – Warstein na Neubeckum a v roce 1908 přes Baumberge železnice přes Coesfeld na Empel-Rees. Stanice však nedosáhla takového významu, jaký město hledalo, hlavně proto, že spojovala hlavní trať Kolín nad Rýnem a Ruhr s Hannover a Berlín obešel Munster.
1920–1933

V roce 1920 byly do Německa začleněny německé státní železnice Deutsche Reichsbahn. The linka do Lünen byl otevřen v roce 1928 a železniční obchvat byl otevřen v roce 1930.
Vzhledem k tomu, že objem dopravy se na konci 20. let 20. století dále zvýšil, bylo nutné vybudovat další nástupiště. V letech 1928/30 byla staniční budova přestavěna na „bránu do moderního města“ a rekonstrukce byla dokončena koncem září 1930 na Katholikentag.
1933–1945
Münster byl zahrnut do Blitzzug („Bleskový vlak“). Od 6. října 1935 byl Münster zařazen na trasu této sítě mezi Kolínem a Hamburkem.
Se začátkem EU se situace zásadně změnila Druhá světová válka. Slevy na cestování byly zrušeny v lednu 1940 a byl zaveden zkrácený harmonogram. Následovala další redukce služeb.
V letech 1941/42 byl na stanici v Münsteru postaven podzemní bunkr pro 2 000 lidí. To bylo zajato v roce 1945, ale bez zranění.
Došlo na 102 náletů na železniční zařízení v Münsteru spojeneckými bombardéry. Letecké útoky na oblast stanice zničily vozy a lokomotivy a také 75 až 80% kolejí. Budova stanice byla zcela zničena.
1945–2012
Dne 2. dubna 1945 pochodovala spojenecká vojska do Münsteru. Na konci dubna byly znovu otevřeny linie na západ. V létě 1945 byla zahájena rekonstrukce kolejí a stavědel. Po opravě poškozených mostů v oblasti Schleuse Münster mohly vlaky opět jezdit do Osnabrücku. Protože v oblasti nástupiště byly plošiny, schody a tunely pro chodce nepoužitelné, musely být před zahájením provozu cestujících rychle provedeny opravu.
V roce 1949 bylo vybudováno spojení s městskou přístavní železnicí, která umožňovala osobní vlaky Westfälische Landes-Eisenbahn (Vestfálská státní železnice), aby se přiblížila ke stanici z Lippstadtu. Za tímto účelem Westfälische Landes-Eisenbahn postavil na východní straně stanice páté nástupiště, které bylo využíváno pouze vlastními vlaky. Tato platforma byla uzavřena od upuštění od osobní dopravy na trati do Lippstadtu v zimním letovém řádu roku 1975.[4]
Na počátku 50. let byla stanice přestavována v několika fázích. Staniční hala byla dokončena v roce 1958 a práce na stanici byly dokončeny v roce 1960. Plány prací na stanici a přilehlých oblastech byly připraveny munsterským původním architektem Deutsche Bundesbahn, Theodor Dierksmeier.
Od 8. Června 1960 byl v Münsteru připojen k Trans Europ Express síť. Čaj Parsifal expres běžel z Hamburku do Paříže a zastavil se v Münsteru.
V září 1968 byla celá trať mezi Porúřím a Hamburkem elektrifikována; trať mezi Münsterem a Porúřím byla již dva roky elektrifikována. Linka byla elektrifikována do Emdenu v roce 1981.
Od 23. července 2012 soukromá železniční společnost Hamburg-Köln-Express poskytuje až tři páry meziměstských vlaků denně na trase Hamburg - Münster - Kolín nad Rýnem.[5] Francouzská železniční společnost SNCF také uvažuje o nových linkách TGV, včetně trasy z Štrasburk na Frankfurt, Kolín nad Rýnem a Münster do Hamburg. Realizace těchto plánů by mohla proběhnout v roce 2011. Od roku 2014 nebyly na této trase TGV oznámeny žádné další plány.[6]
Od roku 2013

Od roku 2013 do roku 2017 byly budovy Hauptbahnhof v Münsteru byly zcela přestavěny. Znovuotevření proběhlo 24. června 2017.[7]
Vlaková doprava
Stanice je obsluhována následujícími službami:[8]
- Služby Intercity Express (ICE 91) Hamburk - Brémy - Münster - Dortmund - Essen - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Frankfurt - Norimberk - Pasov - Linec - Vídeň
- Služby Eurocity (EC 30) Hamburk - Brémy - Münster - Dortmund - Essen - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mohuč - Mannheim - Karlsruhe - Basilej - Curych - Chur
- Meziměstské služby (IC 30) Westerland - Hamburk - Brémy - Münster - Dortmund - Essen - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mohuč - Mannheim - Stuttgart
- Služby Eurocity (EC 32) Münster - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mohuč - Mannheim - Stuttgart - Mnichov - Salcburk - Villach - Klagenfurt
- Služby Eurocity (EC 32) Münster - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mohuč - Mannheim - Stuttgart - Lindau - Innsbruck
- Meziměstské služby (IC 35) Norddeich - Emden - Rheine - Münster - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem - Koblenz - Mohuč - Mannheim - Karlsruhe - Konstanz
- Meziměstské služby (Flixtrain) Hamburk - Osnabrück - Münster - Gelsenkirchen - Essen - Duisburg - Düsseldorf - Kolín nad Rýnem
- Regionální služby RE 2 Düsseldorf - Duisburg - Essen - Recklinghausen - Dülmen - Münster
- Regionální služby RE 7 Rheine - Münster - Hagen - Wuppertal - Kolín nad Rýnem - Krefeld
- Regionální služby RE 15 Emden - Leer - Lingen (Ems) - Rheine - Münster
- Regionální služby RE 42 Mönchengladbach - Krefeld - Duisburg - Essen - Recklinghausen - Wanne-Eikel - Dülmen - Münster
- Místní služby RB 50 Münster - Lünen - Dortmund
- Místní služby RB 63 Coesfeld - Münster
- Místní služby RB 64 Enschede - Gronau - Münster
- Místní služby RB 65 Rheine - Münster
- Místní služby RB 66 Osnabrück - Münster
- Místní služby RB 67 Münster - Gütersloh - Bielefeld
- Místní služby RB 68 Rheine - Münster
- Místní služby RB 69 Münster - Hamm - Gütersloh - Bielefeld
- Místní služby RB 89 Münster - Hamm - Soest - Paderborn - Altenbeken - Warburg
Reference
- ^ A b „Stationspreisliste 2021“ [Ceník stanice 2021] (PDF) (v němčině). Stanice a servis DB. 16. listopadu 2020. Citováno 3. prosince 2020.
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas) (Vydání 2009/2010). Schweers + Wall. 2009. ISBN 978-3-89494-139-0.
- ^ „Fahrtauskunft“. Westfalentarif. Citováno 18. května 2020.
- ^ Anja Gussek-Revermann, Heinz Kilian: Münster und die Eisenbahn. Ardey-Verlag 2003, str. 173
- ^ newxtix Hamburg-Köln-Express GmbH gegründet (německy)
- ^ Westfälische Nachrichten vom 3. listopadu 2009 (německy)
- ^ Klaus Baumeister: Massenansturm zur Eröffnung des Hauptbahnhofs - Volles Haus gleich am ersten Tag, v Westfälische Nachrichten, 26. června 2017, vyvoláno 13. července 2018.
- ^ Jízdní řády pro stanici Münster Hbf (v němčině)
externí odkazy
- "Informace o stanici Münster" (v němčině). Deutsche Bahn. Citováno 17. září 2011.
- „Plán tratí Münster Hauptbahnhof“ (PDF) (v němčině). Deutsche Bahn. Citováno 17. září 2011.
- „Münster Hauptbahnhof“. Železniční archiv NRW (v němčině). André Joost. Citováno 17. září 2011.
- „Oblastní provoz Münster Hauptbahnhof (EMST)“. Železniční archiv NRW (v němčině). André Joost. Citováno 17. září 2011.