Židovsko-křesťanská evangelia - Jewish–Christian gospels

Novozákonní apokryfy
Apoštolští otcové
1 Klement  · 2 Klement Ignácovy listy Polykarp Filipanům Mučednictví Polycarp  · Didache Barnabáš  · Diognetus Pastýř Hermas
Židovsko-křesťanská evangelia
Ebioniti  · Židům  · Nazarenes
Dětská evangelia
James  · Thomas  · syrský  · Pseudo-Matthew  · Historie Josefa tesaře
Gnostická evangelia
Jidáš  · Mary  · Filip  · Pravda  · Tajná značka  · Spasitel
Další evangelia
Thomas  · Marcion  · Nikodéme  · Petr  · Barnabáš
Apokalypsa
Pavel Petr Pseudo-Metoděj  · Thomas  · Stephen 1 James  · 2 James
Listy
Apokryfon Jamese Apokryfon Johna Epistula apostolorum Pseudo-Titus Petra Filipovi Paul a Seneca
Skutky
Andrew  · Barnabáš  · John  · Mar Mari  · Mučedníci Pavel Petr  · Peter a Andrew Petra a Pavla  · Petr a Dvanáct  · Filip Pilát  · Tadeáš  · Thomas  · Timothy Xanthippe, Polyxena a Rebecca
Různé
Diatessaron Nauka o Addai Otázky Bartoloměje Vzkříšení Ježíše Krista Modlitba apoštola Pavla
„Ztracené“ knihy
Bartoloměj  · Matthias  · Cerinthus  · Basilides  · Mani  · Židům  · Laodiceans
Knihovna Nag Hammadi

The Židovsko-křesťanská evangelia byly evangelia a Židovský křesťan znak citovaný uživatelem Klement Alexandrijský, Origen, Eusebius, Epiphanius, Jerome a pravděpodobně Didymus nevidomý.^[1] Většina moderních vědců dospěla k závěru, že v aramejštině / hebrejštině bylo jedno evangelium a alespoň dvě v řečtině, ačkoli menšina tvrdí, že existovaly pouze dvě, aramejská / hebrejská a řecká.^[2]

Žádné z těchto evangelií dnes nepřežilo, ale byly učiněny pokusy o jejich rekonstrukci z odkazů v Církevní otcové. Rekonstruované texty evangelií jsou obvykle zařazeny do kategorie pod Novozákonní apokryfy. Standardní vydání Schneemelcher popisuje texty tří židovsko-křesťanských evangelií takto:^[3]

1) The Evangelium Ebionitů („GE“) - 7 citátů Epiphania.

2) The Evangelium Hebrejců („GH“) - 1 citát připisovaný Cyrilovi z Jeruzaléma, plus GH 2–7 citáty Klementa, Origena a Jeronýma.

3) Evangelium Nazaretů („GN“) - GN 1 až GN 23 pocházejí hlavně z Jeronýma; GN 24 až GN 36 jsou ze středověkých zdrojů.

Přehled

Židovsko-křesťanská evangelia jsou známa prostřednictvím citací z počátků Církevní otcové Klement Alexandrijský, Origen, Eusebius, Epiphanius, Jerome a pravděpodobně Didymus nevidomý.^[1] Všichni předpokládali, že existuje pouze jedno židovské křesťanské evangelium, i když v různých verzích a jazycích, které přisuzovali známým sektám, jako je Ebioniti a Nazarenes. Většina kritických vědců tento názor odmítla a identifikovala alespoň dvě a možná tři samostatná židovsko-křesťanská evangelia.^[1] Standardní sbírka židovsko-křesťanských evangelií se nachází v Schneemelcher je Novozákonní apokryfy; Schneemelcher, následující Hans Waitz, seskupuje existující výroky do tří ztracených evangelií:^[4]

• Evangelium Ebionitů, skládající se ze sedmi citací Epiphanius, GE-1 až GE-7^[5]
• Evangelium Hebrejců, skládající se ze sedmi veršů očíslovaných GH-1 až GH-7^[6]
• Evangelium Nazaretů, sestávající z citací a okrajových poznámek Jeromeho a dalších GN-1 až GN-36^[7]

Evangelium Ebionitů

The Evangelium Ebionitů je jméno, které moderní vědci pojmenovali podle ztraceného evangelia, o kterém se myslelo, že leží za fragmenty, které citoval Epiphanius v jeho Panarion. Epiphanius cituje fragment, který uvádí, že evangelium je vyprávěno dvanáct apoštolů. Začalo to tím Křest Ježíše (pravděpodobně proto, že Ebionité popřeli Virgin narození ) a zahrnoval příběh Poslední večeře. Předpokládá se, že to bylo harmonie evangelia založeno na Synoptická evangelia složený v řečtině v první polovině 2. století a pravděpodobně vznikl v Transjordánsko region (domov Ebionitů). Je to pravděpodobně stejné jako ztracené Evangelium dvanácti nebo evangelium apoštolů, na které odkazovali Origen a Jerome.^[8]

Evangelium Hebrejů

The Evangelium Hebrejců představil tradice Kristovy preexistence, příchodu na svět, křtu a pokušení, s některými jeho výroky.^[9] Pravděpodobně byl složen v řečtině v první polovině 2. století a používán mezi řecky mluvícími židovskými křesťany v Egyptě.^[10] Je známo z fragmentů uchovaných hlavně Clementem, Origenem a Jeronýmem a velmi si jich váží Jakub, Ježíšův bratr a vedoucí židovské křesťanské církve v Jeruzalémě.^[10]

Evangelium Nazarenů

The Evangelium Nazaretů (moderní vědecký název) byl odvozen z odkazů v Jerome a Origen. Zdá se, že má s kanonickým mnoho společného Matoušovo evangelium, a byly by napsány palestinsky Aramejština v první polovině 2. století pro použití do Nazarenes v sousedství Beroea poblíž Aleppa v Sýrii.^[2]

Historie stipendia v problému židovsko-křesťanského evangelia

Zdrojem židovsko-křesťanských evangelií jsou raní církevní otcové z konce 2. až počátku 5. století - Klement Alexandrijský, Origenes, Eusebius, Didymus Slepý, Epifanius a Jeroným. Ne všichni si byli vědomi toho, že existují různé židovské křesťanské komunity s různými teologiemi, nebo že některé z nich (nebo alespoň jedna) byly Aramejština - mluvení, zatímco ostatní věděli pouze řečtinu; ve výsledku často zaměňovali jedno evangelium s druhým a to vše s domnělou hebrejskou verzí Matoušovo evangelium.^[11]

Tento zmatek vytvořil nejistotu pro moderní učence. Existuje shoda, že fragmenty nelze vysledovat zpět k hebrejské / aramejské verzi nebo revizi Matoušova evangelia, protože většina z nich nemá v kanonických evangeliích obdobu. Existují dobré důvody k domněnce, že musely existovat alespoň dvě židovsko-křesťanská evangelia, protože existují dva různé příběhy o křtu a dobré důkazy o tom, že některé fragmenty byly původně v aramejštině a jiné v řečtině. Většina moderních vědců dospěla k závěru, že v aramejštině / hebrejštině existovalo jedno židovsko-křesťanské evangelium a alespoň další v řečtině. Někteří argumentovali, že celkový počet byl tři (Bauer, Vielhauer a Strecker, Klijn), jiní jen dva (Schlarb a Luhrmann).^[2][12]

Viz také

• Seznam evangelií

Reference

Zdroje

• Camerone, Rone (1982). The Other Gospels: Non-Canonical Gospel Texts. Westminster / John Knox. ISBN  978-0-664-24428-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Ehrman, Bart D.; Pleše, Zlatko (2011). „Židovská křesťanská evangelia“. Apokryfní evangelia: texty a překlady. Oxford University Press. str.197 –216. ISBN  978-0-19-973210-4. 216.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Elliott, James Keith (2005) [1993]. Apokryfní Nový zákon. Oxford University Press. ISBN  978-0-19-826181-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Schlarb, Egbert; Lührmann, Dieter (2000). „Hebräerevangelium“. Fragmente apokryph gewordener Evangelien in griechischer und lateinischer Sprache (v němčině). N.G. Elwert Verlag. ISBN  978-3-7708-1144-1. OL  6868179M.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Vielhauer, Philipp; Strecker, Georg (1991). Schneemelcher, Wilhelm; Wilson, Robert McLachlan (eds.). Novozákonní apokryfy: evangelia a související spisy, svazek 1 (2. vyd.). John Knox Press. ISBN  0-664-22721-X.CS1 maint: ref = harv (odkaz) (6. německé vydání, přeložil George Ogg)
• Yamauchi, Edwin M. (1979). „Apokryfní evangelia“. v Bromiley, Geoffrey W. (vyd.). International Standard Bible Encyclopedia: A – D Volume 1. Wm. B. Eerdmans. 181–88. ISBN  978-0-8028-3781-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

• Bauer, Walter (1971) [1934]. Kraft, Robert A.; Krodel, Gerhard (eds.). Pravoslaví a kacířství v nejranějším křesťanství. SCM Stiskněte. ISBN  978-0-8006-0055-6. (2. německé vydání)
• Broadhead, Edwin K. (2010). Židovské způsoby následování Ježíše: Překreslení náboženské mapy starověku. Mohr Siebeck. ISBN  978-3-16-150304-7.
• Duling, Dennis C (2010). „Matoušovo evangelium“. In Aune, David E (ed.). Blackwell Companion to the New Testament. Wiley – Blackwell. ISBN  978-1-4051-0825-6.
• Ehrman, Bart D. (2003). Ztracené Písmo (PDF). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-518250-7.^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
• Evans, Craig A. (2007). Skarsaune, Oskar; Hvalvik, Reidar (eds.). Židovští věřící v Ježíše (PDF). Hendrickson Publishers. ISBN  978-1-56563-763-4.
• Evans, Craig A. (2012) [2005]. Ancient Texts for New Testament Studies: A Guide to the Background Literature. Baker Academic. ISBN  978-0-8010-4842-5.
• Frey, Jörg (2012). „Die Fragmente judenchristlicher Evangelien“. V Markschies, Christoph; Schröter, Jens (eds.). Antike christliche Apokryphen in Deutsch Übersetzung: I. Band - Evangelien und Verwandtes (v němčině) (7. vydání). Mohr Siebeck. str. 560–592. ISBN  978-3-16-149951-7.
• Gregory, Andrew (2008). Foster, Paul (ed.). Nekanonická evangelia. T&T Clark. ISBN  978-0-567-03302-4.
• Howard, Georgi (2000). „Židům, evangelium podle“. Ve filmu Freedman David Noel; Myers, Allen C (eds.). Eerdmanův biblický slovník. Eerdmans. ISBN  978-0-8028-2400-4.
• Jones, F. Stanley (2000). „Židovští křesťané“. Ve filmu Freedman David Noel; Myers, Allen C (eds.). Eerdmanův biblický slovník. Eerdmans. ISBN  978-0-8028-2400-4.
• Klauck, Hans-Josef (2003). Apokryfní evangelia: Úvod. Continuum International Publishing Group. ISBN  978-0-567-08390-6.
• Klijn, Albertus F. J. (1992). Židovsko-křesťanská tradice evangelia. Brill. ISBN  90-04-09453-9.
• Kloppenborg, John S. (1994) [1992]. „Židovsko-křesťanská evangelia“. V Miller, Robert J. (ed.). Kompletní evangelia. Polebridge Press. str.425–46. ISBN  0-06-065587-9.
• Lapham, Fred (2003). Úvod do novozákonních apokryfů. Continuum International Publishing Group. ISBN  978-0-8264-6979-3.
• Lührmann, Dieter (2000). Fragmente apokryph gewordener Evangelien: in griechischer und lateinischer Sprache (v němčině). Elwert. ISBN  978-3-374-02535-0.
• Lührmann, Dieter (2004). Die Apokryph Gewordenen Evangelien: Studien Zu Neuen Texten Und Zu Neuen Fragen (v němčině). Brill. ISBN  978-90-04-12867-5.
• Luomanen, Petri (2012). „Obnovena židovská křesťanská evangelia“. Obnova židovských křesťanských sekt a evangelií. Brill. ISBN  978-90-04-20971-8.
• MacDonald, Dennis R. (2012). Dvě ztroskotaná evangelia: Logoi Ježíše a Papiasova expozice Logie o Pánu. Society of Biblical Lit. ISBN  978-1-58983-691-4.
• Menzies, Allan (2004) [1898]. „Židům, evangelium podle“. v Hastingsi, Jamesi (vyd.). Slovník Bible: Svazek V: Dodatek - Články. Skupina Minerva. str. 338–43. ISBN  978-1-4102-1730-1.
• Mimouni, Simon Claude (1998). Le Judéo-christianisme ancien: Essais historiques (francouzsky). Les Éditions du Cerf. ISBN  978-2-204-05937-4.
• Nicholson, Edward W. B. (1879). Evangelium podle Hebrejců: jeho fragmenty přeloženy a anotovány kritickou analýzou vnějších a vnitřních důkazů, které se k němu vztahují. C.K. Paul & Co. OCLC  603790634.
• Paget, James Carleton (2010). Židé, křesťané a židovští křesťané ve starověku. Mohr Siebeck. ISBN  978-3-16-150312-2.
• Pick, Bernharde (1908). Paralipomena: Pozůstatky evangelií a rčení Krista. Publikování veřejného soudu. str.1 –18. OCLC  4428187.
• Schmidtke, Alfred (1911). Neue Fragmente und Untersuchungen zu den judenchristlichen Evangelien (v němčině). J. C. Hinrichs. OCLC  30304268.
• Waitz, Hans (1924). „Judenchristliche Evangelien“. V Hennecke, Edgar (ed.). Neutestamentliche Apokryphen (v němčině) (2 ed.). J.C.B. Mohr. str. 10–55. OCLC  4581923.