Wirraayaraay - Wirraayaraay
The Weraerai (Wirraayaraay) byly domorodý Australan lidé ze státu Nový Jížní Wales. Je třeba je odlišit od Ualarai.
název
Weraerai ethnonym byla forma z jejich slova pro ne, a to wirai / werai.[1]
Jazyk
The Weraerai jazyk, Wiraiari, je považován za člena skupiny Wiradjuri pobočka Wiradhurické jazyky s Robert M. W. Dixon říkat, že to může být další dialekt toho prvního.[2]
Země
Norman Tindale odhadl, že jejich země se rozprostírá na více než 11 000 km2), na severní straně Řeka Gwydir z Moree na Bingara. Zabralo to Yallaroi a jejich nejsevernější prodloužení běželo k Warialda a Gilgil Creek a od Inverell na sever od Wallangra na Řeka Macintyre. Jejich západní hranice byla na Garah.[1]
Mytologie a sociální iniciační rituál
V jedné rané zprávě Reverend Greenway říkali Weraerai, že sdíleli s mytologií mnoho mytologie Gamilaraay. Pomocí evropských analogií popsal jejich nejvyššího boha jako Baiame, tvůrce Murri (domorodí lidé), kteří měli pozemského vladaře Turramūlan, jehož jméno znamenalo „jednonohý“, protože „jeho lokomotivní nástroje neboli chodidla a nohy byly (byly) ve formě indického yale, vše na jedné straně; odtud jeho jméno, označující „jednonohý“. Jeho choť Muni Burribian byl pověřen zasvěcením žen do domácího umění.[3] Turramūlanova přítomnost je vyvolána vířením a bulroarer během zasvěcovacích obřadů v a bora kruh.
Brzy se vůdci objevili dlouhou řadou domorodců v jediném souboru. Všechny byly namalovány červenými, žlutými a bílými postavami, přičemž bílá převažovala v pásech po pažích a stehnech: každý byl opásán speciálně konstruovaným opaskem nebo opaskovým pásem známým ghūtūr,[A] a obklopený jakýmsi krátkým kiltem vyrobeným z rozděleného vačice, domorodých koček a veverek, podle totemu, ke kterému patřily. Jejich vlasy byly různě oblečené a dobře vyčesané a namazané, poté ošlehané swandownem nebo vlasy jiných ptáků, každý měl kolem hlavy pod vlasy, po stranách a vzadu, těsně a doširoka roztaženou pásku, kde procházela přes čelo, toto je známé jako ngooloomere (podle zakrytí čela) to mělo mezi nimi velkou rozmanitost barev. Každý nesl v levé ruce malý balíček velmi jemného popela nebo bílého nebo šedého zemského prachu, uzavírací materiál byl z měkké kůry, do toho byla zasažena pravá ruka, čímž emitovala část prášku, který se vznášel ve vzduchu tvoří všude mlhavý mrak. Údery byly dány vážnou kadencí, všichni zpívali tlumeným hlasem a přidali hodně ke skutečné vážnosti scény ... vstoupili do dalšího připraveného výběhu, ve kterém leželo obrovské představení hada z bahna nebo hlíny a značkové napříč žlutými, červenými a bílými ozdobami a pruhy ... Kolem této postavy pochodovalo celé tělo téměř stejným stylem a způsobem jako při jejich prvním vstupu na scénu, ale občas se ohýbalo dopředu, jako v určitých bodech fixovaných současně s jakýsi sklon těla, jako by vyjadřoval úctu. Pohyby v celém rozsahu byly prováděny se vší přesností a precizností nejdokonalejších jednotek nebo dobře naučených tanečníků. Když byla tato funkce dokončena a byl tam připraven otevřený prostor, vytvořili čtverce pravidelně zachovanými řadami a zahájili velký corroboree, pohybující se v neporušené hmotě dopředu o prostor, pak dozadu, pak zleva doprava, pak zprava doleva v jednom neporušený řád as bezchybnou přesností, pokud jde o čas a způsob, jejich hlasy a údy.[6]
Historie kontaktu
Weraerai byli údajně jedním z kmenů, včetně Gamilaraay, kteří byli zabiti během represivních výprav, které se konaly a vyvrcholily s Masakr ve Waterloo Creek z roku 1838.
Alternativní názvy
Zdroj: Tindale 1974, str. 200
Nějaká slova
- merri. (domácí pes)
- euchie. (divoký pes)[10]
Poznámky
- ^ Mnoho textů píše toto slovo jako Ghooloor, ale Greenway jej ve svém nejstarším účtu přepsal tak, jak je zde napsáno.[3] Tindale počítá mezi prameny Weraerai dva texty, z nichž jeden konstatuje, že Orion, známý jako Berriberri vyrazil ve snaze o Plejády (Miai-miai) a zahnali je do kouta v mateřském stromu, kde se přeměnili žluté a bílé kakadu. Úplnější účet, který Tindale označuje jako relevantní pro Weraerai, ale s jiným jménem pronásledovatele (Werrinbah) dal Greenway v jiném textu.[4] Jeho pokusy o jejich zajetí byly blokovány Turum-bulum, jednooká, jednonohá legendární postava spojená s Polárka.[5] Oni volají Orionův pás, ghūtūr / ghooloorr,[3] opasek, který zakrýval jeho nepřemožitelný bumerang. (Greenway 1901b, str. 168)
Citace
- ^ A b Tindale 1974, str. 200.
- ^ Dixon 2002, str. xxxiv.
- ^ A b C Greenway 1878, str. 243.
- ^ Greenway 1901c, s. 190–191.
- ^ Hewitt 1901, str. 90.
- ^ Greenway 1901a, str. 117–118.
- ^ Greenway 1901a, str. 117.
- ^ Richardson 1904, str. 76.
- ^ Honery 1878, str. 246.
- ^ Richardson 1904, str. 77.
Zdroje
- Barlow, Harriott (1873). "Slovník domorodých dialektů Queenslandu". The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 2: 165–175. JSTOR 2841159.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Bootle, F. J. E. (21. února 1899). „Domorodá slova a významy“. Věda o člověku. 2 (1): 3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dixon, R. M. W. (2002). Australské jazyky: jejich povaha a vývoj. Hlasitost 1. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-47378-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Greenway, C. C. (21. srpna 1901a). „Borah,“ boohra, nebo boorhung."". Věda o člověku. 4 (7): 117–118.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Greenway, C. C. (22. listopadu 1901b). „Berryberry, domorodý mýtus“. Věda o člověku. 4 (10): 168.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Greenway, C. C. (27. prosince 1901c). „Souhvězdí Plejády - Mei-mei“. Věda o člověku. 4 (11): 190–191.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Greenway, Charles C. (1878). "Kamilaroi jazyk a tradice". The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 7: 232–274. JSTOR 2841001.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hewitt, James Francis Katherinus (1901). Historie a chronologie mýtického věku (PDF). J. Parker a spol.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Honery, Thomas (1878). "Wailwunský jazyk a tradice". The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 7: 246–254. JSTOR 2841001.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- MacPherson, J. (1904). „Ngarrabul a další domorodé kmeny: rozdělení kmenů“. Journal of Proceedings of the Linnean Society of New South Wales. 29: 677–684.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mathews, R. H. (Leden 1898). „Slavnostní zahájení australských kmenů: Slavnostní zahájení dodatku Nguttan“. Sborník americké filozofické společnosti. 37 (157): 54–73. JSTOR 983694.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mathews, R. H. (Červenec – prosinec 1903). "Jazyky Kamilaroi a dalších domorodých kmenů Nového Jižního Walesu". The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 33: 259–283. JSTOR 2842812.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- McGuire, J. (22. ledna 1901). „Jazykověda. Kmen Wirradgerryů“. Věda o člověku. 3 (12): 208–209.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- McGuire, J. (23. května 1902). „Domorodé zvyky“. Věda o člověku. 5 (4): 67–68.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Richardson, T. J. (= T. L.?) (27. června 1904). "Opravy". Věda o člověku. 7 (5): 76–77.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomas, W. N. (21. listopadu 1900). „Lingvistika - kmen Wiraiari“. Věda o člověku. 3 (10): 166–167.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomas, W. N. (21. března 1901a). „Lingvistika - kmen Wiraiari“. Věda o člověku. 4 (2): 26–27.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomas, W. N. (22. dubna 1901b). „Lingvistika - kmen Wiraiari“. Věda o člověku. 4 (3): 44–45.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tindale, Norman Barnett (1974). „Weraerai (NSW)“. Domorodé kmeny Austrálie: jejich terén, kontrola životního prostředí, distribuce, limity a vlastní jména. Australian National University Press. ISBN 978-0-708-10741-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)