Haji Dost Muhammad Qandhari - Haji Dost Muhammad Qandhari - Wikipedia

Dost Muhammad Qandhari
narozený1216 AH (1801/1802 n. L.)
Kandahár, Afghánistán
Zemřel22 Shawwal 1284 AH (17. února 1868)
Mussa Zai Sharif, Dera Ismail Khan, Pákistán
KrajIslámský učenec/ Sufi
ŠkolaSunnitský islám, Hanafi, Sufi, Naqshbandi
Část série na islám
Súfismus
Allah-green.svg Islámský portál

Khwaja Haji Dost Muhammad Qandhari (Paštštino: حاجی دوست محمد قندھاری) byl afghánský Sufi mistr v Naqshbandi tradice v 19. století (1801–1868).

Životopis

Dost Muhammad se narodil a ranné vzdělání získal v Kandaháru v Afghánistánu. Ještě jako mladý muž narazil na velkého indického mistra Naqshbandiho Ghulam Ali Dehlavi (1743–1824) v Prorokově mešitě v Medíně. Uvedl, že duchovní energie Ghulama Aliho (Fayz) byl tak silný, že to způsobilo, že se stal neklidným a rozrušeným do té míry, že se stěží dokázal pohnout ze svého místa. Po návratu do Indie nadále podléhal extatickým stavům, z nichž některé trvaly několik týdnů. Ghulam Ali však zemřel dříve, než se Dost Muhammad mohl stát učedníkem. Místo toho se tedy obrátil na nástupce Ghulama Aliho Abu Sa'eed Mujaddidi Rampuri. V době, kdy Abu Sa'eed odcházel do Hajj a poslal Dost Mohameda svému synovi (a nástupci) Shah Ahmed Sa'eed Dehlvi (1802–1860).

Během 14 měsíců od pobytu u svého šejka se Haji Dost Muhammad stal Ahmedem Sa'eedem khalifa v oblasti Kandahár v Afghánistánu. Po atentátu v roce 1842 Shah Shuja, vládce Afghánistánu (a klient Britů), Dost Muhammad byl donucen opustit zemi. (Tytéž události si také vynutily odchod jeho nejslavnějšího učedníka Sayyida Muhammeda Shaha z Afghánistánu. Jan-Fishan Khan Paghmani). Ahmed Sa'eed poradil Dost Muhammadovi, aby se usadil na místě, kde „se mluví paštštinou i pandžábským“. Na základě tohoto pokynu se Dost Muhammad usadil ve vesnici Musazai Sharif poblíž Dery Ismaila Chána (nyní v Pákistánu), kde založil výukové centrum a je pohřben.

Smrt a nástupce

Nástupcem Dost Mohameda byl Khwaja Muhammad Usman Damani, jemuž dal neomezené povolení učit „metody Naqshbandiyya Mujaddidiya Ma'sumiyya Mazhariyya a Qadiriyya, Chistiyya, Suhrawardiyya, Kubrawiyya, Shattariyya, Madariyya, Qalandariyya a dalších súfijských linií“. Rovněž mu předal všechna svá islámská centra, včetně Musazai Sharif, jeho osobní knihovny a dalšího majetku.

Hadži Dost Muhammad zemřel 22. dne Shawwal 1284 AH (17. února 1868) a byl pohřben v okrese Mussa Zai Sharif Dera Ismail Khan v dnešní době Pákistán.

v Cesta súfijských, Idries Shah připisuje tuto „větu Khajaganu“ Dostu Muhammadovi (kterému říká Qandahari):

„Slyšíš má slova. Slyš také, že existují i ​​jiná slova než ta moje. Ty nejsou určeny pro sluch fyzickým uchem. Protože vidíš jen mě, myslíš si, že kromě mě neexistuje žádný súfismus. Jsi tady, aby ses učil , neshromažďovat historické informace. “

Duchovní sled posloupnosti

Hlavní článek: Zlatý řetěz Naqshbandi Tahiri

Haji Dost Muhammad Qandhari patřil k Mujaddidi řád Súfismus, která je hlavní pobočkou Naqshbandi Sufi tariqah. Jeho duchovní linie jde do Muhammad skrz Shaikh Ahmad Sirhindi, Mujaddid jedenáctého Hidžra století. Kompletní linie je jako pod:[1]

  1. Sayyadna Muhammad (zemřel 11 AH, pohřben Madinah SA (570/571 - 632 CE))
  2. Sayyadna Abu Bakr Siddiq, (d. 13 AH, pohřben Madinah, SA)
  3. Sayyadna Salman al-Farsi, (d. 35 AH, pohřben Madaa'in, SA)
  4. Imám Qasim ibn Muhammad ibn Abu Bakr (d. 107 AH, pohřben Madinah, SA)
  5. Imám Jafar Sadiq, (poté se přestěhovala do Íránu; d. 148 AH pohřbena Madinah, SA)
  6. Shaikh Bayazid Bastami, (d. 261 AH, pohřben Bistaam, Irák (804 - 874 nl))
  7. Shaikh Abul Hassan Kharqani, (d. 425 AH pohřben, Kharqaan, Írán)
  8. Shaikh Abul Qasim Gurgani, (d. 450 AH, pohřben Gurgan, Írán)
  9. Shaikh Abu Ali Farmadi, (poté se přestěhoval do Turkmenistánu; d. 477 AH, pohřben Tous, Khorasan, Írán)
  10. Khwaja Abu Yaqub Yusuf Hamadani, (d. 535 AH, pohřben Maru, Khorosan, Írán)
  11. Khwaja Abdul Khaliq Ghujdawani, (d. 575 AH, pohřben Ghajdawan, Bukhara, Uzbekistán)
  12. Khwaja Arif Reogari, (d. 616 AH, pohřben Reogar, Bukhara, Uzbekistán)
  13. Khwaja Mahmood Anjir-Faghnawi, (d. 715 AH, pohřben Waabakni, Mawralnahar)
  14. Shaikh Azizan Ali Ramitani, (d. 715 AH, pohřben Khwaarizm, Bukhara, Uzbekistán)
  15. Shaikh Muhammad Baba Samasi, (d. 755 AH, pohřben Samaas, Bukhara, Uzbekistán)
  16. Shaikh Sayyid Amir Kulal, (d. 772 AH, pohřben Saukhaar, Bukhara, Uzbekistán)
  17. Shaikh Muhammad Baha'uddin Naqshband, (d. 791 AH, pohřben Qasr-e-Aarifan, Bukhara, Uzbekistán (1318–1389 nl))
  18. Shaikh Ala'uddin Attar Bukhari (pohřben Jafaaniyan, Mawranahar, Uzbekistán)
  19. Shaikh Yaqub Charkhi, (d. 851 AH, pohřben Charkh, Bukhara, Uzbekistán)
  20. Shaikh Ubaidullah Ahrar, (d. 895 AH, pohřben Samarkand, Uzbekistán)
  21. Shaikh Muhammad Zahid Wakhshi, (d. 936 AH, pohřben Wakhsh, Malk Hasaar)
  22. Shaikh Durwesh Muhammad, (d. 970 AH, pohřben Samarkand, Uzbekistán)
  23. Shaikh Muhammad Amkanaki, (poté se přestěhoval do Indie; d. 1008 AH, pohřben Akang, Bukhara, Uzbekistán)
  24. Shaikh Muhammad Baqi Billah Berang, (zemřel 1012 AH, pohřben v Dillí, Indie)
  25. Shaikh Ahmad Faruqi Sirhindi, (d. 1034 AH, pohřben Sarhand, Indie (1564–1624 nl))
  26. Muhammad Masum Sirhindi, (d. 1079 AH, pohřben Sarhand, Indie)
  27. Muhammad Saifuddin Faruqi Mujaddidi, (d. 1096 AH, pohřben Sarhand, Indie)
  28. Hafiz Muhammad Mohsin (Dillí, Indie, d. 1147 AH)
  29. Sayyid Nur Muhammad Badayuni, (Indie, d. 1135 AH)
  30. Mirza Mazhar Jan-e-Janaan, (Dillí, Indie, d. 1195 AH)
  31. Abdullah Dahlawi, alias Shah Ghulam Ali Dehlavi, (d. 1240 AH)
  32. Shaikh Abu-Saeed Faruqi Mujaddidi, (pohřben v Dillí, Indie, d. 1250 AH)
  33. Shaikh Shah Ahmed Saeed Faruqi Mujaddidi, (pohřben v Medína, d. 1277 AH)
  34. Khwaja Dost Muhammad QandhariMusa Zai Sharif (Dera Ismail, Pákistán, d. 1284 AH)

Jeho Khulafa

  • Khwaja Muhammad Usman Damani, jeho nástupce
  • Mawlana Rahim Bakhsh Punjabi, který byl poslán, aby se ujal vedení Khanqah Mazharia v Dillí
  • Mawlana Amanullah Herati (jeho duchovní odkaz je v Íránu stále aktivní)
  • Mawlana Ahmed Deen, učitelka Sayyad Laal Shah Hamdani
  • Mawlana Muhammad Adil (vstoupil do tariqahu po dlouhé debatě se šajchem)
  • Mawlana Nizamuddin

Reference

  1. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 24. 11. 2010. Citováno 2010-07-14.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  • Arthur F. Buehler (1998). Sufi Dědici Proroka: Indický Naqshbandiyya a vzestup zprostředkujícího Sufi Shaykh. University of South Carolina Press. ISBN  978-1-57003-201-1.
  • Idries Shah (1968). Cesta súfijských. Octagon Press. ISBN  978-0-86304-083-2.

externí odkazy