Ashapurna Devi - Ashapurna Devi
![]() | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ashapurna Devi | |
---|---|
![]() | |
narozený | Potoldanga, Kalkata, Indie | 8. ledna 1909
Zemřel | 13. července 1995 | (ve věku 86)
obsazení | Romanopisec, básník |
Jazyk | bengálský |
Národnost | indický |
Doba | 1939–1995 |
Žánr | Beletrie |
Pozoruhodné práce | Prothom Protishruti Subarnolata Bakul Katha |
Pozoruhodné ceny | Jnanpith Award Padma Shri Společenstvo Sahitya Akademi |
Ashapurna Devi (8. ledna 1909 - 13. července 1995) také Ashapoorna Devi nebo Ashapurna Debi, byl významný indický romanopisec a básník v bengálský. Byla široce poctěna řadou cen a ocenění. V roce 1976 byla oceněna Jnanpith Award a Padma Shri podle Vláda Indie; D.Litt. univerzitami v Jabalpur, Rabindra Bharati, Burdwan a Jadavpur. Vishwa Bharati Univerzita ji poctila Deshikottama v roce 1989. Za příspěvek romanopiskyně a spisovatelky povídek Sahitya Akademi udělil nejvyšší čest, Společenstvo Sahitya Akademi v roce 1994.[1]
Životopis
Ashapurna Devi se narodila v Baidya rodina. Narodila se 8. ledna 1909 v domě svého strýce z matčiny strany v Potoldanga na severu Kalkata. Její rodová vesnice je Begumpur Hooghly District. Její rodné jméno bylo Asha Purna Devi (Gupta). Její rané dětství strávila v tradiční a extrémně konzervativní rodině na Vrindaban Basu Lane mezi velkým počtem příbuzných. Vzhledem k nadvládě její babičky, věrné zastánkyně starých zvyků a konzervativních ideálů, nesměly děti ženského domu chodit do školy. Soukromí učitelé byli zaměstnáni pouze pro chlapce. Říká se, že Ashapurna jako dítě poslouchala čtení jejích bratrů, kteří seděli naproti nim, a tak se naučila abecedy.[2]
Ashapurnův otec Harendra Nath Gupta byl slavný umělec té doby, který pracoval pro designéry jemného nábytku C. Lazarus & Co. Ashapurnova matka Sarola Sundari pocházela z velmi osvícené rodiny a byla velkou milovnicí knih. Byla to její „intenzivní touha“ po čtení klasiky a povídkových knih, která byla předána Ashapurně a jejím sestrám v jejich raném věku.[3]
Kvůli nedostatku místa přesunul Harendra Nath svou rodinu do nového domu na silnici 157 / 1A Acharya Prafulla Chandra Road (vedle kinosálu Khanna), který poskytoval svobodu Sarole Sundari a jejím dcerám číst podle přání jejich srdce. K uspokojení ohromné touhy Saroly Sundari číst, probíhal nepřetržitý příliv knih a časopisů z dobových knihoven. Vzhledem k tomu, že pro dcery neexistoval nedostatek volného času a žádný překážek pro čtení knih pro dospělé již od útlého věku, vytvořila Ashapurna a její sestry milostný vztah ke knihám. Ačkoli Ashapurna neměla žádné formální vzdělání jako takové, byla samouk.[4]
Období, ve kterém byla Ashapurna vychovávána, bylo sociálně a politicky neklidné, doba nacionalistické agitace a probuzení. Ačkoli děti Harendry Nath neměly přímý kontakt s vnějším světem, byly docela citlivé na neklid probíhající po celé zemi vedený Mahátma Gándí a další političtí vůdci, kteří byli připraveni obětovat své životy, aby přinesli nezávislost. Za vyživování specifické kultury, která vedla Ashapurnu od jejího raného dětství k mládí, byly odpovědné různé faktory, které ji prostřednictvím různých zkušeností a ideálů života přenesly na určitou platformu.[5]
Podle Ashapurny spolu se svými sestrami soutěžily skládáním a recitováním básní. To vyvolalo neobvyklou houževnatost, která inspirovala Ashapurnu, aby tajně poslala báseň Sishu Sathi v roce 1922. Ashapurně bylo třináct a na žádost editora vyšla její báseň „Bairer Dak“ (Výzva zvenčí). Rajkumar Chakravorty poslat více básní a příběhů. To byl začátek, který se vyvinul v nikdy nekončící rozkvět Ashapurny a vyvrcholil jejím trvalým místem v říši bengálské literatury.[6]
Ashapurna byla poslána do manželství v roce 1924, když jí bylo patnáct let, a nechala Kalkatu pro rodinné sídlo svého snoubence v Krishnanagar. Provdala se za Kalidase Guptu a pár se často stěhoval, když se usadili. V roce 1927 se usadili v Kalkatě na Ramesh Mitra Road, Bhowanipur a později ve větším domě na ulici Beltola 77, kde žili až do roku 1960. Poté se museli přestěhovat do samostatného bytu poblíž Golparku se svým jediným synem Sushantou, snachou Nupur a vnučkou Shatarupou. Později, v roce 1967, byla do rodiny přidána další vnučka, Shatadeepa. V roce 1970 si Kalidas Gupta a Ashapurna postavili vlastní dům v Garii v parku 17 Kanungo. Ashapurna tam žila až do své smrti 13. července 1995.[7]
Na začátku své spisovatelské kariéry Ashapurna psala pouze pro děti - Chhoto Thakurdar Kashi Yatra (Velký strýc jde do Varanasi) bylo první tištěné vydání vydané v roce 1938, následované dalšími v celé její literární kariéře.
V roce 1936 poprvé napsala příběh pro dospělé „Patni O Preyoshi“, publikovaný v Puja problém Ananda Bazar Patrika. Prem O Prayojan byl její první román pro dospělé, publikovaný v roce 1944.
Od tohoto období její psaní pokračovalo jako nikdy nekončící proces. Většina jejích spisů znamenala energický protest mužů i žen proti nerovnosti a nespravedlnosti pramenící z diskriminace na základě pohlaví a omezenosti výhledu zakořeněného v tradiční hinduistické společnosti. Příběhy Ashapurny Devi kladou nitro útlaku, kterému musí ženy čelit, a horlivě apelovaly na nový společenský řád, ačkoli se nehlásily k modernímu teoretickému feminismu západního režimu. Její velkolepý opus, trilogie Pratham Pratishruti (1964), Subarnolata (1967) a Bakul Katha (1974), symbolizuje nekonečný boj žen za dosažení stejných práv.
Po její smrti byla na vrcholu své slávy a zanechala po sobě jedinečné literární výtvory. Ashapurna Devi byla široce poctěna řadou cen a ocenění, uvedených níže.[8]
Ocenění
- Cena Lily od University of Kalkata (1954)
- Bhuban Mohini DasBhuban Mohinii Zlatá medaile (1966):
- [[Rabindra Memorial Prize (Rabindra Proskar )]] z Vláda Západního Bengálska (1966)
- The Gyannpith Award (1976) pro Prothom Protishruti [9]
- The Medaile Haranath Ghosh z Bangiya Sahitya Parishad (1988)
- The Zlatá medaile Jagattarini z univerzity v Kalkatě (1993)
Bibliografie
![]() | Tato sekce může obsahovat nadměrné množství složitých detailů, které mohou zajímat pouze konkrétní publikum.Říjen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Romány
- Aar Ek Ashapurna (Mitra O Ghosh )
- Agniparikha (Mitra O Ghosh)
- Asha Purna Devir Rachanaboli [v 10 svazcích] (Mitra O Ghosh)
- Asha Purna Bithika (Nirmal Sahityam )
- Anamaniyaa (Karuna Prakashani )
- Bakul Katha (Mitra O Ghosh, 1974)
- Biswas Abiswas (Deb Sahitya Kutir )
- Chabibandha Sinduk (Mitra O Ghosh)
- Chitrakalpa (Mitra O Ghosh)
- Chosma Palte Jai (Deb Sahitya Kutir)
- Dibyahasini'r Dinolipi (Mitra O Ghosh)
- Drishya Theke Drishyantore (Mitra O Ghosh)
- Dwitiyo Adwitiyo (Nirmal Sahityam)
- Ei To Sedin (Ananda Publishers )
- Kalyani (Nirmal Sahityam)
- Ka (n) ta Pukur Lane'r Komola (Deb Sahitya Kutir)
- Laghu Tripodi (Puspo)
- Lila Chirontan (Mitra O Ghosh)
- Nakhyatrer Akash (Nirmal Sahityam)
- Noksha Kata Ghor (Karuna Prakashoni)
- Pancha Nodir Teere (Vydavatelé Pal)
- Prem O Proyojon (Punascha, Nirmal Sahityam)
- Priyo Galpo (Nirmal Sahityam)
- Prototh Pratisruti (Mitra O Ghosh, 1964)
- Sashi Babu'r Sangsar (Punascha )
- Siri Bhanga Anka (Mitra O Ghosh)
- Shrimti Sat (m) a Jibon (Karuna Prakashani)
- Sthan Kaal Patra (Karuna Prakashani)
- Subarnalata (Mitra O Ghosh, 1967)
- Tin Prohor (Baluchori, sluneční brýle, Srinkholita) (Nirmal Sahityam)
- Trimatrik (Nirmal Sahityam)
- V.I.P Bari'r Lok (Karuna Prakashani)
Rochonaboli
Její rochonaboli (sebrané práce) jsou vydávány v 10 svazcích od vydavatele Mitra O Ghosh.
Rochonaboli, sv. 1
- "Boloygras" (1952)
- "Jogbiyog" (1960)
- "Nirjon Prithibi" (1956)
- "Charpotra" (1960)
- "Prothom Lagna"
- "Samudra Neel Akash Neel" (1960)
- "Uttorlipi" (1960)
- "Teenchanda"
- "Mukhor Ratri" (1961)
Rochonaboli, sv. 2
- "Agni Parikha" (1952)
- „Alor Sakhor“
- „Jibon Swad“
- „Aaar Ek Jhor“
- „Nodi Deek Hara“
- „Ekti Sondhya Ekti Sokal“
- „Uttoron“
- „Johuri“
- "Mayajaal"
- nepublikované povídky
- nepublikovaná literatura faktu
Rochonaboli, sv. 3
- Prem O Prayojan (1944)
- „Nabajonma“ (1960)
- Sashi Babu'r Sangsar (1956)
- "Unmochon" (1957)
- "Bahironga"
- „Begboti“
- "Abohosangeet"
- nepublikované povídky
- nepublikované poezie
Rochonaboli, sv. 4
- „Nepothyo Nayika“
- „Jonom Jonom ke Sathi“
- Laghu Tripodi
- „Du ye Mile Ek“ (Srinkholita a sluneční brýle)
- "Suktisagar"
- "Sukherchabi"
- "Suyoranir Sadh"
- „Surobhi Sopno“
- nepublikované povídky
- nepublikovaná literatura faktu
Rochonaboli, sv. 5
- "Mayadarpan"
- "Brittopoth"
- „Mittirbari“
- "Atikranto"
- "Sonar Horin"
- „Uro Pakhi“
- "Jugal Bondi"
- "Sesh Raai"
Rochonaboli, sv. 6
- Kokhono Deen Kokhono Raat
- Baluchori
- Anobogunthita
- nepublikované povídky
Rochonaboli, sv. 7
- „Bijoyi Basanta“
- „Ditio Adhyay“
- „Neel Porda“
- "Durer Janla"
- „Juganter Jobonika Pare“
- „Dui Meru“
- nepublikované povídky
Rochonaboli, sv. 8
- Prototh Pratisruti (První díl)
- "Polatok Sainik"
- „Pratikhar Bagan“
- „Jhinuk e Sei Tara“
- nepublikované povídky
Rochonaboli, sv. 9
- Prototh Pratishruti (Poslední část) (1964)
- Subarnalata (1967)
Rochonaboli, sv. 10
- Bakul Katha (1974)
- "Balir Niche Dhew"
- nepublikované povídky
Práce pro mladší čtenáře
- Aloy Adityer IcchaPatra Rahosyo (Ananda Publishers, 1995)
- Amorabatir Antorale (1994)
- Byaparta Ki Holo (1993)
- Bhaggi Juddho Bedhechilo (1986)
- Bhagyolakhi Lotarry (1990)
- Bhitore Ki Chilo (1985)
- Bhuture Kukur (1982)
- Bolber Moto Noi (1987)
- Cha (j) jone Mile (1979)
- Chutite Chotachuti (1982)
- Chotoder Srestho Golpo (1955)
- Chotoder Shresto Golpo (1981)
- Chotto Thakurdar Kashijatra (1938)
- Chotoder Bhalo Bhalo Golpo (1962)
- Dakaat r Kobole Ami (1972)
- Dibbosundarer Dibbogayan luv (1988)
- Doshti Kishore Uponyas (Ananda Publishers)
- Durer Basi (1978)
- Ek Kuri Golpo (1988)
- Ek Samudra onek Dheu (1963)
- Eker Modhe Teen (1991)
- Gaja Ukil Er Hatya Rahasya (Ananda Publishers, 1979)
- Golpo Bhalo Aber Bolo (1958)
- Golpo Holo Suru (1955)
- Golper Moto Golpo (1961)
- Půl prázdniny (1941)
- Hasir Golpo (1967)
- Jibon Kalir Pakka Hiseb (1985)
- Kancelář Jugalratno Tiktiki (1992)
- Kanakdeep (1962)
- Karapaker Pakchakra (Karuna Prakashani, 1997)
- Kato Kando Railgarite (1985)
- Kishore Amonibaas (1986)
- Kishore Bachai Golpo (1999)
- Kisor Sahityo Samagro (1983)
- Kishore Sahitya Samagro (1–3) (Mitra O Ghosh )
- Kisor Sahityo Samvar (1980)
- Kopal Khule Gelo Naki (1992)
- Majarumama (1992)
- Manikchand O Aro Choddo (1992)
- Manuser Mato Manus (1986)
- Mon Thaklei Mon Kamon (1996)
- Nije Bujhe Nin (1987)
- Nikharchai Amod (1982)
- Onara Thakbeni (1982)
- Pa (n) ch Bhuter Goppo (Punascha, 1990)
- Panchasti Kishore Galpo (Nirmal Sahityam )
- Pakhi Theke Hati (1983)
- Planchet (Karuna Prakashani, 1999)
- Poyela Doshra (1992)
- Rajkumarer Poshake (Ananda Publishers, 1975)
- Rahasyer Sandhaane (Nirmal Sahityam, 1981)
- Raja Noi Rani Noi (1959)
- Rajai Golpo (1976)
- Rani Mayabatir Antardhyan Rahosyo (1993)
- Ro (n) gin Molat (1941)
- Sakaler Sapno (1994)
- Sarojanter Nayak (1992)
- Satyi Amod (1992)
- Sei Sob Golpo (1967)
- Sera Baro (1988)
- Sera Rahasyo Samvar (1984)
- Shanirbachito Chotoder Shesto Golpo (1996)
- Shono Shono Golpo Shono (Deb Sahitya Kutir, 1956)
Příběhy publikované v dětských časopisech
- „Anko Sir o Mozart“ (Sarodiya Anondomela, 1995)
- „Bhagye Thakle Kina Hoi“ (Uponyas)
- „Bishe Bishkhay“
- „Bhut Namaibar Sahoj Podhdhoti“ (Sarodiya Anondomela, 1986)
- "Chutite Chotachuti" (Uponyas, Sarodiya Anondomela, 1981)
- „Ghya (N) ch Kore“
- „Kagaj To Paro Na“ (Sarodiya Anondomela, 1985)
- „Kichhu Korena Kichhu Korbe Na“ (Agomoni, Deb Sahitya Kutir)
- „Matra Ekkhana Than Eet“
- „Muskil Asan er Kolkathi“ (Sarodiya Anondomela, 1989)
- „Parar chhele“ (Sarodiya Anondomela, 1987)
- "Swapner Railgari" (Boro Golpo, Sarodiya Anondomela, 1983)
- „Tibboti Lamar Coffin“ (Sarodiya Anondomela, 1993)
Pakhik Anondomela Golpo Sankalan
- „Tiktiki, Ateendriyo Shakti o Bedanto Bardhan“ (11. ledna 1989, ilustrace - Krishnendu Chaki)
- „Kopaal'er Naam Gopaal“ (9. června 1993, ilustrace - Debashish Deb)
- "Mojaru-Mama" (17. října 1984, ilustrace - Anup Roy)
- "Ninkhonj Niruddesh Hote Gele" (7. ledna 1987, ilustrace - Krishnendu Chaki)
PujaBarshiki Anondomela Golpo Sankalan
- Bahadur (Sarodiya Anondomela, 1971)
- Hoito Eirokomi (Sarodiya Anondomela, 1992)
- Char Buror Adda (Sarodiya Anondomela, 1996)
Kishore Uponyas (nedospělé romány)
- Raajkumar Er Poshake (Anandomela)
- Gaja Ukil Er Hotya Rohosya (Anandomela)
- Bhuture Kukur (Anandomela)
- Lonka Morich O Ek Mohamanab (Pakhyik Anandamela, březen 1983)
- Manusher Moto Manush (Sharodiya Kishormon)
- Chara Pute Gelen Nantu Pise (Pakhyik Anandamela, 1987)
- Bomar Cheye Bisham [Sharodiya Kishor Bharati)
- Somuddur Dekha (Sharodiya Kishor Bharati, 1988)
- Aloy Adityer Iccha Potro Rohosyo (Anandomela)
- Harano Theke Prapti (Anandamela)
Televizní adaptace
Její román „Baluchori“ byl upraven jako televizní seriál v roce Deepto TV pojmenovaný Aparajita. Také „Subarnalata“ byla spuštěna na Zee Bangla. „Prothom Protisshruti“ také běží jako televizní seriál na Colours Bangla. ((Yupp TV)) ((Airtel TV)) ((Jio TV)).
Poznámky
- ^ [1] Archivováno 13. Března 2008 v Wayback Machine
- ^ Ghosh 2004, s. 1–3.
- ^ Ghosh 2004, s. 4–6.
- ^ Ghosh 2004, s. 7–9.
- ^ Ghosh 2004, s. 10–12.
- ^ Ghosh 2004, s. 13–16.
- ^ Ghosh 2004, s. 17–18.
- ^ [2] Archivováno 28. května 2009 v Wayback Machine
- ^ „Oficiální výpisy Jnanpith Laureates“. Jnanpith Webová stránka. Archivovány od originál dne 13. října 2007.
Reference
- Ghosh, Upasana (2004). Ashapurna Debi (životopis). Kalkata: Paschimbanga Bangla Akademi. ISBN 978-81-7751-208-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Ashapurna Devi na IMDb
- Ashapurna Devi na Dictionnaire-Creatrices
- Díla Ashapurna Devi na Otevřete knihovnu
- Ashapurna Devi v síti veřejných bengálských knihoven
- Krátká biografie Ashapurna Devi
- Obyčejné životy, mimořádné příběhy: Fikce Ashapurny Debi